Chceme, aby se na realizaci závěrů vídeňské schůzky podíleli nejen diplomaté, ale celá naše veřejnost. Zde se otevírá široké pole působnosti "lidové diplomacii". Věříme, že těchto nových možností široce využijí organizace sdružené v Národní frontě.
Budeme se podílet na bohatém programu následných akcí do příští následné schůzky v Helsinkách v r. 1992. Vyvineme úsilí k tomu, aby jejich výsledky přinesly větší porozumění a důvěru, všestrannější spolupráci na evropském kontinentu a aby se staly místem věcného mezinárodního dialogu.
Úspěšné završení vídeňské schůzky představuje významný zdroj upevňování příznivých trendů mezinárodního vývoje. Nyní bude záležet na všech účastnících helsinského procesu, aby jeho potenciálu bylo plně využito v zájmu národů Evropy. V zájmu kontinentu, kde byly před 200 lety vztyčeny prapory francouzské revoluce a v říjnu 1917 vytvořen první socialistický stát světa.
Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, naše republika se v uplynulém období zapsala do podvědomí evropské veřejnosti také vlastními zahraničně-politickými iniciativami.
Zásadní význam v tomto směru má návrh na vytvoření pásma důvěry, spolupráce a dobrých sousedských vztahů na linii dotyku států Varšavské smlouvy a NATO, vyhlášený generálním tajemníkem ÚV KSČ Milošem Jakešem. Představuje náš konkrétní příspěvek k realizaci myšlenky společného evropského domu, k rozvíjení helsinského procesu ve všech jeho aspektech. Chápeme jej jako širokou platformu pro vedení dialogu s řadou západoevropských zemí. Seznámili jsme je s našimi představami, které byly přijaty se zájmem. Navrhli jsme široké spektrum opatření, jejichž společným jmenovatelem je větší důvěra, bezpečnost a vzájemně prospěšná spolupráce.
Pokud jde o vojenské aspekty iniciativy, jsme zajedno se státy NATO, že je třeba je klást do kontextu celkového uspořádání poměru sil v Evropě. Očekáváme, že vývoj na jednacích fórech ve Vídni napomůže postupnému vytváření námi navrhovaného "zředěného pásma". Chceme, aby v něm bylo méně vojsk a útočných zbraní. Zároveň vyjadřujeme připravenost dohodnout se nad rámec stockholmských ujednání na rozsáhlejší výměně informací včetně údajů o ozbrojených silách. Navrhujeme též navazování kontaktů mezi vojenskými představiteli na různých úrovních, což by přispělo k bližšímu vzájemnému poznávání a k odstranění "obrazu nepřítele".
Konzultace s partnery ukázaly, že největší zájem je o naše náměty, týkající se politických, ekonomických, ekologických a humanitárních aspektů tohoto pásma. Například o navazování pravidelných kontaktů po parlamentní a vládní linii, mezi politickými stranami a společenskými organizacemi. Dále o možnosti spojit síly v boji proti terorismu a pašování narkotik. Vytvářet bezcelní ekonomické zóny, společně budovat dálnice, propojit energetické systémy, jakož i spolupracovat při ochraně životního prostředí. V oblasti humanitární spolupráce se s dobrým ohlasem setkávají náměty na rozšiřování kontaktů mezi lidmi, zejména mládeže, partnerských styků mezi pohraničními kraji, okresy, městy, závody, školami a vědeckými institucemi. Podstatně by se mohly rozšířit styky mezi sdělovacími prostředky, které mají nezastupitelnou úlohu při vytváření důvěry.
Výčet našich návrhů není přirozeně úplný. Ponecháváme možnost i našim partnerům, aby přispěli svými náměty a představami k jejich obohacení.
Pokračující proces přestavby a demokratizace života naší společnosti vytváří příznivé předpoklady pro další rozvíjení této významné československé iniciativy, jejímuž prosazování budeme i nadále věnovat prvořadou pozornost. Tam, kde se naše náměty prolínají s návrhy jiných socialistických zemí, provádíme harmonizaci společného postupu.
S iniciativou na vytvoření pásma důvěry je organicky spjat i návrh předsedy federální vlády Ladislava Adamce na setkání s předsedy vlád zemí sousedících s Československem k problematice ochrany a tvorby životního prostředí. Doporučujeme, aby na něm byly projednány takové otázky, jako je zpracování mezinárodních programů ochrany životního prostředí, vytvoření společných fondů pro tyto účely, zřízení konzultačního a informačního střediska pro odstranění následků ekologických havárií apod. Minulý týden jsme jednali v Praze o přípravě této akce s experty šesti příslušných zemí. Jednání ukázalo, že iniciativa se setkala s pochopením a je přijímána jako jedna z užitečných cest k zajištění ekologické bezpečnosti. To potvrzuje i doporučení expertů, aby se již koncem května tohoto roku uskutečnila konference ministrů pro životní prostředí zúčastněných států. Doufáme, že vytvoří předpoklady, aby se schůzka předsedů vlád mohla uskutečnit ještě letos.
