Najvýznamnejšia zložka nákladov, t. j.
náklady materiálne, v súhrne hospodárskych
organizácií ČSSR dosiahli hodnoty 866,7 mld.
Kčs, čo predstavuje podiel 62,99 % na výkonoch.
Proti upravenému plánu bolo vynaložené
o 4,97 mld. Kčs viac materiálnych nákladov.
Porovnanie s úlohami päťročného
plánu však ukazuje na ešte výraznejší
výpadok efektívnosti využitia materiálnej
zložky nákladov v roku 1987, vyjadrený sumou
10,2 mld. Kčs.
Tak, ako to vo svojom prejave uviedol aj súdruh minister
Žák, nepriaznivý je tiež vývoj
zásob. Stav zásob v hospodárskych organizáciách
ku koncu roku 1987 dosiahol 565,2 mld. Kčs a zvýšil
sa oproti predchádzajúcemu roku o 2,6 %. Tento nepriaznivý
vývoj zásob sa odráža v spomalení
doby obratu, z ktorej je zrejmé, že sa nedarí
zlepšiť ich využitie a že zámery plánu
tu nie sú výrazne plnené. K nepriaznivému
vývoju zásob patrí tíež nerovnomernosť
zásob, ktorá sa počas minulého roku
ešte prehĺbila.
Na celkovom zaostávaní efektívneho využívania
materiálnej zložky nákladov sa významným
podielom zúčastnil celý súbor priemyselných
rezortov. Priemyselné organizácie sa nesplnením
redukovanej úlohy v oblasti materiálnych nákladov
pripravili o disponibilné vlastné zdroje v hodnote
takmer 3/4 mld. Kčs, ktoré im potom chýbali
k finančnému zabezpečeniu plánovaných
prídelov do fondov kultúrnych a sociálnych
potrieb a do fondov odmien, poprípade i obmedzilí
prostriedky použiteľné na plánovanú
redistribúciu medzi organizáciami.
S plánovanou úlohou v zabezpečení
materiálnych nákladov sa úspešne vysporiadali
iba organizácie bývalého rezortu Federálneho
ministerstva hutníctva a ťažkého strojárstva.
Ostatné priemyselné rezorty plánovanú
úroveň materiálnych nákladov nedosiahli.
K zvlášť významným výpadkom
došlo v rezorte bývalého Ministerstva priemyslu
ČSR, bývalého Ministerstva priemyslu SSR
a bývalého Federálneho ministerstva všeobecného
strojárstva.
S plánovanými úlohami v oblasti znižovania
materiálnych nákladov sa nevysporiadali ani organizácie
bývalého Federálneho ministerstva elektrotechnického
priemyslu, u ktorého spolu s vysokou dynamikou výkonov
sa predpokladá i rýchle tempo znižovania materiálnych
a celkových nákladov. Napriek tomu, že plánovaný
objem výkonov 55,9 mld. Kčs tento rezort splnil
na 102,1 %, v úrovni materiálových nákladov
zaostal za plánom o 0,12 bodu, čo predstavuje vyšší
vklad materiálnej zložky o cca 71 míl. Kčs.
Pritom ale tento rezort na spotrebe materiálu a nakupovaných
výrobkov dosiahol oproti plánu úspory okolo
78 mil. Kčs a na spotrebe paliva a energie úspory
cca 28 mil. Kčs. V nákladoch na opravy a udržiavanie,
na prepravnom, spojových poplatkoch a ostatných
materiálnych nákladoch však organizácie
rezortu uhradili viac o 120 mil. Kčs a na nájomnom,
cestovnom a ostatných službách nemateriálnej
povahy viac o 57 mil. Kčs ako predpokladal plán.
Štrukturálna skladba prekročenia materiálnych
nákladov demonštrovaná na príklade bývalého
rezortu elektrotechnického priemyslu je obdobná
i v súhrne priemyslových rezortov, u ktorých
sa takmer celý objem zvýšených materiálnych
nákladov koncentruje do položiek nákladov na
opravy a udržiavanie, prepravné, spojové poplatky
a ostatné náklady materiálnej povahy sumou
1,95 mld. Kčs a do položiek nájomného,
cestovného a ostatných služieb nemateriálnej
povahy sumou 0,90 mld. Kčs.
Výsledky dosiahnuté v roku 1987 ukazujú,
ktoré oblasti materiálnych nákladov sú
doteraz najproblematickejšie a kam je preto nevyhnutné
smerovať predovšetkým pozornosť riadiacich
hospodárskych pracovníkov. To však neznamená,
že oblasti spotreby materiálu, paliva a energie nie
je treba venovať náležitú pozornosť.
