Osobně mám k přesčasové práci tento názor: Začínáme přestavbu národního hospodářství. Jak ji plánujeme, že musíme počítat s přesčasy? Nemělo by to být naopak - ani hodinu přesčas a zkracovat pracovní dobu? Přestavbu děláme přece k lepší organizaci práce, k efektivnímu řízení a plánování národního hospodářství. Myslím, že k této otázce se musíme stále vracet!
V závěru chci uvést, že převážná většina voličů z mého volebního obvodu při diskusích jednoznačně kladně hodnotí nutnost rozhodněji než dosud vystupovat proti projevům lajdáctví, příživnictví, zneužívání sociálních vymožeností, neoprávněnému obohacování, porušování kázně, rovnostářství v odměňování. Je však potřeba, aby každý začal s nápravou u sebe.
V každodenním životě je třeba uplatňovat zásadu, že zákony platí pro každého.
Veřejná diskuse ovlivnila dopracování zákona a občané jsou si toho vědomi. Tato skutečnost má nesmírný význam pro aktivizaci a zvýšený zájem na úpravě a vytváření nových vztahů v naší společnosti. Je to první předpoklad k tomu, aby nejširší masy pracujících vzaly zákoník za svůj a aktivně se zapojily do jeho uvedení do života. V tomto směru bychom měli zaměřit i svoji další poslaneckou práci.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem poslankyni Pleskotovej. Slovo má poslanec
Neubert. Pripraví sa poslankyňa Hornáčková.
Poslanec SL J. Neubert: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, předložený návrh zákona, kterým se ve značném rozsahu mění a doplňuje zákoník práce, nesporně patří mezi nejvýznamnější zákony, kterým Federální shromáždění vytváří právní předpoklady pro realizaci politiky přestavby v daném případě v oblasti pracovně-právních vztahů.
Jeho význam je zvýrazněn tím, že se bezprostředně dotýká všech občanů zapojených do pracovního procesu. Má nejenom vnitropolitický, ale mezinárodní význam, neboť svým obsahem dává do jisté míry obraz o politickém, právním, sociálním a ekonomickém stupni rozvoje společnosti. Z tohoto hlediska každý nezaujatý člověk musí uznat, že navrhovaná novela zákoníku práce dosvědčuje, že úměrně možnostem je ve středu pozornosti naší společnosti člověk - jako tvůrce a uživatel bohatství společnosti, samozřejmě podle míry zásluh na jeho tvorbě.
Koneckonců o předloženém návrhu zákona lze říci, že jeho významnými spolutvůrci jsou samotní pracující. Oněch 150 tisíc připomínek, návrhů a stanovisek, které obdrželi vyhlašovatelé veřejné diskuse k návrhu hlavních zásad novelizace zákoníku práce je toho dokladem. Vzhledem k tomu, že 124 tisíce z uvedených 150 tisíc stanovisek obdržela Ústřední rada odborů, mají Ústřední rada odborů, její vedoucí funkcionáři, poslanci Federálního shromáždění, mimořádný pocit odpovědnosti za to, do jaké míry jsou připomínky a návrhy pracujících v předloženém návrhu zákona uplatněny. Samozřejmě mám na mysli pouze ty, které jsou úměrné našim možnostem anebo nejsou v rozporu s novým hospodářským mechanismem.
Mohu v této souvislosti konstatovat, že na základě doporučení celostátní všeodborové konference a předchozího společného jednání sekretariátu ÚRO a předsednictva vlády ČSSR došlo v souladu s výsledky veřejné diskuse i zkušenostmi odborů jako zastupitelské organizace pracujících v oblasti pracovně právních vztahů k změnám, doplněním či upřesněním téměř poloviny zveřejněných zásad. Stručně řečeno, v podstatě všechna doporučení odborů vláda Československé socialistické republiky akceptovala a jsou v předloženém návrhu zákona zapracována. Konečné rozhodnutí je samozřejmě v pravomoci našeho nejvyššího zákonodárného orgánu.
Ústřední rada odborů je toho názoru, že předložený návrh zákona reaguje na dosažený stupeň a další vývoj pracovně právních vztahů v nezbytné jednotě právních a sociálních jistot a povinností pracovníků. Z hlediska současné úrovně poznání je v souladu s požadavky přestavby národního hospodářství a mechanismu jeho řízení. S podporou drtivé většiny pracujících oprávněně zpřísňuje nástroje v zájmu upevnění pracovní kázně, disciplíny a ochrany majetku v socialistickém vlastnictví. A konečně zakotvuje, upevňuje a dále prohlubuje socialistické vymoženosti dělnické třídy a ostatních pracujících v oblasti pracovně právních vztahů. Proto předložený návrh zákona včetně změn doporučovaných výbory obou sněmoven nejen jménem svým, ale jménem ostatních vedoucích funkcionářů Ústřední rady odborů - poslanců Federálního shromáždění - plně podporuji.