Také na půdě OSN jsme navrhli dále zintenzivnit mnohostrannou spolupráci v otázkách životního prostředí. Úspěšnost našeho působení pochopitelně úzce souvisí s konkrétními kroky ke zlepšování naší vlastní ekologické situace.
Přispíváme též k posílení součinnosti v humanitární oblasti, konkrétně na úseku výchovy a vzdělávání. U příležitosti oslav 400. výročí narození J. A. Komenského hodláme uspořádat v roce 1992 v Praze mezinárodní konferenci o výchově člověka pro XXI. století. K zabezpečení jejího důstojného průběhu jsme již vytvořili přípravný výbor s účastí předních zahraničních osobností.
Důkazem našeho rozhodného postupu v boji s mezinárodním terorismem je i návrh vládě Velké Británie na společnou československo-britskou iniciativu v OSN. Jejím smyslem by bylo podnítit jednání o uzavření úmluvy o kontrole plastických výbušnin.
V platnosti zůstávají naše společné návrhy s Německou demokratickou republikou na vytvoření koridoru bez jaderných zbraní a pásma bez chemických zbraní ve střední Evropě.
Soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, klíčové místo v naší zahraniční politice patří upevňování a prohlubování přátelství, spojenectví a všestranné spolupráce se zeměmi socialistického společenství, především se Sovětským svazem. Nynější etapa vývoje socialismu klade vyšší požadavky na obsah, formu a dynamiku vzájemné součinnosti. To vyžaduje více využívat potenciál procesu přestavby v jednotlivých socialistických státech. Nalézat účinná a vzájemně výhodná řešení otázek spolupráce. Budovat pevný, akceschopný svazek, jehož jednota a síla spočívá v respektování reálných, mnohotvárných zájmů jednotlivých zemí.
V uplynulém období jsme dosáhli nesporných úspěchů. Rozvinuli jsme možnosti socialismu v řadě směrů. Vidíme však i existující problémy a nedostatky. Nezakrýváme je, ani nezveličujeme. Hodnotíme je realisticky a usilujeme o jejich účinné řešení.
Zkvalitnění a zefektivnění politické a hospodářské součinnosti mezi socialistickými státy je nezbytnou podmínkou pro upevnění jejich jednoty, akceschopnosti a postavení ve světě. A také pro vytvoření předpokladů k urychlení jejich sociálně-ekonomického rozvoje. Za naprosto nezbytné považujeme zdokonalování mechanismu spolupráce v rámci Varšavské smlouvy, což odpovídá růstu významu politických aspektů v činnosti této organizace. Všechny tyto náročné úkoly jsou v popředí pozornosti jednání Politického poradního výboru i výborů ministrů zahraničních věcí a obrany. Aktivně jsme se zapojili do činnosti nově vytvořených orgánů, jako je Zvláštní komise pro odzbrojení a Mnohostranná skupina pro vzájemnou aktuální informaci.
Pokud jde o Radu vzájemné hospodářské pomoci, jsme toho názoru, že další postup vpřed je možný jen za předpokladu překonání těch forem a metod spolupráce, které již neodpovídají současným potřebám. Vystupujeme za vybudování efektivního modelu socialistické ekonomické integrace a perspektivní vytvoření jednotného trhu. K tomu by měl směřovat i. proces hluboké přestavby mechanismu mnohostranné spolupráce a činnosti Rady. Československo se chce na tomto úsilí aktivně podílet. Velký význam pro dosažení vytyčených cílů bude mít nesporně setkání nejvyšších stranických představitelů členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci, jehož hostitelem by měla být ještě letos Praha.
Zdokonalení naší spolupráce se socialistickými partnery si vyžaduje prohloubit koordinaci hospodářské politiky. Naše vztahy musíme, důsledněji než dosud, usměrňovat za pomoci ekonomických nástrojů, prosazovat nové formy kooperace a specializace. Rozšířit navazování přímých vztahů, zakládat společné podniky i výzkumná pracoviště. Je nutné pokročit v měnové spolupráci, zdokonalovat cenovou tvorbu, zreálnit kursy, upevnit funkce převoditelného rublu, vytvářet předpoklady pro směnitelnost našich měn. Úkolů je tedy nemálo. Jejich plnění však nesnese odkladu, neboť je to v zájmu posílení socialismu v každé zemi a v našem společenství jako celku.
