Ve vyspělých zemích jsou relace opačné.
Ceny výrobků stimulují k jejich rychlé
obměně, naopak ceny služeb, vzhledem ke vstupu
drahé pracovní síly a zakázkovému
řemeslnému charakteru práce, jsou relativně
vysoké.
Jsou zde však i další příčiny.
Značné finanční náklady vyvolává
i nedostatek různých materiálů, náhradních
dílů strojů a zařízení.
Aby bylo možno služby vůbec provozovat, organizace
i za cenu vysokých nákladů jezdí po
republice a tyto nezbytné potřeby shánějí.
Zlepšení efektivnosti a samofinancování
v oblasti služeb může výrazně napomoci
rozšíření nových organizačních
forem, zejména ekonomického pronájmu a zvláštní
zapojení. Bude třeba též rozčlenit
poskytované služby na dvě skupiny: na služby,
kde lze uplatnit ekonomické ceny a na skupinu služeb
se sociálním charakterem, kde by měly být
ceny i nadále subvencované.
V řešení problémů služeb
předpokládáme také vznik řady
nových, malých družstev. Pro tato a další
družstva je však nutno ze strany centra vytvářet
podmínky k minimalizaci administrativy. Znamená
to nevyžadovat zbytečná hlášení
a výkazy, nevyžadovat různé samostatné
technicko-hospodářské funkce jako požární
technik, bezpečnostní technik, pracovník
pro civilní obranu a zvláštní úkoly
apod.; ponechat na vůli družstva, zda potřebuje
právníka, referenta kádrové práce
a další technickohospodářské
pracovníky, neomezovat nákup v maloobchodě
atd. Za dosud existujících požadavků
na administrativu je podle našich zkušeností
nereálné počítat se zakládáním
a hlavně společensky žádoucím
fungováním malých družstev, která,
jak se právem očekává, by ve službách
měla sehrát významnou úlohu.
Hospodaření družstev též značně
zatěžuje dosavadní systém přípravy
mládeže pro dělnická povolání.
Jsem toho názoru, že náklady spojené
s teoretickou výukou a desetiletou povinnou školní
docházkou v první etapě její přípravy
by měl jako v minulosti hradit státní rozpočet.
V souvislosti se snahou po samofinancování se v
poslední době množí případy,
že družstva učně nepřijímají,
ačkoliv je mají možnost získat a velmi
by je potřebovala. A je už nyní řada
oborů, kde je riziko, že nová dělnická
generace nebude v žádoucím rozsahu připravena.
Problematika přípravy na dělnická
povolání ukazuje potřebu komplexně
se zabývat touto otázkou a proto se zmiňuji
pouze o nákladech na jejich přípravu. Že
jde o závažný problém, zde bylo jíž
v rozpravě konstatováno.
Závěrem mi dovolte vyslovit uspokojení nad
tím, že do § 69 se vkládá ustanovení,
které v podstatě umožňuje svazu a ÚRD
v dohodě s příslušnými státními
orgány vydávat v nezbytném rozsahu do roku
1990 závazné směrnice týkající
se plánování, financování a
hospodaření družstevních organizací.
Tímto opatřením bude umožněno
svazům realizovat přechod družstva na samofinancování
a zejména zajistit bezezbytku splnění náročných
úkolů 8. pětiletého plánu.
Soudružky a soudruzi poslanci, považoval jsem za nutné
zmínit se o některých otázkách,
které v souvislosti s novou úpravou činnosti
výrobního družstevnictví vznikají.
V každém případě oceňuji,
že předložený návrh zákona
o bytovém, spotřebním a výrobním
družstevnictví vymezuje působnosti jednotlivých
skupin družstev, upevňuje jejich postavení
v národním hospodářství a dává
jim i odpovídající jistoty. Proto jej doporučuji
ke schválení s vědomím, že se
stane významnou a rozhodující zákonnou
normou pro jejích další rozvoj.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem poslancovi Šutkovi. Slovo má poslanec
Lubomír Fanta.
Poslanec SL L. Fanta: Vážený soudruhu
generální tajemníku, vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, zákon o bytovém, spotřebním
a výrobním družstevnictví tvoří
úzkou jednotu s dalšími dvěma včera
a dnes přijatými zákony, totiž zákonem
o státním podniku a zákonem o zemědělském
družstevnictví. Tyto zákony je třeba
chápat jako jedny z důležitých právních
norem realizace přestavby hospodářského
mechanismu, jako meze, ve kterých se budou při plnění
svých hospodářských a celospolečenských
úkolů podniky a družstva pohybovat.
