Dovoľte, aby som sa poďakoval v mene vlády Československej socialistickej republiky poslancom Federálneho zhromaždenia a spravodajcom vystupujúcim v jednotlivých výboroch za podnetný a uvážlivý prístup k úprave pracovno-právnych vzťahov, ako ich predložila vláda ČSSR na prerokovanie, posúdenie a schválenie. Poďakovanie patrí i poslancom Českej národnej rady a Slovenskej národnej rady, ktorí svojimi pripomienkami a námetmi prispeli k úspešnému dopracovaniu návrhu.
Chcem vás ubezpečiť, že rad navrhovaných zmien a doplnkov, ako sú zahrnuté do návrhu novely Zákonníka práce, bude mať priaznivý vplyv na zdokonalenie pracovno-právnych vzťahov; umožní zrušiť väčší počet rezortných predpisov a opatrení tak pracovnoprávnych, ako aj mzdových; prispeje k väčšej prehľadnosti a informovanosti pracovníkov i organizácií o právach a povinnostiach oboch strán v pracovno-právnych vzťahoch a odstráni značný počet výnimiek platných pre jednotlivé odvetvia.
Súdružky a súdruhovia, návrh novely Zákonníka práce, ktorý vám predložila vláda Československej socialistickej republiky, rešpektuje oprávnené záujmy pracujúcich a rozširuje ich sociálne istoty v súlade s reálnymi možnosťami a potrebami celej spoločnosti, v súlade s mierou ich účasti na uspokojovaní spoločenských potrieb. Otvára priestor pre úspešné uplatnenie zásad prestavby, pre všestranne vyššiu podporu rozvoja iniciatívy pracujúcich, ďalšie upevnenie pracovnej a technologickej disciplíny, zlepšenie riadenia a uplatnenie princípov samofinancovania, úplného chozrasčotu a rozvoja socialistickej samosprávy pracovných kolektívov.
Preto prosím, aby ste predložený návrh novely Zákonníka práce schválili.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SN J. Janík: Ďakujem súdruhovi ministrovi Boďovi.
Vládny návrh zákona prerokúvali všetky
výbory oboch snemovní okrem mandátového
a imunitného. Prosím spoločného spravodajcu
výborov Snemovne ľudu poslanca Josefa Bartončíka,
aby predniesol spravodajskú správu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec Bartončík: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené Federální shromáždění Československé socialistické republiky, vyslechli jsme úvodní slovo soudruha ministra Bodi, který zdůvodnil celkovou koncepci a hlavní záměry vládního návrhu novely zákoníku práce. Jde o zákon mající bezprostřední a mimořádný význam pro milióny našich pracujících.
Jak celostátní veřejná diskuse, tak trvající zájem veřejnosti v závěrečné fázi přípravy novely jednoznačně potvrdily, že záměry novelou sledované mají podporu naprosté většiny našich občanů.
Dovolte mi, vrátit se retrospektivním pohledem do jarních měsíců letošního roku a připomenout, jakým způsobem jsme se na projednávání tohoto vládního návrhu připravovali ještě dlouho před jeho předložením Federálnímu shromáždění a jaký je náš podíl na současné podobě návrhu.
Tak předně - již v lednu byla rozhodnutím vedení Federálního shromáždění a po projednání v předsednictvech sněmoven ustavena, v souladu se zákonem o jednacím řádu, garančními výbory pro sociální politiku pracovní skupina poslanců výborů sněmoven a vybraných odborníků z vědy a praxe k předběžnému projednání novely zákoníku práce. Víte, že působení obdobných pracovních skupin je novou formou předstižné práce poslanců s legislativními materiály před jejich předložením Federálnímu shromáždění, formou, jejíž zavedení si v letošním roce objektivně vynutila realita procesu tvorby stěžejních zákonů bezprostředně souvisejících s přestavbou hospodářského mechanismu. V průběhu prvního pololetí takto působily pracovní skupiny ke všem důležitým tzv. přestavbovým zákonům a jejich činnost, zejména dopad na lepší připravenost poslanců k projednání těchto návrhů v parlamentních výborech, ale i rozsah ovlivnění konečné podoby zákonů je hodnocena vysoce pozitivně. Domnívám se, že jednoznačně kladné zkušenosti s působením pracovních skupin v letošním roce odůvodňují úvahu, aby v podobné formě předběžných pracovních kontaktů poslanců s legislativní tvorbou ve stadiu před předložením návrhů Federálnímu shromáždění pokračovalo i v následujících letech. Bude to jistě účelné u všech významnějších zákonů bez ohledu na to, že s jejich přípravou se napříště počítá již v řádném dvoukolovém legislativním procesu.
