K nepřátelům socialismu se přidali někteří naši umělci, vědci a další, kteří podepsanou peticí za provokatéra a nepřítele socialismu Havla žádali předsedu vlády soudruha Adamce o zásah, aby nebyl tento "skvělý umělec a humanista" trestán za výtržnictví a organizování demonstrací v Praze. Zapomněli na to, že tato republika je stát dělníků, rolníků a socialistické inteligence. Jestli naši pracující mají vztah k umění a umělcům, tak to neznamená k takovému umění a takovým umělcům, kteří projevují nepřátelství k socialismu a za hlásnou troubu si berou pro své požadavky Svobodnou Evropu a Hlas Ameriky a respektují rady nepřátelských centrál.
Nechtěl bych se dotýkat umělců a herců, kterých je celá řada, a nejen herců, ale i spisovatelů, malířů, skladatelů, sochařů, vědců, pedagogů a dalších, kteří nejen umí, ale jsou naší socialistické republice věrni a dobře nás reprezentují. Těch si vysoce vážíme a vždy je rádi uvidíme, ať na jevišti, či v televizi při angažovaných hrách, filmech nebo rádi uvidíme jejich umělecká díla nebo technické vynálezy a zlepšovací návrhy. To ovšem neznamená, že budeme mlčet k těm, kteří si myslí, že jsou pupkem této republiky místo součástí této společnosti a mohou dělat nátlak a ovlivňovat naši společnost proti socialismu, za pomoci našich nepřátel.
Dobře víte, že zvlášť v posledních letech veřejně informujeme o řadě věcí, kritizujeme v naší společnosti nedobrou práci a protispolečenské jevy, jsme proti obohacování, rodinkaření apod. Tato kritika je jistě v pořádku, musí se však nad ní zamyslet i naši umělci, protože také nejsou v těchto otázkách tabu. I v jejich kolektivech existuje rodinkaření a protekce, zatímco mnozí talentovaní mladí umělci a další nedostanou role či místa, která by zvládli lépe než ti, kteří se vyhřívají na slunci. Myslím, že bychom se měli podívat na jejich práci z hlediska kvality, chozrasčotu i samofinancování. Víme přece, že umění není dar od boha, je to talent, který - pokud se rozvine a neustále zdokonaluje - může dosáhnout vynikajících výsledků. Přitom se ovšem nesmí zapomínat na to, že tato podpora je za účasti státu, a to nejen morální, ale i finanční. Talentů je jistě mnoho, jen je třeba je vyhledat a starat se o ně.
Nechci přirovnávat herce, malíře, sochaře a další k horníkům, hutníkům či zemědělcům, ale musíme si uvědomit, že i tam musí být vedle poctivé práce talent, um a schopnosti. Znám je dobře, protože můj volební obvod je na Kladensku, jsou tam hutníci ve Spojených ocelárnách, horníci na dolech Nosek, Gottwald, Slaný, zemědělci v našich JZD a státních statcích, inteligence v podnicích, ve školách, laboratořích, výzkumníci, naši lékaři, poslanci a pracovníci národních výborů. Je to ohromné množství krásných a talentovaných lidí, kteří mají svoji socialistickou republiku rádi a rádi pro ni pracují, usilují o zlepšení naší ekonomiky a našeho života a usiluje o to více než 23 000 komunistů a ostatní politické strany a organizace Národní fronty. A to není jen v okrese Kladno, ale v celé naší republice. Neměli bychom také zapomínat, že jsou to právě oni, kteří zabezpečují náš život a že na nich závisí všechno, i další budoucnost.
V minulosti jsme byli přesvědčeni, že právě umělci jsou citově založeni a mohou být i pro naši mládež určitým vzorem. Samozřejmě v poslední době musíme tyto své názory na některé z nich poopravit. Uvedu příklad, kdy v zábavných pořadech si konferenciéři a další, aby byli zábavní, dělají legraci z těch, kteří na základě usnesení státních orgánů odcházejí z centrálních a dalších orgánů v zájmu snížení administrativy a zlepšení řízení a my je přitom nemáme za co trestat a kritizovat. Šli tam proto, že to v určité době bylo potřeba. Naopak, u celé řady těchto lidí vzniká řada problémů, které z hlediska existenčního a lidského s vazbou na jejich rodiny musíme řešit, a to velmi citlivě. Myslím, že kdyby se to dotýkalo samotných umělců, bylo by velmi rychle po zábavě.