Veď práve odkrývanie rezerv v spotrebe zhmotnelej
práce prináša spoločnosti dvojaký
úžitok, a to najmä v úspore materiálových
nákladov na jednicu výroby a jednak vytváraním
materiálových predpokladov na zvýšenie
výroby z usporeného materiálu.
Čo je možné z výsledkov v rozvoji efektívnosti
v hodnotenom roku 1987 vyvodiť?
V úsilí o všestranný rozvoj efektívnosti
nemožno v roku 1986 poľaviť; okrem toho je nevyhnutné
v každej organizácii vytvárať technické
a organizačné predpoklady pre ďalšiu racionalizáciu
výroby.
Ako opatrenia je možno realizovať niektoré nasledované
návrhy:
1. Zavádzaním progresívnych technológií
dosahovať zvýšenie kvality vyrábanej produkcie
a racionálneho využitia surovín, materiálu,
palív a energie.
2. Sústavne dbať na dodržiavanie technologickej
disciplíny s cieľom obmedziť výskyt nepodarkov
a znehodnocovania materiálu.
3. Realizovať zvýšenú starostlivosť
o skladovanie surovín a materiálu, drobných
a krátkodobých predmetov, zabraňovať
ich znehodnocovaniu, zničeniu, poprípade rozkrádaniu.
4. Preverovaním spotrebných noriem odhaľovať
rezervy a odstraňovať akékoľvek nehospodárnosti
v materiálnej spotrebe.
5. Prehodnocovaním dislokácie dodávateľov
surovín a materiálu, dislokácie odberateľov
a kooperujúcich organizácií, a prehodnocovaním
voľby spôsobu prepravy hľadať cesty k znižovaniu
nákladov na prepravu. 6. Vytvárať organizačné
predpoklady pre zníženie nákladov na služby
spojov a sústavnú starostlivosť venovať
obmedzovaniu nákladov na cestovné a ostatné
služby nemateriálnej povahy.
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, dnešné prerokúvanie štátneho
záverečného účtu československej
federácie ukazuje, aký krok k intenzifikácii
sme už urobili. Praktické skúsenosti v rámci
prípravy na prebudovanie hospodárskeho mechanizmu
však postupne odhaľujú úskalia a prekážky,
ktoré musíme prekonávať. Dôležité
pritom však je, že nestojíme so založenými
rukami v očakávaní, že naše súčasné
problémy vyrieši niekto za nás. V tomto pozitívnom
prúde chceme i my, poslanci, členovia Strany slovenskej
obrody, priložiť ruku k dielu.
Ďakujem za pozornosť.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Čmelovi.
Odpolední jednání, soudružky a soudruzi,
bude řídit první místopředseda
Federálního shromáždění
soudruh Ján Marko.
Jako první v pokračující rozpravě
vystoupí poslankyně Buráňová.
V jednání budeme pokračovat ve 13.10 hodin.
Prosím vás, soudružky a soudruzi, o dochvilnost.
(Jednání přerušeno v 11.52 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 13.10 hodin.)
(Řízení schůze převzal první
místopředseda Federálního shromáždění
J. Marko.)
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Vážené Federálne zhromaždenie,
súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci,
vážení hostia, v prerušenom rokovaní
budeme pokračovať rozpravou. Udeľujem slovo poslankyni
Anne Buráňovej. Pripraví sa poslankyňa
Zdeňka Benešová.
Poslankyně SL A. Buráňová: Vážený
soudruhu generální tajemníku, vážený
soudruhu prezidente, vážený soudruhu předsedo,
vážené soudružky a soudruzi, mezi významné
programové cíle KSČ, které jsou zabezpečovány
státními orgány a směřují
k posilování sociálních jistot občanů,
patří všestranná péče
o rozvoj osobnosti člověka a jeho tvůrčích
sil. Není a nemůže být pochyb o tom,
jak rozsáhlou a koncepčně promyšlenou
sociální politiku uskutečňuje náš
stát směrem k občanům, a to od jejich
narození až po stáří. Tuto činnost
však nezajišťuje sám, ale v produktivním
věku pracujících ji zároveň
zabezpečují z vytvořených vlastních
zdrojů výrobní, rozpočtové
a příspěvkové organizace. Tyto úkoly
bych chtěla stručně dokumentovat na konkrétních
příkladech z mého volebního obvodu
Uherské Hradiště.