Soudružky a soudruzi poslanci, při projednávání návrhu zákona jsme si jistě plně vědomi, že vytváří pouze právní předpoklady pro formování žádoucích společenských vztahů v pracovním procesu. Jejich skutečný stav bude odvislý od důsledného dodržování jeho jednotlivých ustanovení, od postojů a přístupů lidí, jejich utváření pracovní a společenské aktivity. Dovolte mi proto v této souvislosti říci několik poznámek.
1. Veřejná diskuse k hlavním zásadám novelizace zákoníku práce nesporně přispěla k upevnění právního vědomí společnosti v oblasti pracovně právních vztahů. Přesto však nelze říci, že je na žádoucí úrovni. Všichni to známe ze společenské praxe ze svých volebních obvodů. Přesto mi dovolte toto tvrzení doložit na několika údajích z poznatků odborů.
Pouze v minulém roce řešily rozhodčí komise na závodech a podnicích téměř 31 tisíc pracovních sporů, a to převážně ve prospěch pracovníka. Přitom jejich počet se každoročně zvyšuje. Mimoto se na pracovně právní komise, ustanovené při odborových orgánech, obrací každoročně kolem 110 tisíc pracujících s různými stížnostmi či dotazy souvisejícími s pracovně právní problematikou. Hlavní příčiny tohoto stavu spočívají zčásti v nedodržování povinností ze strany pracovníků samých, avšak z větší části z porušování jejich zákonných práv nebo z nedodržování litery zákoníku práce řídícími hospodářskými pracovníky.
Uvedené skutečnosti potvrzují nezbytnost zesílit působení na formování právního vědomí pracovních kolektivů, což však předpokládá, že příslušné státní orgány budou více dbát na znalost pracovního práva a jeho důsledné dodržování ze strany hospodářských pracovníků. Bylo by proto i žádoucí přehodnotit rozsah a kvalitu výuky z pracovního práva na příslušných středních a vysokých školách.
Pokud jde o odbory, byla už přijata opatření k prohloubení znalosti pracovního práva rozšířením této tematiky v celém systému školení funkcionářského aktivu i členstva.
2. V návrhu zákona je oprávněně zdůrazněn význam účasti pracovních kolektivů na rozvoji, řízení a kontrole činnosti organizace jako neoddělitelného rysu naší socialistické demokracie a úspěšné činnosti organizace. Z tohoto hlediska je správné, že návrh zákona počítá v některých směrech se zvýšením pravomoci odborových orgánů, úlohy kolektivních smluv a dalších forem účasti pracujících na řízení.
Spolu se zákonem o státním podniku, který zakotvuje ustanovení orgánů socialistické samosprávy, jsou dnes vytvořeny právní předpoklady pro široké uplatnění iniciativy pracujících, jejich účasti na řízení. A je nesporné, že s postupným uplatňováním nového hospodářského mechanismu bude sílit i ekonomický zájem pracovních kolektivů na jejich plném využívání. Abychom však tohoto nevyčerpatelného zdroje sociálně ekonomického rozvoje naší společnosti plně využívali, bude třeba změnit vztah nemalé části hospodářských pracovníků k iniciativě pracujících. Vždyť jestliže jsme nuceni konstatovat, že nemalá část pracujících se dnes aktivně nepodílí na řízení, má lhostejný vztah k socialistickému vlastnictví, pak jedna z hlavních příčin spočívá právě ve vztahu k části pracovníků řídících hospodářských aparátů k projevům iniciativy lidí.
Pokud jde o odbory, považujeme za jeden ze svých prvořadých úkolů vedle získávání lidí i lépe využívat existujících pracovních nástrojů k vytváření podmínek pro účast pracujících na řízení, pro široké uplatnění jejich tvůrčí iniciativy.
