Nakonec bych uvedl požadavek, který - jak si vzpomínáte - uvedla na poslední společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů i sestra Blanka Hyková, spočívající v nutnosti zakotvit náležitou úpravu odpovědnosti řídícího pracovníka za nekvalitní řídící práci, neboť nepokládáme za vyvážený stav, kdy dělník může být za výrobu zmetku postižen, avšak řídící pracovník nikoliv. Všechny tyto a ještě další připomínky nacházíme uplatněny v konečné podobě předkládané novely zákoníku práce.
K socialistickému pluralismu samozřejmě patří střetávání názorů, protože obecné je možné dosáhnout pouze prostřednictvím střetávání jednotlivého. Z tohoto pohledu se nikterak nehanbíme a pokládáme to za zcela normální charakteristický znak socialistické demokracie, jestliže jsme s některými našimi názory neuspěli. V některých případech to bylo prostě proto, že samotné zásady byly formulovány v takové podobě, že umožňovaly různý výklad, a proto při pohledu na text zákona se staly naše připomínky bezpředmětné; v jiných případech prostě nebyla naše argumentace přesvědčivá. I to se stává. Byly náměty, na kterých z hlediska perspektivy i nadále trváme, i když po všestranné analýze dospíváme k názoru, že sociálně ekonomické možnosti státu je dosud neumožňují realizovat. Takovým naším námětem byl požadavek na jeden den pracovního volna v měsíci pracujícím matkám pečujícím již o jedno dítě. Věříme, že přijde čas, kdy tento námět bude moci být uskutečněn, neboť jsme našim ženám, pracujícím ženám, manželkám i obětavým matkám mnohé dlužni.
Možná, že to někdy vypadá, že
podpora příslušníků ostatních
politických stran je dána jaksi poměry a
že je vnějšně vnucena. Jestliže jsem
poněkud šířeji hovořil o aktivitě
naší strany na tomto úseku, tak jen proto,
abych zde jménem Klubu poslanců Československé
strany socialistické s naprosto klidným svědomím
mohl konstatovat, že novelu zákoníku práce
do značné míry pokládám i za
výsledek svojí činnosti. Doporučuji
pro ni hlasovat, neboť i to je výrazem naší
reálné spoluodpovědnosti.
Předsedající předseda SN J. Janík: Ďakujem poslancovi Slavětínskému.
Vzhľadom na časový predstih v našom rokovaní
udeľujem slovo poslancovi Josefovi Kryllovi.
Poslanec SL J. Kryll: Soudružky a soudruzi, řečníci přede mnou podrobně hovořili o novelizaci zákoníku práce i o záměrech, které se tímto zákonodárným aktem sledují. Omezím se na zdůraznění několika souvislostí zejména proto, že dlouhodobá práce, kterou jsme stávajícímu zákoníku práce i jeho novele věnovali, nám dala mnoho zkušeností, podnětů i doporučení pro další práci.
Práce je vlastně náš každodenní chléb a zákoník patří k práci. Bylo zdůrazněno, že patří k nejdůležitějším právním dokumentům přestavby, k dokumentům, které vyjadřují společenský stav a ekonomické potřeby doby. Chci podtrhnout - vedle ekonomického významu - jeho společenskopolitický význam, který spočívá v tom, že upravuje podmínky, za kterých se občané zúčastňují na společné práci, řízení výrobního procesu a které jsou také ukazatelem naší socialistické demokracie. Prostě to, že zákoník práce je dokument, který se týká lidí, pracujícího člověka ve všech fázích jeho pracovní činnosti. Chci zdůraznit, že nikdy na tuto skutečnost nesmíme zapomenout. Můžeme být spokojeni s předloženým návrhem. Novela zákoníku práce dala odpověď a realizovala řadu podnětů, které jsme jako palčivé problémy pracovních i pracovně právních vztahů v nedávné minulosti pociťovali. Problémy s upevňováním pracovní kázně, využíváním pracovní doby patří do této kategorie problémů mnohokráte opakovaných.