V současné etapě v rozvoji našeho společenství nabývá na mimořádném významu veřejná informovanost, výměna kulturních a duchovních hodnot, rozvoj neformálních družebních styků a turistika. Jako země, sousedící se čtyřmi socialistickými státy, máme v tomto směru široké možnosti, ale rovněž vysokou odpovědnost. Domníváme se, že je potřebné společně hledat způsoby, jak zlepšovat předpoklady k vzájemnému poznávání a sbližování lidí jednotlivých socialistických zemí.
Rozhodující význam mají pro nás vztahy se Sovětským svazem, naším nejbližším spojencem a největším hospodářským partnerem. Jsou to vztahy plnokrevné a dynamicky se rozvíjející, v nichž se příznivě promítají procesy přestavby a demokratizace v našich zemích. Zkušenosti sovětských přátel jsou v tomto směru pro nás nenahraditelným zdrojem inspirace.
Na základě shodných cílů přestavby se vytváří nová kvalita našich vztahů, odpovídající současným potřebám vývoje socialismu. Zásadní význam v tomto směru mělo setkání generálních tajemníků našich komunistických stran - Miloše Jakeše a Michaila Gorbačova - v loňském roce.
Předsedové vlád - Ladislav Adamec a Nikolaj Rižkov - už dvakrát v krátkém časovém údobí jednali o opatřeních k zajištění dynamického rozvoje vzájemné hospodářské součinnosti. Podepsali Koncepci hospodářské a vědeckotechnické spolupráce na 15-20 let. Její realizace by měla přispět k uskutečnění žádoucích strukturálních změn v naší ekonomice, ke zdokonalení stávajícího profilu dělby práce, k stabilizaci naší surovinové základny. Jednání premiérů otevřelo i novou kapitolu ve společném úsilí o ochranu životního prostředí.
Výsledky naší ekonomické spolupráce budou měřeny především kvalitou a světovou úrovní výrobků. Budeme proto usilovat o rozvoj přímých vztahů ve výrobě i výzkumu, o společné podnikání, včetně účasti třetích zemí, o rozšíření dalších progresívních forem.
Novátorské podněty obsahuje program spolupráce mezi Komunistickou stranou Československa a Komunistickou stranou Sovětského svazu v ideologické oblasti, plány součinnosti společenských organizací a družebních styků. Oboustranně pociťujeme potřebu více vzájemně poznávat život v našich zemích, a to bez zbytečných okázalostí, formalit, kampaňovitosti.
Přirozeně věnujeme zvláštní pozornost prohlubování koordinace zahraniční politiky. To bylo předmětem i několika mých jednání se sovětským ministrem zahraničních věcí Eduardem Ševarnadzem. Potvrdila naprostou jednotu stanovisek při prosazování nového politického myšlení v mezinárodních vztazích.
To všechno je výrazem našeho pevného odhodlání dále upevňovat těsné spojenectví, všestrannou spolupráci a upřímné přátelství se Sovětským svazem, což plně odpovídá našim životním zájmům. Ve vzájemných vztazích spatřujeme spolehlivý základ, na němž spočívá i naše zahraniční politika. Opírajíce se o tento základ, úspěšně na něm rozvíjíme vlastní zahraničně politickou aktivitu, obohacujeme ji o své návrhy, aby co nejlépe vyjadřovala naše společné a národní zájmy.
Spontánním vyjádřením bratrských citů a vztahů našeho lidu k velké rodině národů Sovětského svazu byla naše pomoc zemětřesením postižené Arménii.
V současné etapě rostou požadavky na kvalitu a úroveň vzájemné spolupráce s ostatními státy socialistického společenství. Styky s nimi udržujeme na vysoké politické úrovni. Významné podněty pro jejich prohloubení přinášejí pravidelná setkání na úrovni nejvyšších představitelů bratrských stran.
Zvláštní pozornost přirozeně věnujeme našim sousedním spojencům, s nimiž jsme prohloubili svazky ve všech oblastech. S Polskou lidovou republikou nás pojí dobré vzájemné vztahy. Rozšířili jsme především hospodářskou spolupráci, kde usilujeme o uplatňování progresívních forem.
V široké všestranné součinnosti pokračujeme s Německou demokratickou republikou. Chceme, aby další rozvoj specializace a kooperace se stal trvalým dynamizujícím faktorem ekonomických styků.
