Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Soudružky a soudruzi, značné rozpočtové prostředky směřují každoročně na zvýšení životní úrovně obyvatelstva a upevnění jeho sociálních jistot.

V roce 1988 činily neinvestiční výdaje na společenské služby a činnosti pro obyvatelstvo 180 mld. Kčs a ve srovnání s rokem 1987 se zvýšily téměř o 6,7 mld. Kčs. Více než polovinu těchto výdajů tvoří prostředky na sociální zabezpečení, které proti roku 1987 vzrostly o 2,7 mld. Kčs. V souladu s novými opatřeními, která vstoupila v platnost od 1. 10. 1988, byly zvýšeny důchody u 98 % důchodců. Starobní důchod je vyšší v průměru o 91 Kčs. V růstu dávek nemocenského pojištění se v minulém roce projevila zvýšená společenská pomoc rodinám s dětmi, zejména celoroční vliv prodloužené mateřské dovolené a podpory při ošetřování člena rodiny.

Neinvestiční výdaje na školství představovaly přes 30 mld. Kčs, zvýšily se o 1,3 mld. Kčs ve srovnání s uplynulým rokem a projevují se v nich především rostoucí mzdové výdaje včetně platových úprav uskutečněných koncem roku 1987. Stouply výdaje na údržbu a opravy školských zařízení, na program elektronizace, učební pomůcky, rozvoj masové tělovýchovy apod.

Na zdravotnictví bylo vynaloženo 31 mld. Kčs neinvestičních výdajů. Jejich zvýšení o 1,7 mld. Kčs, v porovnání s rokem 1987, souvisí zejména s rychlejším růstem výdajů na léky a speciální zdravotnický materiál o 10,1 %.

Neinvestiční výdaje na kulturu představují v roce 1988 částku 6 mld. Kčs, z toho na údržbu a obnovu kulturních památek byla vynaložena téměř 1 mld. Kčs. Další značné prostředky směřují ze státních rozpočtů republik ve formě příspěvků na provoz Československé televize a Československého rozhlasu.

V souladu s možnostmi národního hospodářství objem prostředků věnovaných na školství, zdravotnictví a kulturu každoročně roste. Přesto však jsme si vědomi toho, že v mnoha případech nejsou oprávněné požadavky v plném rozsahu uspokojeny. Nemůžeme však jít jen cestou vyšší dynamiky výdajů, ale musíme hledat rezervy v účelnějším a hospodárnějším využití rozpočtových prostředků, v lepším řízení a organizaci celé nevýrobní sféry.

Zaostává plnění plánovaných úkolů ve výstavbě nových bytů, neboť ve všech formách bytové výstavby bylo dokončeno o 15 tisíc bytů méně. Investiční rozpočtové prostředky na bytovou výstavbu však byly čerpány v plánované výši, tj. 14. mld. Kčs, protože byly využity na rychlejší realizaci občanské a technické vybavenosti pro zlepšení komplexnosti bytové výstavby. Nízké využití účelových rozpočtových prostředků na modernizaci bytů pouze na necelých 72,8 % ovlivňuje věcná nepřipravenost jednotlivých akcí. Problematice finančního zajištění údržby a oprav bytového fondu věnujeme větší pozornost, tlak na růst těchto výdajů stále sílí, jejich využití na skutečné zlepšení situace však zůstává stále nízké. V tomto směru je nezbytné, aby národní výbory vytvořily lepší podmínky pro realizaci oprav bytového fondu, zejména v připravenosti a v zabezpečení stavebních kapacit pro tyto akce.

Stále většího významu nabývá podniková společenská spotřeba, hrazená z fondů kulturních a sociálních potřeb a z nákladů podniků i rozpočtových organizací. Její objem dosahuje již téměř 30 mld. Kčs a neustále rychle roste - loni o 6,5 %, takže předstihuje výdaje hrazené ze státního rozpočtu na tyto účely. Její značná diferenciace mezi jednotlivými organizacemi není vždy sociálně a ekonomicky zdůvodněna. Vláda Československé socialistické republiky spolu s Ústřední radou odborů v nejbližší době projedná návrh zásad nové právní úpravy tohoto důležitého úseku podnikového hospodaření s cílem posílit jeho vazbu na kolektivní hmotnou zainteresovanost, prosadit větší úspornost a racionalitu na tomto úseku.

