Potreba, aby bol súladne stanovený obsah socialistických
užívacích právnych inštitútov
k pôde a inému poľnohospodárskemu majetku,
je teda vyvolaná nielen právnymi požiadavkami
na normotvorbu, ale i skutočným spôsobom obhospodarovania
pozemkov socialistickou veľkovýrobou.
K ústavnoprávnej stránke vládneho
návrhu novely zákona čís. 123/1975
Zb. uvádzam, že oblasť poľnohospodárstva
a výživy patrí podľa čl. 8. odsek
1 písm. g) ústavného zákona č.
143/1968 Zb. o československej federácii, v znení
neskorších ústavných zákonov,
do spoločnej pôsobnosti Československej socialistickej
republiky a oboch republík.
Podľa čl. 18 písm. c) tohto ústavného
zákona patrí jednotná úprava ochrany
poľnohospodárskeho pôdneho fondu do pôsobnosti
Československej socialistickej republiky. Zákonodarná
právomoc Federálneho zhromaždenia k vydaniu
novely zákona č. 123/1975 Zb. vyplýva z ustanovenia
čl. 37 odsek 1 písm. b) citovaného ústavného
zákona, ktorý zakladá zákonodarnú
právomoc vo veciach patriacich do spoločnej pôsobnosti
(čl. 8 a čl. 10 až 28a), a to v časti
zverenej Československej socialistickej republike, pre
Federálne zhromaždenie.
Z uvedeného plynie, že ústavnoprávna
stránka vládneho návrhu novely zákona
č. 123/1975 Zb. je v poriadku. Nakoľko ide o čiastkovú
novelu malého rozsahu, ktorá bezprostredne nadväzuje
na právny predpis zabezpečujúci prestavbu
hospodárskeho mechanizmu a kde paragrafované znenie
plne vyjadruje obsah zásad, bolo vypracované priamo
znenie návrhu zákona.
Záverom spravodajskej správy odporúčam
Snemovni ľudu schváliť vládny návrh
zákona, ktorým sa mení a dopľna zákon
č. 123/1975 Zb. o užívaní pôdy
a iného poľnohospodárskeho majetku k zabezpečeniu
výroby (parlamentná tlač č. 67), a
to v znení zmien obsiahnutých v spoločnej
správe výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov
(tlač č. 80).
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem poslancovi Sidorovi. Slovo má spoločná
spravodajkyňa výborov Snemovne národov poslankyňa
Irena Balánová.
Společná zpravodajka výborů SN
poslankyně I. Balánová: Vážený
soudruhu generální tajemníku, vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci!
Soudruh poslanec Sidor ve zpravodajské zprávě
dle mého názoru dostatečně vysvětlil
politické důvody, které vedly k vypracování
návrhu novely zákona č. 123/1975 Sb., ústavně
právní stránku návrhu i vztah mezi
návrhem novely a novým zákonem o zemědělském
družstevnictví. Proto se k jeho zpravodajské
zprávě připojuji.
Vládní návrh zákona byl posuzován
na poradě poslanců - zpravodajů výborů
Sněmovny lidu a Sněmovny národů s
odborníky z oblasti vědy a praxe. Poté byl
projednán ve výborech ústavně právních
a pro zemědělství a výživu Sněmovny
lidu a Sněmovny národů. Výsledky těchto
jednání byly shrnuty ve společné zprávě
výborů, na kterou odkazuji a s níž se
ztotožňuji.
Chtěla bych se zaměřit pouze na jednu zásadní
otázku, kterou novela řeší. Je to úprava
možnosti rozhodnout o zrušení práva užívání
hospodářské budovy. Podmínkou pro
takové rozhodnutí, které je svěřeno
okresnímu národnímu výboru, je jednak
skutečnost, že zemědělská organizace
již hospodářskou budovu nepotřebuje
a jednak návrh zemědělské organizace
a souhlas vlastníka.
Tato změna je velmi potřebná. Zemědělské
organizace mají formálně v užívání
značné množství hospodářských
budov, které již splnily svůj účel.
Zemědělské organizace např. vybudovaly
nové stáje, nové moderní budovy na
uskladnění úrody a zemědělských
strojů. Výroba a hospodářský
život se přesunuly do těchto nových
objektů.
