Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Zákonom sa do značnej miery už v súčasnej etape odstraňujú nežiadúce dôsledky doposiaľ platnej úpravy sociálneho zabezpečenia, ktoré vznikli postupne. Odstraňujú sa predovšetkým v dvoch smeroch: je to jednak nepriaznivá neprimerane sa znižujúca relácia priznávaných dôchodkov vo vzťahu k zárobkom a jednak zaostávanie výšky vyplácaných dôchodkov za vývojom miezd.

Silným nivelizačným faktorom v súčasnom dôchodkovom zabezpečení je spôsob zápočtu zárobku, z ktorého sa dôchodok vymeriava. Ten vo svojich dôsledkoch znamená, že výška dôchodku jednotlivých pracujúcich sa len málo líši podľa výsledkov a spoločenského významu práce a z toho vyplývajúcej výšky príjmu. Najvyšší zárobok, z ktorého sa môže dôchodok vymerať, je dnes 3000 Kčs. V dobe zavedenia tohto spôsobu výpočtu priemerného. mesačného zárobku - pred viac než 30 rokmi - sa hranica 2000 Kčs, t. j. hranica redukcie, dotýkala len 10 % pracujúcich. Vzhľadom na postupné zvyšovanie zárobkovej úrovne došlo k tomu, že hranica redukcie zárobku sa v súčasnej dobe týka viac ako 80 % pracujúcich. Preto u prevažnej väčšiny z nich má na výšku dôchodku vplyv len časť zárobku a u stále širšieho okruhu sa značná časť zárobku nezapočítava vôbec. Zatiaľ čo výška dôchodku v Ill. pracovnej kategórii zo zárobku 2000 Kčs pri splnení podmienky plnej doby zamestnania dosahuje 70 % hrubej mzdy, klesá pri zárobku okolo 3000 Kčs, čo je dnes v podstate priemerný zárobok v národnom hospodárstve, na 54 % a pri vyšších zárobkoch je podiel ešte nižší. Najcitlivejšie sa to dotýka vysoko kvalifikovaných robotníkov, vedeckých a technických pracovníkov a pracovníkov vykonávajúcich náročné zamestnanie v preferovaných kategóriách. Navrhovaný nový spôsob stanovenia zárobku pre výpočet dôchodku má tento nedostatok v zásade odstrániť. Preto sa navrhuje zvýšiť maximálny vymeriavací základ pre výpočet dôchodku z doterajších 3000 Kčs na 4067 Kčs, a tým spravodlivejšie vyjadriť pracovné zásluhy vo výške dôchodku. Novú úpravu je nutné premietnuť aj do najvyšších výmer dôchodkov.

Návrhom sa ďalej zmierňujú niektoré obmedzenia, predovšetkým v prospech robotníkov vo zvýhodnených pracovných kategóriách, zvyšujú sa čiastky najnižších výmer dôchodkov i ďalšie sociálne dávky, prehlbuje sa zabezpečenie invalidných občanov a uskutočňujú sa niektoré ďalšie čiastkové zlepšenia doterajšieho systému vrátane zníženia jeho administratívnej náročnosti. Významným opatrením je zrušenie podmienky trvania zamestnania ku dňu vzzniku náro u na dôchodok a stanovenie zárobkove najvýhodnejšich piatich rokov z posledných desiatich rokov pracovnej aktivity pre výpočet dôchodku.

Navrhovaná úprava novopriznávaných dôchodkov znamená zvýšenie väčšiny starobných a invalidných dôchodkov, ktoré budú priznané po 1. 10. 1988. Zároveň tým, že sa dôslednejšie uplatňuje princíp závislosti výšky dôchodku od pracovných príjmov, vytvára sa predpoklad pre prehĺbenie úlohy sociálnej politiky v prestavbe nášho hospodárstva.

Súdružky a súdruhovia poslanci, zvýšenie vyplácaných dôchodkov v tejto druhej etape je zásadným opatrením v dôchodkovom zabezpečení, ktorého hlavným zámerom je zmierniť rozdiely medzi dôchodkami z rôznych období, ktoré vznikli predovšetkým preto, že raz priznané dôchodky zostávajú po celú dobu prakticky nezmenené, zatiaľ čo mzdy, z ktorých sa dôchodky vymeriavajú, rastú. Tieto rozdiely sa s dobou, ktorá uplynula od ich. priznania, zväčšujú, a to i napriek celému radu opatrení, ktoré boli urobené pre ich zníženie. Úroveň vyplácaných dôchodkov sa tak sčasti odchyľuje od vývoja príjmov z miezd. Tým, že sa postupne zvyšovali predovšetkým najnižšie dôchodky, ktoré sú jediným zdrojom príjmu dôchodcu, a ostatné dôchodky boli zvýšené len o malé sumy, rozširovala sa nivelizácia i vo výške dôchodkov.