Náš okres je svým charakterem průmyslově
zemědělský, s výrazným zastoupením
strojírenského průmyslu. Průmyslové
podniky, vzniklé buď před druhou světovou
válkou nebo v období poválečném,
disponují sice sociálním zázemím,
ale vybudovaným podle dnes již zastaralých
norem. Současné kapacity sociálních
zařízení odpovídají tehdejšímu
stavu pracovníků, podstatně nižšímu
než je dnešní.
Důsledkem toho je skutečnost, že např.
kapacity závodních kuchyní neplní
dostatečně své úkoly.
K zajišťování žádoucích
sociálních záměrů proto vypracovaly
zainteresované orgány okresu dlouhodobé koncepce
rozvoje jednotlivých sociálních oblastí
s výhledem do roku 2000. Jde jak o koncepci rozvoje bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci, závodního
stravování, zdravotnictví, tak i péče
o pracovní prostředí. Tyto záměry
bych chtěla rozebrat podrobněji.
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
patří mezi prvořadé úkoly sociálního
rozvoje organizací. Jmenovité úkoly a opatření
jsou zaměřeny především na zvýšení
technické úrovně strojů a zařízení,
tedy takové, které by chránily člověka
před pracovními úrazy nebo jiným poškozením
zdraví. Je proto nutné zvýšit i účinnost
výchovy k bezpečné práci, odstranit
formálnost ve veřejných prověrkách
bezpečnosti práce, dodržovat předpisy
bezpečného pracovního prostředí,
bezpečné pracovní postupy apod. Tyto zásady
jsou známé, ale jejich realizace je někdy
velmi problematická. Nejlépe to dokladují
třístupňové kontroly ochrany a bezpečnosti
zdraví při práci. Až v 30 % podniků
mého volebního obvodu jsou v 1. stupni stále
zjišťovány závady v pravidelnosti provádění,
což umožňuje např. nepoužívání
ochranných pomůcek; 2. stupeň postrádá
většinou odbornou náročnost a dosud
zjišťujeme, že i 3. stupeň kontroly není
v mnoha případech prováděn ředitelem
organizace, předsedou ZV ROH a zdravotníkem.
Neřešené problémy zůstávají
i v úrovni pracovního prostředí. Nemůžeme
být spokojeni s vývojem ukazatele - počet
pracovníků na rizikových pracovištích.
Úroveň tohoto ukazatele v průběhu
7. pětiletky za ČSSR stoupla o 2,5 % a počet
těchto pracovníků překročil
600 tisíc. Znepokojivé je, že likvidaci rizikových
pracovišť se mnohdy brání i pracovníci,
kteří tam pracují. Příplatky
z důvodu rizikovosti jsou pro ně významnější
než ohrožení jejich zdraví. Ve výrobních
organizacích našeho okresu je v současnosti
456 silně rizikových pracovišť se 3684
pracovníky a 116 rizikových pracovišť
s 1976 pracovníky. Tuto situaci neřeší
ani soustava příplatků k pojistnému
- forma sankcí organizací. V roce 1987 jich bylo
takto postiženo 19 a 4 z nich platí příplatky
dlouhodobě. Sankce jsou však zřejmě
málo účinné a nezajišťují
žádoucí zlepšení neuspokojivého
stavu.
Cílem koncepce rozvoje závodního stravování
v našem okrese je zabezpečit ho do roku 2000 pro 60
% pracujících, což znamená nárůst
počtu strávníků o necelých
6 %. Situace u nás je však lepší než
celostátní průměr, který má
do roku 1990 stoupnout jen na 55,5 %. Jednou z cest k zabezpečení
uvedeného cíle je postupná rekonstrukce závodních
kuchyní a jejich vybavení moderní technologií.
Společným úsilím se nám již
podařilo vybudovat 3 nové kuchyně, přičemž
každá z nich poskytuje jídlo pracovníkům
dalších přidružených závodů
nebo organizací. V rekonstrukci je i další
závodní kuchyně, jedna je ve výstavbě
a s další v hodnotě 20 mil. Kčs se počítá
ještě v této pětiletce. Uvedu některé
pozitivní i negativní zkušenosti. Krajská
odborová rada v Brně zajistila investiční
limit na výstavbu závodní kuchyně
pro k. p. Agrozet v Uherském Brodě. Při jednání
o realizaci výstavby a vyčlenění finančních
prostředků byl však návrh zamítnut,
i když stávající kuchyně je zastaralá
a nemůže zabezpečovat potřeby. K jiné
situaci - pozitivní - došlo při hledání
dodavatele stavby závodní kuchyně pro n.
p. LET. Byla uzavřena dohoda s Okresním stavebním
podnikem, který převzal výstavbu s tím,
že závodní kuchyně bude zajišťovat
i stravování jeho zaměstnanců. Z obou
namátkově vybraných příkladů
je zřejmé, že i problematiku závodního
stravování je třeba řešit koordinovaně
a koncepčně, s předstihem alespoň
jedné pětiletky, za účasti a s přispěním
všech zainteresovaných organizací v daném
teritoriu.