Při této příležitosti připomínám již vzpomenutou pracovně právní analýzu zákoníku práce, na které jsme ve výborech pro sociální politiku spolupracovali. Při průzkumech v podnicích a organizacích jsme slyšeli mnoho nářků a požadavků na zpřísnění zákoníku práce. Týkalo se to zejména větší možnosti postihnout lajdáky, absentéry apod. Když jsme však šli na kořen věci a dokladovali, že stávající zákoník práce nám dává možnosti vypořádat se s lajdáky i s lidmi, kteří již na svoje úkoly nestačí, došli jsme k závěru, že řada vedoucích hospodářských pracovníků v rámci svých povinností politicky nepracuje ani nemyslí, podléhá alibismu a nejraději by se schovala za zpřísněný právní předpis. I dnes je možné nebezpečí takovýchto postupů a velmi si cením toho - což souvisí s naším chápáním socialistické demokracie - že vzrůstá v této době úloha Revolučního odborového hnutí a že odbory svoji roli doceňují.
Poučení z pracovně právní analýzy je mnoho. Nejdůležitější je to, že zákoník práce je platný jedině tehdy, když je měřítkem práv a povinností jasně formulovaných, plněných a hodnocených. Tam, kde je se zákoníkem práce správně pracováno, kde není v organizaci jen předmětem a dokladem při pracovně právním sporech, tam je i pracovní pohoda a klid při plnění náročných a problémových úkolů. Není nic důležitějšího v organizacích, než soulad ve vztahových záležitostech. Lidé snesou a podpoří náročnou atmosféru, když vědí, že v podniku vládne spravedlivý režim, jistota a že jejich názory, připomínky i kritika je brána v potaz. Tuto atmosféru zákoník práce samozřejmě sám nevyřeší, ale můžeme konstatovat, že navržené pojetí novely zákoníku práce je tomu připraveno napomoci. Oceňuji i pasáže týkající se odměňování práce. I když zde byla tato skutečnost mnohokráte zdůrazněna, dovolte mi, abych se jí věnoval ještě z jiného pohledu.
Před několika týdny jsme se na plenárním zasedání Městského výboru KSČ v Praze zabývali otázkami ideologické práce v podmínkách přestavby hospodářského mechanismu, položili si otázky a současně jsme si na ně odpověděli - kdo je jednoznačně pro přestavbu hospodářského mechanismu, kdo váhá a kdo je proti potřebě přestavby? Bez zaváhání jsme zdokladovali, že pro přestavbu je především dělnická třída, zejména její uvědomělá část, reprezentovaná dělníky s vysokou a střední kvalifikací. (Vynechám prostředek, ty váhavce.) Proti přestavbě, vedle těch, jejichž postavení přestavba bezprostředně ohrožuje, zbavuje nezasloužených výhod a privilégií, bohužel musíme jmenovat skupiny a jednotlivce z řad nekvalifikovaných dělníků.
Tato skutečnost mne vedla k tomu, abych se ze stejného pohledu zaměřil na zákoník práce. Kdo pociťuje fakticky potřebu změny pracovních vztahů? Odpověď zní: Jen ten, kdo to se společností myslí upřímně, kdo pro ni chce dělat a také to v každodenní práci potvrzuje. Odpověď je paralelní s předcházejícím příkladem. Přestavba jako celek nebo zákoník práce? V tom není rozdílu. Zájem na novele, ale i očekávání co přinese, jak ukazuje diskuse na pracovištích, ve volebních obvodech, především vyjadřuje uvědomělá část dělnické třídy.
Řekl jsem, očekávání co přinese. Není to řečnický obrat. My jsme v poslední době ve vztahu k poctivé dělnické práci hodně pokazili. Přes slovní opěvování práce jsme dosáhli toho, že upadla její vážnost a došlo i k podcenění významu poctivé dělnické práce a dělnických profesí. Nepoctivci, se kterými začínáme úspěšně bojovat, se v celé řadě případů mají lépe než dělník, který se celý život pracovně i jinak angažuje pro naši společnost. Nadělali jsme si příliš mnoho absentérů, fluktuantů parazitujících na naší společnosti. Dělníci vždy jako první na tyto jevy upozorňovali a právě dnes v souvislosti s novelou zákoníku práce oceňují její přínos k řešení těchto složitých problémů.
