Podnik Mrazírny nastoupil již vyšší
formu spolupráce. A právě v JZD Komorno,
kde pracuji, si pomocí integrační smlouvy
zajišťuje ročně 1250 tun loupaných
brambor pro výrobu tolik žádaných předsmažených
mrazených hranolků. Po dobudování
závodu Mrazíren v Dýšiné budou
schopni odebírat veškeré i drobné třídění
na výrobu kaší, bramboráků jako
mrazeného polotovaru a prodej překročí
3000 tun ročně. Dohoda je výhodná
pro obě strany, družstvo má zajištěn
odbyt bez potřeby třídění a
dodávek na podzim pro přímý konzum,
veškeré odpady jsou zkrmitelné a Mrazírny
mají kvalitní surovinu.
Ze současnosti mohu uvést i další příklady,
kdy Drůbežářské závody
Klatovy si zajišťují dodávky jatečné
drůbeže v příznivějších
dopravních vzdálenostech, jednají o kooperaci
se zemědělskými závody v rozšiřování
výroby a budou se finančně podílet
na výstavbě a rekonstrukcích výrobních
prostor, tedy opět vzájemně výhodné
vztahy.
Z přehledu, který jsem uvedl, zdánlivě
vyplývá, že podniky zpracovatelského
průmyslu a obchodní organizace vyvíjejí
snahu přiblížit se výrobci, brát
v úvahu jeho těžkosti, kompenzovat vyšší
náklady a pracnost zvýhodněním - ne
však vždy lze hovořit o spokojenosti.
Z poznatků největšího výrobce
zeleniny v Západočeském kraji, státního
statku Křimice, lze vyvodit i opačné příklady.
Uvedený podnik pěstuje zeleninu na zhruba 200 hektarech.
Letos prodá do tržních fondů 7500 tun
od okurek salátovek ze skleníků až po
typické vysoce jakostní křimické zelí,
které je produktem úrodné nivy v povodí
řeky Mže. Pro soustavné problémy minulých
let s podzimním odbytem si soudruzi postavili vlastní
krouhárnu a baličku kysaného zelí
s předpoklady, že tím zajistí odbyt
a plzeňský trh v předjarních měsících,
kdy zelí již nebývá. Partnerské
podniky, v našem případě Lihovary a
konzervárny a Zelenina Plzeň, nejen že nepřispěly
svému největšímu dodavateli na značnou
investici do skleníků a zpracování,
ale ani nemají zájem o dodávky balíčkovaného
zelí, takže část je nasmlouvána
pro hlavní město Prahu.
Nejsou to však jediné problémy, některé
vytvářejí i naše sdělovací
prostředky, kterým se podařilo proklamací
údajně negativního vlivu dusičnanů
na lidský organismus vypěstovat nechuť lidí
vůči rychlené zelenině. Poptávka
i odbyt značně poklesl a dnes statek Křimice,
a asi nejen on, má problémy s využitím
skleníků v zimním a předjarním
období. Podíváme-li se do zahraničí,
v zimním období je při nedostatku slunečního
svitu norma tolerantnější.
Soudružky a soudruzi, chtěl bych se omluvit, že
jsem trochu odstoupil od zákona o zemědělském
družstevnictví, na příkladech z praxe
jsem chtěl zdůraznit, že odběratelé,
obchodní organizace spolu se zemědělskými
závody musí v nadcházejícím
období hledat a především uplatňovat
v rámci zákona nové formy spolupráce
s využíváním kooperace, integrace a
socialistické podnikavosti. Jít i neprošlapanými
cestičkami s určitým rizikem a zajistit tak
lepší zásobování někdy
zbytečně nedostatkovými druhy potravinářských
výrobků. Přispět k tomu však
musí i naše centrální orgány
vytvořením lepších podmínek v
materiální oblasti - obalech, ale i v daňové
politice, kde např. u daně z obratu, bude-li změněn
poměr maloobchodních cen k velkoobchodním
cenám, přestane být zelenina, ale i další
produkty pro zemědělské podniky zajímavými.
