Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Z důležitých věcných otázek, k nimž se poslanci na základě poznatků z volebních obvodů vyjadřovali ve výborech obzvláště často, byly důchody starodůchodců a specifická problematika těch, kteří odešli do důchodu krátce před účinností nového zákona a které tedy výhodnější úprava výpočtu důchodu již nezahrne. Ve schůzích výborů poslanci oceňovali práci této generace, jejíž podíl na budování naší socialistické společnosti je značný a nesporný.

Přijali jsme proto po rozpravě vyjádření navrhovatele, že problémům v této etapě plně neřešeným bude v blízké budoucnosti znovu věnována pozornost, a to v návaznosti na výsledky naší ekonomiky. Při této příležitosti bych chtěla znovu požádat federální vládu, aby se těmito problémy při přípravě dalších sociálních opatření v rámci rozsáhlého sociálního programu přednostně zabývala.

Při projednávání paragrafovaného znění byla kromě toho soustředěna pozornost legislativně technické a formulační podobě návrhu, a to zejména v ústavně právních výborech, kterým kromě sledování ústavně právní stránky tato záležitost především přísluší. Konstatovali jsme, že návrh je zpracován pečlivě a na dobré úrovni. Dílčí změny, jejichž provedení je doporučováno ve společné zprávě výborů a které zahrnují také některé připomínky výborů Slovenské národní rady, povedou k dalšímu zpřesnění textu zákona.

Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, v závěru své zpravodajské zprávy bych chtěla ocenit předkládaná sociální opatření včetně skutečnosti, že se k jejich realizaci přistupuje v nezměněném rozsahu i přesto, že dosavadní výsledky naší ekonomiky neodpovídají předpokládaným záměrům. Občané však očekávají, že v aktivní sociální politice bude i nadále pokračováno. Jsem přesvědčena, že k vytváření předpokladů pro její širokou realizaci přispějí jak vlády důsledným naplňováním svých programových prohlášení, tak všichni na svých pracovištích svou poctivou prací.

Jako společná zpravodajka výborů doporučuji Sněmovně lidu schválit vládní návrh zákona o sociálním zabezpečení se změnami obsaženými ve společné zprávě výborů v tisku 85.

Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji soudružce poslankyni Vávrové.

Do rozpravy se písemně přihlásili tito poslanci: Josef Kryll, Michal Rusnák, František Brabenec a Bohumil Servus. Prosím, aby se ujal slova poslanec Kryll, připraví se poslanec Rusnák.

Poslanec SL J. Kryll: Soudružky a soudruzi, řečníci přede mnou velmi podrobně hovořili o významu návrhu zákona o sociálním zabezpečení, který je nám předložen ke schválení. Jde o významný návrh, který je v naší pečlivé pozornosti jíž od doby zveřejnění zásad zákona. Všechny výbory obou sněmoven Federálního shromáždění se jím velmi podrobně zabývaly, jak ostatně zdůraznily soudružky zpravodajky. Zvláštní pozornost věnovaly tomuto právnímu dokumentu zejména výbory pro sociální politiku obou sněmoven. Jde o starostlivost pochopitelnou, protože vládní návrh zákona představuje komplexní právní úpravu sociálního zabezpečení, což je úkol i cíl programu vytyčeného XVII. sjezdem Komunistické strany Československa. Význam návrhu spočívá v tom, že se prakticky dotýká každého našeho občana a na druhé straně každý pracující občan se na prohlubování vymožeností svojí poctivou prací může podílet.

Návrh zákona je rovněž důkazem toho, že poctivá práce se vyplácí a přináší nám prospěch prostřednictvím sociální politiky. Možná, že nebude na škodu chvíli pohovořit o naší sociální politice, čím je motivována, jaké jsou její hranice, lépe řečeno, čím jsou vymezeny.

Mnohokrát bylo konstatováno, že od února 1948 se nám podařilo vybudovat mohutnou materiálně technickou základnu socialismu. Náš stát nyní disponuje silným hospodářským a duchovním potenciálem. Národní důchod se v porovnání s tehdejší dobou mnohonásobně zvýšil. Životní úroveň občanů charakterizuje poměrně vysoká osobní a zejména společenská spotřeba. Výrazně vzrostly mzdy a dosáhli jsme vymožeností, které může poskytovat občanovi jen socialistický společenský systém.

Náš systém sociálního zabezpečení je rovněž dokladem toho, že práva občanů nejen vyhlašujeme, ale systematicky realizujeme. Navíc naše sociální zabezpečení zahrnuje všechny vrstvy obyvatelstva.