3. V návrhu zákona je nanejvýš potřebné ustanovení, že pro účinné působení socialistických principů odměňování jsou organizace povinny vytvářet věcné, organizační a personální předpoklady. Avšak v konfrontaci s tímto požadavkem je nutné mít k současné mzdové praxi celou řadu kritických připomínek. Bylo by proto správné, aby ministerstvo práce a sociálních věcí, popř. vláda ČSSR komplexně posoudila, nakolik současná mzdová praxe, v nemalé míře ovlivňovaná platnými principy mzdové regulace, odpovídá potřebám a přijala příslušné opatření. Stejně tak je nezbytné, aby ze strany hospodářských organizací byly k uplatňování socialistických principů vytvářeny příznivé podmínky. Je nesporné, že mnohé v tomto směru bylo v posledním období již vykonáno, ale z celé řady otázek, které jsou s touto problematikou spjaty, nutno upozornit zejména na nezbytnost změny vztahu k zavádění a důslednému uplatňování principů vnitropodnikového chozrasčotu a širšího rozvoje brigádní formy organizace práce a odměňování. Stručně řečeno, jde o to v souladu s novým hospodářským mechanismem dále zdokonalovat a zjednodušovat nástroje hmotné motivace pracovníků v zájmu rozvoje socialistického podnikání hospodářských organizací, v zájmu zvyšování výkonnosti a efektivnosti celého našeho národního hospodářství.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem poslancovi Neubertovi. Slovo má poslankyňa
Hornáčková, pripraví sa poslanec Slavětínský.
Poslankyně SN D. Hornáčková: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, keď v marci tohto roku vrcholné stranícke orgány rozhodli o tom, že o pripravovaných rozsiahlych zmenách Zákonníka práce bude usporiadaná verejná diskusia, vyvolalo to mimoriadny záujem širokej verejnosti.
Z vlastných osobných skúseností môžem potvrdiť, že už niekoľko mesiacov predtým boli predložené zásady novelizácie do tejto diskusie, mnohí občania v mojom volebnom obvode sa ma spytovali, či sa naozaj pristúpi k tejto forme zapojenia verejnosti aj v prípade novely Zákonníka práce. Upozorňovali ma na jednoznačný pozitívny ohlas, ktorý mala verejná diskusia k ďalším dôležitým prestavbovým zákonom v minulom roku. Preto som rozhodnutie o usporiadaní verejnej diskusie v rámci prípravy zmien v takom dôležitom sociálno-právnom dokumente, aký Zákonník práce nepochybne je, osobne veľmi uvítala.
Vo svojom vystúpení by som sa nechcela podrobnejšie zmieniť o priebehu a výsledku diskusie. Jej vyhodnotenie uskutočnili nielen príslušné stranícke orgány, ktoré sa venovali predovšetkým politickému vedeniu, ale aj štátne orgány a najmä Ústredná rada odborov a ďalšie spoločenské organizácie, ktoré počas diskusie zohrávali rozhodujúcu organizátorskú úlohu. Dovoľte mi preto uviesť len niekoľko poznámok k tejto verejnej diskusii a jej významu ako formy priamej účasti občanov na tvorbe zákonov. Myslím, že bolo vhodné a aj potrebné, že sa dala možnosť vysloviť sa práve k zásadným vecným riešeniam a pre to vytvorili zásady veľmi dobrý podklad.
Vyhlasovatelia a hodnotitelia verejnej diskusie mali iste veľa práce so širokým spektrom názorov, ktoré sa nahromadili k Zákonníku práce, ako aj s ich konfrontáciou s našou spoločenskoekonomickou realitou a so zámermi prestavby hospodárskeho mechanizmu v oblasti pracovno-právnych vzťahov. Je samozrejmé, že trochu odlišné boli iste názory na pripravované zmeny pracujúceho dôchodcu, ktorý preferuje životné skúsenosti, a názory mladého pracovníka, ktorý dáva prednosť skôr zdravému riziku. Inak sa na ne dívala matka, ktorá sa stará o malé dieťa a inak vedúci hospodársky pracovník. Vo verejnej diskusii šlo i o to, nájsť čo najoptimálnejšiu rovnováhu medzi záujmami spoločnosti a záujmami jednotlivých vrstiev a skupín občanov, a pokiaľ môžem súdiť na základe porovnania terajšieho znenia návrhu novely so znením 85 zásad, ktoré boli predložené k diskusii, myslím si, že sa toto podarilo skľbiť v maximálne možnej miere.
Iste nie je náhoda, že najviac pripomienok, odporučení a námetov, ako to bolo uvedené, prichádzalo v priebehu diskusie k tým okruhom otázok, ktoré majú pre pracovníka i pre organizáciu mimoriadny význam: k jednotnej dvojmesačnej výpovednej lehote, k práci nadčas a k jej odmeňovaniu, k zjednodušeniu kárneho konania, k dôvodom výpovedi zo strany organizácie spočívajúcim v neuspokojivých pracovných výsledkoch pracovníka alebo v jeho nadbytočnosti, ďalej k väčšiemu rozsahu preraďovania pracovníka na inú prácu, k otázkam súvisiacim s dovolenkou na zotavenú a k pružnejšiemu dojednávaniu vedľajšieho zamestnania a pod.