Příznivý vývoj mezinárodní situace a postupné uvolňování ve vojenské oblasti umožňuje při zabezpečení obranné dostatečnosti postupně snižovat výdaje na obranu a uvolněných zdrojů použít na pokrytí naléhavých potřeb národního hospodářství. To se zčásti projevilo již v roce 1988, kdy celková výše neinvestičních výdajů na obranu a bezpečnost ve struktuře schváleného státního rozpočtu na rok 1988 činila 27,4 mld. Kčs a úspory proti rozpočtu přesáhly 300 mil. Kčs.

Výraznější snížení výdajů na obranu se příznivě projeví ve státních rozpočtech na léta 1989 a 1990. V souladu s mezinárodními závazky se předpokládá přejít na sledování výše a struktury vojenských výdajů podle metodiky OSN.

V ústředních orgánech bylo v minulém roce uspořeno 4,5 % rozpočtových prostředků na státní správu, tj. téměř 150 mil. Kčs. Ke konci roku 1988 byl celkový úkol stanovený vládou Československé socialistické republiky ve snížení počtu pracovníků splněn ze 70 %, tj. došlo k úspoře 4034 pracovníků. Zbývající část snížení o 1728 pracovníků bude zajištěna do 30. června letošního roku. V orgánech řízených vládou ČSR byl tento úkol splněn již ke konci minulého roku.

Vývoj nákladů na úseku řízení a správy a různých neproduktivních výdajů byl pozitivně ovlivněn plněním rozšířeného programu hospodárnosti schváleného vládou Československé socialistické republiky v květnu 1988. Pozornost se zaměřila především na racionalizaci služebního autoprovozu, na snižování výdajů spojených s pořádáním různých aktivů, seminářů, porad a školení, na zhospodárnění výdajů v našich zastupitelských orgánech v zahraničí a na režijní náklady. V tomto směru budeme i nadále pokračovat a prosazovat přísnou hospodárnost a snižování uvedených výdajů.

Soudružky a soudruzi, současně se státním závěrečným účtem za rok 1988 předkládá vláda Československé socialistické republiky i zprávu o přepočtu státního rozpočtu federace a souhrnu státních rozpočtů Československé socialistické republiky letošního roku na nové ekonomické podmínky.

Nezbytnost přepočtu vyplynula z toho, že od 1. 1. 1989 byla provedena přestavba velkoobchodních a nákupních cen, která představuje zatím první krok k postupné objektivizaci hodnotových nástrojů. Současně došlo k řadě změn i v dalších nástrojích řízení ekonomiky. Z provedeného bilancování vyplynuly značné změny ve struktuře rozpočtových příjmů a výdajů celé rozpočtové soustavy i jejich jednotlivých článků. Výsledky přepočtu projednala vláda Československé socialistické republiky koncem dubna a přijala opatření směřující k zabezpečení vyrovnanosti státního rozpočtu na rok 1989 i v nových ekonomických podmínkách.

V důsledku přepočtu došlo rovněž k posílení vlastní příjmové základny rozpočtů národních výborů o daň ze mzdy a další vlivy v rozsahu 26 mld. Kčs. Tím se omezily přerozdělovací procesy v rámci rozpočtové soustavy. Další opatření směřující k posílení vlastních příjmů státních rozpočtů obou republik se připravují v souvislosti s novým zákonem o rozpočtových pravidlech od roku 1990.

Přepočet státního rozpočtu a finančních plánů na rok 1989 dává resortům i podnikům základní parametry pro jejich hospodaření v nových ekonomických podmínkách. Vláda Československé socialistické republiky zhodnotí výsledky dosažené ve finančním a rozpočtovém hospodaření v prvním pololetí letošního roku a přijme potřebná opatření ještě pro letošní rok a pro přípravu plánu na rok 1990.

