Soudružky a soudruzi, v připomínkovém
řízení k návrhu projednávaného
zákona se zvýšil počet žádostí
o přeřazení určitých skupin
pracovníků do zvýhodněných
důchodových kategorií. Snahu o rozšíření
podporují často i odborové orgány,
a to i tehdy, kdy nebyly vyčerpány všechny
možnosti zlepšení stavu, zmenšení
nebo odstranění zdravotního rizika. Orgány
Ústřední rady odborů se tímto
problémem zabývaly a dospěly k závěru,
že nelze dále podporovat extenzívní
růst okruhu důchodově zvýhodněných
pracovníků. Tento postup odčerpává
značnou část celospolečenských
prostředků, kterou je třeba věnovat
na zlepšování práce a pracovního
prostředí. Doporučily současně,
že dosavadní způsob zařazování
zaměstnání do zvýhodněných
důchodových kategorií je třeba přehodnotit.
Proto bylo dohodnuto, že práce na přehodnocení
zmíněného úkolu budou započaty
ještě v 8. pětiletce. Při řešení
tohoto problému si musíme stále uvědomovat,
že prvotní péče o zdraví člověka
je prevence - tzn. odstraňovat všechny faktory působící
negativně na pracovní a zdravotní pohodu
pracujících. Stále platí a bude platit
zásada, že buď změníme technologii
výroby, nebo nahradíme na rizikových pracovištích
člověka dálkově ovládaným
strojem nebo automatem. Žel, tento problém se nám
daří řešit jen velice těžce.
Sociální zvýhodnění pracovníků
na rizikových pracovištích je přijato
pouze tam, kde naše současná úroveň
vědy a techniky nedokáže dostupnými
prostředky ochranu člověka plně zajistit.
Takové případy by měly být
v socialistické společnosti zcela výjimečné.
Tomu odpovídá zařazení zaměstnání
ve stokové síti v podzemních prostorách
a zaměstnání sklářů
dutého skla do první kategorie, o které byl
výčet zaměstnání v návrhu
projednávaného návrhu zákona doplněn
a které jako jediné Ústřední
rada odborů do poručila.
Vážené soudružky a soudruzi, jménem
Ústřední rady odborů doporučuji
projednávaný návrh zákona schválit.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Děkuji poslanci Brabencovi. Uděluji slovo poslanci
Servusovi.
Poslanec SN B. Servus: Vážený soudruhu
generální tajemníku, vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, soudruzi poslanci, v systému sociálního
zabezpečení, který nový zákon
kodifikuje, má specifické postavení sociální
péče. Její význam při upevňování
sociálních jistot jednotlivých skupin obyvatel
nabývá v současné době na významu
v souvislosti s posilňováním úlohy
rozhodujícího subjektivního činitele
přestavby společnosti - člověka. Sociální
péče završuje systém sociálních
a životních jistot, v jejímž rozvoji je
třeba usilovat o to, aby v naší společnosti
nezůstal nikdo bez pomoci, jestliže takovou pomoc
potřebuje. K tomu musíme vytvářet
právní, ekonomické, organizační
i kádrové předpoklady. Předložený
návrh zákona přináší k
rozvoji sociální péče významné
impulsy.
Sociální péče je i významnou
součástí systému společenské
péče o rodiny s dětmi. V jejím rámci
poskytují národní výbory věcnou
a finanční pomoc rodinám s dětmi,
které mají z různých společensky
odůvodněných příčin
nižší příjmy. Počet podporovaných
dětí ze sociálně potřebných
rodin i přes soustavnou pozornost stoupá a za posledních
10 let se více než zdvojnásobil. K rozvoji
těchto dávek přispělo i posílení
pravomoci národních výborů základního
stupně. Dosud však nebylo uspokojivě řešeno
sociální zajištění těch
dětí, jejichž rodiče se vyhýbají
plnění vyživovacích povinností.
V návaznosti na nový zákon doporučuji
při přípravě prováděcích
předpisů zvážit zálohování
výživného ze společenských prostředků
a jejich dodatečné vymáhání
tak, aby byl trvale zabezpečen větší
okruh dětí.
S kladným ohlasem se také setkává
opatření, že poživateli částečného
invalidního důchodu, který nepracuje, nenáleží
výchovné na děti.