Predstupujeme pred Federálne zhromaždenie s vedomím, že navrhovaná úprava vyplácaných dôchodkov k 1. 10. 1988 v tejto druhej etape ešte nerieši všetky problémy - to sa predpokladá v zmysle vládneho vyhlásenia z 3. mája koncom 8. päťročnice že však výrazne zmierňuje uvedné negatívne javy, a to primerane k daným ekonomickým možnostiam. Úpravu starobných a invalidných dôchodkov a dôchodkov za výsluhu rokov o pevné sumy diferencované podľa doby priznania - od 140 Kčs do 40 mesačne sa viac zvýšia skôr priznané dôchodky, čo je potrebné a odôvodnené i zo sociálneho hľadiska. Súčasne sa upravujú o daľšiu zvyšovaciu sumu dôchodky priznané z I. alebo II. pracovnej kategórie; zvýšenie sa týka aj účastníkov odboja a dôchodko v pozostalých po účastníkoch odboja podľa skupín, do ktorých sú účastníci odboja zaradení.

Predložený návrh zákona upravuje aj sociálnu starostlivosť ako organickú súčasť štátnej sociálnej politiky financovanú z celospoločenských zdrojov. Ide predovšetkým o zvýšenie dávok a zlepšenie služieb občanom, ktorí sa ocitli v nepriaznivých životných situáciách a nemôžu ich prekonať bez pomoci spoločnosti.

Súdružky a súdruhovia poslanci, federálna vláda posúdila s plnou zodpovednosťou odporúčanie výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia, Českej národnej rady, Slovenskej národnej rady a ÚRO a v návrhu zákona o sociálnom zabezpečení ich formulovala. Ide predovšetkým o zavedenie vdoveckého príspevku, zvýšenie minimálnych výmer starobných a invalidných dôchodkov, úpravu príplatku k výchovnému v prípadoch vážne zdravotne postihnutých detí a niektoré ďalšie úpravy.

Predložený návrh zákona je mimoriadne významným opatrením v našej sociálnej politike. Je presvedčivým dôkazom cieľavedomého naplňovania základnej línie Komunistickej strany Československa a jej starostlivosti o zvyšovanie životnej úrovne ľudu a uspokojovanie reálnych potrieb všetkých skupín obyvateľstva.

Prosím, súdružky a súdruhovia poslanci, aby ste predložený návrh, vrátane zmien uvedených v spoločnej správe výborov oboch snemovní Federálneho zhromaždenia, schválili.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji soudruhu ministru Boďovi za jeho výklad.

Nyní přerušuji jednání na 30 minut, do 11 hodin.

(Jednání přerušeno v 10.30 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 11 hodin.)

Předsedající předseda SL V. Vedra: Soudružky a soudruzi poslanci, budeme pokračovat v jednání. Vládní návrh zákona projednaly všechny výbory obou sněmoven, kromě výborů mandátových a imunitních.

Prosím společnou zpravodajku výborů Sněmovny národů poslankyni Evu Silvanovou, aby přednesla zpravodajskou zprávu.

Společná zpravodajka výborů SN E. Silvanová: Vážený súdruh generálny tajomník ÚV KSČ, vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky poslankyne a vážení súdruhovia poslanci, vážení hostia, na dnešnej spoločnej schôdzi snemovní Federálneho zhromaždenia prerokúvame vládny návrh zákona o sociálnom zabezpečení, ktorý uviedol súdruh minister Boďa.

Tento návrh bol na programe rokovania všetkých výborov obidvoch snemovní okrem mandátových a imunitných. Poslanci, najmä vo výboroch pre sociálnu politiku, ho vysoko ocenili.

Všetci si uvedomujeme to, čo súdruh minister vyzdvihol aj vo svojom úvodnom slove, že ide o najvýznamnejšie opatrenia v oblasti sociálnej politiky v posledných rokoch. Veľmi si ceníme najmä skutočnosť, že sa zdôrazňovaný princíp zásluhovosti premieta aj do dôchodkového zabezpečenia. Zákon tak bude predstavovať významnú právnu normu, ktorá sa dotkne každého nášho občana. Úroveň dôchodkového zabezpečenia má byť v úzkej nadväznosti na rozvoj našej ekonomiky, v ktorej - ako zdôraznil generálny tajomník ÚV KSČ súdruh Miloš Jakeš na májovom rokovaní Mestskej konferencie KSČ v Prahe - citujem: "Ústredný výbor našej strany dbá, aby sme v rozvoji našej ekonomiky sledovali ako prvoradý cieľ jej sociálny charakter, to znamená uspokojovanie potrieb ľudí a nie výrobu pre výrobu. V budúcnosti sa ráta aj s postupným prispôsobovaním úrovne dôchodkov rastu zárobkov a riešením problémov starodôchodcov" - koniec citátu.