Tímto jsem vlastně rozvedl problematiku, kterou zákoník práce také řeší, a to je ocenění poctivé práce formou odměňování. Nebudu význam oceňování nyní rozebírat, neboť se tím včera zabýval soudruh poslanec Nový z výboru pro sociální politiku. Opět však zdůrazním, že jsou to zejména uvědomělí kvalifikovaní dělníci, kterých se tato problematika především dotýká. To jsou ti, na kterých zpravidla stojí podniky, ti, kteří vždy jdou do řešení problémů, plní úkoly obětavě a poctivě. Vůbec zde nejde jen o výši odměny za práci, ale o to, aby poctivec i lajdák nedostávali stejně. Když jsme si dali do zásadních principů nových úprav zákoníku práce i problematiku odměňování práce, očekává se, že tento nástroj bude účinný a včasný.
Co zákoník práce nevyřeší a bohužel je to zásadní problém v odměňování, je odvaha vedoucích hospodářských pracovníků se v této problematice plně angažovat. Chci zde vyjádřit názor, že nic tak neubíjí aktivitu, iniciativu a angažovanost, než prostřednost, průměrnost a nespravedlnost.
Celá politická práce kolem novelizace zákoníku práce, celonárodní diskuse, doslova aktivizovala naše pracoviště. I zde je jeden zajímavý moment. Jeho jádro vyjádřila na jednání výborů pro sociální politiku soudružka poslankyně Kocinová, která řekla, že celý život pracuje jako dělnice v závodě a za celou dobu zákoník práce nepotřebovala. Jděte se zeptat dělníků do našich závodů, dolů, hutí a položte jim otázku na toto téma. Odpoví vám tak, jak odpověděla soudružka Kocinová. A jděte se zeptat podnikových právníků, soudců na účastníky soudních sporů. V drtivé většině jde o lidi, kteří obcházejí ustanovení zákoníku práce. Musím říci, že zákoník práce je chápán ve všech souvislostech. Řada z nás si uvědomuje, že nemůže pracovat celý život na jednom místě. Potřebná mobilita pracovních sil s potřebami ekonomiky je správně chápána. I když něco jiného je chápání a něco jiného je realizace těchto záměrů, s dopadem na konkrétního člověka.
Poslední myšlenkou, kterou chci vyjádřit, je jedna zkušenost. Když jsem zde před nedávnem hovořil o potřebě propagandistické práce v souvislosti s politickým významem zákona o sociálním zabezpečení, první přímo "ranou" politickému významu zákona byly ty známé listy - "ROZHODNUTÍ" - adresované našim nejstarším občanům ve smyslu "protože vám přidáváme, tak vám bereme". Protože se každý z nás téměř profesně zabývá masovou politickou prací a zná její nesmírný význam, přimlouvám se v závěru svého vystoupení za to, aby zákoník práce byl vysvětlován nově, v nejširších souvislostech, aby se stal obsahem každodenní práce, jako součást přestavby i součást nového potřebného myšlení a jednání.
Soudružky a soudruzi, jsem přesvědčen
o prospěšnosti novely zákoníku práce
a na základě zkušeností z její
přípravy ve výborech sněmoven a zejména
z činnosti výboru pro sociální politiku
Sněmovny lidu vám doporučuji schválení
vládního návrhu zákona.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem poslancovi Kryllovi, ktorý bol posledným
z písomne prihlásených rečníkov.
Hlási sa ešte niekto do diskusie? (Nikdo.) Nikto.
Vyhlasujem diskusiu za ukončenú. Praje si záverečné
slovo minister práce a sociálnych vecí ČSSR
súdruh Boďa? (Ano.) Udeľujem mu slovo.
Ministr práce a sociálních věcí ČSSR M. Boďa: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda, súdružky a súdruhovia poslanci, dovoľte mi, aby som v záverečnom slove prerokúvanej novely Zákonníka práce predovšetkým poďakoval za pozitívne, podnetné a odporúčajúce stanoviská všetkých výborov SĽ a SN ako ich predniesli spoloční spravodajcovia, súdruhovia poslanci Bartončík a Trško.
Iste je potrebné vyzdvihnúť, že tieto stanoviská vyvierajú z dlhodobej cieľavedomej a kolektívnej práce poslancov, z ich kritického, náročného prístupu a z využitia bohatých výrobných, politických a sociálnych skúseností robotníkov, družstevníkov a inteligencie.