Intenzivně se rozvíjejí vztahy s Maďarskou lidovou republikou. Důležitost připisujeme podepsání dohody o zkrácení výstavby společného díla Gabčíkovo-Nagymaros o 15 měsíců.
Tradičně dobré přátelské vztahy rozvíjíme s Bulharskou lidovou republikou. V ekonomické oblasti zaměřujeme naše úsilí na obnovení dynamiky v hlavních směrech.
Bohaté bylo uplynulé období i pokud jde o naše styky s Rumunskou socialistickou republikou. Oboustranně byla zdůrazněna potřeba přechodu k vyšším formám vzájemné součinnosti.
Pokud jde o Mongolskou lidovou republiku, rozvíjíme dnes široké styky jak na dvoustranném základě, tak i v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci. Soustřeďujeme se na zvýšení efektivnosti naší ekonomické spolupráce.
Prohlubujeme všestranný rozvoj bratrských styků s Kubánskou republikou a realizujeme závěry z jednání na nejvyšší úrovni. Usilujeme o zvýšení hospodářské a vědeckotechnické spolupráce.
S Vietnamem, Laosem a Kampučií postupně přecházíme k novým efektivním a vzájemně výhodnějším formám vztahů. Podílíme se na koordinované pomoci těmto státům. Významným přínosem pro rozvoj vzájemných vztahů bude nesporně připravovaná návštěva generálního tajemníka ústředního výboru KSČ v těchto zemích.
Užitečné politické a hospodářské kontakty rozvíjíme se Socialistickou federativní republikou Jugoslávie.
Zvýšenou dynamikou se vyznačovaly naše vztahy s Čínskou lidovou republikou. Závěry jednání nejvyšších představitelů obou zemí vytvořily předpoklady, aby se vzájemná spolupráce dostala na dlouhodobý a stabilní základ.
Dále se rozšířily a prohloubily naše styky s Korejskou lidově demokratickou republikou, o čemž svědčí i podepsání Smlouvy o přátelství při příležitosti návštěvy prezidenta ČSSR Gustáva Husáka v této zemi.
K rozšíření styků, zejména v ekonomické oblasti, došlo v našich vztazích s Albánií.
Ve vztazích s vyspělými kapitalistickými zeměmi jsme se soustředili na rozvoj konstruktivní, vzájemně výhodné spolupráce. S řadou západoevropských států rozvíjíme styky na nejvyšší a vysoké úrovni na základě principů helsinského Závěrečného aktu.
V uplynulém období jsme navázali vztahy s Evropskými společenstvími. Chceme - je rozšiřovat ve všech oblastech společného zájmu. Urychlující se komplexní přestavba našeho hospodářského mechanismu vytváří příznivé podmínky k zintenzívnění obchodu, hospodářské a vědeckotechnické spolupráce, pro rozvoj průmyslové kooperace, zakládání společných podniků a další moderní formy součinnosti. Značný zájem máme o prohloubení politického dialogu. Jeho důležitou součástí jsou rovněž kontakty Federálního shromáždění s Evropským parlamentem.
S uspokojením konstatujeme, že také Evropská společenství přistupují věcně k rozvoji vztahů s Československem. Potvrzuje to i uzavření dohody o obchodu průmyslovými výrobky mezi ČSSR a EHS, kterou jsme podepsali v Bruselu v prosinci m. r.
Podíleli jsme se na normalizaci vztahů mezi RVHP a EHS. Chceme, aby konstruktivní dialog těchto dvou největších integračních seskupení přispěl k posilování celoevropské spolupráce.
V západní Evropě probíhá dynamický proces, který stále výrazněji ovlivňuje naše politické, hospodářské a kulturní vztahy s těmito státy. Proto otázkám západoevropské integrace a jejím možným důsledkům, především v souvislosti s vytvářením jednotného vnitřního trhu v roce 1992, věnujeme mimořádnou pozornost. Aktuální je pro nás i potřeba diverzifikace našich ekonomických styků s těmito zeměmi.
Zvláštní pozornost věnujeme rozvoji vztahů mezi sousedními zeměmi.
Naše vztahy s Německou spolkovou republikou jsou stabilizované. Pokračují kontakty mezi politickými a dalšími představiteli obou zemí. Prohlubuje se hospodářská, ale i kulturní, humanitární a ekologická spolupráce. Vcelku se daří konkrétní naplňování závěrů z jednání kancléře Helmuta Kohla v Praze. V rozporu s těmito pozitivními trendy jsou některá nedávná neopodstatněná vystoupení na naši adresu v Německé spolkové republice.