Jsou samozřejmě i další případy, kdy nejde o satiru, humor, ale o invektivy. Zajímavý postřeh jsem si zapamatoval z nedávno promítaného filmu "Principálka" s herečkou Galatíkovou, kdy v jedné ze scén hovoří se svým partnerem, kdy herci odcházejí od společnosti nejen proto, že tato divadelní společnost byla diskriminována tehdejšími úřady, ale pro nedostatek prostředků a z jiných důvodů a pronáší tato slova: "S herci je to někdy tak, že jsou věrni jen na jevišti". Tak si někdy myslím, zda to není také tak s těmi, kteří podepisují petice za Havla. Pak si musíme položit otázku: Komu jsou vlastně věrni?
Je zajímavé, že zatím jsem - a řada z vás jistě také - v poslední době nikde nečetl, ani neslyšel, že by ze strany této části inteligence, umělců, vědců a dalších byly podepsány petice a protesty proti vládám a těm, kteří ve světě dávají vraždit po tisících, propouštějí z práce, proti neofašistům, landsmančaftům, na obranu obránců míru ve světě, kteří jsou vězněni a dalším nehumáním jevům. Je toho ve světě tolik, že by mohli podepisovat petice každý den a týden, a ani by na to nepotřebovali Svobodnou Evropu nebo Hlas Ameriky.
Protože jsou porušovány naše zákony, plně souhlasím se zákonným opatřením předsednictva Federálního shromáždění ze dne 14. února letošního roku k ochraně veřejného pořádku. Doporučuji, aby tomuto opatření dali všichni poslanci Federálního shromáždění svoji podporu a samozřejmě i všichni poctiví občané naší socialistické republiky. Doporučuji Federálnímu shromáždění a jeho předsednictvu, aby v případě potřeby bylo zákonné opatření znovu posouzeno. Když chce někdo dělat protisocialistickou činnost a škodí, ať si to také v plné míře zaplatí.
Soudružky a soudruzi poslanci, mimořádný význam přikládáme zahájení jednání o konvenčním odzbrojení a opatření k posílení důvěry ve Vídni. S jednáním je spojeno velké očekávání a velké naděje. Po dosažení historické první dohody o likvidaci raket středního doletu a operačně taktických raket předpokládáme, že nyní Evropa bude snad kráčet vstříc historické dohodě o snížení konvenčních sil a výzbroje a dosažení rovnováhy na co nejnižší možné úrovni nutné pro obranné účely. Je to vážné jednání, které by nemělo být promarněno. Sovětský svaz i další socialistické země, včetně Československa, jako vstřícné gesto dobré vůle přijaly rozhodnutí o jednostranných odzbrojovacích krocích. Naši občané, i řada nás poslanců, si však klade logickou otázku, kdy a jaký důkaz dobré vůle podá druhá strana. Nejde nám o to, aby se naše jednostranné odzbrojení setkalo jen se souhlasem druhé strany, ale aby vybízelo k oboustranným konstruktivním krokům. Chceme proto věřit, že tomu tak bude na nyní probíhajícím odzbrojovacím jednání ve Vídni. Náš kontinent, který je doslova sudem prachu, by si po letech zasloužil snížení břemene zbrojení.
Bylo by škoda, kdyby se opět pohyboval v bludném kruhu pokud jde o dohodu o společném základu, tj. o počtech, o nichž je třeba začít.
Někdy se zdá, že některé kruhy na Západě mají zájem jeden mýtus, tzv. sovětské hrozby nebo hrozby Východu, který pro západní veřejnost již hodně ztratil na přesvědčivosti, nahradit novým mýtem o značné převaze zemí Varšavské smlouvy. Nebezpečné plány na modernizaci a vývoj nových zbraní, jako například jaderných a raket krátkého doletu, je totiž třeba daňovým poplatníkům zdůvodnit a k tomu je každý argument dobrý.