Na závěr, soudružky a soudruzi, doporučuji
Federálnímu shromáždění
schválit návrh zákona o zemědělském
družstevnictví v předloženém znění
- odpovídá potřebám dneška a
vytváří všechny předpoklady pro
další rozvoj zemědělsko-potravinářského
komplexu.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem poslancovi Jandovi, ktorý bol posledným
z písomne prihlásených rečníkov.
S faktickou poznámkou chce vystúpiť súdruh
Jonáš, poslanec Snemovne ľudu.
Poslanec SL P. Jonáš: Vážený
súdruh generálny tajomník Ústredného
výboru KSČ, vážený súdruh
predseda Federálneho zhromaždenia, vážené
súdružky poslankyne, vážení súdruhovia
poslanci, ako už bolo uvedené, dovoľte mi vystúpiť
s faktickou poznámkou.
Spoločné zasadanie Ústredného výboru,
Českého výboru a Slovenského výboru
Zväzu družstevných roľníkov, ktoré
sa konali v dňoch 31. 5. až 1. 6. a zaoberali sa okrem
iného novelizáciou Zákonníka práce
a tiež dovtedy neprerokovaným zákonom o poľnohospodárskom
družstevníctve. Predsedníctvu Ústredného
výboru Zväzu družstevních roľníkov
bolo uložené vrátiť se ešte k návrhu
zákona o poľnohospodárskom družstevníctve,
konkrétne k § 78 odsek 3, ktorý znie: "Návrhy
všeobecne záväzných právnych predpisov
týkajúcich sa základných otázok
hospodárskej politiky družstiev, dôležitých
práv a povínností i pracovných vzťahov
ich členov, ako aj sociálno-kultúrnej a zdravotnej
starostlivosti o členov, prerokúvajú príslušné
ústredné orgány so zväzom." Pléna
jednoznačne odporučili aby slovo "prerokúvanie"
bolo fixované do zákona "po dohode". Nastoliť
túto otázku príslušným štátnym
a legislatívnym orgánom.
Odporúčam Federálnemu zhromaždeniu,
ak táto fixácia v tomto paragrafe nie je možná,
aby spracovatelia nového návrhu Zákonníka
práce počítali s tým a zafixovali
do Zákonníku práce podobné postavenie
ZDR ako má Revolučné odborové hnutie.
Je to zdôvodnené tým, ako už uviedla
poslankyňa Kancírová, že v našej
spoločnosti v priebehu kolektivizácie vznikla nová
socialistická trieda, uznávaná našimi
najvyššími politickými orgánmi
- trieda družstevného roľníctva. 20 rokov
prakticky existuje jej spoločenská organizácia
- Zväz družstevných roľníkov. Za
tento časový interval dokázala táto
svoje politické a spoločenské opodstatnenie.
Chcel by som z tohto miesta poďakovať príslušným
najvyšším politickým a štátnym
orgánom za docenenie tejto organizácie triedy družstevných
roľníkov a v tom, že bola pevne fixovaná
v paragrafovanom znení zákona o poľnohospodárskom
družstevníctve.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem súdruhovi poslancovi Jonášovi.
Hlási sa ešte niekto z poslancov do rozpravy? (Nikdo.)
Nikto. Vyhlasujem preto rozpravu za skončenú.
Žiadam o záverečné slovo ministra poľnohospodárstva
a výživy ČSSR súdruha Tomana.
Ministr zemědělství a výživy
ČSSR M. Toman: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, především chci poděkovat
za podporu, která byla návrhu zákona dána.
Souhlasím s návrhem jak jej předložila
společná zpravodajka výborů Sněmovny
národů poslankyně Kancírová.
K otázce, kterou zde nastolil poslanec Rada, chci říci
několik slov. Jedná se o diferenciální
rentu II. V československých podmínkách,
jak upravujeme ekonomiku, vycházíme z jednotných
nákupních cen pro celé území.
Výrobní podmínky máme velmi rozdílné.
Při jednotné platné nákupní
ceně musíme část mimocenových
nástrojů dát na vyrovnání této
diferenciální renty I. a II. Současně
část těchto prostředků směřujeme
i do integračních fondů, fondu stabilizace
pracovních sil, zejména v oblastech příhraničních
a do podniků, které mají horší
výrobní podmínky. Souhlasím s myšlenkami,
které zde byly vysloveny, že chceme fixovat a v podkladu
pro vládu je to také napsáno, že budou
pevná kritéria pro přiznání
těchto mimocenových nástrojů. Jedná
se o 15 % z celkové úhrady pro zemědělství.