Soudružky a soudruzi, v souhrnu péče o pracující
vystupuje do popředí i zdravotnická péče.
V průběhu 8. pětiletky se v ČSSR plánuje
zvýšení počtu lékařských
míst o 7,7 %, přičemž je nutno zabránit
poklesu počtu lékařů v závodních
zdravotnických zařízeních, ke kterému
došlo v poslední době. Cílem je zejména
rozšířit a zkvalitnit lékařskou
preventivní péči ve vazbě na charakter
práce, zdravotní stav, věk pracovníků
apod. Pro 8. pětiletku předpokládáme
v našem okrese dokončení nových zdravotnických
kapacit v okresní nemocnici a dokončení výstavby
polikliniky v Uherském Brodě. Trvalým úkolem
zůstává přitom rozšiřování
zdravotnických zařízení územně
orientovaných do střediskových obcí
s cílem poskytovat i zde komplexní zdravotnické
služby.
Rozšiřujeme i zdravotní péči
v podnicích. Tak např. v k. p. Agrozet bylo vybudováno
zdravotnické zařízení, které
snese nejpřísnější hodnocení.
I zde však máme problémy se stabilizací
lékařů.
Pozitivním příkladem je i závod Autopal,
který - z větší části
brigádnickou prací - vybudoval závodní
zdravotní středisko sloužící
jak pracovníkům podniku a místním
občanům, tak i pro obvod. Angažovaný
přístup v tomto směru nalézáme
i u jednotných zemědělských družstev,
která se podílejí na rekonstrukci obvodních
zdravotnických středisek a přispívají
ke stabilizaci lékařů tím, že
pomáhají řešit jejich bytové
problémy. Regenerace pracovní síly však
není zajišťována jen lékařskou
a lázeňskou péčí, ale i rekreací
pracujících a péčí o jejich
životní prostředí. V plánech
sociálního rozvoje za ČSSR na 8. pětiletku
uvažuje se s 15% nárůstem rekreačních
kapacit, takže v závěru pětiletky by
na 1 pracovníka mělo průměrně
připadat 9 dnů rekreačních pobytů.
V mém volebním obvodu je tato oblast zajišťována
takto: v Bílých Karpatech a v rekreační
oblasti Chřibů byly již vybudovány z
podnikových zdrojů 52 rekreační objekty
a při jejich výstavbě bylo odpracováno
desetitisíce brigádnických hodin. Jen v 8
velkokapacitních táborech je každoročně
rekreováno téměř 3 tisíce dětí.
Aby tato zařízení byla maximálně
využívána, slouží i mimo hlavní
sezónu jako školy v přírodě pro
děti z ekologicky nejvíce postižených
oblastí, např. pro téměř 1300
dětí ze severních Čech. Sdružováním
prostředků zainteresovaných organizací
se budují další kapacity.
Plány sociálního rozvoje na 8. pětiletku
zabezpečují v celé republice investiční
výdaje na ozdravná opatření, která
činí 27,7 % z celkových sociálních
investic. V mém volebním obvodu byla koncepce tvorby
a ochrany životního prostředí projednávána
na plenárním zasedání OV KSČ.
I když patříme do pásma vyhovujícího
životního prostředí, jsou i zde prostory
mimořádně narušené asi 2,3 %
- a území silně narušené - asi
7,3 % z celkové plochy okresu. Schválený
ekologický program předpokládá rozsáhlé
investiční akce zaměřené zejména
na zvýšení čistoty vod a snížení
exhalátů do ovzduší. Je proto snaha
modernizovat kotelny v největších podnicích
a stavět nové na plynná paliva.
Nelze také řešit omezení provozu motorových
vozidel, proto se jeví jako velmi naléhavá
potřeba vybudovat obchvat okresního města
Uherské Hradiště odklonem dvou značně
frekventovaných komunikací I. třídy.
Jde nejen o problém čistoty ovzduší,
ale hlavně o bezpečnost.
Vážené soudružky a soudruzi, ve svém
diskusním příspěvku jsem chtěla
ukázat na některé úkoly sociální
politiky a jejich konkrétní zajišťování
v mém volebním obvodu okresu Uherské Hradiště.