Přejeme si, abychom se dostali dále k odzbrojení, neděláme si však iluze. Kola zbrojních závodů a vojenský výzkum běží dále na plné obrátky, zatímco diplomaté jednají. Můžeme stále hovořit o tom, že je třeba změnit tvář nepřítele, ale pokud budou na nás mířit nové rakety a další zbraně musíme stále myslet na obranu. Proto by bylo třeba dosáhnout moratoria na vývoj a výrobu kvalitativně nových druhů zbraní. Tak by se ve světě výrazně snížilo plýtvání obrovskými finančními a lidskými zdroji.
Soudružky a soudruzi, kromě vojenské a politické oblasti přikládáme obrovský význam rozvoji ekonomické spolupráce se zahraničím, modernizaci našeho národního hospodářství, získávání špičkových technologií apod. Naše zahraniční politika musí účinně vytvářet potřebné vnější podmínky pro proces přestavby, podporovat rozvoj ekonomické spolupráce a širší zapojení naší republiky do mezinárodní dělby práce.
Rozhodující význam - jak už zde bylo řečeno - má mechanismus RVHP a upevňování přátelství, spolupráce a akční jednoty se Sovětským svazem a dalšími socialistickými zeměmi. Nejde zdaleka o jednoduchý úkol, jak ukazují zkušenosti; nalézání společné řeči s našimi bratrskými zeměmi a existující různorodost zájmů a názorů na řešení problémů souvisejících s procesy přestavby a dalšího rozvoje socialismu si vyžádá mnohem širší a hlubší vzájemný dialog, výměnu zkušeností, více vzájemného porozumění a více jednoty v mezinárodních otázkách z hlediska třídního pohledu a internacionalismu.
Přestavba klade na první místo prosazování požadavku kvality a vysoké efektivnosti na všech úsecích výrobní a společenské činnosti. Je účelné, aby byl uplatněn i v československé zahraniční službě. Proto považuji za správné, že vedení federálního ministerstva zahraničních věcí věnuje těmto otázkám pozornost. K tomu bych chtěl poznamenat, že i zahraniční výbory obou sněmoven Federálního shromáždění se budou zabývat novými úkoly v působnosti federálního ministerstva zahraničí a aktivní podporou a konkretizací československých mírových iniciativ, které byly zmíněny ve zprávě.
Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi ještě stručnou zmínku o účasti Federálního shromáždění a jeho poslanců na realizaci československé zahraniční politiky. Je všeobecnou skutečností, že se poslanci a parlamenty stále intenzívněji zapojují do politického dialogu a promlouvají k závažným otázkám současnosti. Mají zájem o hlubší vzájemné poznání, porozumění a chtějí přispět k posílení důvěry mezi Východem a Západem. Obdobně to platí i pro naše Federální shromáždění. Přes rozsáhlý legislativní program roste počet parlamentních kontaktů, ať jde o výměnu oficiálních delegací, účast na akcích a výměnu delegací po linii Meziparlamentní unie nebo o přijetí členů zahraničních parlamentů, kteří navštěvují naši republiku na pozvání i jiných československých orgánů a organizací nebo i z vlastní iniciativy.
Delegace Federálního shromáždění navštívily v minulém roce Tunisko, Maroko, Angolu, Mosambik, Guineu-Bissau, Etiopii a Spojené státy americké. Přijali jsme a jednali s delegacemi parlamentů Španělska, Korejské lidově demokratické republiky, Jugoslávie, Bulharska a delegacemi zahraničních výborů parlamentů Nizozomí, Čínské lidové republiky a Velké Británie. Po linii československé skupiny Meziparlamentní unie jsme se zúčastnili konference Meziparlamentní unie v Guatemale, Bulharské lidové republice a v minulých dnech jednala naše delegace v Budapešti; dále se uskutečnily konzultativní schůzky socialistických zemí v Mongolsku a dalších multilaterálních akcí.