Vrátím se konkrétně k pracovní skupině k návrhu novely zákoníku práce, která se na svých jednáních sešla celkem třikrát.
Poprvé to bylo v dubnu, kdy jsme si vyjasnili některé procedurální otázky, stanovili časový předpoklad další práce skupiny a zástupcem federálního ministerstva práce a sociálních věcí soudruhem náměstkem Maříkem byla podána informace o průběžných výsledcích prvého měsíce veřejné diskuse k zásadám novelizace.
V červenci, již za účasti čtrnácti vybraných odborníků z oblasti teorie a praxe pracovního práva, byl posuzován návrh novely ve znění před předložením federální vládě. Na tomto jednání jsme se zaměřili zejména na důležité věcné okruhy návrhu (například na tehdy uvažované vypuštění institutu okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany pracovníka, na problematiku kárného řízení, změny ve výpovědních důvodech ze strany organizace, náhrad za práci přesčas apod.). Řadu z nich jsme mohli poté zevrubněji projednat ve volebních obvodech tak, že na třetím jednání pracovní skupiny v září bylo již možno přijímat konkrétní doporučení orgánům činným v této fázi legislativního procesu. Podkladem pro zářijové jednání bylo znění návrhu novely, které federální ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo federální vládě. Na našem jednání k němu bylo přijato okolo 25 připomínek, doporučení a námětů. Abych byl konkrétnější - jednoznačně jsme např. doporučili zachovat institut okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany pracovníka, neboť si udržuje svůj význam při jeho případných závažných zdravotních problémech, dále jsme upozornili na možné praktické potíže s realizací původně navrhované změny v podmínkách poskytování náhradního volna pracovníkům dělnických kategorií apod. Významné byly rovněž legislativní připomínky, které již v této fázi upozornily na potřebu z ústavního hlediska stanovit jasnější meze k návrhu obsažených zákonných zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů (kupř. u rekondičních pobytů, pružné pracovní doby či dohody o dočasném přidělení pracovníka k výkonu práce v jiné organizaci). Většina těchto připomínek byla akceptována již na úrovni legislativní rady vlády ČSSR a je zohledněna v projednávaném vládním návrhu.
Rozhodující fázi pro nás ovšem bezpochyby představuje období od oficiálního předložení vládního návrhu novely zákoníku práce Federálnímu shromáždění k dalšímu ústavnímu projednání, tj. od 14. října letošního roku. Od té doby zahájili zpravodajové výborů intenzívní přípravu k projednání vládního návrhu novely na společné poradě s experty a následně potom na samotném jednání výborů. Expertní porada se uskutečnila ve dnech 2. a 3. listopadu, tedy v časovém předstihu před vlastním jednáním jednotlivých výborů a její výsledky byly zahrnuty do "Vyjádření" a poté rozeslány poslancům výborů jako další podkladový materiál. Skutečnost, že výsledky této porady v podobě námětů na konkrétní úpravy vládního návrhu byly poněkud bohatší než obvykle, je podle mého názoru způsobena jednak předcházející intenzívní činností pracovní skupiny poslanců, jednak vyváženým výběrem jednotlivých expertů, kteří svou aktivitou - nemalou měrou přispěli k všestrannému posouzení návrhu.
Rád bych ještě připomenul, že připomínky zahrnuté do zmíněného "Vyjádření" byly akceptovány všemi výbory, doporučeny k přijetí na dnešní společné schůzi sněmoven a jsou proto i jádrem navrhovaného souhrnu změn, které máte v podobě společné zprávy výborů SL a výborů SN (tisk 122) nyní před sebou. Protože parlamentní tisk č. 100 projednaly i výbory obou národních rad, jsou v této společné zprávě zahrnuty i připomínky obsažené ve společné zprávě výborů České národní rady a ve společné zprávě výborů Slovenské národní rady, jež byly na základě posouzení doporučeny k přijetí výbory ústavně právními Sněmovny lidu a Sněmovny národů.
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, závěrem své zpravodajské zprávy bych chtěl vyjádřit přesvědčení, že novela zákoníku práce je vhodným a potřebným nástrojem, přinášejícím do oblasti úpravy pracovně právních vztahů změny nezbytné na tomto úseku k dalšímu postupu přestavby hospodářského mechanismu, jakož i další změny, jejichž potřeba se ukázala na základě analýzy mnohaleté aplikační praxe dosavadního zákoníku práce.
Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny
lidu proto doporučuji Sněmovně lidu schválit
vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje zákoník
práce (tisk 100) ve znění úprav obsažených
ve společné zprávě výborů
SL a výborů SN (tisk 122).