Nový zákon o sociálním zabezpečení
rovněž podporuje další rozvoj sociální
péče o staré občany. Dávky
a služby, které je jim možno poskytnout, sledují
záměr zabezpečit je co nejlépe a nejdéle
v jejich domácnostech, a proto je kladen důraz na
rozšiřování a zkvalitňování
pečovatelské služby, která umožňuje
potřebným občanům setrvat v jejich
bytě, v místě, kde prožili převážnou
část svého života, kde se prostě
cítí doma.
V úvahu je nutno brát i ekonomické hledisko.
Na zabezpečení pečovatelské služby
vydáváme ročně v průměru
na jednoho potřebného občana cca 2700 Kčs,
zatímco provozní náklady na ústavní
péči činí asi 21 000 Kčs. Roste
i význam dobrovolné pečovatelské služby,
která je projevem socialistického humanismu.
Zkušenosti i z mého volebního obvodu ukazují,
že je výhodné soustředit ve větších
obcích a městech tyto občany do domů
s pečovatelskou službou. Zde má každý
z nich zachováno ve svém bytě potřebné
soukromí, žije dál ve svém nábytku,
nadále se může zúčastňovat
společenského života v místě.
Doporučuji proto směřovat více finančních
prostředků na zřizování domů
s pečovatelskou službou a pro pečovatelskou
službu. Je pochopitelné, že v okamžiku,
kdy starý občan vzhledem ke svému zhoršenému
zdravotnímu stavu potřebuje komplexní péči,
přichází v úvahu ústavní
zařízení, především domov
důchodců. Zde přetrvává vzhledem
k malému nárůstu nových kapacit nedostatek
zařízení, která by svým vybavením
odpovídala současným požadavkům
na bydlení starých občanů. Proto je
prvořadým úkolem zabezpečit v souladu
s demografickým vývojem vyváženost a
rovnoměrnost ve vybavení jednotlivých územních
celků, a to jak potřebnými službami
v terénu, tak i odpovídajícími kapacitami
zařízení sociální péče.
Co však chybí nejvíce a co by bylo možno
odstranit bez investičních i jiných nákladů,
je především nedostatek lásky, úcty
a vděčnosti těch, kteří svým
rodičům a prarodičům za tak mnohé
vděčí a kteří by jim měli
být alespoň částečnou oporou
ve stáří. To však nezajistí žádná
zákonná norma.
Větší pozornost je třeba věnovat
i problematice stravování starých a invalidních
důchodců. Jejich stravování je ovlivňováno
výší jejich důchodů, snižováním
soběstačnosti a fyzických schopností.
S přibývajícím věkem a zhoršováním
zdravotního stavu, či v důsledku osamělosti
zejména mužů, se stává každodenní
zajišťování potravin a příprava
teplého jídla stále obtížnější.
Významnou pomocí je pro mnohé účast
na společném stravování, navíc
je to i možnost k důležitému společenskému
kontaktu. Zvyšují se počty potřebných
důchodců, jimž je zajišťována
strava jako služba sociální péče
ve vlastních jídelnách i rozvážkou
do bytů. Je žádoucí sjednotit podmínky,
za nichž se tito občané společně
stravují. Jak je uvedeno v písemné zprávě
v souhrnu státních závěrečných
účtů, směřovalo z rozpočtu
národních výborů 6,7 mld. Kčs
do sociální péče, přičemž
růst těchto. prostředků byl ovlivňován
i zlepšením podmínek pro stravování
v ústavech sociální péče a
zvýšením příspěvku na
dietní stravování důchodců.
Soudružky a soudruzi, v jednotném sociálním
zabezpečení nejsou samozřejmě vyloučeny
ani zdravotně postižení občané.
Ročně se přiznává více
než 20 000 částečných invalidních
důchodů lidem, u nichž došlo, v důsledku
dlouhodobě nepříznivého zdravotního
stavu, k podstatnému poklesu výdělku. V případech,
kdy nepříznivý zdravotní stav značně
ztěžuje obecné životní podmínky,
se nevyžaduje podstatný pokles výdělku.
Dosud se však sledovala sociální situace rodiny.
