Zásady zákona byly v minulém roce předloženy
občanům do veřejné diskuse, což
vyvolalo zájem mnoha občanů o tuto oblast
a významně ovlivnilo celkový návrh
osnovy zákona. Poslanci sněmoven Federálního
shromáždění se nejen aktivně
zapojili do veřejné diskuse, ale zapojili se i při
dopracování zásad do návrhu osnovy
zákona v době, kdy byl zpracován v orgánech
vlády. Výbory sněmoven vytvořily společnou
komisi, která za účasti odborných
expertů počátkem roku posoudila první
návrh osnovy zákona. Doporučila 36 úprav,
z nichž 32 byly zapracovány už do návrhu,
který Legislativní rada předložila federální
vládě ke schválení.
Po předložení vládního návrhu
zákona Federálnímu shromáždění
pomáhala společná komise výborů
posoudit formou expertízy vládní návrh
a doporučila ještě další úpravy,
které dala k dispozici všem výborům.
Jak se ukázalo, byla to dobrá pomoc pro práci
výborů, výbory téměř
všechny návrhy schválily a zakotvily do svých
usnesení. Shodli jsme se na tom, že účast
poslanců na přípravě návrhu
zákona už při jeho tvorbě byla užitečná
a efektivní. Svědčí o tom i velký
počet připomínek a návrhů zahrnutých
už do vládního návrhu zákona.
Protože členy společné komise výborů
byli zpravodajové všech výborů, kterým
byl zákon přikázán k projednání,
měl každý výbor nejméně
dva své členy, kteří se s danou problematikou
dobře seznámili a mohli dát výboru
kvalifikované doporučení pro posouzení
vládního návrhu zákona. To byla další
neméně důležitá výhoda.
Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny
národů bych chtěl informovat sněmovnu
o některých nových závažných
ustanoveních ve vládním návrhu zákona
i o názorech přednesených při jednání
výborů.
Ve všech výborech bylo oceněno, že tak
významná oblast jakou je družstevnictví,
bude jednotně upravena zákonem. Poslanci považují
v současném období za správné,
že zákon umožňuje podstatné rozšíření
působnosti i samostatnosti družstev jako základního
článku v družstevnictví. Přinesli
i řadu připomínek a námětů
o možnostech, jaké se pro rozvoj aktivity a iniciativy
družstev v jednotlivých oblastech nacházejí.
Družstva nemusí působit jenom na území
toho národního výboru, kde mají sídlo,
ale mohou svoji činnost rozšířit i na
další území. V návrhu, který
je dnes předložen k projednání
- to znamená jak vládní návrh zákona
tak i společná zpráva výborů
- respektují záměr vytvořit prostor
a plnou volnost pro vznik nových družstev.
Obsah § 49, který předpokládá
vznik i jiných druhů družstev, byl všeobecně
považován za progresivní opatření,
které umožní další rozvoj družstevnictví
i do dalších oblastí, zejména do oblastí,
které zabezpečují uplatňování
výsledků vědy a techniky do naší
socialistické společnosti. Návrh zákona
tak zahrnuje veškeré družstevnictví kromě
družstevnictví zemědělského.
Diskutovali jsme také o otázkách dvoustupňového
řízení družstevnictví, protože
na první pohled by se zdálo, že jsou vytvořena
družstva, družstevní podniky a svazy a dále
Ústřední rada družstev, to znamená
čtyřstupňové řízení.
Avšak základním článkem družstevnictví
je družstvo. Družstvo je právnickou osobou, vystupuje
svým jménem a nese také odpovědnost
za vztahy, které naváže. Družstvo také
svou činnost samostatně provozuje na základě
úplného chozrasčotu. Družstvo provádí
svou činnost na základě družstevní
samosprávy. To znamená, že členové
družstva řídí a kontrolují činnost
družstva prostřednictvím členské
schůze a volených orgánů, pochopitelně
musí respektovat obecně platné závazné
předpisy. Rozhodovací pravomoc náleží
tedy družstvu a druhým stupněm řízení
je příslušný svaz.
Ve výborech byly pečlivě projednány
i podmínky, které je potřeba vytvořit
pro přechodné období. Z nich vyšel i
návrh úpravy § 69, který je zakotven
ve společné zprávě (tisk 81). Tato
úprava dává pro období do roku 1990
právo svazům družstev a Ústřední
radě družstev vydat závazné směrnice
upravující plánování, financování
a hospodaření družstevních organizací
a jejich působnosti. Ovšem jenom v souladu s tímto
zákonem a po dohodě s federálním ministerstvem
financí, ministerstvy financí, cen a mezd České
socialistické republiky a Slovenské socialistické
republiky, Státní plánovací komisí
a Českou plánovací komisí nebo Slovenskou
plánovací komisí.