Za významné lze považovat navázání kontaktu s Evropským parlamentem na pozvání jeho socialistické frakce a návštěvu nově vytvořené skupiny ČSSR-NSR, v rámci československé skupiny Meziparlamentní skupiny a Německé spolkové republiky. Zúčastnili jsme se rovněž prvního setkání předsedů parlamentů účastnických zemí KEBS v listopadu loňského roku ve Varšavě.
Zasedání předsedů parlamentů zemí Varšavské smlouvy, v září 1988 v Berlíně, rozhodlo o vytvoření společného orgánu parlamentů socialistických zemí v zájmu lepší spolupráce a koordinace činnosti. Na poslanecké a expertní úrovni probíhají jednání o statutárních otázkách, týkajících se tohoto orgánu.
Z časových důvodů uvádím jen tento hrubý výčet styků. Mimo to jsme přijali ve Federálním shromáždění, jak již jsem řekl, celou řadu představitelů a poslanců zahraničních parlamentů. Nedávno to byla například delegace Severoatlantického shromáždění, která navštívila naši republiku na pozvání Výboru pro evropskou bezpečnost a spolupráci. Chtěl bych říci, že všechny tyto kontakty Federálního shromáždění využíváme k prosazování linie naší zahraniční politiky a našich mírových iniciativ. To je vedle výměny zkušeností z činnosti parlamentů náš hlavní cíl. Snažíme se o zcela otevřený dialog, abychom napomáhali porozumění a důvěře se státy a parlamenty s různým společenským zřízením.
Závěrem chci zdůraznit souhlas s obsahem
zprávy soudruha Johanese a zaměřením
československé zahraniční politiky.
Věřím, že vláda bude dále
aktivně, iniciativně a tvůrčím
způsobem působit v oblasti zahraniční
politiky k posilování věci míru, socialismu
a úspěšného postupu přestavby
v naší republice. Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci
Štáfkovi a prosím poslankyni Salvovou; připraví
se místopředseda Federálního shromáždění
Bohuslav Kučera.
Poslankyně SL A. Salvová: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia, idea spoločného európskeho domu bola prvýkrát oficiálne predložená súdruhom Gorbačovom pri návšteve Prahy v apríli 1987. Pokladám za symbolické, že práve zo srdca kontinentu zaznela táto výzva obsahujúca projekt jeho mierovej budúcnosti. O to viac sme považovali a naďalej považujeme za zaväzujúce sa podieľať medzi prvými na konkrétnych príspevkoch pri uskutočňovaní tejto myšlienky, ktorá stále silnejšie ovplyvňuje vedomie verejnosti v celej Európe.
Naša krajina sa nachádza na hranici dvoch vojensko-politických zoskupení. Sme presvedčení, že dobré susedské vzťahy na tejto línii dotyku môžu pozitívne prispievať na utváranie priaznivého klimatu na tomto kontinente. Preto vo februári 1988 vystúpil generálny tajomník ÚV KSČ súdruh Jakeš s návrhom na vytvorenie pásma dôvery, spolupráce a dobrých susedských vzťahov na línii dotyku medzi štátmi Varšavskej zmluvy a NATO. Táto iniciatíva zahrňuje nielen politickú a vojenskú oblasť, ale predpokladá úzku spoluprácu tiež v oblasti ekonomickej, ekologickej a humanitárnej.
Európa patrí medzi tie oblasti sveta, kde zvlášť výrazne pociťujeme nepriaznivé vplyvy zhoršujúceho sa životného prostredia. Na úseku ekológie je široká medzinárodná spolupráca zvlášť nevyhnutná. To nás tiež viedlo k predloženiu návrhu na stretnutie predsedov vlád štátov susediacich s ČSSR na posúdenie možnosti spolupráce pri ochrane životného prostredia.
Za dôležitý prvok výstavby spoločného európskeho domu považujeme ekonomickú spoluprácu. Objektívny vývoj smeruje k stále sa zväčšujúcej prepojenosti, vzájomnej závislosti hospodárskych potenciálov jednotlivých krajín a ich zoskupení. Jedným z jeho prejavov je aj nadviazanie oficiálnych stykov medzi RVHP a EHS, ako aj uzatvorenie dohody medzi ČSSR a EHS. Je to však iba začiatok procesu, v priebehu ktorého bude treba prekonať celý rad problémov a prekážok. Prestavba haspodárskeho mechanizmu v Československu vytvára dobré podmienky pre naše aktívne zapojenie do celoeurópskej hospodárskej spolupráce.