K vystoupení poslance Jonáše. Chci říci,
že tuto otázku jsme v zemědělských
výborech i ústavně právních
výborech velmi pečlivě posuzovali. Je třeba
vidět, že se zde musí odloučit funkce
státu a odpovědnosti a spolupráce s těmi
organizacemi, které zastupují třídu
družstevních rolníků. Chci také
potvrdit, že spolupráce se Svazem družstevních
rolníků je velice dobrá. V úvodním
slovu jsem hovořil o tom, že Svaz se dostává
do tohoto zákona jako instituce, s kterou se v celé
soustavě počítá.
Pokud v zákonu bude "v dohodě",. znamená
to, že řada národohospodářských
předpisů by často nemusela vyjít.
Proto je třeba tuto otázku pečlivě
posoudit. Připomínku poslance Jonáše
budeme uplatňovat v zákoníku práce.
To se týká otázek pracovně právních
a jiných, ale i v relaci odměňování
bychom se mohli dostat do nerovnováhy, která by
nepřispěla k tomu, co sledujeme. Proto ho prosím,
aby od této připomínky v souladu s mým
dopisem a vysvětlením ministra Čalfy ustoupil.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem súdruhovi ministrovi Tomanovi.
Žiada o slovo spoločná spravodajkyňa
výborov Snemovne národov poslankyňa Kancírová?
(Ne.) Nie.
Žiada o slovo spoločný spravodajca výborov
Snemovne ľudu poslanec Kubinsky? (Ne.) Nie.
Môžeme teda pristúpiť k hlasovaniu.
V zasadacej sále je prítomných 180 poslancov
Snemovne ľudu a 67 poslancov Snemovne národov zvolených
v Českej socialistickej republike a 72 poslancov Snemovne
národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.
Obidve snemovne sú uznášania schopné.
Najprv budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.
Kto z nich súhlasí s návrhom zákona
v znení spoločnej správy výborov Snemovne
ľudu a podľa odporúčania spoločného
spravodajcu výborov Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku.
(Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Poslanci Snemovne ľudu zákon o poľnohospodárskom
družstevníctve schválili.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.
Kto z nich súhlasí s návrhom zákona
v znení spoločnej správy výborov Snemovne
národov a podľa odporúčania spoločnej
spravodajkyne výborov Snemovne národov, nech zdvihne
ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Ne.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Ne.) Nikto.
Taktiež poslanci Snemovne národov zákon schválili.
Vzhľadom na súhlasné uznesenie oboch snemovní
konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej
socialistickej republiky schválilo zákon o poľnohospodárskom
družstevníctve.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 45, SL
č. 79, SN č. 88.)
Súdružky a súdruhovia poslanci, budeme pokračovať
v rokovaní. Ďalším bodom programu je
Vládny návrh zákona odôvodní
minister poľnohospodárstva a výživy Československej
socialistickej republiky súdruh Miroslav Toman. Prosím,
aby sa ujal slova.
Ministr zemědělství a výživy
ČSSR M. Toman: Vážený soudruhu generální
tajemníku, vážený soudruhu předsedo,
soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, z pověření
vlády Československé socialistické
republiky předkládám Federálnímu
shromáždění k projednání
a schválení návrh dílčí
novely zákona č. 123/1975 Sb., o užívání
půdy a jiného zemědělského
majetku k zajištění výroby, který
má úzkou vazbu na pátou část
zákona o zemědělském družstevnictví.
Půda je velkým společným bohatstvím.
Proto socialistická společnost po celé období
svého rozvoje usiluje, aby byla v celospolečenském
zájmu co nejlépe využívána. Zákon
č. 123 z roku 1975 vytvořil příznivé
podmínky pro posílení a stabilitu užívacích
vztahů socialistických organizací k půdě,
která je v soukromém vlastnictví.
Podle tohoto zákona je právo užívání
půdy a jiného zemědělského
majetku k zajištění výroby konstituováno
jako právo časově neomezené, které
nelze změnit nebo zrušit ani změnou osoby vlastníka.