V praxi vyvstala otázka, co s těmi hospodářskými
budovami, které již družstvo nepotřebovalo
a které zatím chátraly a kazily prostředí
na vesnici. V mnohých případech měly
o objekty zájem jiné osoby nebo organizace, které
by zajistily potřebné opravy a využití
objektů třeba i pro jiné účely.
Právní úprava však pro řešení
této otázky v zájmu společnosti neposkytovala
prostor. Právo užívání k zajištění
výroby bylo nezrušitelné. Novela by tak měla
vyplnit tuto mezeru v právním řádu.
Závěrem zpravodajské zprávy doporučuji
Sněmovně národů, aby schválila
vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
123/1975 Sb., o užívání půdy
a jiného zemědělského majetku k zajištění
výroby, a to ve znění změn obsažených
ve společné zprávě výborů
Sněmovny lidu a Sněmovny národů.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem poslankyni Balánovej. Do rozpravy sa k
tomuto bodu písomne nikto neprihlásil. Pýtam
sa preto či niekto z poslancov žiada o slovo? (Nežádá.)
Nežiada.
Môžeme pristúpiť k hlasovaniu.
V zasadacej sále je prítomných 167 poslancov
Snemovne ľudu, 56 poslancov Snemovne národov zvolených
v Českej socialistickej republike a 67 poslancov Snemovne
národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.
Obidve snemovne sú uznášania schopné.
Najskôr prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.
Kto z nich súhlasí s návrhom zákona
v znení spoločnej správy výborov Snemovne
národov? (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Níkdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Poslanci Snemovne národov zákon schválili.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.
Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s návrhom
zákona v znení spoločnej správy výborov
Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Takisto poslanci Snemovne ľudu zákon schválili.
Vzhľadom na súhlasné uznesenie oboch snemovní
konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej
socialistickej republiky schválilo zákon, ktorým
sa mení a dopĺňa zákon č. 123/1975
Zb. o užívaní pôdy a iného poľnohospodárskeho
majetku sa zabezpečenie výroby.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 46, SL
č. 80, SN č. 89.)
Súdružky a súdruhovia, teraz prerušujem
naše rokovanie na 30 minút. Začneme rokovať
o 10.48 hodín.
(Jednání přerušeno v 10.28 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 10.48 hodin.)
Předsedající předseda SN J. Janík:
Súdružky a súdruhovia, budeme pokračovať
v rokovaniu. Teraz prerokujeme
Prosím ministra poľnohospodárstva a výživy
Československej socialistickej republiky súdruha
Miroslava Tomana, aby vládny návrh zákona
odôvodnil.
Ministr zemědělství a výživy
ČSSR M. Toman: Vážený soudruhu generální
tajemníku, vážený soudruhu předsedo
Federálního shromáždění,
soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, z pověření
vlády Československé socialistické
republiky předkládám Federálnímu
shromáždění k projednání
a schválení návrh zákona o bytovém,
spotřebním a výrobním družstevnictví.
Při zachování kontinuity s dosavadním
vývojem družstev a současnou právní
úpravou jejich činnosti je hlavním cílem
návrhu zákona, který je první samostatnou
zákonnou úpravou této sféry, vytvoření
právních předpokladů, aby československé
bytové, spotřební a výrobní
družstevnictví mohlo plnit své celospolečenské
úkoly v podmínkách nového hospodářského
mechanismu a s plným využitím všech jeho
prvků a nástrojů. Zákonem se vytváří
větší prostor pro iniciativu a podnikavost
družstev a jeho členů a pro rozvoj družstevní
demokracie. Zvyšuje se samostatnost družstev tak, aby
při respektování specifických zásad
družstevní demokracie a socialistické družstevní
samosprávy byly vytvořeny co nejvšestrannější
podmínky k využití všech potenciálních
možností družstev. A ty jsou nemalé.
V roce 1987 pracovala v obou našich republikách 832
družstva s téměř 4 mil. členů
a přes 350 tis. zaměstnanců. Spotřební
družstva v tomto roce realizovala maloobchodní obrat
přes 78 mld. Kčs, tj. zhruba jednu čtvrtinu
z celkového maloobchodního obratu všech obchodních
systémů, a družstevní obchodní
síť tvořilo více než 25 tis. stálých
prodejen, to je 40 % z celkového počtu prodejen
ve státě.