Jednotlivé sjezdy Komunistické strany Československa ve svých závěrech ukládají úkoly, které mají konečný cíl v neustálém zvyšování růstu hmotné a kulturní úrovně našeho lidu. V rámci těchto úkolů jsou vytyčovány další, které mají řešit nejnaléhavější úkoly sociální politiky. Stejně tak tomu bylo i na posledním sjezdu. A dnes, zhruba dva roky od jeho konání, závěry sjezdu Komunistické strany Československa realizujeme, přičemž některá opatření jsou v platnosti již od října minulého roku. Jde tedy o výrazné posílení sociálních jistot našich občanů.

Dovolte mi však malé zastavení. Převážná většina kritiků, ať za hranicemi nebo u nás, je nucena uznat, že převažující část našeho obyvatelstva si přeje socialismus, a to zvláště ze dvou důvodů: za prvé - z důvodu existence masové preference sociálních jistot, a za druhé - z principů rovnosti. Existence sociálních jistot a uplatnění principu rovnosti je základem socialistických vymožeností, ze kterých vyrůstá životní styl a životní úroveň naší země.

Přirozenou součástí našeho socialistického společenského řádu je nepřítomnost strachu z nezaměstnanosti, z překotného růstu životních nákladů, z nemoci, ze stáří a z budoucnosti vůbec.

Kdybychom sociální jistoty chtěli charakterizovat, musíme stručně konstatovat, že skrytá ani otevřená nezaměstnanost v Československu od roku 1945 neexistuje, naše zaměstnanost, zejména žen, patří k největším na světě, což velmi ostře kontrastuje s posledním vývojem v kapitalistických státech; dále existuje poměrně výrazná stabilita maloobchodních cen, životní náklady dělnických i zaměstnaneckých rodin po dlouhá léta podstatněji nevzrostly. A zejména systém nemocenského pojištění, zdravotní péče, a to i přes všechny současné nedostatky, a důchodové zabezpečení patří k nejlepším na světě, vztahuje se na veškeré obyvatelstvo, poskytuje služby a dávky bezplatně.

Když jsem uvažoval nad těmito skutečnostmi, uvědomil jsem si, jak problematika postavení a životní úrovně pracujících a občanů nejen u nás, ale i jinde ve světě, zmizela z naší propagandistické práce. Ustoupila jednostrannému pohledu, ve kterém se přeceňují jedny a nedoceňují jiné stránky tohoto velmi složitého komplexu. Zkreslenému pohledu - iluzi přepychových výloh a bytů, velkého počtu aut - a zkresleným představám o poměrech na západním trhu práce podlehla a dosud podléhá řada našich občanů. Je pravda, že mnoho občanů mělo možnost i z těchto iluzí vystřízlivět. Přesto však u nás tyto názory dále přežívají. Navíc všemi ukazateli životní úrovně - jak určitě víte - ať již jsou to například ukazatelé spotřeby průmyslového zboží, se dá různě manipulovat. Bližší pohled na tuto vybavenost ukáže, že jejím nositelem není pracující člověk a vůbec už ne nezaměstnaný občan.

Naše srovnání ukazují, že si v životní úrovni špatně nestojíme a nemusíme se za ni stydět. Příjmy obyvatelstva, daňová politika, struktura vydání domácností, délka pracovní doby a další mluví pro naši politiku. Nezaměstnanost, inflace, strach z nemoci, stáří, invalidity, naprosté opuštěnosti patří již minulosti. Dnes nás opouští i strach z války, i když si uvědomujeme dlouhodobost procesu jaderného odzbrojení. Jistě se mnou budete souhlasit, když řeknu, že o všem, o čem hovořím, by se dalo říci ještě množství dalších faktů, názorů a zkušeností. Není to však cílem mého vystoupení, chci se s vámi, soudružky a soudruzi, podělit o svoji radost z toho, co se u nás pro lidi dělá a co si ani mnohokráte neuvědomujeme. Prostě z toho, že o tom, co u nás bereme jako samozřejmost, se nepředstavitelnému množství lidí ve světě ani nezdá. A my si často našich vymožeností ani nevážíme a nepřipouštíme si, že by také nemusely být. Stačí, aby klesla výkonnost naší ekonomiky a klesne i rozdělování ze společných prostředků. Nechci upozorňovat na to, co je samozřejmost, a na co naši lidé velmi správně poukazují: na potřebu poctivé práce pro společnost, která myslí na lidi a ve které se výsledky práce vracejí zpět těm, kteří se o ně přičinili.