Jsou středem zájmu všech občanů
a při výkonu funkce poslance se s nimi každodenně
setkávám.
Zajišťování této oblasti je mimořádně
důležité zejména v současnosti,
kdy organizace začínají realizovat prvky
nového hospodářského mechanismu. Plánování
a tedy i plnění úkolů sociálního
rozvoje bude v pravomoci organizací, příslušných
orgánů ROH a samosprávných orgánů.
Kde si samostatně hospodařící organizace
neuvědomí, že dlouhodobé plnění
úkolů sociálního rozvoje je předpokladem
rozvoje aktivity pracujících při plnění
pracovních úkolů, může dojít
i k jeho přechodnému a společensky nežádoucímu
podcenění. Domnívám se proto, že
bychom mu všichni měli věnovat zvýšenou
pozornost.
Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem poslankyni Buráňovej.
Teraz dávam slovo poslankyni Benešovej. Pripraví
sa poslanec Jozef Stank.
Poslankyně SN Z. Benešová: Vážený
soudruhu generální tajemníku, vážený
soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci,
hlavní směry hospodářského
a sociálního rozvoje Československé
socialistické republiky ukládají zemědělsko-potravinářskému
komplexu trvale a při vysoké hospodárnosti
a kvalitě zabezpečovat racionální
výživu lidu a dále zvyšovat míru
soběstačnosti ve výrobě potravin.
Jde nesporně o velmi náročný úkol,
jehož naplnění vyžaduje aktivizaci všech
složek zemědělsko-potravinářského
komplexu, všech stupňů řízení
- od ministerstev po pracovní kolektivy.
Přestavba hospodářského mechanismu
je koncipována pro všechna odvětví národního
hospodářství s cílem harmonického
rozvoje všech odvětví. Je tudíž
logické, aby se harmonicky rozvíjel celek, musí
se rozvíjet každá jeho část,
tedy každé odvětví národního
hospodářství.
V rozpravách na schůzích Federálního
shromáždění bylo již několikrát
poukázáno na nevykrývání potřeb
zemědělské prvovýroby ve výrobcích
a službách ze strany dodavatelských odvětví
a na nutnost tento dlouhodobě nepříznivý
stav co nejdříve řešit a zlepšit.
Nemám na mysli pouze celkové objemy materiálně
technického zabezpečení zemědělství,
ale především časové zajištění
dodávek v požadovaném sortimentu a kvalitě,
ale i reálné ceně. My, zemědělci,
jako odběratelé, jsme zatím většinou
postaveni do situace, kdy v podstatě musíme odebrat
takové výrobky a suroviny, které nám
často monopolní výrobci či dodavatelé
nabízejí, bez ohledu na jejich užitnou hodnotu
a dále pak i bez ohledu na vztah mezi užitnou hodnotou
a odbytovou cenou, která je pohyblivá, zatímco
nákupní ceny zemědělských produktů
jsou až na výjimky pevné.
Za situace, kdy externí vstupy do zemědělství
se pohybují v rozmezí 65 až 70 % z materiálních
nákladů, je negativní dopad rychlejšího
růstu cen vstupů ve srovnání s vývojem
nákupních cen jedním z faktorů, které
brzdí růst efektivnosti zemědělské
výroby.
V souvislosti s připravovanou přestavbou hospodářského
mechanismu proto vznikají oprávněné
obavy, že ani v nových podmínkách po
komplexní přestavbě velkoobchodních
a nákupních cen se situace v této oblasti
radikálně nezmění.
Současně působící ekonomické
nás troje byly od roku 1977 několikrát upravovány
a koncipovány pro 8. pětiletku především
v zájmu podpory chovu skotu, hospodárnosti ve spotřebě
krmných směsí a průmyslových
hnojiv. Zavedením komplexního pojištění
úrody je podporována stabilita ekonomiky zemědělských
podniků vůči vlivu povětrnostních
podmínek.
Tyto změny ekonomických nástrojů měly
v zemědělských podnicích v mém
volebním obvodu, kterým je okres Přerov,
negativní dopad do snížení zisku kolem
40 mil. Kčs, tj. o 30 %. Totiž výrazný
finanční efekt v chovu skotu se nedostavil, neboť
zrušením specializačních příplatků
k nákupní ceně mléka se zhoršila
ekonomika výroby mléka. Nesnížila se
spotřeba průmyslových hnojiv. Rovněž
spotřeba krmných směsí se vzhledem
k jejich kvalitě nezměnila.