Vychádzame pritom z presvedčenia, že v súčasnej jadrovo-kozmickej epoche treba posilňovať politické prostriedky na zaistenie spoľahlivej bezpečnosti pre všetkých. Doba kladie pred nás stále nové a nové úlohy vyžadujúce úzku súčinnosť a spoluprácu tak v regionálnom, ako aj v globálnom meradle.
V medzinárodnom meradle sa začína prejavovať celý rad pozitívnych zmien. Na Valnom zhromaždení OSN v decembri 1988 ohlásil súdruh Gorbačov rozsiahle jednostranné zníženie sovietskej armády a vojenskej techniky. V tomto smere urobilo aj Československo, podobne ako ďalšie socialistické krajiny, jednostranné kroky na zvýraznenie obr anného charakteru našich ozbrojených síl. Nechcem tu uvádzať počty zníženia, tie sú všeobecne známe. Verím, že to nikto nemôže hodnotiť iba ako propagandu. Som s tále viac presvedčená o tom, že mier si nestačí iba priať, ale sa zaň musí aj bojovať. Veľmi som obdivovala hrdinské ženy Veľkej Británie a ich boj pri amerických vojenských základniach.
Uplynulo takmer štvrť roka od rozhodnutia Sovietskeho zväzu o jednostrannom znížení ozbrojených síl a rok od predloženia významnej československej iniciatívy, týkajúcej sa vytvorenia pásma dôvery, spolupráce a dobrých susedskych vzťahov na línii dotyku medzi štátmi Varšavskej zmluvy a Severoatlantického paktu.
Členské krajiny paktu NATO však ešte stále váhajú so zaujatím konkrétneho stanoviska. Je snáď predstaviteľom týchto krajín jedno, či vedecký a technický rozvoj bude smerovať k tvorbe mierových hodnôt a blahobytu ľudstva, alebo či svet bude aj naďalej ohrozovaný militariistami, ktorí sú schopní nás uvrhnúť do novej vojny, v ktorej by znovu zomierali naše deti, ženy a ďalšie milióny nevinných obetí? Je predsa celkom logické, že čím menej bude vojakov a výzbroje na línii dotyku medzi štátmi Varšavskej zmluvy a NATO, tým menšie bude aj nebezpečenstvo neočakávaného vzniku vojny.
Podľa zmluvy medzi Zväzom sovietskych socialistických republík a Spojených štátov severoamerických boli z nášho územia stiahnuté všetky rakety stredného a kratšieho doletu. Na našom území dnes nie sú žiadne nukleárne a chemické zbrane hromadného ničenia. So znepokojením sa však dozvedáme, že v čase mierového úsilia členských štátov Varšavskej zmluvy a jednostranného zníženia stavov armád, výzbroje a vojenských rozpočtov na budúce roky, členské štáty NATO uvažujú o modernizácii taktických jadrových zbraní a v NSR sa predĺžila doba vojenskej služby o 3 mesiace.
Pred niekoľkými dňami sme oslavovali Medzinárodný deň žien. Dostali sme kvety a niekoľko milých slov. Ale či by to nebol veľký darček pre nás ženy, matky, keby došlo ku skutočnému uvoľneniu medzinárodného napätia medzi obidvoma vojenskými zoskupeniami - Severoatlantickým paktom a Varšavskou zmluvou?
Nie som členkou nijakej politickej strany a pracujem v poľnohospodárskom úseku - v jednotnom roľníckom družstve.
Tento rok uplynie 40 rokov od započatia výstavby poľnohospodárstva. Víťazstvo socialistických výrobných vzťahov umožnilo vybudovať moderné, výkonné poľnohospodárstvo a novú dedinu, novú nielen vzhľadom, ale aj spôsobom života, vzťahmi medzi ľudmi, myslením a správaním sa.