Hovořil jsem o propagandistické práci. Dovolte mi ještě malé odbočení. Snahou poslanců výborů pro sociální politiku Sněmovny lidu a Sněmovny národů bylo, aby ve smyslu směrnice o zásadách práce s vládními návrhy zásad zákonů a návrhů zákonů ve Federálním shromáždění vstoupili do legislativní přípravy zákona o sociálním zabezpečení již v samém začátku. Pozitivem naší práce byla velmi úzká spolupráce s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí. Myslíme, že náš aktivní podíl na přípravě dnešního vládního návrhu zákona měl odpovídající úroveň. a byl ku prospěchu věci.

Při jednání ve výborech pro sociální politiku jsme konstatovali, že agenda vyřizování dopisů s názory, stížnostmi a doporučeními občanů byla další nemalá, i když neviditelná práce. Nechci upozorňovat na náš podíl na této práci, o které již zde hovořila zpravodajka poslankyně Vávrová, přesto však jsme si udělali určitý názor na charakter dopisů přicházejících do Federálního shromáždění, výborům pro sociální politiku, jednotlivým poslancům i předsedům výborů. V návaznosti na propagandistickou práci, o které jsem se již několikrát zmínil, proto musím říci, že je s podivem kolik je u nás lidí, kteří myslí jen na sebe a sebevětší vymoženost pro ně nic neznamená, pokud z ní ihned sami nic nemají. Vymoženosti našeho zřízení podceňují, kritizují a někdy i hanobí. Je zajímavé, že v tomto smyslu v průběhu přípravy jsme nezaznamenali jediný dopis od starodůchodců, lidí, kteří mají nejméně, a kteří se vždy těžce probíjeli životem. Možná proto, že sami vědí jakou cenu má koruna a jsou vděčni společnosti za to, co podle možností pro ně dělá. Prostě, kdo má hodně chce více, a to nám i některé dopisy bohužel potvrdily.

Podle mne prvořadým úkolem propagandistické práce bude vysoce kvalifikovaný výklad zákona po jeho schválení. Bude nutný výklad z hlediska nejširších jeho souvislostí, především s úzkými vazbami na výkonnost našeho národního hospodářství. Tady je, nejen podle mého názoru, stěžejní bod. Návrh zákona, který dnes projednáváme, není samozřejmě ukončením naší politiky v této oblasti. Do nových oblastí sociálního zabezpečení, které nabývají na významu s obecným růstem životní úrovně, patří stále více různé sociální potřeby obyvatelstva. Myslím tím vytváření pracovního prostředí, bezpečnost a hygiena práce, čistota ovzduší apod. Do sociální politiky patří i plnění úkolů sociálního rozvoje v podnicích, o nichž zde také před dvěma dny hovořila soudružka poslankyně Buráňová.

Soudružky a soudruzi, během svého vystoupení jsem se pokusil ukázat, že v naší socialistické společnosti dosáhla sociální politika vysoké úrovně. Předložený vládní návrh zákona o sociálním zabezpečení je dokladem jejího soustavného zdokonalování. Chci také, jako řečníci přede mnou, poukázat na to, že nikdy nesmíme zapomenout, že další vývoj a možnosti jsou plně závislé na růstu národního důchodu, že je potřeba dát prostředky tam, kde jsou nejvíce naléhavé a kde mají největší sociální efekt. Těžiště musí být zaměřeno do vytváření zdrojů, což návrh zákona plně respektuje prosazováním zásluhovosti. Jsem přesvědčen o mimořádném politicko-ekonomickém významu vládního návrhu zákona o sociálním zabezpečení a proto vám jej, soudružky a soudruzi, doporučuji k přijetí.

Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji poslanci Kryllovi. Slovo má poslanec Rusnák, připraví se poslanec Brabenec.

Poslanec SN M. Rusnák: Vážený súdruh generálny tajomník Komunistickej strany Československa, vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, na dnešnom zasadaní prerokujeme veľmi dôležité dokumenty, ktoré súvisia s prestavbou hospodárskeho mechanizmu vo všetkých oblastiach života našej spoločnosti. Vo verejnej diskusii sme vyjadrili názory k návrhom zákonov o štátnom podniku, poľnohospodárskom i nepoľnohospodárskom družstevníctve.