Tato úprava byla předmětem oprávněné
kritiky. Je proto účelné poskytnout částečný
invalidní důchod v uvedených případech
jako dávku nárokovou. Její přiznání
bude záviset pouze na zdravotním postižení
občana. Počítá se s tím, že
by tento důchod byl přiznán i těm,
kterým dosud přiznán být nemohl.
Orientační náklady na úpravu důchodů
ve prospěch invalidních občanů si
včetně úpravy konstrukce nově přiznávaných
důchodů vyžadují kolem 1 mld. Kčs.
Soudružky a soudruzi, v současné době
pracuje 285 tis. lidí se změněnou pracovní
schopností. V posledních letech se jejich počet
každoročně zvyšuje průměrně
o 2500. V nových ekonomických podmínkách
musíme počítat s tím, že. se
může zhoršit situace v zajišťování
vhodných pracovních míst pro tyto občany,
může dojít ke snížení zájmu
organizací o ně a snahu těchto občanů
se zbavovat. Výkon zaměstnání má
však pro tuto skupinu obyvatel mimořádný
význam, a to nejen ekonomický, ale také pro
možnost seberealizace, kontaktu se spolupracovníky,
odstranění pocitu odlišnosti, zbytečnosti
apod.
Pravda je, že v řadě případů
je zaměstnávání těžce
postižených občanů spojeno s různými
problémy. Mají omezenou pracovní schopnost,
je nutné pro ně vytvářet zvláštní
pracovní podmínky, může dojít
k poklesu pracovní výkonnosti, častější
nemocnosti apod. Přesto je povinností socialistické
společnosti zajistit včas potřebné
záruky pro žádoucí zaměstnanost
těchto občanů.
Zčásti řeší tuto situaci družstva
invalidů a podniky Svazu invalidů. V mém
volebním obvodu, což je okres Prostějov, pracuje
výrobní družstvo invalidů Cíl,
které zaměstnává občany se
zdravotním postižením v obuvnické, konfekční
a příbuzné výrobě ve svých
provozovnách i podomácku. I když se družstvo
s plánovanými úkoly vyrovnává,
má některé problémy. Požadavek,
aby výrobní družstvo invalidů mělo
70 % zaměstnanců ZPS, je v našich podmínkách
příliš vysoký. Reálné
by bylo asi 60 % těchto zaměstnanců. To má
svůj důvod při vlastní organizaci
práce ve výrobě. Je totiž velmi malý
počet odborníků se změněnou
pracovní schopností a proto tato místa musí
zastávat zdraví pracovníci a i tím
je dán požadavek na snížení procenta
postižených ve výrobě. Přitom
k udržení zaměstnanosti osob zdravotně
a případně i mentálně postižených
provádí družstvo i ztrátové práce,
ať už v domácké výrobě nebo
v některých dílnách, kde jsou zaměstnávány
osoby s malou zručností, nízkou pracovní
aktivitou atd. V Cíli činí ztráta
u těchto výrob asi 1 mil. Kčs, která
je nahrazována výrobami efektivnějšími.
Je zde rozvinut také rehabilitační program
a postiženým zaměstnancům je věnována
všestranná péče. Výrobní
družstva invalidů mají pochopitelně
nižší odvody.
V této souvislosti bych se rád zeptal ministra financí
soudruha Žáka, zda se uvažuje s daňovými
úlevami nebo jinými finančními výhodami
pro státní podniky při zaměstnávání
osob se změněnou pracovní schopností.
Součástí sociální péče
organizované národními výbory je i
péče o specifické skupiny obyvatel. Jde o
občany vyžadující zvláštní
pomoc (např. část romského obyvatelstva)
a o občany společensky nepřizpůsobené.
I když se těmto občanům poskytují
různé formy peněžní nebo jiné
pomoci, má nezastupitelné místo v úsilí
o společenskou integraci jejich pracovní uplatnění
a zařazení do kolektivů, které na
ně mají uplatňovat výchovný
vliv. Pravidelná práce je základní
podmínkou jejich společenské integrace. V
nových ekonomických podmínkách, jak
jsem uváděl, se budou zvyšovat nároky
na pracovníky a tito problémoví pracovníci
budou mít se zaměstnáním potíže.
Bude to přinášet společnosti velmi závažná
rizika a zde čeká národní výbory
a orgány činné v této oblasti mnoho
nelehké práce.