Výrobní družstva zajišťovala dodávky
do tržních fondů v hodnotě přes
12 mld. Kčs a placené služby za téměř
7 mld. Kčs. Počet družstevních bytů
dosáhl v roce 1986 přes jeden milión, tj.
20 % z celkového počtu bytů a podíl
nové družstevní výstavby se zvýšil
na 42 % z celkové výstavby bytů. Jen těchto
několik základních údajů dokumentuje,
že bytové, spotřební a výrobní
družstevnictví má nezastupitelnou funkci v
naší ekonomice a od úrovně jeho činnosti
do značné míry odvisí spokojenost
našich občanů s vnitřním trhem,
službami a s bydlením. Vláda proto ve svém
programovém prohlášení vyjádřila
očekávání, že družstva se
budou ještě výrazněji podílet
na hospodářském a sociálním
rozvoji naší společnosti, že v tomto směru
znásobí své úsilí. Předložený
návrh zákona by měl k tomu přispět.
Mezi závažnými otázkami, které
bylo nutné v návrhu zákona řešit,
je uplatnění dvoustupňového řízení
a v této souvislosti postavení družstev, funkce
družstevních svazů a úloha Ústřední
rady družstev. Družstvo je v návrhu zákona
deklarováno v souladu s obecnými zásadami
přestavby jako základní článek
družstevnictví, ekonomicky samostatný, hospodařící
na základě principů chozrasčotu a
samofinancování.
Reálná aplikace těchto zásad bude
však náročným úkolem, neboť
značný počet družstev zatím nevytváří
dostatečné zdroje pro zabezpečení
svých potřeb a pro tuto část družstev
bylo nutné je zajišťovat redistribucí.
Například v roce 1987 v České socialistické
republice se to týkalo 46 spotřebních družstev
ze 73 a 168 výrobních družstev z 282, ve Slovenské
socialistické republice 16 výrobních družstev
ze 107. Tato družstva budou muset analyzovat svou dosavadní
činnost a hledat řešení, která
povedou k ekonomické samostatnosti.
V této souvislosti bych chtěl poukázat na
to, že například zákon o družstevnictví
v Sovětském svazu výslovně stanovuje,
že s principem družstevnictví je ztrátovost
neslučitelná.
Při přípravě návrhu zákona
bylo nutné si ujasnit, při uplatnění
principu dvoustupňového řízení,
postavení a funkce družstevních svazů,
v jejichž rámci se družstva sdružují
a jako členové svazu v nich mají stejná
práva a stejné povinnosti. Svazy družstev však
nejsou řídícími orgány družstev.
Jejich činnost bude napomáhat rozvoji družstev
ve směrech, které zákon vymezuje, budou kontrolovat
a sledovat dodržování stanov a plnění
usnesení s právem zastavit výkon takových
usnesení orgánů družstva, která
by byla v rozporu s obecně závaznými předpisy
nebo stanovami, a jestliže ve stanovené lhůtě
nebude sjednána družstvem náprava, takové
usnesení zrušit.
Takové postavení svazů odpovídá
pojetí, v němž se nejen u nás, ale i
v jiných zemích rozvíjí družstevní
hnutí.
Vrcholným orgánem družstevního hnutí
zůstává Ústřední rada
družstev, jejíž působnost návrh
zákona jednoznačně vymezuje jako představitele
družstevnictví u nás v zahraničních
vztazích.
Zvláště diskutovanou otázkou byla problematika
tzv. jiných družstev. Ustanovení zákona
o minimálním počtu členů, kteří
mohou založit družstvo, nejednou sváděla
v diskusích k obavám zneužití tzv. jiných
družstev k činnostem, které nejsou v souladu
se zájmy společnosti. Chci zdůraznit, že
tzv. jiná družstva mohou vznikat jen na úseku
služeb, tj. na úseku, který je z hlediska našich
občanů nejcitlivější a doposud
nejvíce kritizován. K odstranění tohoto
negativního jevu bylo nutno vytvořit prostor i v
tomto zákoně v § 49.