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem poslancovi Bartončíkovi. Slovo
má spoločný spravodajca výborov Snemovne
národov poslanec Štefan Trško.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec Š. Trško: Vážený súdruh generálny tajomník ÚV KSČ, vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, vážení hostia, vládny návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa Zákonník práce, ktorý dnes prerokúvame, je jedným z najdôležitejších právnych predpisov v rámci prestavby hospodárskeho mechanizmu okrem zákona o štátnom podniku a ďalších zákonov, ako uviedol súdruh minister Boďa.
Zákonník práce musí nutne vyjadrovať spoločenský stav a ekonomické potreby doby, v ktorej sa bude uplatňovať. Úprava pracovných vzťahov medzi pracujúcimi občanmi a socialistickými organizáciami je významná tak z ekonomických, ako aj z celospoločenských dôvodov. Z ekonomických dôvodov je úprava významná tým, že sa v nich uskutočňuje plnenie úloh organizácií i celkový sociálno-ekonomický rozvoj spoločnosti.
Spoločensko-politický význam tejto úpravy je v tom, že sa ňou upravujú podmienky, za ktorých sa pracujúci zúčastňujú na spoločenskej práci a riadení výrobného procesu a je teda ukazovateľom dosiahnutého stupňa socialistickej demokracie.
Súčasnému rozvoju ekonomiky, zvýšeniu jej efektívnosti a progresívnemu riadeniu spoločenskej výroby musí zodpovedať i dôsledné presadzovanie intenzifikačných faktorov ekonomického rastu. To predpokladá dôslednejšie vymedziť úlohu ľudského činiteľa v novom hospodárskom mechanizme tak, aby sa zlepšilo plánovité usmerňovanie zamestnanosti, vrátane riešenia sociálno-ekonomických dôsledkov spojených so štrukturálnymi zmenami.
Súčasne treba nevyhnutne upevniť pracovnú disciplínu a autoritu vedúcich hospodárskych pracovníkov, predovšetkým tých na nižších stupňoch riadenia. S tým úzko súvisí racionálne a plné využívanie pracovnej doby.
U vedúcich hospodárskych pracovníkov treba uplatniť zvýšenú zodpovednosť za konečné výsledky organizácie, za jej prínos pre spoločnosť. Treba zlepšiť predpoklady pre účinnú riadiacu prácu, dať im optimálne prostriedky na presadenie spoločenských zámerov. Taktiež je nutné uplatňovať princípy zásluhovosti v odmeňovaní podľa výkonu a zaraďovania pracovníkov do výrobného procesu a dôsledne postihovať nekvalitnú prácu.
Základnou istotou pracujúcich, ktorí zodpovedne plnia svoje úlohy a chápu odôvodnené potreby spoločnosti, sa musí stať prehlbovanie ich právnych záruk a sociálnych istôt.
Rozhodujúce miesto v predkladanej novele Zákonníka práce, po zohľadnení všetkých týchto atribútov, zohráva uvoľnenie pohybu pracovných síl, vrátane operatívnejšieho nadväzovania vedľajšieho pracovného pomeru. Z toho dôvodu je podľa rokovania výborov i podľa poznatkov z môjho volebného obvodu Považská Bystrica, veľmi významnou zmenou v návrhu zjednotenie výpovedných dôb na 2 mesiace tak zo strany pracovníka, ako i organizácie, a zrušenie výpovedných dôvodov zo strany pracovníka. Treba otvorene povedať, že v etape prípravy návrhu novelizácie sa práve tu návrhy a pripomienky pracujúcich, organizácií i poslancov najviac rozchádzali. Pracujúci, organizácie i poslanci často poukazovali na to, že v súčasnej etape prestavby hospodárskeho mechanizmu nie sú ešte utvorené predpoklady pre tak rozsiahle uvoľnenie pohybu pracovných síl, predovšetkým v úzkoprofilových a neatraktívnych zamestnaniach i v špičkových profesiách. Vo výboroch Federálneho zhromaždenia však prevládla mienka, že zachovanie súčasného stavu by nebolo na prospech ďalšiemu postupu prestavby, odporovalo by jej duchu i zvýšeniu samostatnosti novovytváraných štátnych podnikov.
Ďalšou významnou zmenou oproti súčasnému stavu, ako uviedol i súdruh minister Boďa, je možnosť uzatvárať pracovné zmluvy na dobu určitú, maximálne na 3 roky a predĺženie skúšobnej doby na 3 mesiace. Tu vyvstáva predovšetkým problém podnikových bytov, ktorý bude musieť vyriešiť nový bytový zákon. Jeho tvorbu je, s ohľadom na možnosť stabilizovať pracovníka pri poskytnutí podnikového bytu maximálne na 3 roky, potrebné patrične urýchliť.