Stupeň rozvoje výrobních sil a výrobních
vztahů v zemědělství vede k zavádění
nové velkovýrobní techniky a technologií,
které lze produktivně a racionálně
využívat především na ucelených
a technice přístupných pozemcích.
Požadavky na vysoce produktivní a racionální
hospodaření na půdě a na snižování
nákladů vyžadují, aby technika, budovy
a všechna zařízení byla maximálně
využívána a byla pro produktivní velkovýrobu
vhodná a potřebná. Vznikl tak stav, kdy je
ve společenském zájmu, aby zákon umožnil
rozšíření možností pro přenechání
pozemků nevhodných pro socialistickou zemědělskou
velkovýrobu, avšak i některých budov
jiným subjektům, a to jak socialistickým
a společenským organizacím, tak i jednotlivým
občanům.
Navržená změna v zákoně se nedotýká
základní funkce současného platného
užívacího práva, aby pozemky nevhodné
pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu
mohla socialistická zemědělská organizace
přenechat do dočasného užívání
svým členům nebo pracovníkům
a jiné státní nebo družstevní
organizaci k zemědělskému a zcela výjimečně
i k nezemědělskému využití. Společenským
organizacím a jiným občanům budou
takové pozemky předávány výhradně
pro zemědělské využití. Jedním
z důvodů převedení práva užívání
na jinou socialistickou organizaci, nebo i občana, může
být zřízení malé vodní
elektrárny. V případě schválení
návrhu zákona bude rovněž možné,
aby okresní národní výbor zrušil
na návrh vlastníka a se souhlasem zemědělské
organizace právo užívání nezastavěného
stavebního pozemku nebo hospodářské
budovy či jiné nepotřebné stavby,
což umožní, aby se užívání
takového pozemku nebo stavby ujal vlastník. V těchto
případech jde o řešení, které
bude využíváno především
v intravilánu obcí a umožní na takových
pozemcích výstavbu rodinných domků
nebo adaptaci budov na byty.
Navrhovaný zákon nebude mít dopad na státní
rozpočty federace a republik, ani na rozpočty národních
výborů. Nevyžaduje zvýšenou administrativní
náročnost, protože v něm navržený
postup při vracení budov a pozemků je administrativně
nenáročný a zejména zjednodušuje
postup pro občany.
Doporučuji proto, vážený soudruhu předsedo,
soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, jménem
vlády Československé socialistické
republiky, aby návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 123/1975 Sb., byl schválen
v předloženém znění se změnami
uvedenými ve společné zprávě
výborů sněmoven Federálního
shromáždění.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN J. Janík:
Ďakujem súdruhovi ministrovi Tomanovi.
Uvedený návrh prerokovali výbory ústavnoprávne
a pre poľnohospodárstvo a výživu oboch
snemovní. Prosím spoločného spravodajcu
výborov Snemovne ľudu poslanca Viktora Sidora, aby
predniesol spravodajskú správu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
V. Sidor: Vážený súdruh generálny
tajomník, vážený súdruh predseda,
vážené súdružky poslankyne a
súdruhovia poslanci, návrh novely zákona
č. 123/1975 Zb. úzko súvisí s návrhom
zákona o poľnohospodárskom družstevníctve.
Novelizácia je vyvolaná tým, že zmeny
v obsahu práva družstevného a náhradného
užívania, najmä pokiaľ ide o rozšírenie
prenechania pozemkov do dočasného užívania
a úpravu prevodu už nepotrebných hospodárskych
budov alebo iných stavieb, treba premietnuť i do obsahu
práva užívania k zabezpečeniu výroby.
Cieľom vydania novely je teda zabezpečiť súlad
užívacích vzťahov k pôde a inému
poľnohospodárskemu majetku. Toto je potrebné
i z rýdze praktických dôvodov, lebo subjektom
práva užívania pôdy k zabezpečeniu
výroby podľa zákona č. 123/1975 Zb.
sú i jednotné roľnícke družstvá.
V praxi je úplne bežné, že družstvo
obhospodaruje prirodzene rovnakým spôsobom pozemok,
ktorý má v družstevnom užívaní,
a susedný pozemok, ktorý užíva z právneho
titulu užívania k zabezpečeniu výroby.