Zákonem navržené podmínky vzniku družstev
jsou plně v souladu s družstevní zásadou
dobrovolnosti. Nikdo by proto neměl bránit vzniku
družstev i tzv. jiných družstev na úseku
služeb, která by se měla stát účinným
nástrojem proti kritizovanému melouchářství
a současně zlepšit situaci na úseku
služeb. Tento záměr je v souladu s direktivou,
kterou pro naše družstevnictví vytyčil
XVII. sjezd Komunistické strany Československa.
Cituji: "Družstva se musí aktivněji uplatňovat
zvláště v obchodu, službách, zakázkové
a malosériové výrobě, v bytovém
hospodářství". Konec citátu.
Za podstatné považujeme též změny
související s prohloubením družstevní
demokracie a družstevní samosprávy. Obdobně
jako v zákoně o zemědělském
družstevnictví i v tomto návrhu zákona
jsou úkoly volených orgánů nadřazeny
úkolům aparátů družstev. Cílem
navržených ustanovení je likvidovat všechny
administrativní překážky, které
bránily družstvům v jejich činnosti
a jejich členům ve společenské kontrole
činnosti aparátu družstev.
I přípravě tohoto návrhu zákona
byly velkou pomocí příspěvky a náměty
z veřejné diskuse, v níž bylo uplatněno
téměř 8 tis. připomínek. Plně
jsme se rovněž snažili využít připomínky
a náměty poslanců Federálního
shromáždění, České národní
rady a Slovenské národní rady, kteří
se aktivně zapojili do přípravy návrhu
zákona. Chci proto soudruhům poslancům a
všem účastníkům veřejné
diskuse za jejich aktivní přínos při
přípravě návrhu zákona poděkovat.
Vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, tak jako u předchozích zákonů,
které jsem zde uvedl, ani tento návrh zákona
nezakládá nové požadavky na státní
rozpočty federace nebo republik, ani na plán pracovních
sil. Naopak v souladu s linií XVII. sjezdu Komunistické
strany Československa sleduje podstatné snížení
a zjednodušení administrativní náročnosti
v činnosti všech druhů družstev a je v
souladu s principy přestavby hospodářského
mechanismu.
Doporučuji proto, vážený soudruhu předsedo,
soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, jménem
vlády Československé socialistické
republiky, aby návrh zákona o bytovém, spotřebním
a výrobním družstevnictví byl schválen
v předloženém znění se změnami
uvedenými ve společné zprávě
výborů sněmoven Federálního
shromáždění.
Děkuji.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem súdruhovi ministrovi Tomanovi.
Vládny návrh zákona prerokovali všetky
výbory obidvoch snemovní okrem výborov zahraničných,
branných a bezpečnostných a mandátových
a imunitných. Prosím spoločného spravodajcu
výborov Snemovne národov poslanca Oldřicha
Haičmana, aby predniesol spravodajskú správu.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
O. Haičman: Vážený soudruhu generální
tajemníku, vážený soudruhu předsedo,
vážené soudružky a soudruzi poslanci!
Bytové, spotřební a výrobní
družstevnictví se svou čtyřmiliónovou
členskou základnou tvoří nedílnou
a rovnoprávnou součást hospodářského
a společenského systému Československé
socialistické republiky a významně se podílí
na hospodářském a sociálním
rozvoji. XVII. sjezd Komunistické strany Československa
vyslovil požadavek, aby se družstevnictví ještě
více podílelo na uspokojování hmotné
a duchovní potřeby lidu a aby se počítalo
s širším rozvojem aktivity družstevních
organizací. Československé družstevnictví
má vhodné možnosti a příležitosti
podněcovat hospodářskou soutěživost
se státními a komunálními podniky
i s jednotlivými občany, kteří poskytují
služby na základě povolení národního
výboru.
Jak už zde bylo konstatováno, doposud nebyla komplexně
zákonem stanovena právní úprava celé
oblasti československého nezemědělského
družstevnictví, a proto je třeba uvítat
současně projednávaný návrh
zákona, který upravuje postavení, právní
poměry a zásady činnosti, které družstva
uskutečňují v souladu s principy socialistické
zákonnosti a v souladu se zásadami přestavby
hospodářského mechanismu, a vytváří
předpoklady pro plné využití možností
družstevnictví a zvýšení jeho podílu
na urychlení sociálně ekonomického
rozvoje Československé socialistické republiky.