Ostatní úpravy uvedené ve společné
zprávě výborů (tisk 81), kterou jste
obdrželi, upřesňují text tak, aby ustanovení
byla jednoznačná a srozumitelná.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
celková pečlivá a dlouhodobá příprava
k projednání vládního návrhu
zákona v orgánech Federálního shromáždění
a aktivní zapojení značného počtu
poslanců do této práce je i pro dnešní
společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny
národů určitou zárukou, že navrhovaný
zákon bude nástrojem pro plné využití
možností družstevnictví a zvýšení
jeho podílu na urychlení sociálně
ekonomického rozvoje Československé socialistické
republiky.
Jako společný zpravodaj výborů ústavně
právního, pro plán a rozpočet, pro
průmysl, dopravu a obchod, pro zemědělství
a výživu, pro kulturu a výchovu a pro sociální
politiku Sněmovny národů proto doporučuji
sněmovně schválit vládní návrh
zákona o bytovém, spotřebním a výrobním
družstevnictví (tisk 66) ve znění společné
zprávy výborů (tisk 81).
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem poslancovi Haičmanovi. Slovo má
spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne
ľudu poslankyňa Bušíková.
Společná zpravodajka výborů SL
poslankyně M. Bušíková: Vážený
súdruh generálny tajomník, vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
poslankyne, vážení súdruhovia poslanci,
vážení hostia, navrhovaný zákon
o bytovom, spotrebnom a výrobnom družstevníctve
je súčasťou právnych dokumentov pre
prestavbu hospodárskeho mechanizmu, ako to už zdôraznil
aj súdruh minister Toman vo svojom úvodnom slove.
Podobne ako v zákone o štátnom podniku a v
zákone o poľnohospodárskom družstevníctve,
aj tu sa uplatnili základné prvky prestavby hospodárskeho
mechanizmu: predovšetkým väčšia samostatnosť
a zodpovednosť družstva, ako základného
článku, dôsledné uplatňovanie
chozrasčotu a samofinancovanie jeho činnosti, zdokonalenie
socialistickej samosprávy ako výraz prehlbovania
socialistickej demokracie. Našli v ňom svoje vyjadrenie
aj základné prvky prechodu od administratívneho
riadenia k riadeniu prostredníctvom účinných
ekonomických nástrojov, pri uplatňovaní
nového poňatia štátneho plánu,
hospodárskeho plánu, ako aj úlohy ekonomického
centra.
Zákon vychádza z predpokladu, že družstevné
organizácie spolu so štátnymi podnikmi sú
základným článkom národného
hospodárstva a teda - spolu so štátnymi podnikmi
majú zohrať rozhodujúcu úlohu v rozvoji
ekonomického potenciálu spoločnosti, aj v
realizácii hlavného cieľa spoločenskej
výroby za socializmu, ktorým je uspokojovanie hmotných
a duchovných potrieb spoločnosti. Z toho analogicky
vyplýva aj postavenie družstva. Zákon výslovne
vymedzuje družstvo ako samos tatnú socialistickú
organizáciu, do ktorej sa združujú občania,
prípadne organizácie, aby spoločnou činnosťou
a spoločnými prostriedkami dosahovali lepšie
uspokojovanie svojich potrieb i potrieb ostatných občanov
a organizácií, a to v súlade so záujmami
socialistickej spoločnosti. V návrhu zákona
sa teda právne charakterizuje nielen hospodárska
činnost družstva, ale aj jeho činnosť
spoločenská. Družstvá majú značné
úlohy v spoločenskej oblasti; okrem iného,
podieľajú sa aj na tvorbe a uskutočňovaní
vo§ebných programov Národného frontu.
V návrhu zákona sa výrazne posilňuje
samostatnosť a zodpovednosť družstiev, čo
vyplýva aj z níekoľkých ustanovení
návrhu zákona. Možno, napríklad, uviesť
postup družstva pri zostavovaní hospodárskeho
plánu ako základného nástroja riadenia
jeho činnosti alebo ustanovenia, ktoré upravuje
základy finančného hospodárenia.
Zásady chozrasčotu a samofinancovania zdôrazňujú
ekonomickú samostatnosť a zodpovednosť družstva
a jeho vzťah k štátu.