Do nových ekonomických podmínek vstupují
i spotřební družstva. V minulosti i v současnosti
spotřební družstva prokázala své
místo v systému obchodních organizací.
Tím, že spotřební družstva ve své
obchodní síti realizují prakticky veškerý
sortiment zboží na našem vnitřním
trhu, nalezla uplatnění, a to velmi vyhledávané,
i na sídlištích velkých měst,
kde jedna prodejna smíšeného zboží
spotřebních družstev poskytuje ty služby,
které by jinak musely realizovat prodejny i více
organizací státního obchodu.
Nelze přehlížet ani služby veřejného
stravování. Tyto jsou poskytovány nejen ve
velkých a výstavných závodech, ale
především v menších a malých
venkovských provozovnách, které jsou většinou
jedinými sály na vesnici, ve kterých je možno
pořádat schůze, společenské
akce, ve kterých se mnohdy scházejí zájemci
o tělesnou výchovu ke svým cvičením
apod. A právě nutnost péče o stavebně
technický stav objektů, ve kterých se prodejny
a pohostinské provozovny nacházejí, daleko
překračuje možnosti, kterými spotřební
družstva v této oblasti disponují.
Velice významnou část činnosti spotřebních
družstev tvoří jejich doplňková
výroba. Řada z nás jistě z vlastní
zkušenosti potvrdí, jak stálý zájem
u spotřebitelů je o různé masné
a uzenářské družstevní výrobky,
o výrobu studené kuchyně a jiné speciality,
vyráběné ve spotřebních družstvech.
Síť výkupen spotřebních družstev
v produkčních oblastech je vítaným
zdrojem surovin pro zpracovatelské závody, kterým
dodává vykoupený včelí med,
ovoce, zeleninu, lesní a divoce rostoucí plody.
Spotřební družstva rovněž vykupují
rukodělné výrobky, jako košťata,
hrábě, koše a celou řadu tolik chybějících
a velice žádaných výrobků. V
podmínkách daných novým zákonem
o bytovém, spotřebním a výrobním
družstevnictví prokáží spotřební
družstva, že pojmy jako "podnikavost, uspokojování
potřeb občanů a socialistické společnosti,
samostatnost" jsou kategorie členům, funkcionářům
a pracovníkům známé. Ovšem nepochybně
dostávají v nových podmínkách
novou podobu. Zejména při zajišťování
fondů zboží budou muset pracovníci spotřebních
družstev nyní vynaložit mnohem větší
úsilí a projevit mnohem větší
obchodní zdatnost než v minulosti, kdy v mnoha případech
jen rozdělovali pro jednotlivé prodejny ty objemy
zboží, jehož dodávky zajistil nadřízený
orgán. Zcela nové úkoly jsou postaveny pro
plánovače, kteří při sestavování
plánů družstva již nadále nebudou
rozepisovat ukazatele stanovené nadřízeným
orgánem.
Soudružky a soudruzi poslanci, do veřejné diskuse
k předloženému návrhu zákona
o bytovém, spotřebním a výrobním
družstevnictví se aktivně zapojili i členové
Československé strany socialistické. Jednak
na členských schůzích základních
organizací a schůzích orgánů
strany vyjadřovali své názory a připomínky,
jednak celá řada písemných stanovisek
došla do redakce našeho tiskového orgánu
Svobodné slovo. Předsednictvo ústředního
výboru strany ustavilo pracovní komisi, která
tyto připomínky posoudila a na svých jednáních,
při velmi podrobném prostudování návrhu
zákona, formulovala stranické stanovisko, které
následně, spolu se stranickými stanovisky
k návrhu zákona o státním podniku
a návrhu zákona o zemědělském
družstevnictví, byly předloženy příslušným
orgánům. Především jsme navrhovali,
aby v textu zákona bylo výslovně zakotveno,
že družstva slouží a přednostně
uspokojují potřeby především
občanů a občanům jsou odpovědna
za porušení svých závazků. Toto
stanovisko dnes nalezlo svoji formu v ustanovení §
2 odst. 1, § 9 odst. 4 a § 13. Upozornili jsme, že
rovněž již v zákoně by mělo
být uvedeno kdo, který orgán jmenuje likvidátory,
kteří řeší likvidaci družstva
při jeho zrušení. Nyní je v § 12
odst. 5 uvedeno, že likvidátora jmenuje svaz družstev.
Řada dalších připomínek ve stranickém
stanovisku nalezla své místo v konečném
znění předloženého vládního
návrhu zákona o bytovém, spotřebním
a výrobním družstevnictví.