Pokiaľ ide o podnety spravodajcu súdruha Bartončíka, chcel by som uistiť, že pri vydávaní vykonávacích právnych predpisov budeme s plnou dôslednosťou rešpektovať hľadisko ústavnosti, ako aj hranice a zámery stanovené Zákonníkom práce či už ide o vyhlášky o iných úkonoch vo všeobecnom záujme, o stanovenie zásad pružnej pracovnej doby, či stanovenie podmienok, predpokladov a nárokov pre prípadné rozšírenie rekondičných pobytov a iné.
Pokiaľ ide o pripomienky, ktoré zazneli celkom oprávnene zo strany spravodajcu poslanca Tršku, zásadne možno súhlasiť, že je nevyhnutné preskúmať a novelizovať zákon o hospodárení s bytmi. Vieme, že sa na príprave tohoto zákona pracuje, aby sa v podmienkach žiadúcej mobility pracovných síl zabránilo špekulatívnym snahám jednotlivcov, ktorý v rozpore so svojimi právnymi záväzkami prevzatými pri získaní podnikového družstevného alebo štátneho bytu opúšťajú svoje zamestnania a prechádzajú na iné pracoviská.
Pokiaľ ide o námety, stanoviská a zámery z diskusie, chcel by som oceniť prínos za podporu celkovej koncepcie novely Zákonníka práce, tak ako je utváraná v záujme zabezpečovania cieľov prestavby vrátane hmotného dopadu, či pozitívneho, alebo negatívneho, za dobré alebo nedobré výsledky hospodárenia podnikov a podnikových kolektívov. Vychádza sa z nevyhnutnosti dosahovať vyváženosť práv a povinností, z priamej demokratickej účasti ľudí na riadení a z nutného zvýšenia disciplíny a prísnejších sankcií za ich porušovanie.
V súvislosti s potrebou väčšej mobility pracovných síl sa ráta tiež s účinnejším výchovným a politickým vplyvom orgánov ROH a spoločenských organizácií Národného frontu s uplatnením väčšej, odpovednejšej, účinnejšej riadiacej a rozhodovacej právomoci veďúcich pracovníkov.
Jednou z dôležitých úloh, ktoré má pred sebou vláda ČSSR v budúcom roku, je zhodnotiť a posúdiť koncepciu ďalšieho vývoja a zdokonalenia celého mzdového systému pre budúce obdobie. Rátame s tým, že k tejto otázke sa budeme vracať. Na podkladoch k zhodnoteniu tejto činnosti sa pracuje a vláda tieto otázky v budúcom roku posúdi a rozhodne o ďalších opatreniach.
Chcel by som využiť túto príležitosť a poďakovať všetkým, ktorí sa zúčastnili verejnej diskusie k novele Zákonníku práce, ako sa ukazuje z predložených materiálov, s prospešným prínosom v záujme spoločnosti, ako sa to prejavilo v diskusii.
Zvlášť je nevyhnutné znovu oceniť politicko-organizátorskú prácu ROH, zložiek Národného frontu, prostriedkov hromadnej informácie a propagandy, ako o tom hovorila poslankyňa s. Hornáčková.
K uvedeniu novely Zákonníku práce do života vrátane vládneho nariadenia a ostatných vykonávacích predpisov rozvinieme v súčinnosti s ROH, s orgánmi a organizáciami Národného frontu, s hospodárskymi a štátnymi orgánmi sústavnú vysvetľovaciu prácu, politicko-organizátorskú činnosť tak, aby v nadchádzajúcom časovo krátkom období bola zabezpečená správna a účinná realizácia Zákonníku práce.
Rátame tiež s uskutočnením odporučení sociálnych výborov Federálneho zhromaždenia, aby boli priebežne hodnotené skúsenosti, kontrolované pôsobenie novely, hlavne z hľadiska prestavby, a aby výsledky týchto kontrol a hodnotení boli prerokúvané na pôde výborov Federálneho zhromaždenia.
Myslím, že zvlášť dôležité bude, aby sme po schválení návrhu na všetkých stupňoch riadenia skutočne zabezpečili dôsledné uvedenie Zákonníku do praktického života, ako sa o tom hovorilo v diskusii, aby sa v tejto náročnej etape Zákonník stal spoľahlivým nástrojom formovania postavenia pracujúcich ako skutočných hospodárov na svojich pracoviskách. To je dnes - ako to zdôraznilo 10. zasadanie ÚV KSČ - základná otázka.