Návrh zákona výrazným spôsobom
posilňuje právnu úpravu členských
vzťahov v družstvách. Na rozdiel od doterajšej
situácie, keď členstvo v družstve nebolo
upravené zákonom, predkladaný návrh
výslovne upravuje základné práva i
povinnosti člena družstva.
Zákon tiež zakotvuje sústavu orgánov
v družstvách a zároveň vytvára
dokonalejšie podmienky pre širšie uplatňovanie
socialistickej samosprávy tým, že ucelenejšie
vymedzuje postavenie a úlohy základných druhov
kolektívnych a volených orgánov družstiev.
Tieto zákonné ustanovenia sa budú ďalej
konkretizovať v stanovách, a to podľa obsahu
členstva v jednotlivých typoch družstiev.
Zákon vymedzuje povinnosti a úlohy družstva
vo vedecko-technickom pokroku, v tvorbe a ochrane životného
prostredia a v racionálnom využívaní
prírodných zdrojov; stanoví aj úlohy
vo výchovnej starostlivosti, či už sa to týka
kvalifikácie členov a pracovníkov alebo prípravy
mládeže na budúce povolanie. Rámcovo
sa vymedzuje aj dôležitá sociálna stránka
výrobných družstiev v starostlivosti o zapojovanie
osôb so zmenenou pracovnou schopnosťou do pracovného
procesu. Predovšetkým mám na mysli výrobné
družstvá invalidov, v rámci ktorých
sa pracovne zapojuje asi 30 tis. členov.
Hospodárska činnosť družstva bezpochyby
značne ovplyvňuje uspokojovanie potrieb občanov
v každom územnom celku. Preto sú družstvá
povinné tesne spolupracovať s národnými
výbormi, ktoré sú zodpovedné za komplexný
a sociálny rozvoj územných obvodov. V súčasnosti
je táto činnosť zakotvená v zákone
o vnútornom obchode a v zákone o národných
výboroch. V návrhu zákona sa rieši aj
otázka postavenia, štruktúry a úloh
zväzov družstiev ČSR a SSR, do ktorých
sa družstvá združujú. Postavenie a pôsobnosť
týchto zväzov je koncipovaná v súlade
so zásadami prestavby hospodárskeho mechanizmu.
To značí, predovšetkým s podstatným
zvýšením samostatnosti a zodpovednosti základného
článku - teda družstva, s novým poňatím
úlohy ústredných orgánov a s dôsledným
uplatnením dvojstupňovej sústavy riadenia.
Ich hlavnou úlohou bude zamerať činnosť
na koncepčnú prácu, ktorá by prispievala
k rozvoju činnosti a prosperity družstiev, v súlade
s prognózami hospodárskeho a sociálneho rozvoja
spoločnosti. V zákone je zakotvená aj pôsobnosť
a postavenie Ústrednej rady družstiev, ako vrcholnej
organizácie čs. družstevníctva.
Súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, vládny
návrh zákona prerokovali výbory ústavnoprávne,
výbory pre plán a rozpočet, pre priemysel,
dopravu a obchod, pre poľnohospodárstvo a výživu,
pre kultúru a výchovu a pre sociálnu politiku
Snemovne ľudu a Snemovne národov. O spôsobe
a postupe pri jeho prerokúvaní, najmä v súvislosti
s činnosťou pracovnej skupiny, v ktorej pracovali
poslanci z gestorského výboru pre priemysel, dopravu
a obchod, ako aj spravod a jcovia výborov obidvoch snemovní,
hovoril predo mnou poslanec Haičman. Chcela by som len
znova potvrdiť, že prerokúvaniu návrhu
zákona venovali poslanci od samého počiatku
veľa pozornosti aj pracovného úsilia pretože
ide o problematiku nie jednoduchú.
Výbory Snemovne ľudu vyjadrili vo svojich záveroch
názor, že navrhovaný zákon o bytovom,
spotrebnom a výrobnom družstevníctve nadväzuje
na naše dlhoročné družstevné tradície.
Uskutočňovanie zásad prestavby hospodárskeho
mechanizmu utvára nový priestor pre činnosť
družstiev, ale kladie na ňu aj ďalšie požiadavky.
Zákon predpokladá, že pri ich plnení
sa bude v dialektickej jednote uplatňovať plánovitosť,
socialistická podnikavosť, sociálna spravodlivosť,
demokratický centralizmus, plné rešpektovanie
funkcií štátu a dodržiavanie vedúcej
úlohy Komunistickej strany Československa. Poslanci
vo výboroch vyjadrili presvedčenie, že zákon
- okrem toho, že vytvorí vhodné právne
podmienky a potrebné právne záruky a istoty,
prispe je aj ku stabilizácii dlhoročných
perspektív nášho družstevníctva.