Na čom sa však účastníci verejnej diskusie zhodli úplne jednoznačne bolo to, že pozitívne hodnotili samotný fakt že diskusia sa konala. Vytvoril sa v nej priestor pre to, aby každý mohol vyjadriť svoj názor na Zákonník práce a uplatniť doplňujúci či spresňujúci návrh k zásadám pripravených zmien.
Konanie verejnej diskusie, do ktorej sa v rôznych formách, najčastejšie to boli schôdze ROH, zapojilo niekoľko miliónov občanov, významne prispelo upevnenie a posilnenie právneho vedomia našich pracujúcich, k bližšiemu zoznámeniu sa s pracovnoprávnymi predpismi.
Dovoľte mi v tejto súvislosti malú poznámku na adresu hromadných oznamovacích prostriedkov a ich činnosti v rámci verejnej diskusie. Ak sme sa spolu s celým radom poslancov v nedávnych debatách napr. v ústavnoprávnych výboroch zhodli na tom, že po schválení nového zákona o sociálnom zabezpečení oznamovacie prostriedky ani zďaleka nesplnili svoju úlohu v informačnej, osvetovej a propagačnej činnosti, ako bolo treba, tak na druhej strane zase musím veľmi pozitívne sa zmieniť o ich pôsobení v rámci verejnej diskusie k zásadám novelizácie Zákonníka práce. Nazdávam sa, že ich podiel na rozvinutí širokej diskusie bol značný a do istej miery nenahraditeľný. V nemalej miere prispeli k širokej a konštruktívnej výmene názorov a skúseností našich pracujúcich.
Súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, verejná diskusia sa stotožnila so základnými zámermi novelizácie, ktoré kládli dôraz na organické napojenie na podmienky prestavby hospodárskeho mechanizmu, na demokratizáciu účasti pracujúcich na rozvoji riadenia a na kontrole v pracovnom procese, na upevňovaní ich sociálnych záruk v závislosti od výkonnosti a kvality práce, rovnako ako od zodpovednosti za jej konečné výsledky. Diskusia ukázala, že tieto zámery sa tešia celospoločenskej podpore pracujúcich. A to je prínos, ktorý by sme mali využiť i pri urýchlenom zavádzaní dnes schvaľovanej novely do praxe organizácií, do praxe celého národného hospodárstva.
Za zmienku stojí iste i to, že diskusia prispela i k posúdeniu stavu plnenia úloh 8. päťročnice na jednotlivých pracoviskách a stala sa jedným z dôležitých faktorov hlbšieho zapojenia pracujúcich do pokračujúceho procesu prestavby hospodárskeho mechanizmu. Verejnú diskusiu k novelizácii Zákonníka práce, podobne ako tie, ktoré sa konali v minulom roku, naprostá väčšina občanov pochopila správne ako prejav politiky otvorenosti, informovanosti, ako formu ďalšieho rozširovania účasti pracujúcich nielen v procese tvorby zákonov, ale i pri riešení ďalších celospoločensky dôležitých otázok, formu, ktorú bude treba v nasledujúcich rokoch v nadväznosti na ďalší postup prestavby našej spoločnosti ďalej zodpovedajúcim spôsobom rozvíjať.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem poslankyni Hornáčkovej. Slovo má
poslanec Milan Slavětínský.
Poslanec SN M. Slavětínský: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážení hosté, každý z nás stráví většinu svého života ať již u soustruhu, či s injekční stříkačkou v ruce, či za psacím strojem. Práce, pracovní podmínky, možnost či nemožnost vlastní seberealizace, dotváří náš vztah k životu vůbec a chtě nechtě ovlivňuje i naše bezprostřední vztahy k našim nejbližším. Z toho vyplývá, že zákoník práce upravuje mimořádně významnou oblast společenských vztahů - pracovně právní vztah. Aby plnil svou náležitou společenskou funkci musí být takovým právním předpisem, který vytvoří jasné a přehledné vztahy, kdy každému je zřejmé jeho místo v rámci společenského pracovního procesu a kdy nikdo nepochybuje o svých právech a povinnostech. Hluboká demokratizace našeho společenského života, která našla mimo jiné svůj výraz ve výrobní samosprávě, představuje nejenom podstatné rozšiřování práv, ale vždy musí být doprovázena i zachováním vyvážených povinností. Osobně si myslím, že předkládaná novela zákoníku práce tomuto požadavku odpovídá.