Dnešné rokovanie ma utvrdilo v tom, že orientácia
novely Zákonníku na dôraznú podporu
svedomitých, čestných a výkonných
pracovníkov a postihovanie tých, ktorí znehodnocujú
ich výsledky, orientácia na upevnenie disciplíny,
poriadku a zodpovednosti a na druhej strane na prehĺbenie
sociálnych istôt v nadväznosti na plnenie povinnosti
občanov voči spoločnosti je v tomto smere
nepochybne dobrým krokom. Preto plne rozvíjame v
tomto duchu našu ďalšiu prácu.
Předsedající předseda SN J. Janík: Ďakujem súdruhovi ministrovi Boďovi. Žiadajú o slovo spoloční spravoďajcovia? (Nežádají.) Nie.
Môžeme pristúpiť k hlasovaniu.
V zasadacej sále je prítomných 173 poslancov Snemovne ľudu, 59 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike, 63 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike. Obidve snemovne sú uznášania schopné.
Pri schvalování tohto zákona platí podľa článku 42 odseku 2 písmena l) ústavného zákona o československej federácii zákaz majorizácie, to znamená, že v Snemovni národov budú hlasovať oddelene poslanci zvolení v Českej socialistickej republike a oddelene poslanci zvolení v Slovenskej socialistickej republike.
Najskôr prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.
Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s návrhom zákona uvedeným v parlamentnej tlači 100, v znení spoločnej správy výborov Snemovne ľudu a podľa odporučenia spoločného spravodajcu výborov Snemovne ľudu? (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Jeden.) Jeden.
Snemovňa ľudu zákon schválila.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike.
Kto z nich súhlasí s návrhom zákona uvedeným v parlamentnej tlači 100, v znení spoločnej správy výborov Snemovne národov a podľa odporučenia spoločného spravodajcu výborov Snemovne národov? (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Poslanci Snemovne národov zvolení v Českej socialistickej republike zákon schválili.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.
Kto z nich súhlasí s návrhom zákona uvedeným v parlamentnej tlači 100, v znení spoločnej správy výborov Snemovne národov a podľa odporučenia spoločného spravodajcu výborov Snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Poslanci Snemovne národov zvolení v Slovenskej socialistickej republike zákon schválili.
Konštatujem, že Snemovňa národov zákon schválila.
Vzhľadom na súhlasné uznesenie oboch snemovní
konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej
socialistickej republiky schválilo zákon, ktorým
sa mení a dopĺňa Zákonník práce.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 67, SL
č. 105, SN č. 114)
Prerušujem naše rokovanie na dobu 20 minút. Pokračovať
budeme o 11.00 hodine.
(Jednání přerušeno v 10.50 hodin)
(Jednání opět zahájeno v 11.10 hodin)
Předsedající předseda SN J. Janík:
Súdružky a súdruhovia, budeme pokračovať.
Teraz prerokujeme
Návrh odôvodní minister vlády Československej
socialistickej republiky súdruh Marián Čalfa.
Prosím, aby sa ujal slova.
Ministr vlády ČSSR M. Čalfa: Vážený súdruh predseda, vážené Federálne zhromaždenie, potreby prestavby si vyžiadali neodkladné opatrenia aj v racionalizácii riadiacich štruktúr Najvyššieho súdu Československej socialistickej republiky i najvyšších súdov obidvoch republík. Zmyslom týchto opatrení nie je len celkové zhospodárnenie riadenia týchto najvyšších súdnych orgánov federácie a republík, ale predovšetkým vytvorenie priaznivejších predpokladov pre vlastný výkon týchto orgánov, ktoré podľa deľby svojej pôsobnosti okrem rozhodovania majú vo federácii i v republikách sa zároveň starať o správne a jednotné uplatňovanie právneho poriadku v rozhodovaní súdov a štátnych notárstiev.
Za tejto situácie prináša vládny návrh
zákona, ktorým sa mení a dopĺňa
zákon o organizácii súdov a o voľbách
sudcov zjednodušenie v riadiacich štruktúrach
najvyšších súdov v tom smere, že
nabudúce tak pri Najvyššom súde ČSSR,
ako aj pri Najvyššom súde ČSR a SSR sa
počíta len s dvoma funkcionármi v postavení
ústavných činiteľov a štatutárnych
zástupcov orgánu, a to z predsedov a podpredsedov
príslušného najvyššieho súdu.