Odporúčam preto ako spoločná spravodajkyňa
výboru ústavnoprávneho, výboru pre
plán a rozpočet, pre priemysel, dopravu a obchod,
pre poľnohospodárstvo a výživu, pre kultúru
a výchovu a pre sociálnu politiku, aby Snemovňa
ľudu schválila vládny návrh zákona
o bytovom, spotrebnom a výrobnom družstevníctve
(tlač 66) so zmenami, ktoré sú uvedené
v spoločnej správe výborov Snemovne ľudu
(tlač 81).
Ďakujem vám za pozornosť.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem poslankyni Bušíkovej. Písomne
sa zatiaľ do rozpravy prihlásili poslanci Mikuláš
Šutka a Lubomír Fanta. Prosím poslanca Šutku,
aby sa ujal slova, pripraví sa poslanec Lubomír
Fanta.
Poslanec SN M. Šutka: Vážený soudruhu
generální tajemníku, vážený
soudruhu předsedo, vážené Federální
shromáždění, soudružky a soudruzi,
v průběhu veřejné diskuse k návrhu
zákona o bytovém, spotřebním a výrobním
družstevnictví a také při projednávání
návrhu ve výborech sněmoven Federálního
shromáždění bylo nejednou hovořeno
k problematice hospodaření v podmínkách
činnosti družstevních organizací. Bylo
to plně odůvodněné, protože výrazným
rysem tohoto zákona jsou příslušná
ustanovení o chozrasčotu a samofinancování
družstev a družstevních podniků.
Chtěl bych se u některých problémů,
které přímo se samofinancováním
souvisejí a s kterými se při realizaci zákona
budeme potýkat, krátce zastavit.
V 70. letech byla družstva v drtivé většině
finančně soběstačná. K narušení
finanční samostatnosti došlo zejména
v důsledku řady cenových a dalších
opatření v průběhu sedmé a
osmé pětiletky. Úpravy velkoobchodních
cen materiálů, surovin a náhradních
dílů, růst cen paliv a energie a zvýšení
příspěvku na sociální zabezpečení
snížilo zisk výrobních družstev
v ČSR mezi léty 1980-1985 téměř
o 14 %. V důsledku toho a rovněž zvýšením
daňového zatížení zisku se celkové
použitelné zdroje výrobního družstevnictví
snížily téměř o pětinu.
Tyto dopady se nepříznivě projevily ve finanční
situaci v mnoha výrobních družstvech.
Například zisk velkého pražského
výrobního družstva Směr se vlivem úprav
velkoobchodních cen k 1. 1. 1984 snížil z 5,5
mil. Kčs na 800 tis. Kčs a družstvo ztratilo
schopnost se samofinancovat.
Proto za rozhodující předpoklad přechodu
k samofinancování považuji komplexní
úpravu velkoobchodních a nákupních
cen k 1. 1. 1989 a zreálnění odvodů
z mezd a sazby důchodové daně. V pracích
na přestavbě velkoobchodních cen se však
projevuje řada problémů. Nejsou známy
ceny materiálů a surovin vzhledem k tomu, že
zpracování příslušných
ceníků časově nenavazuje na potřeby
finálních výrobců. Použití
cenových indexů nezaručuje vypracování
kvalitních a reálných cen. Domnívám
se, že po uplatnění nových cen vznikne
v družstevních organizacích řada problémů,
které bude třeba řešit.
Jako jeden z nich se jeví přestavba velkoobchodních
cen stavebních prací prováděných
takzvaným malým stavebnictvím, které
zabezpečuje drobné stavební opravy a údržbu,
rekonstrukci a modernizaci bytového fondu. Podle předběžné
bilance negativních vlivů vzniklých zejména
růstem režijních nákladů vyvolaných
zvýšením odvodů z mezd ve stavebních
družstvech ČSR, nastala by ve srovnání
se ziskem docíleným v roce 1987 ve výši
184 mil. Kčs v příštím roce ztráta
32 mil. Kčs. Takový vývoj by znamenal odklon
od společensky potřebné činnosti těchto
družstev, který podle mého názoru nelze
připustit.
Objektivizaci velkoobchodních cen považujeme za nezbytnou.
Forma a technika jejího provedení vyvolává
však již dnes některá rizika.