Soudružky a soudruzi, finanční, rozpočtovou a měnovou politiku budeme i nadále zaměřovat k posílení ekonomické rovnováhy. Finanční i bankovní orgány budou důsledněji než doposud uplatňovat náročnější kritéria peněžní rovnováhy, efektivnosti a návratnosti vynakládaných finančních prostředků jak v etapě přípravy plánů, tak při jejich plnění. Přitom si s plnou naléhavostí uvědomujeme, že při úsilí o zvýšení aktivní úlohy finančních nástrojů, při jejich postupné objektivizaci, nás čeká i mnoho konfliktů, řada ekonomicky a politicky obtížných řešení. Jinou cestou k zajištění efektivního a rovnovážného fungování naší ekonomiky však jít nemůžeme.

Proto vláda Československé socialistické republiky přijala v květnu úkoly k upevnění hospodářské rovnováhy a zlepšení vývoje národního hospodářství již v průběhu letošního roku. Nedílnou součástí těchto úkolů jsou i opatření k zajištění vyrovnanosti státního rozpočtu a měnového plánu včetně snížení některých rozpočtových dotací.

V souvislosti s urychlením přestavby hospodářského mechanismu se v současném období koncentruje i řada úkolů, které souvisejí s přípravou podmínek a pravidel finančního hospodaření a nástrojů finanční politiky jako významných součástí nového systému řízení. Připravované návrhy zákonů a dalších legislativních opatření vycházejí z požadavku vyváženě zabezpečit prostředky státních rozpočtů k financování ekonomického rozvoje Československé socialistické republiky, jednotlivých republik a vybraných oblastí, účasti státu na financování strukturálních změn, k rozvoji společenské spotřeby obyvatelstva. Současně půjde o to, stanovit odvodové a daňové zatížení podniků a organizací tak, aby dlouhodobě podněcovalo hospodářskou aktivitu a socialistickou podnikavost ve výrobě, ve službách, ve vnitřním i zahraničním obchodě. Tím budou zabezpečeny základní podmínky a předpoklady pro uplatnění principu samofinancování od roku 1990, jak to vyplývá ze zákona o podniku. Z uvedených zásad vychází i navržená komplexní úprava finančního hospodaření státních podniků. K vyrovnání výchozích ekonomických podmínek organizací schválila vláda zásady přerozdělování odpisů od roku 1991, které by měly rovněž přispět k urychlení potřebných strukturálních změn ve výrobních oborech se zastaralou výrobní základnou.

Principy hospodárnosti budeme prosazovat i v oblasti rozpočtových a příspěvkových organizací, kde využijeme zkušeností z experimentu posilujícího jejich hmotnou zainteresovanost na úsporách svěřených prostředků a zvyšování vlastních příjmů při komplexní přestavbě hospodářského mechanismu v nevýrobní sféře.

Soudružky a soudruzi, kritická náročnost a otevřenost v posuzování dosahovaných výsledků se projevila i při projednávání jednotlivých kapitol a celého státního závěrečného účtu za rok 1988 v orgánech Federálního shromáždění. Dovolte mi závěrem, abych touto cestou poděkoval poslancům za kritické připomínky, konkrétní poznatky a náměty, které využijeme v naší další činnosti.

Jménem vlády Československé socialistické republiky navrhuji, aby Federální shromáždění schválilo předložený návrh státního závěrečného účtu československé federace za rok 1988.

Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu Stejskalovi.

Jednotlivé kapitoly státního závěrečného účtu československé federace za rok 1988 projednaly všechny výbory obou sněmoven. Jejich stanoviska budou vyjádřena ve zprávách společných zpravodajů.

Odpolední jednání bude řídit místopředseda Federálního shromáždění soudruh Žalman. Pokračovat budeme ve 13.15 hodin.

(Jednání přerušeno ve 12.15 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 13.15 hodin.)