S Rakouskou republikou máme intenzívní a široce rozvinuté vztahy. Přínosem pro jejich rozvoj byla loňská návštěva spolkového kancléře v ČSSR, jakož i jednání ministrů zahraničních věcí obou zemí v prosinci m. r. ve Vídni. V poslední době z rakouského území zaznívají hlasy, které dobrému sousedství neprospívají. Soudíme, že je v zájmu obou států soustředit se na upevnění spolupráce a vzájemného porozumění.
Nové možnosti pro další zintenzívnění a prohloubení našich vztahů s Francií otevřela návštěva francouzského prezidenta Mitterranda v ČSSR koncem minulého roku. Přistoupili jsme k realizaci jejích závěrů. Ve vztahu k Řecku, Španělsku a Itálii vycházíme z aktivního politického dialogu a oboustranného zájmu na rozvoji ekonomické spolupráce.
Více využíváme možností, které pro Československo skýtá rozvoj styků s malými a středními státy. Specifické místo zde zaujímají neutrální a nezúčastněné země.
Příkladné jsou naše vztahy zejména s Finskem. Tradičně dobrou úroveň má naše spolupráce s Kyprem. Jsme připraveni konstruktivně pokračovat v nastoupeném dialogu s Vatikánem a usilovat o oboustranně přijatelná řešení otevřených vztahových otázek.
Nedávná návštěva dánského ministra zahraničních věcí je dalším důležitým krokem k prohloubení politických kontaktů a rozšíření vzájemně výhodné spolupráce. Mnoho stanovisek shodných s našimi nalézáme u Belgie, Nizozemí a Lucemburska. Jsme připraveni dále aktivizovat politické styky a hospodářskou spolupráci s Norskem a Tureckem.
Ve vztahu k Velké Británii hodláme navázat na dosaženou dobrou úroveň styků a usilovat o rozvoj spolupráce v oblastech společného zájmu. Totéž platí i pokud jde o Kanadu.
Hledáme možnosti ozdravění vztahů mezi Spojenými státy americkými. Neuzavíráme se žádnému návrhu nové administrativy, pokud bude vycházet z principu rovnosti a vzájemného respektování.
V relaci s Japonskem se snažíme uplatňovat konkrétní návrhy na prohloubení spolupráce, zejména v ekonomické a vědeckotechnické oblasti.
Aktivněji hodláme působit i v dalších oblastech dynamického hospodářského růstu ve světě.
Rozšiřování našich styků s Austrálií a Novým Zélandem začíná napomáhat nový zastupitelský úřad ČSSR v Canbeře.
Soudružky a soudruzi, trvale důležité místo v naší zahraniční politice zaujímají vztahy s rozvojovými zeměmi Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Jejich význam a autorita v mezinárodním společenství neustále roste. Pojí nás mnohé společné zájmy, především při - zajišťování míru a hledání východisek z globálních problémů dneška.
Zvláštní pozornost budeme nadále věnovat spolupráci se zeměmi s pokrokovou orientací, s nimiž máme řadu shodných nebo blízkých stanovisek k mnoha důležitým otázkám.
Naši solidaritu s úsilím lidu Nikaraguy o překonání obtížné situace znovu vyjádřila nedávná návštěva generálního tajemníka ústředního výboru KSČ v této zemi. Potvrdila oboustranné odhodlání rozvíjet styky ve všech oblastech. Trvalou pozornost věnujeme spolupráci s Etiopií, Angolou, Mosambikem a Jemenskou lidovou demokratickou republikou.
Dalšího vývoje doznala naše tradičně dobrá spolupráce s Afghánskou republikou. Jsme přesvědčeni, že politické urovnání v Afghánistánu je možné dosáhnout pouze na základě dialogu všech politických sil v zemi. Zároveň je nutné, aby ženevské dohody důsledně plnily i Spojené státy americké a Pákistán.
Udržujeme dialog na vysoké úrovni se Sýrii.
Nepochybně jej dále prohloubí nadcházející
návštěva našeho nejvyššího
stranického představitele. Usilujeme o rozšíření
vztahů s Alžírskem, Libyí, ale také
s Irákem, kde se chceme podílet na poválečné
obnově a mírové výstavbě. Normalizovali
jsme vztahy s Egyptem a počítáme s jejich
rozšířením. Chtěli bychom pokračovat
v rozvoji vzájemně prospěšných
hospodářských vztahů a politického
dialogu také s ostatními arabskými zeměmi,
včetně států Perského zálivu.