Návrh nového zákona o sociálnom zabezpečení, ako to zdôraznil súdruh minister, zachováva doterajšiu sústavu dôchodkového zabezpečenia, predovšetkým pokiaľ ide o jej jednotnosť a všeobecnosť, keď sa osvedčila. Zachováva zamestnania do troch pracovných kategórií podľa ťažkosti a rizikovosti práce, doterajšiu vekovú hranicu pre nárok na starobný dôchodok, podmienky odpracovania stanoveného počtu rokov pre získanie nároku na dôchodok, doterajšie percentuálne výpočty výmerov starobného prípadne invalidného dôchodku a stanovené percentné zvýšenie dôchodku za dlhšiu dobu zamestnania vrátane zvýšenia za dobu zamestnania po vzniku nároku na dôchodok.

Z celého radu navrhovaných zmien by som chcela zdôrazniť predovšetkým zmenu vo výpočte priemerného mesačného zárobku, ako konštanty, z ktorej sa dôchodok stanoví. Doterajšie redukcie, ktoré poškodzovali predovšetkým pracujúcich, ktorí pre svoje zásluhy dosahovali vysoké zárobky, sa zmierňujú, a to tak, že sa zvyšuje hranica, do ktorej sa zárobok plne započítava, a to namiesto dnešných 2000 na 2500 Kčs. Pásmo, v ktorom sa zárobok započítava jednou tretinou, sa navrhuje od 2500 Kčs do 6000 Kčs, so súčasným novým zápočtom zárobku v ďalšom rozpätí od 6000 Kčs do 10 000 Kčs v rozsahu jednej desatiny. V nadväznosti na túto novú úpravu bude najvyššia možná hranica dôchodku 3800 Kčs mesačne.

Veľmi kladne možno hodnotiť aj navrhované zisťovanie najvýhodnejších priemerných hrubých mesačných zárobkov dosiahnutých v piatich kalendárnych rokoch v poslednom desaťročnom období, v ktorom vznikol nárok na dôchodok. Doterajší spôsob bol nevýhodný najmä u žien.

Preto by som vo svojom vystúpení chcela zdôrazniť tiež tie opatrenia predkladaného zákona, ktoré sa týkajú žien, matiek vdôv a sirôt. Veď vôbec sociálne istoty v poproduktívnom veku dostávajú predovšetkým ženy. Je to dané tým, že v celkovej populácii nášho štátu je o 400 tisíc viac žien ako mužov. Ženy odchádzajú do dôchodku v priemere v 55 rokoch - skôr ako muži - a priemerná dĺžka ich života je vyššia než u mužov. Známa je aj tá skutočnosť že v poproduktívnom veku máme v ČSSR o 900 tisíc žien viac než mužov, to znamená, že na 64 žien pripadá 36 mužov poproduktívneho veku.

Významné je aj opatrenie, že nižšie mzdy do 2500 Kčs nebudú pre výpočet dôchodkov redukované, a to sa vlastne týka opäť žien, ktoré majú v každom odvetví národného hospodárstva v priemere nižšie mzdy ako muži. Najmä v odvetviach nevýrobnej sféry, kde priemerné zárobky sa pohybujú okolo 2500 Kčs, je ich zamestnaných vyše 60 %.

Ďalej návrh zákona o sociálnom zabezpečení správne ponecháva významné výhody ženám - vdovám, a to vdovské dôchodky, rovnako ako sirotám sirotské dôchodky, čo treba pokladať za veĺmi humánne.

Chcela by som upozorniť na dôležité opatrenie, ktorým sa zvyšujú dávky sociálneho zabezpečenia na pomoc rodinám s nezaopatrenými deťmi. Napr. zvýšenie zaopatrovacieho príspevku pre dieťa vojaka z 300 na 400 Kčs mesačne, zmena príspevku na úhradu za užívanie bytu z fakultatívnej na nárokovú dávku, upresnenie podmienok pre úhradu sociálnej starostlivosti od rodinných príslušníkov.