Předsedající místopředseda FS Z. Žalman: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, budeme pokračovat v našem jednání. Na pořadu máme zpravodajské zprávy.

Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny národů poslance Jozefa Csémiho, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Csémi: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, dnešné ústavné prerokúvanie štátneho záverečného účtu československej federácie za rok 1988, rovnako ako prerokúvanie jeho kapitol vo výboroch oboch snemovní malo a má odlišný charakter v porovnaní s doterajšou praxou. Príprava výborov na prerokovanie správy predsedu vlády Československej socialistickej republiky o vývoji národného hospodárstva a o súčasných úlohách a jej prednesenie súdruhom Adamcom na dnešnej spoločnej schôdzi oboch snemovní umožnilo omnoho hlbšie posudzovať vzťahy a súvislosti v národnom hospodárstve z pohľadu výsledkov dosiahnutých v jednotlivých rezortoch a ústredných orgánoch. Takisto príprava radu zákonov zabezpečujúcich postupné zakotvenie zásad prestavby hospodárskeho mechanizmu do právneho poriadku našej spoločnosti si už sama od seba vynucovala náročnejšie hodnotenie účinnosti práce ústredných orgánov štátnejsprávy, národných výborov i riadiacich orgánov družstevných zväzov.

Tento pozitívny posun v kvalite rokovania výborov Federálneho zhromaždenia môžu iste z vlastnej skúsenosti potvrdiť i jednotliví ministri a vedúci ústredných orgánov, pokiaľ sa prerokúvania jednotlivých kapitol štátneho záverečného účtu osobne zúčastnili. Preto nemožno oddeľovať prerokúvanie výsledkov rozpočtového hospodárenia federácie za minulý rok od plnenia programovej činnosti a hospodárskych zámerov orgánov a organizácií, ktoré charakterizovali ich podiel na celkových výsledkoch rastu efektívnosti, kvality a hospodárnosti spoločenskej práce v roku 1988.

Meradlom pre tieto hodnotenia boli praktické poznatky poslancov z volebných obvodov o tom, ako sa uplatňujú a zabezpečujú závery najmä 10. a 12. pléna Ústredného výboru KSČ. V diskusii poslanci upozorňovali na to, že zásady prestavby prenikajú do praktickej činnosti ústredných orgánov a hospodárskych organizácií pomaly a nedôsledne, že sa v rade prípadov pozornosť zameriava na voľby riaditeľov a rád pracovného kolektívu a nie na to podstatné, to je maximálne zvýšenie efektívnosti všetkej hospodárskej činnosti tak v oblasti tvorby, ako aj užití vytvorených zdrojov. Dokladom toho sú hospodárske plány podnikov, ktoré vo svojom súhrne nemajú mobilizačný charakter. Ako zhodne konštatovali výbory pre plán a rozpočet a výbory pre priemysel, dopravu a obchod, okrem iného, i z tohto dôvodu dochádza k spomaleniu dynamiky priemyslovej a stavebnej produkcie.