Pre zjednotenie a urýchlenie kárneho konania sa navrhuje povinnosť vedúcich hospodárskych pracovníkov ukladať kárne opatrenia i oprávnenie každého bezprostredne nadriadeného vedúceho pracovníka ukladať pokarhanie ako kárne opatrenie. Taktiež sa sprísňuje postih za používanie alkoholu a iných omamných prostriedkov na pracovisku, ich používanie sa považuje vždy za závažný priestupok proti pracovnej disciplíne. K tomuto opatreniu však z rokovania výborov Federálneho zhromaždenia vzišiel i návrh, aby sa nízkostupňové pivo považovalo v tzv. "horúcich prevádzkach" za povolený nápoj a aby v tomto smere bola udelená výnimka.
Ďalšou významnou zmenou je i zvýšená ochrana odborárskych funkcionárov, ktorá bola pri prerokúvaní prijatá pozitívne.
Vážené súdružky, súdruhovia, uviedol som aspoň niektoré zmeny novely Zákonníka práce, na ktoré sa pri prerokúvaní vo výboroch najviac reagovalo.
V predloženom návrhu novelizácie sú vyvážené práva i povinnosti tak organizácie, ako aj pracovníka. Z uvedných príkladov i zo znenia návrhu zákona je jasné, že ide o ucelený komplex, ktorý v nemalej miere rozširuje právne istoty pracujúcich a zároveň rešpektuje oprávnené a reálne možnosti a potreby spoločnosti. Preto mi dovoľte, aby som ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov Federálneho zhromaždenia odporučil Snemovni národov prijať vládny návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa Zákonník práce vrátane znenia spoločnej správy výborov.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SN J. Janík: Ďakujem poslancovi Trškovi.
Do rozpravy k tomuto bodu sa zatiaľ písomne prihlásili poslanci a poslankyne: Hana Pleskotová, Jiří Neubert, Dana Hornáčková, Milan Slavětínský a Josef Kryll.
Otváram rozpravu a udeľujem slovo poslankyni Hane
Pleskotovej, pripraví sa poslanec Jiří Neubert.
Poslankyně SL H. Pleskotová: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážení hosté, na všech úsecích našeho života probíhá přestavba, která znamená plnou obnovu leninského pojetí socialismu a zvýrazňuje hlavní cíl politiky Komunistické strany Československa, jímž je všestranný rozvoj člověka, růst jeho hmotné i kulturní úrovně, zebezpečování sociální spravedlnosti, životních jistot, občanských práv a svobod.
Myslím, že je proto logické a správné, že jedním z prvních právních předpisů předložených všenárodní diskusi je návrh zásad novelizace zákoníku práce. Pracující mého volebního obvodu okresu Chrudim přistupovali aktivně k všenárodní diskusi, o čemž svědčí 1015 připomínek shromážděných na okresní odborové radě. Pracovní kolektivy spatřují v předložených zásadách novelizace zákoníku práce upevnění svých sociálních jistot, vytvoření nových prostor pro ekonomickou mobilitu pracovních sil i nezbytné upevnění pracovní kázně. Nejvíce připomínek bylo v mém volebním obvodu podáno k jednotné výpovědní době, k práci přesčas, ke kárnému řízení, k vedlejšímu pracovnímu poměru, k ochraně funkcionářů ROH, k zvláštní dodatkové dovolené apod.
Jako zpravodajka výborů pro průmysl, dopravu a obchod Sněmovny lidu k novelizaci zákoníka práce jsem se po 4 dny zúčastnila porady zpravodajů výborů sněmoven s odborníky z oblasti vědy a praxe. Toto jednání bylo pro mě velkým přínosem - kdy odborníci z různých oblastí, jak advokacie, tak akademie, slovo za slovem a odstavec po odstavci posuzovali předloženou novelu.
Pokládám však za hlavní, že jsem měla možnost slyšet kvalifikované návrhy ze všech stran - navrhovatele, ale i těch, kteří buď v teorii nebo v praxi či advokacii tento zákon používají a znají úskalí či slabá místa. Tyto poznatky jsem pak konzultovala s právníky na krajské odborové radě i s voliči, a to individuálně, ale i formou besed.