Soudružky a soudruzi poslanci, před spotřebními
družstvy stojí nelehké období. Období,
ve kterém musí nalézt tu nejvhodnější
formu své hospodářské činnosti.
Dojde nepochybně k celé řadě svízelných
situací, zejména v oblasti dodavatelsko-odběratelských
vztahů, a to nejen při zajišťování
zboží, ale dále na úseku dodávek
stavebních prací, v oblasti materiálně
technického zásobování apod. Projeví
se nepochybně i celá řada chybných
kroků a rozhodnutí. Ale jedno lze říci
s jistotou. Spotřební družstva i nadále
budou sloužit svým členům a ostatním
spotřebitelům, budou i nadále poskytovat
obchodní služby v úzké spolupráci
s národními výbory. Budou i nadále
působit jako aktivní složka Národní
fronty, i nadále se budou podílet na rozvoji naší
socialistické společnosti.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem poslancovi Fantovi, ktorý bol posledný
z písomne prihlásených rečníkov.
Hlási sa ešte niekto z poslancov do rozpravy? (Nehlásí.)
Nehlási. Vyhlasujem rozpravu za skončenú.
Žiada o záverečné slovo minister poľnohospodárstva
a výživy ČSSR súdruh Toman? (Nežádá.)
Nežiada. Ďakujem.
Žiada o slovo spoločný spravodajca výborov
Snemovne národov? (Nežádá.) Nežiada.
Ďakujem.
Žiada o slovo spoločná spravodajkyňa
výborov Snemovne ľudu? (Nežádá.)
Nežiada Ďakujem.
Môžeme pristúpiť k hlasovaniu.
V zasadacej sále je prítomných 177 poslancov
Snemovne ľudu, 64 poslancov Snemovne národov zvolených
v Českej socialistickej republike a 68 poslancov Snemovne
národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.
Obidve snemovne sú uznášania schopné.
Najskôr budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.
Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s návrhom
zákona v znení spoločnej správy výborov
Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Poslanci Snemovne ľudu zákon o bytovom, spotrebnom
a výrobnom družstevníctve schválili.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.
Kto z nich súhlasí s návrhom zákona
v znení spoločnej správy výborov Snemovne
národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto pro ti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Takisto poslanci Snemovne národov zákon schválili.
Vzhľadom na súhlasné uznesenie oboch snemovní
konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej
socialistickej republiky schválilo zákon o bytovom,
spotrebnom a výrobnom družstevníctve.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 47, SL
č. 81, SN č. 90.)
Súdružky a súdruhovia poslanci, prerušujem
teraz naše rokovanie. Odpoludňajšie rokovanie
bude viesť podpredseda Federálneho zhromaždenia
súdruh Bohuslav Kučera.
V rokovaní budeme pokračovať o 13.00 hodine.
(Jednání přerušeno v 11.35 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 13 hodin.)
(Řízení schůze převzal místopředseda
Federálního shromáždění
B. Kučera.)
Předsedající místopředseda
FS B. Kučera: Vážené Federální
shromáždění, soudružky poslankyně,
soudruzi poslanci, vážení hosté, budeme
pokračovat v přerušeném jednání.
Na pořadu máme
Vládní návrh zákona odůvodní
ministr vlády Československé socialistické
republiky soudruh Marián Čalfa.
Prosím, aby se ujal slova.
Ministr vlády ČSSR M. Čalfa: Vážený
súdruh generálny tajomník Komunistickej strany
Československa, vážený súdruh
predseda Federálneho zhromaždenia, vážené
Federálne zhromaždenie, federálna vláda
predkladá na prerokovanie a schválenie návrh
zákona, ktorým sa mení a dopĺňa
Hospodársky zákonník.
I keď ide o čiastkovú novelu a zrejme i na
prechodné obdobie zhruba budúcich dvoch rokov, ide
o návrh zákona, ktorý má zásadný
spoločensko-ekonomický význam. Nemusím
vari ani zdôrazňovať, že predložený
návrh novely Hospodárskeho zákonníka
predstavuje jednu zo základných zákonných
noriem, prostredníctvom ktorých sa realizuje právne
zabezpečenie komplexnej prestavby hospodárskeho
mechanizmu.