Pri postupnom uplatňovaní zásad prestavby hospodárskeho mechanizmu bude nutné rátať i s tým, že v dôsledku náročnejšieho ekonomického prostredia nielen pre hospodárske organizácie, ale i pre dôsledky rozhodnutí centra, budú stále častejšie odkrývané slabé miesta v systéme riadenia národného hospodárstva. Je to vidieť i na príklade stanovených náročných úloh v intenzifikácii pre 8. päťročnicu, ktorých nedostatočné plnenie v prvých troch rokoch ukázalo neschopnosť direktívno-administratívneho riadenia zabezpečiť kvalitatívnu zmenu v charaktere ďalšieho rozvoja spoločnosti. Preto i prepočet štátneho rozpočtu československej federácie a súhrnu štátnych rozpočtov ČSSR na rok 1989 na náročnejšie ekonomické podmienky roku 1989 a z toho vyplývajúca bilančná nevyrovnanosť si vynútili rad zásahov centra. Výbory preto odporučili Federálnemu ministerstvu financií, Štátnej plánovacej komisii a Federálnemu cenovému úradu overiť v priebehu roka ekonomické dôsledky cenovej prestavby na konkrétne hospodárenie podnikov a ostatných organizácií. Pritom považujú za rozhodujúce využiť v súlade so zákonom o národohospodárskom plánovaní možnosti bežného usmerňovania ekonomiky vrátane cenových previerok na postupné vytváranie jednotných podmienok pre hospodárske a ostatné organizácie. V tejto súvislosti odporučili výbory Federálnemu štatistickému úradu dôsledne rozpracovať metodiku vrcholných bilancií ako dôležitého informačného zdroja pre rozhodovanie centra o využití príslušných ekonomických nástrojov pri riadení národného hospodárstva. Tento postup je dôležitý najmä preto, že napr. i výsledky prestavby veľkoobchodných a nákupných cien sú predmetom licitácie medzi podnikmi, ktoré využívajú svoje monopolné postavenie a nedostatok výrobkov na trhu pre následné zvyšovanie cien a tým znehodnocujú zámery prestavby cien a do ekonomiky vnášajú nezdravé tendencie. Podklady získané pri poslaneckom prieskume boli preto odovzdané Federálnemu cenovému úradu so žiadosťou o preskúmanie.

V celkovom hodnotení súčasného stavu ekonomiky i z hľadiska výsledkov jednotlivých rezortov sa výbory plne zhodovali so závermi, ktoré vyplývali z faktografického materiálu spracovaného Federálnym štatistickým úradom a ktoré tu vo svojom vystúpení objasnil predseda vlády súdruh Adamec. Tieto skutočnosti ukazujú na rast vnútornej i vonkajšej nerovnováhy, ktoré sa odrazili v trvalej napätosti i vo finančnej sústave. Výbory preto prijali odôvodnenie ministra financií k aktívnym finančným opatreniam, ktoré vláda v priebehu roku prijala, ako bolo napríklad zreálnenie úloh v tvorbe zisku, v znížení investičnej výstavby, neinvestičných výdavkov a pod. Pre dosiahnutie vyrovnanosti všetkých troch štátnych rozpočtov navrhuje vláda vykonať mimoriadnu dotáciu z federálneho rozpočtu do rozpočtu ČSR vo výške 1,3 miliardy Kčs a do rozpočtu SSR vo výške 0,3 miliardy Kčs. Výbory pre plán a rozpočet na základe prerokovania výsledkov celkového finančného hospodárenia československej federácie tento návrh vlády podporili.

Výbory sa ďalej kriticky vyslovili k dosiahnutým výsledkom vedecko-technického rozvoja, kde papierovo, pri súčasnom spôsobe výkazníctva, sa zdá všetko takmer v poriadku, ale konkrétna realizácia v praxi zaostáva za potrebami spoločnosti. Za závažný nedostatok považujú najmä skutočnosť, že plnenie úloh štátnych vedecko-technických programov, vedecko-technických častí štátnych cieľových programov a programov republikových v dôsledku dlhého inovačného cyklu a často nízko stanovených cieľov neovplyvňuje potrebným spôsobom efektívnosť československej ekonomiky. Výbory sa znova pozastavovali nad nedoriešeným problémom väzby vynaložených neinvestičných prostriedkov v celkovej výške 23 miliárd Kčs na konkrétne ekonomické prínosy. Z tohto dôvodu odporučili Štátnej komisii pre vedecko-technický a investičný rozvoj venovať mimoriadnu pozornosť problematike systémovej závislosti vynaložených prostriedkov od vyčísliteľných prínosov s možnosťou budúceho prechodu od vykazovaných počtov riešených úloh k stanoveniu stupňa ich účelnosti. Vážnosť situácie v realizácii vedeckotechnického rozvoja potvrdilo i práve skončené zasadanie 14. pléna ÚV KSČ, ktorého závery s plnou vážnosťou odpovedajú na otázky, pochybnosti i odporučenia, ktoré sa v diskusii poslancov k tejto problematike prejavili.