Dnes prerokúvaný návrh zákona o sociálnom zabezpečení rieši jednu z najcitlivejších otázok života nás všetkých. Veď podľa dokonalosti sociálneho zabezpečenia je posudzovaná vyspelosť a úroveň každého štátu.

Zo záverov XVII. zjazdu KSČ vyplýva, že pri riešení dôchodkového zabezpečenia treba predovšetkým: - zvýrazniť zásluhy z doby pracovnej činnosti vo výške dôchodku - vytvoriť predpoklady k tomu, aby dôchodky nezaostávali za vývojom našej ekonomiky.

Obe tieto myšlienky sú vyjadrené v návrhu zákona. Zo štátneho rozpočtu boli na ich riešenie vyčlenené značné finančné prostriedky, ktoré ako predpokladáme, sa budú v ďalších rokoch zvyšovať podľa výsledkov práce a našich možností.

V návrhu zákona oceňujeme najmä systém reduukcie k výpočtu dôchodkov, úpravy maximálnej hranice dôchodku, ale hlavne diferencované zvýšenie najnižších dôchodkov podľa roku priznania a ďalšie nové ustanovenia, ako o tom hovorila vo svojej spravodajskej správe súdružka spravodajkyňa poslankyňa Silvanová. Taktiež započítavanie doby samostatnej poľnohospodárskej činnosti medzi rokom 1945-1948 bez ďalších podmienok do doby zamestnania, uvítajú hlavne tí, ktorým táto doba nebola započítaná, alebo sa len pracne dokazovala. Návrh zákona ako celok teda vyjadruje dokonalejší systém sociálneho zabezpečenia, dáva ľuďom istotu a ponecháva priestor pre jeho ďalšie zdokonaľovanie.

V návrhu zákona boli využité aj pripomienky poslancov z výborov pre poľnohospodárstvo a výživu vznesené pri prerokúvaní zásad zákona. Pripomienok poslancov Federálneho zhromaždenia bolo viiac, chápeme však, že nie všetkým mohlo byť vyhovené. Kladne hodnotím diferencované odstupňovanie zvýšenia starých dôchodkov. Zvýšenie dôchodkov o 140 korún sa dotýka značnej časti našich najstarších členov, ktorí zakladali JRD a dostávali vtedy nízke odmeny za prácu. Týmto členom poskytujú JRD z fondu kultúrnych a sociálnych potrieb príspevky k dôchodku. Pri prerokúvaní vládneho návrhu zákona o poľnohospodárskom družstevníctve vo Výbore pre poľnohospodárstvo a výživu Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia požadovali, aby návrh stanovil povinnosť JRD tvoriť fond kultúrnych a sociálnych potrieb, ako základný ekonomický predpoklad úhrady príspevkov v dôchodku. Tejto požiadavke bolo vyhovené, návrh doplnený a tým sú vytvorené podmienky k tomu, aby starostlivosť o zakladajúcich členov JRD mohla byť na zodpovedajúcej úrovni. Veď si to starí družstevníci zaslúžia.

Napríklad v JRD Stropkov, kde pracujem, je fond kultúrnych a sociálnych potrieb zhruba 1 700 tis. Kčs a z tohto obnosu vyplácame ako príplatky k dôchodkom takmer 400 tis. Kčs ročne.

Vážené súdružky a súdruhovia, dovoľte, aby som sa ešte zmienil o jednom probléme, ktorý nebolo možné vyriešiť týmto zákonom. Týka sa ohodnotenia náročnosti práce traktoristov a niektorých pracovníkov v živočíšnej výrobe pri výmere starobného dôchodku. Táto práca je ťažká, náročná a zložitá. Títo ľudia pracujú desiatky rokov na poliach aj v zlých klimatických a terénnych podmienkach.

Dnes sice máme na družstvách málo tých, ktorí pracovali viac ako 25 rokov a odišli do dôchodku ako traktoristí. Vieme však, že je veľký počet tých, ktorí zo zdravotných dôvodov, predovšetkým z dôvodov poškodenia chrbtice, dýchacieho a tráviaceho ústrojenstca boli preradení ešte v plnom produktívnom veku na iné, väčšinou menej platené práce. Svedčí o tom skutočnosť, že z radov poľnohospodárov vzrastá počet čiastočne a plne invalidných dôchodcov vo veku od 30 do 49 rokov. Aj z týchto dôvodov je stále menší záujem pracovať v profesii traktoristu. Preto je namieste otázka, či by nebolo možné tento problém riešiť napr. predÍžením dovolenky a rehabilitáciou. K tomu sú už vytvorené v Československu určité podmienky. V JRD je vybudovaných 53 rehabilitačných, rekondičných a 219 závodných zdravotníckych zariadení vlastných alebo združených. Bolo by však potrebné budovať ďalšie a lepšie ich využívať.