V praxi by mohlo dojít k tomu, že dnešní
nevyvážená finanční základna
družstev by se z tohoto důvodu mohla ještě
dále zhoršit. Pokládám proto také
za nutné, aby po vybilancování cenových
rozdílů byla objektivizována finanční
základna jednotlivých družstev jednak ve vztahu
ke státnímu rozpočtu, jednak také
mezi nimi navzájem.
Dalším problémem, na který bych chtěl
upozornit, jsou nová opatření umožňující
zpružnění cenové tvorby např.
rozšíření tvorby cen dohodou. Očekáváme,
že to povede k rychlé inovaci a obměně
sortimentu výroby, k růstu módnosti a kvality
zboží na trhu. Přenesení pravomoci ve
tvorbě cen dohodou na družstva by přineslo
i zvýšení jejich odpovědnosti za realizaci
principů samofinancování. Uplatnění
tvorby cen dohodou dodavatele s odběratelem však neznamená
výhradně zvyšování cen, ale vytváří
předpoklady ke skutečně ekonomickému
chování smluvních stran.
Se samofinancováním ve výrobních družstvech
je úzce spjat jejich vztah ke státnímu rozpočtu.
Souběžně s přestavbou velkoobchodních
cen bude novelizován zákon o důchodové
dani a příspěvku na sociální
zabezpečení. Odvod z mezd je navržen ve výši
50 %. Slevy na důchodové dani a na odvodu z mezd
by v zájmu ekonomické stimulace rozvoje služeb
a družstev invalidů měly být zachovány.
Cílem vysokého odvodu z mezd je mj. zdražit
živou práci a tak ekonomicky působit na hospodářské
organizace, aby přednostně zvyšovaly podíl
technického rozvoje na zproduktivnění a na
zefektivnění veškeré činnosti.
Tato obecně platná a potřebná opatření
by však při mechanickém uplatnění
nepříznivě ovlivnila především
lidovou uměleckou a umělecko-řemeslnou výrobu
a činnosti s vysokým podílem a zhodnocováním
kvalifikované lidské práce. To je všude
tam, kde bude zájem na udržení a rozvoji řemesla.
O tom, že řemeslníky budeme i v rozvinuté
průmyslové společnosti stále potřebovat,
nelze pochybovat. To ovšem neznamená, že technický
rozvoj nebude. rozhodujícím činitelem zvyšování
podílu výrobních družstev na tvorbě
národního důchodu. Upozorňuji pouze
na nutnost rozlišení charakteru poslání
družstev umělecko-řemeslné výroby
a státních podniků. Samofinancování
a chozrasčot jsou družstvům vlastní.
O snaze družstev naplnit tyto principy v hospodářské
praxi svědčí rovnoměrný vývoj
v plnění úkolu státního plánu
i růst efektivnosti narušovaný v minulosti
častými změnami ekonomických podmínek.
Samostatným a pravděpodobně i výhledově
obtížným problémem zůstávají
služby obyvatelstvu. V zásadě lze říci,
že řada oborů služeb je již řadu
let ztrátová. Tyto zkušenosti mají i
podniky místního hospodářství.
Ztrátovost nebo malá rentabilnost služeb negativně
ovlivňuje uplatnění systému samofinancování
i chozrasčotu. Zhospodárnění služeb
je a bude řešeno v rámci racionalizačních
programů jednotlivých družstev. To ovšem
zdaleka nestačí. Proto už dnes, ačkoliv
svaz v dohodě s ministerstvem financí služby
diferencovaně dotuje, je zjevný odklon některých
družstev od jejich poskytování. Nemá-li
tato společensky nežádoucí tendence
pokračovat, musí příslušné
státní orgány společně se svazy
vytvořit takové ekonomické podmínky,
aby se rozvoj služeb stal pro družstva přitažlivý,
ekonomicky výhodný. Bude nutno k tomu využít
cenové politiky, slev na důchodové dani a
příspěvku na sociální zabezpečení
a počítat také s mimořádnými
řešeními všude tam, kde uvedená
opatření nebudou dostatečně působit.
Vedle zmíněných ekonomických stimulů
je třeba se i zamyslet nad hlavními příčinami,
které ztrátovost služeb vyvolávají.
Výrobky dlouhodobé spotřeby jsou na našem
vnitřním trhu neúměrně drahé
a mnohdy nedosahují ceny odpovídající
kvality. Od organizací služeb se tak vyžaduje,
aby je za co nejnižší ceny opravovaly a tím
po dlouhou dobu udržovaly v provozu.