Soudružky a soudruzi, jsem přesvědčen
o tom, že navrhovaný zákon je od účinnosti
zákona z roku 1948 nejzávažnějším
krokem při realizaci životních jistot všech
našich občanů, a proto přijetí
tohoto zákona i jménem dalších poslanců,
příslušníků Československé
strany lidové, plně podporuji.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Děkuji poslanci Servusovi, který byl posledním
z písemně přihlášených
řečníků. Chce ještě někdo
z poslanců vystoupit v rozpravě? (Nikdo.) Nikdo.
Považuji rozpravu za skončenou. Žádám
nyní soudruha ministra Žáka, aby odpověděl
na otázku poslance Servuse.
Ministr financí ČSSR J. Žák: Vážený
soudruhu generální tajemníku, vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
soudruh poslanec Servus položil otázku, zda se uvažuje
s daňovými nebo jinými výhodami pro
státní podniky při zaměstnávání
osob se změněnou pracovní schopností.
Chtěl bych říci, že v letech 1989-1990,
tj. v přípravném období přestavby
hospodářského mechanismu, v rámci
dílčí novely zákona o odvodech do
státního rozpočtu s takovýmito opatřeními
nepočítáme. Návrh této novely
zákona byl již předložen k projednání
v legislativních orgánech.
S realizací této úpravy však uvažujeme
v rámci vydání nového zákona
o odvodech do státního rozpočtu, který
by měl vstoupit v platnost 1. 1. 1991. Na zásadách
tohoto zákona už byly zahájeny práce
a ve spolupráci s federálním ministerstvem
práce a sociálních věcí počítáme
v tomto směru, pokud jde o zvýhodnění
státních podniků zaměstnávajících
osoby se změněnou pracovní schopností,
se zvýhodněním. Zatím se tyto otázky
posuzují, zvažujeme dvě varianty, zda zavést
slevu z odvodů z objemu mezd u podniků, které
by vytvářely specializovaná pracoviště
pro osoby se změněnou pracovní schopností.
Druhá varianta, která se uvažuje, je zavést
slevu sazbou na každého jednotlivého pracovníka
absolutní částkou z odvodu mezd. Nemohu dnes
ještě říci, jaké definitivní
řešení bude zvoleno, každé má
své výhody a nevýhody, určité
vazby na řadu dalších aspektů hospodaření
podniků, ale v každém případě
lze reálně s tímto opatřením
od roku 1991 počítat. Váže se to i na
změny v organizační struktuře výrobně
technické základny, protože menší
podniky, které jistě budou vznikat, by měly
větší problémy s vypořádáním
se s dopady v této oblasti.
Pokud jde o námět, který zde byl vysloven,
aby výrobní družstva měla charakter
družstev invalidů v případě,
mají-li minimálně 70 % pracovníků
se změněnou pracovní schopností a
zvážit třeba 60 %, pak nic nebrání
tomu, abychom tuto otázku společně se Svazem
výrobních družstev a Svazem invalidů
posoudili. Řešení těchto věcí
je plně v kompetenci - podle zákona - federálního
ministerstva financí.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Děkuji soudruhu ministru Žákovi. Ptám
se poslance Servuse, jestli je spokojen s odpovědí.
Poslanec SN B. Servus: Ano.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Prosím ministra práce a sociálních
věcí Československé socialistické
republiky s. Boďu o přednesení závěrečného
slova.
Ministr práce a sociálních věcí
ČSSR M. Boďa: Vážený súdruh
generálny tajomník, vážený súdruh
predseda, súdružky a súdruhovia poslanci, chcel
by som predovšetkým poďakovať súdružkám
spravodajkyniam a súdruhom, ktorí vystúpili
v rozprave a podporili vládny návrh zákona
o sociálnom zabezpečení. Zhodli sme sa jednoznačne
na tom, že ide o závažné sociálne
opatrenia v záujme upevnenia životnej úrovne
ľudu a jednak v tom, že ich materiálna záruka
spočíva a bude spočívať v raste
efektívnosti našej ekonomiky a v tvorivej iniciatíve
našich pracujúcich. V tomto zmysle sú žiadúce
faktory stimulujúce záujem pracujúcich na
hospodárskej prestavbe v zákone zakotvené.
Pokiaľ ide o niektoré názory a návrhy,
ktoré boli vyslovené v rozprave, rád by som
k niektorým zaujal stanovisko.