Chcem zdôrazniť aj tú skutočnosť, že príjmová situácia pracujúcich dôchodcov, keď dôjde ku kumulácii pracovných príjmov s príjmami z dôchodkov sú často vyššie než príjmy pracujúcich aj v najlepšie odmeňovaných profesiách. Táto situácia umožňuje presun časti príjmov z domácnosti pracujúcich dôchodcov v prospech osamostatnených detí a tým rodičia vlastne prispievajú k zvýšeniu životnej úrovne mladých rodín. Je preto potrebné oceniť aj ten fakt, že návrh zákona ponecháva možnosť nadsluhovať ďalej na zvýšenie o 7 % do dôchodku a umožňuje aj naďalej, do určitej miery, kumulovať príjmy z dôchodkov a z ďalšej pracovnej aktivity.

V neposlednom rade by som chcela poukázať, ako vravel aj súdruh minister Boďa, na zvýšenie dôchodkov priznaných ešte pred účinnosťou novely zákona o sociálnom zabezpečení, diferencovane o pevné čiastky určené podľa druhu dôchodku, pracovnej kategórie a roku priznania dôchodku.

Aj pri zvýšení vyplácaných dôchodkov sa navyše zachováva preferencia pre pracujúcich prvej a druhej pracovnej kategórie, účastníkov odboja, ktorým bude ku zvýšeniu, podľa roku priznania dôchodku, patriť ešte ďalšie zvýšenie starobného alebo invalidného dôchodku.

Nesporne pozitívny dôsledok bude mať aj navrhovaná zmena posudzovania nároku na invalidný alebo čiastočne invalidný dôchodok pri pracovnom úraze, podľa ktorej ak vznikne požívateľovi takého dôchodku dodatočná súvislosť s pracovným úrazom alebo chorobou z povolania, považuje sa vznik invalidity pre pracovný úraz alebo chorobu z povolania ako nový vznik nároku na dávku, čo doterajšia úprava nepripúšťala.

Vážené súdružky a súdruhovia, možno očakávať, že zamýšľaná nová úprava v oblasti sociálneho zabezpečenia, sledovaná verejnosťou s mimoriadnym záujmom, nielen zlepší materiálne podmienky hmotného zabezpečenia občanov, posilní ich sociálne istoty, ale mala by sa odraziť aj v raste pracovnej iniciatívy a spoločenskej aktivity v záujme plnenia úloh uložených XVII. zjazdom KSČ.

Ako spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne národov odporúčam schváliť vládny návrh zákona o sociálnom zabezpečení so zmenami, obsiahnutými v spoločnej správe výborov (tlač 86).

Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji poslankyni Silvanové. Slovo má společná zpravodajka výborů Sněmovny lidu poslankyně Dobromila Vávrová. Prosím, aby se ujala slova.

Společná zpravodajka výborů SL poslankyně D. Vávrová: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, ve své zpravodajské zprávě naváži na vystoupení soudružky poslankyně Silvanové. Připojuji se k již vyslovenému názoru, že projednávání tohoto návrhu bylo středem mimořádného zájmu veřejnosti. Velkou pozornost mu věnovali především naši spoluobčané, kteří jsou po ukončení své pracovní aktivity na zaslouženém odpočinku. Stejně tak tomu bylo u pracujících poměrně široké předdůchodové věkové kategorie i u těch, kteří s ohledem na předem ohlášenou výhodnější úpravu odložili svůj odchod do důchodu na dobu po 1. říjnu letošního roku, ač jím nárok na starobní důchod vznikl dříve. Byla jsem překvapena, že zájem o obsah navrhovaných změn projevovali i mladí lidé, kteří kladně hodnotili zájem státu o životní podmínky rodičů i prarodičů, či svých vrstevníků, kteří jsou rodiči nemocných dětí. Myslím, že i to je dokladem citlivosti a závažnosti sociální politiky. Chci ovšem zvlášť zdůraznit, že takovou pozornost vyvolal návrh jistě i proto, že rozsah jím realizovaných sociálních opatření je skutečně mimořádný a ojedinělý, že jde zatím o nejvýraznější krok v naplňování rozsáhlého sociálního programu komunistické strany po XVII. sjezdu.

Zájem byl mimořádný při mnoha příležitostech a na různých fórech - při setkání s voliči, na schůzích uličních organizací strany, na jednáních základních organizací Svazu protifašistických bojovníků, Svazu žen, ale i při každodenním kontaktu s občany. Neobvyklou pozornost dokládá i značné množství dopisů, které byly k návrhu nového zákona i k samotné koncepci sociální politiky zaslány stranickým a státním orgánům včetně Federálního shromáždění i jeho poslancům, nebo přímo jednotlivým parlamentním výborům. V dopisech byla obsažena i řada konkrétních a konstruktivních námětů, s nimiž jsme během projednávání zákona mohli v zákonodárném sboru dále pracovat.