Takovouto besedu jsem uskutečnila v n. p. Transporta Chrudim. Této besedy se zúčastnili hospodářští pracovníci, dělníci, právníci, zastoupeny zde byly také ženy, členové Komunistické strany Československa, bezpartijní, funkcionáři Revolučního odborového hnutí a tajemník Okresní odborové rady v Chrudimi. Beseda se stala příležitostí i ke sjednocování názorů mezi různými skupinami pracovníků - například rozdílný názor měli vedoucí hospodářští pracovníci na vedlejší pracovní poměr než dělníci. Vzájemně posoudili svoje argumenty, ale hlavně došlo k pochopení rozdílných přístupů. Všichni považovali tuto výměnu za velmi cennou. O výsledcích besedy se ještě zmíním.
Jedním z velmi diskutovaných bodů novelizace zákoníku práce je otázka dvouměsíční výpovědní lhůty, jak se zde o tom zmínil poslanec Trško. Zde je řada souhlasných názorů převážně z dělnických řad. Ale jsou také hlasy převážně hospodářských pracovníků, kteří argumentují problémy, které by mohly vzniknout podniku odchodem pracovníků v takto krátké době. Tvrdí, že dojde k zvýšené nežádoucí fluktuaci a dokonce bude ohroženo plnění pracovních úkolů v organizacích. Možná, že i takové podniky s těmito problémy budou.
Praxe ukazuje, že by se mělo pamatovat na nikoliv zanedbatelný problém zaměstnávání kriminálně závadných či jinak společensky obtížně přizpůsobivých osob, které jsou určitým rizikem pro organizace. Je pravda, že zákoník práce i zásady jeho novelizace umožňují organizacím zbavit se každého pracovníka, který řádně neplní své pracovní povinnosti. Je však otázka, kde taková osoba najde další uplatnění a zákonný zdroj své obživy, když již dnes podniky o tyto lidi nemají zájem. Přitom lze očekávat, že nezájem se ještě dále prohloubí. Může se stát, že tato situace povede ke zvýšené kriminalitě. Doporučuji, abychom i tomuto problému věnovali pozornost na všech stupních řízení při uvádění tohoto zákona do praxe.
S dalším rozporným názorem jsem se setkala v diskusi o vedlejším pracovním poměru. Dosud platná úprava vyžaduje, aby organizace, v níž je pracovník zaměstnán, souhlasila s uzavřením vedlejšího pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti. A umožňuje organizacím, aby rozšiřovaly tento postup i na dohody o provedení práce.
Z navržené novely byly diskusi kritizovány tak vehementně právě změny v tomto bodu. Vyslovují se obavy o zdraví pracovníků, poukazuje se na možnost obecného ohrožení, které by mohlo vzniknout výkonem práce pracovníků bez náležitého odpočinku. Avšak nikoho zcela právem nepohorší, bude-li se pracovník po skončení své pracovní doby věnovat stavbě rodinného domku nebo opravě svého automobilu. Je samozřejmé, že mám na mysli vedlejší činnost konanou ve volném čase. Jistě nelze pochybovat o tom, že někteří lidé projeví snahu využít pro vedlejší činnost část své pracovní doby.
Na takovéto jednáni, vedené snahou po dosažení dvojího výdělku za tutéž pracovní dobu, by pak bylo třeba hledět jako na závažné porušení pracovní kázně se všemi důsledky. To však bude vyžadovat zvýšené nároky a odpovědnost vedoucích pracovníků na všech stupních řízení, především pak mistrů. Je starostí organizace, aby věděla po celou pracovní dobu o svých pracujících.
Ještě o jednom velice diskutovaném bodu novelizace zákoníku práce se zmíním: Na základě veřejné diskuse je ponechána právní úprava 150 hodin práce přesčas v roce. Dnes však všichni víme, že jsou profese, kde bez práce přesčas to nejde řešit, například v zemědělství, potravinářství apod. Zde uvedu příklad: Podle dosavadních předpisů čerpali někteří pracovníci 150 hodin, ale někteří až 500 hodin ročně. Tyto přesčasové hodiny nebyly čerpány pro běžné plnění úkolů, ale pro zabezpečení vykládky vagónů po normální pracovní době a ve dnech pracovního klidu. Navíc si tito pracovníci přesčasovou prací vylepšují mzdu, která je v některých odvětvích nízká a pracující argumentují, že snížením přesčasové práce by podstatně klesly průměrné výdělky, a tím by byl i úbytek pracovníků.
Jistě víte, soudruzi a soudružky, my ženy,
matky, jsme velice kladně přivítaly odbourání
pracovních sobot, protože tento čas můžeme
věnovat rodině, dětem, ale také odpočinku,
který si jistě zasloužíme. Avšak
dnes je situace jiná a jistě mi dáte za pravdu,
že tam, kde pracují ženy, například
v textilkách a podobně, je práce přesčas
skoro samozřejmostí.