Naskýtá se zde však jeden problém. Ani předchozí text zákoníku práce nebyl vždy tak nedokonalý, ale troufám si tvrdit, že málokdy byl chápán zákoník práce v celém svém komplexu jako nástroj, který beze zbytku a bezvýjimečně působí jako základní regulátor chování občanů na pracovišti. Mnohý pracovník znal jasně svá práva, ale zapomínal na své povinnosti. Nešlo však jen o řadové pracovníky. I vedoucí pracovníci měli leckdy nesprávný dojem, že zákoník práce je určen jaksi k jejich potřebě a jeho výklad závisí na jejich pojetí. Nejde o nic jiného, než o projevy právního nihilismu, které se v nás značně zakořenily. V praxi se totiž stává, že tak trochu každý si vykládá zákony a právní předpisy po svém. Rozlišuje je na užitečné a jemu prospěšné a neužitečné a tedy neprospěšné a v tomto smyslu tíhne k tomu, dodržovat ty užitečné a ty neužitečné již méně. Málokdo si však uvědomuje, že právě tímto postupem podkopává samu podstatu právního státu, protože jedním z důležitých principů jeho výstavby je dodržování všech zákonů, ale i prováděcích předpisů bez výjimky. To platí i v tom případě, kdy se laikovi ten který právní předpis jeví jako chybný. Z toho vyplývá samozřejmě nutný požadavek vybudování účinných mechanismů kontroly dodržování souladu zákonů s ústavou a prováděcích předpisů se zákony. Nikdo však nemá právo sám o své vůli vybírat si z právního řádu pouze to, co je pro něho výhodné. Možná, že se moje dosavadní slova budou zdát příliš obecná, ale při přijímání tohoto zákona cítím naléhavou potřebu zde zdůraznit, že je nezbytné pojmout celý novelizovaný zákoník práce jako základní regulátor chování občanů na jejich pracovištích, počínaje ředitelem až po řadového pracovníka. Jedině tak bude mít účast veřejnosti i nás, poslanců, na jeho přípravě smysl.
Pokud jde o zákoník práce, chtěl bych se jako lékař vyjádřit alespoň ke dvěma momentům. Především mě zcela pochopitelně zaujaly pasáže o upevňování sociálních jistot pracujících: ochrana před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a jinými riziky, vyplývajícími z pracovního procesu. Vítám rovněž vytvoření právních podmínek pro boj proti kouření, alkoholismu a narkomanii. Znovu však zdůrazňuji, že je zapotřebí právní úpravu této oblasti dovést důsledně do každodenní praxe.
Důležitou otázkou, kterou se v mnoha ustanoveních novela zákoníku práce zabývá, je problém zvyšování kvalifikace a s tím i související právní úprava atestací. Řekněme si to upřímně: zdravotnictví je jediným resortem, kde neexistují výjimky ve vzdělání, a každý to cítí jako naprosto normální stav. Neboť kdo z občanů by si nechal ostatně vyoperovat žlučové kameny od pracovníka staršího 45 let, jemuž bylo prominuto lékařské vzdělání a na základě této výjimky byl uveden do funkce samostatně pracujícího lékaře? Samozřejmě nikdo. Jestliže toto platí ve zdravotnictví, proč to nemůže platit jinde.
Dovolte mi, abych vás nyní alespoň ve stručnosti informoval o přístupu Československé strany socialistické k přípravě novely zákoníku práce. Po vyhlášení veřejné diskuse jsme na základě došlých připomínek z řad naší členské základny vypracovali stanovisko předsednictva ústředního výboru Československé strany socialistické a zaslali jej jak ministerstvu práce a sociálních věcí, tak i ústřednímu výboru Národní fronty Československé socialistické republiky. Učinili jsme tak jako jedna z prvních organizací Národní fronty. Možná, že i to byl ten důvod, pro který stanovisko ústředního výboru Národní fronty Československé socialistické republiky, které bylo následně vypracováno, převzalo většinu našich námětů.
Bez jakékoliv nadsázky můžeme proto
konstatovat, že předložený návrh
novely zákoníku práce valnou měrou
odpovídá našim představám. Uvedu
příkladem jen pár připomínek,
jež našly svůj výraz v předkládané
novele. Tak jsme měli výhradu k původně
zvažovanému upouštění od písemné
formy ukládání kárných opatření
či upozornění na neuspokojivé pracovní
výsledky, měli jsme rovněž pochybnosti
o tom, zda je správné, aby nesložení
atestace samo o sobě vedlo k ukončení pracovního
poměru, doporučovali jsme prodloužení
pracovního poměru na dobu určitou namísto
původně navrhovaných dvou let na tři
roky. Šlo rovněž o náš požadavek
na rozšíření možnosti jmenování
vedoucích pracovníků do funkcí u
společenských organizací, a tak bych
mohl hovořit dál a dál.