Novela Hospodárskeho zákonníka patrí
do prvej väčšej skupiny zákonných
noriem, ktoré majú už s účinnosťou
od 1. júla tohto roku uskutočňovať základné
zámery prestavby hospodárskeho mechanizmu a strategickej
línie urýchlenia a intenzifikácie sociálno-ekonomického
rozvoja ČSSR, vytýčené XVII. zjazdom
Komunistickej strany Československa a ďalej konkretizované
najmä v záveroch 7. a 9. zasadnutia Ústredného
výboru Komunistickej strany Československa.
Medzi zákonnými predpismi, ktoré regulujú
náš hospodársky život, má Hospodársky
zákonník kľúčové postavenie.
Počas štvrťstoročia jeho platnosti sa
niekoľkokrát novelizoval, pretože bolo potrebné
ho doplňať a meniť v úzkej súvislosti
s vývojovým procesmi v našej socialistickej
ekonomike. V právnej úprave, obsiahnutej v Hospodárskom
zákonníku, sa vždy zrkadlil daný stupeň
ekonomického rozvoja spoločnosti a daná sústava
riadenia národného hospodárstva. Nie inak
to bude i tentokrát.
V súvislosti s prebiehajúcou prestavbou a v nadväznosti
na súčasne prerokovávané a už
schválené návrhy zákonov o štátnom
podniku a o poľnohospodárskom a tzv. "nepoľnohospodárskom"
družstevníctve, vyvstala potreba zmeniť a doplniť
i doteraz platný Hospodársky zákonník.
O aké zmeny v podstate ide? Hospodársky zákonník
v zásade upravuje dve sféry vzťahov v národnom
hospodárstve. Sú to jednak vertikálne vzťahy
hospodárskeho riadenia od ústredných orgánov
hospodárskeho riadenia až po podniky a družstvá
ako základné riadené články
- to na jednej strane.
Na druhej strane upravuje horizontálne vzťahy hospodárskej
spolupráce medzi jednotlivými základnými
článkami národného hospodárstva
- podnikmi, družstvami a inými socialistickými
organizáciami.
Základné, najširšie kooperačné
vzťahy medzi týmito základnými článkami
sa prejavujú v tak veľmi kritizovaných dodávateľskoodberateľských
vzťahoch. Dodávateľsko-odberateľské
vzťahy samé od seba však za nič nemôžu.
Sú odrazom veľkého komplexu hospodárskych
otázok a premie tajú sa v nich prakticky všetky
prednosti i nedostatky existujúcej sústavy riadenia
a hospodárenia.
Návrh novely Hospodárskeho zákonníka
predstavuje nevyhnutný a dôležitý krok
na ceste od administratívno-direktívnej sústavy
riadenia národného hospodárstva a od doterajšieho
systému extenzívneho hospodárenia podnikov
a družstiev k intenzívnemu spôsobu hospod árenia
a k ekonomickej sústave plánovitého riadenia,
k ekonomickej vo vlastnom zmysle slova.
To znamená, že v novele Hospodárskeho zákonníka
sa usilujeme o to, aby sa v našej ekonomike vytvorila - pomocou
ďalších základných zákonných
noriem o štátnych podnikoch a družstvách
taká sústava, ktorá poskytne podnikom a družstvám
patričný priestor pre ich hospodársku samostatnosť
a zodpovednosť, pre rozvoj socialistickej podnikavosti na
základe úplného chozrasčotu, samofinancovania
a socialistickej samosprávy, a to vo vzájemných
vzťahoch medzi podnikmi a družstvami i vo vzťahoch
k centru.
Vychádzame z faktu, že podniky a družstvá
nevyrábajú tovar a neposkytujú služby
pre seba, ale realizujú výsledky svojej hospodárskej
činnosti predovšetkým prostredníctvom
hospodárskych zmlúv vo vzťahoch medzi dodávateľmi
a odberateľmi, prípadne v ďalších
hospodárskych vzťahoch. V týchto vzájomných
vzťahoch hospodárskej spolupráce uplatňuje
návrh novely Hospodárskeho zákonníka
rad nových prvkov, v ktorých sa uskutočňujú
zásady prestavby hospodárskeho mechanizmu.
Zároveň treba vidieť, že jestvujúcu
nerovnováhu v našom národnom hospodárstve,
prejavujúcu sa prevahou dopytu nad ponukou, nemožno
odstrániť takpovediac "cez noc" a tento
stav nemôže okamžite zmeniť ani novelizovaný
Hospodársky zákonník. Bude to dlhodobejší
proces. Na odstránenie nerovnováhy v dodávateľsko-odberateľských
vzťahoch a na postupné nastolenie vyrovnaných
vzťahov medzi nimi môže však predložená
novela, najmä v prechodnom období, významnou
mierou prispieť.