Z doterajších poznatkov poslancov výborov pre poľnohospodárstvo a výživu vyplýva, že postaviť a prevádzkovať tieto zariadenia je v niektorých prípadoch veľký problém. Keď totiž družstvo prekoná predpisovú bariéru projektovej pripravenosti a povolovacieho riadenia a rehabilitačné zariadenie postaví vlastnou stavebnou čatou, potom podľa príslušných predpisov nesmie rehabilitáciu urobiť rehabilitačná sestra podniku, ale iba sestra okresného ústavu národného zdravia, ktorých však nie je vždy dosť. Je pochopiteľné, že pre túto prácu sú potrebné odborné a praktické znalosti. Pýtam sa, či by nebolo možné zjednodušiť predpisy tak, aby rehabilitáciu mohli robiť aj špeciálne vyškolené pracovníčky poľnohospodárskych podnikov.

Vážené súdružky a súdruhovia, návrhy právnych predpisov, ktoré dnes prerokúbame, predstavujú ďalšiu, veľmi dôležitú etapu v rozvoji socialistickej spoločnosti a sú významným krokom v procese zbližovania podmienok života a práce v meste a na vidieku a zbližovania postavenia robotníckej triedy a triedy družstevných roľníkov. Preto odporúčam, aby prerokúvaný návrh zákona o sociálnom zabezpečení bol schválený.

Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji poslanci Rusnákovi. Slovo má poslanec Brabenec. Připraví se poslanec Servus.

Poslanec SL F. Brabenec: Vážený soudruhu generální tajemníku, soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi, chtěl bych se pozastavit u některých otázek souvisejících s projednávaným opatřením v důchodovém zabezpečení, které je nedílnou součástí sociální politiky vytyčené XVII. sjezdem strany. Chci ocenit, že se tyto záměry daří plnit i přesto, že za první dva roky osmé pětiletky se našemu národnímu hospodářství jako celku nepodařilo dosáhnout plánovaných cílů, zejména pak plánovaného růstu národního důchodu.

Předpokládané zákonné úpravy jsou krokem vpřed v celé naší sociální politice. Znamenají posílení sociálních jistot všech občanů a proto je také plně podporujeme. Jsme si vědomi, že rozsah navrhované úpravy je podmíněn především ekonomickými možnostmi našeho národního hospodářství.

Předložený návrh představuje zvýšení nákladů téměř o 5 mld. Kčs ročně. Ani tímto opatřením však nebudou odstraněny stávající rozdíly mezi vyplácenými důchody a důchody nově přiznávanými. Úplné vyrovnání by totiž znamenalo zvýšení nákladů o 15 mld. Kčs ročně, a to je s ohledem na zpomalenou tvorbu zdrojů v současné době nereálné. Na druhé straně ale nemůžeme pustit ze zřetele ty názory a připomínky pracujících, kteří na tyto rozdíly poprávu upozorňují. Je to v podstatě kritika současné důchodové soustavy, která s ohledem na zvýšenou dynamiku vývoje mezd a cen již plně nevyhovuje.

Naše veřejnost i Revoluční odborové hnutí očekávají, že vláda Československé socialistické republiky využije svého zmocnění, které je v návrhu předloženého zákona zakotveno, podle něhož může zavádět pravidelné zvyšování důchodů k růstu mezd a jiných pracovních příjmů. Ústřední rada odborů přitom považuje za nezbytné v závěru 8. pětiletky tento problém znovu posoudit a podle ekonomických možností ještě jednou zvýšit již vyplácené důchody, aby se zmírnily rozdíly ve výši důchodů podle doby jejich přiznání.

Soudružky a soudruzi, všichni dobře víme, že náročné změny ve zvyšování životní úrovně jsou podmíněny růstem efektivnosti, produktivity naší společenské práce. Proto odbory budou muset s ještě větší odhodlaností prosazovat růst produktivity práce, rozvoj pracovní iniciativy, rozvoj tvořivé a vysoce kvalitní práce. S ještě větším důrazem povedou pracující k tomu, že jenom odpovědné, kvalitní plnění úkolů na jakémkoliv stupni společenské výroby vytváří potřebné zdroje pro další upevnění a rozvoj sociálních jistot všech našich občanů.