Namiesto 1,5 milióna drobných poľnohospodárskych závodov, ktoré hospodárili na 33 mil. parcelách, predstavuje dnes naše poľnohospodárstvo 1658 jednotných družstiev s priemernou veľkosťou 2727 hektárov a 167 štátnych majetkov, z ktorých každý obhospodaruje v priemere takmer 9 tisíc hektárov.
Hodnota materiálno-technickej základne na jedného pracovníka sa zvýšila asi desaťkrát. Počet trvale činných osôb v poľnohospodárstve poklesol z 2222 tis. na 891 tis. Poľnohospodárska výroba vzrástla viac než dvojnásobne. Ak sme mali pred socializáciou hektárové výnosy obilnín 1,58 ton na hektár, potom napr. v minulom roku to bolo 4,80 t/ha a pšenice 5,28 t/ha. Produkcia mäsa na hektár poľnohospodárskej pôdy je päťnásobná a produkcia mlieka vzrástla zhruba trikrát. Spotreba mäsa vzrástla z 36 na 90 kg. Napriek tomu, že máme na jedného obyvateľa iba 0,44 ha poľnohospodárskej pôdy, môžeme sa spotrebou potravín prirovnať k vyspelým štátom a spotreba potravín z vlastnej poľnohospodárskej výroby je krytá približne 97 %.
Poľnohospodársky a potravinársky priemysel ako prvé odvetvie vstúpilo už od 1. 1. 1989 do prestavby hospodárskeho mechanizmu. Kritériá sú podstatne tvrdšie než v minulom roku. Bude nás nútiť k väčšiemu využívaniu jestvujúcich rezerv a k samostatnej podnikateľskej činnosti. Som rada, že patrím k odvetviu, ktoré dokázalo využiť prednosti socialistickej veľkovýroby a verím, že poľnohospodársko-potravinársky komplex dokáže aj v budúcnosti zabezpečovať výživu národa na dobrej úrovni.
Vážené súdružky a súdruhovia, na niekoľkých číslach som chcela ukázať, aké úspechy dosiahlo naše poľnohospodárstvo od doby, keď sa vydalo dopredu socialistickou cestou.
Nemožno však prehliadnouť, že najmä v posledných mesiacoch sa v našej spoločnosti aktivizovali sily, ktoré si nekladú za cieľ prispieť k rozvoju socialistickej spoločnosti, k lepšiemu a spokojnejšiemu životu pracujúcich a ich rodín. Tak ako neraz v minulosti, aj teraz sa pokúšajú s pomocou niektorých politických kruhov Západu a ich oznamovacích prostriedkov organizovať najrôznejšie nátlakové akcie, vytvárať napätie v spoločnosti s cieľom destabilizovať pomery. Neštítia sa ani hrozieb, zastrašovania a terorizovania.
Tak ako všetci statoční občania, aj
ja plne podporujem zákonné opatrenie Predsedníctva
Federálneho zhromaždenia na ochranu verejného
poriadku zo dňa 14. februára 1989. Ďakujem
za pozornosť.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni
Salvové, slovo má místopředseda Federálního
shromáždění Bohuslav Kučera.
Místopředseda FS B. Kučera: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, dovolte, abych jménem Klubu poslanců Československé strany socialistické ocenil zprávu ministra zahraničních věcí Československé socialistické republiky, která dokládá tvořivé úsilí československé vlády zaměřené k upevnění míru a spolupráce ve světě. Tato politika má také plnou podporu naší strany.
Zápas o mírovou orientaci v mezinárodních
vztazích se odehrává na všech kontinentech,
protože ve stále více propojeném a na
sobě závislém světě se stává
mír nedělitelným. Plně si to uvědomujeme,
když například sledujeme výbušnou
situaci na Blízkém a Středním východě,
soustředění zde obrovského potenciálu
zbraní, včetně zbraní chemických
a potenciálně i nukleárních, které
se stává vážnou hrozbou nejenom pro
mír v této oblasti, ale i v sousední Evropě.
To se přirozeně týká i dalších
oblastí.