Súdruh Rusňák hovoril o potrebe riešiť
niektoré problémy súvisiace s prácou
a s dôsledkami práce traktoristov. Súvisí
to s celkovými požiadavkami na zaradenie jednotlivých
pracovných funkcií do zvýhodnených
kategórií. Chcel by som informovať Federálne
zhromaždenie, že v procese prípravy zákona
boli predložené požiadavky na 565 000 ľudí,
ktorí by mali byť zaradení do zvýhodnených
kategórií. V súčasnej dobe je to 673
000 ľudí. Návrhy, ktoré boli predložené,
nie sú zatiaľ doložené zdravotníckymi
vyhodnoteniami, aby na ich základe mohlo byť rozhodnuté
o tomto zaradení. Domnievam sa preto - a dohovorili sme
sa i s ÚRO, ako o tom hovoril súd ruh Brabenec -
že pristúpime koncom päťročnice k
prehodnoteniu systému a stavu zaraďovania pracovných
funkcií do pracovných kategórií.
Pokiaľ ide o samotných traktoristov alebo iné
pracovné funkcie v poľnohospodárstve, prijali
sme opatrenie v dohode s Federálnym ministerstvom poľnohospodárstva
a výživy a s národnými ministerstvami,
posúdiť možnosti, aby organizácie v rámci
vlastných prostriedkov poskytli pracovníkom vybraných
povolaní s výskytom nemocí z povolania a
s vysokou úrazovosťou, príp. ďalšími
formami poškodenia zdravia, rekondičné a rehabilitačné
pobyty okrem dovolenky na zotavenie, s náhradou mzdy v
súlade s novelou Zákonníka práce.
Čiže v duchu tejto formulácie budeme tieto
otázky posudzovať a budeme hľadať východisko
pre riešenie týchto problémov, aby zodpovedalo
skutočnému stavu a situácii v poľnohospodárskych
podnikoch a závodoch.
Pokiaľ ide o návrh súdruha Servusa, ktorý
sa týkal riešenia problému neplnenia vyživovacej
povinnosti u detí, ktoré opustil jeden z rodičov,
tieto otázky sú predmetom posudzovania a vo vykonávacom
predpise k návrhu zákona o sociálnom zabezpečení
budeme tieto veci riešiť.
Chceľ by som ešte raz poďakovať za námety
a odporučenia nielen na rokovaní Federálneho
zhromaždenia, ale i za tie, ktoré boli prednesené
vo výboroch Snemovne ľudu a Snemovne národov
a pri iných rokovaniach o návrhu tohto zákona
a ktoré nám pomôžu pri riešení
problémov v ďalšej etape prípravy dokumentov
na zdokonalenie sociálneho zabezpečenia nášho
obyvateľstva.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Děkuji soudruhu ministru Boďovi za závěrečné
slovo. Žádají o slovo společné
zpravodajky poslankyně Silvanová? (Ne.) Poslankyně
Vávrová? (Ne.) Nežádají. Děkuji.
Můžeme, soudružky a soudruzi poslanci, přistoupit
k hlasování. Při schvalování
tohoto zákona platí zákaz majorizace (článek
42 odst. 2 písm. l). Chci konstatovat: v zasedacím
sále jsou přítomni 174 poslanci Sněmovny
lidu, 67 poslanců Sněmovny národů
zvolených v České socialistické republice
a 63 poslanci Sněmovny národů zvolení
ve Slovenské socialistické republice. Obě
sněmovny jsou usnášení schopné.
Nejdříve prosím o hlasování
poslance Sněmovny národů zvolené v
České socialistické republice.
Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění
společné zprávy výborů Sněmovny
národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Není.) Není.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikoliv.
Poslanci Sněmovny národů zvolení v
České socialistické republice zákon
schválili.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
národů zvolené ve Slovenské socialistické
republice.
Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění
společné zprávy výborů Sněmovny
národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Není.) Není.
Zdržel se někdo hlasování? (Ne.) Nikoli.
Tské poslanci Sněmovny národů zvolení
ve Slovenské socialistické republice zákon
schválili.
Konstatuji, že zákon byl Sněmovnou národů
schválen.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění
společné zprávy výborů Sněmovny
lidu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.