Je však třeba otevřeně říci, že jsme se celkově setkávali s nejrůznějšími pohledy, názory a náměty, často vzájemně rozpornými a protichůdnými, většinou ale se značnými nároky na finanční prostředky. Objevily se i názory, které vyjadřovaly obavu nad vhodností tohoto rozsáhlého sociálního opatření právě v současné době. Uvedu příklad, jak různě si někteří lidé vykládají princip zásluhovosti, který je v návrhu zdůrazňován: jde o názory, že snad půjde o zásluhovost, odvozující se od počtu funkcí, vyznamenání apod.

Objevily se i úvahy, že výše mzdy a jiných výdělků z pracovní činnosti není dostatečně spolehlivým kritériem k vyjádření pracovních zásluh. Sama si neumím představit jiné hledisko, které by v sobě mohlo obsahovat více subjektivnosti, a to i při některých disproporcích v oblasti odměňování.

Občané nás také upozorňovali, že jsou poměrně málo nebo neúplně informováni o obsahu změn, které jsou v novém zákoně připravovány, že o nich prostě málo vědí. Mnohdy předběžné informace považovali za definitivní předpis. Domnívám se, že dílčích informací nebylo podáno cestou sdělovacích prostředků málo a ve srovnání s připravovanými zákony z jiných právních odvětví z posledních let spíš více. Základ informovanosti o koncepci změn sociálního zabezpečení položilo zveřejnění společného usnesení z 8. dubna minulého roku, jak se o tom zmínil soudruh ministr Boďa, poté následovaly tiskové konference představitelů federálního ministerstva práce a sociálních věcí i dílčí zprávy z vlastního projednávání návrhu. Přesto je z hlediska občanů jejich náhled pochopitelný. Lidé srovnávali se širokou informovaností o návrzích zákonů, které byly pod robeny veřejné diskusi (konkrétně zákonem o státním podniku, družstevními zákony i novelou zákoníku práce) a hledali podrobné řešení svých osobních problémů. Samozřejmě ne všichni si uvědomovali, že u tohoto zákona, jehož rozsah a realizace jsou tak úzce omezeny finanční možností společnosti, obdobný postup vlastně nemohl přicházet v úvahu.

Chci tím připomenout novou skutečnost. Takovýto pohled veřejnosti je projevem celkového zvýšení zájmu občanů o věci veřejné a zejména posílení jejich právního vědomí. Lidé si více uvědomili, že mohou být aktivními činiteli při tvorbě zákonů, a na to bude třeba v budoucnosti vždy brát náležitý zřetel.

Ráda konstatuji, že v současné době jsou už v pokročilé fázi přípravy na činnost informačních středisek při odborech sociálních věcí okresních národních výborů, které zahájí svou práci po schválení nového zákona a vydání prováděcích předpisů. Bude také zapotřebí, aby bezprostředně po jeho schválení přispěly k široké informovanost veřejnosti a účinné ideově zaměřené propagaci nové úpravy svým podílem hromadné sdělovací prostředky. Podmínkou však je, aby slova mluvená i psaná byla bez chyb a aby kusé informace nemátly lidi. Říkám to proto, že před konečným schválením zákona mohly být informace dávané touto formou sice pouze dílčí a předběžné, ale přesto si myslím, že v žádném případě neměly postrádat přesnost, jak tomu v několika případech bylo.

Dovolte mi nyní vrátit se v krátkosti k průběhu projednávání vládního návrhu zákona o sociálním zabezpečení v parlamentních výborech. Mohu říci, že k jeho posuzování přistupovali poslanci velmi odpovědně. Zdrojem poznatků a informací byly kromě styku s voliči i konzultace zejména na odborech sociálních věcí a zdravotnictví ONV, soudech a na dalších orgánech.

Největší množství dotazů, podnětů a připomínek bylo uplatněno již v lednu a únoru při projednávání návrhu zásad, kdy ve výborech vystoupilo více než 120 poslanců. Většina věcí byla vysvětlena a zodpovězena přímo v jednání výborů, některé další náměty a doporučení se promítly do usnesení jednotlivých výborů. Řada připomínek a doporučení výborů sněmoven byla přijata a zapracována do vládního návrhu paragrafovaného znění zákona, jak se o tom zmínil soudruh ministr Boďa. Při posuzování tohoto vládního návrhu se poslanci zaměřili už jen na to, co zůstalo neakceptováno a byly vyjasňovány důvody a možnosti řešení.