Súdružky a súdruhovia, výbory pre priemysel,
dopravu a obchod tiež sústredili svoju pozornosť
na plnenie súčasných úloh vo výrobných
rezortoch. Konštatovali, že v bývalom Ministerstve
hutníctva a ťažkého strojárstva
bol plán plnený celkom úspešne okrem
dodávok pre úlohy štátneho plánu
a efektívnosti vývozu.
Výrazne odlišný výsledok je v organizáciách
bývalého Ministerstva všeobecného strojárstva,
kde sa nepodarilo udržať tempo rozvoja z minulých
rokov. Nedosiahli sa plánované ciele intenzifikácie,
trvala vysoká platobná zadĺženosť,
rástli disproporcie v zásobách. Nedošlo
ani k podstatnému zlepšeniu v štruktúre
dodávok náhradných dielov. Aj odvody do štátneho
rozpočtu boli nižšie asi o 900 mil. Kčs.
Priaznivejšie výsledky dosiahol rezort elektrotechnického
priemyslu. Výbory pre priemysel, dopravu a obchod preto
požiadali ministra súdruha Gerleho, aby v novom ministerstve
nepripustil spriemerňovanie dobrých a zlých
výsledkov, aby sa tak zle hospodáriace organizácie
nemohli schovávať za celkové výsledky
nového ministerstva.
Pri prerokúvaní kapitoly Federálneho ministerstva
zahraničného obchodu výbory konštatovali,
že sa nepodarilo zastaviť pokles vývozu do nesocialistických
krajín. Pritom prišli k záveru, že stále
väčší význam nadobúda pomalé
prispôsobovanie výroby a komerčných
metód potrebe trhu.
Významné miesto v rokovaniach výborov - a
to z najrôznejších hľadísk - mala
pracovno-sociálna oblasť. Výbory pre sociálnu
politiku upozornili na to, že na všetkých stupňoch
riadenia je venovaná nedostatočná pozornosť
likvidácii neefektívnych a zastaralých výrob.
Iba výnimočne sa robí cieľavedomý
prísun pracovných síl z útlmových
programov do rozvojových s cieľom plne využiť
nové kapacity.
Takisto zahraničné a ústavnoprávne
výbory venovali zvýšenú pozornosť
vytváraniu podmienok pre konkrétne uplatňovanie
nových prístupov pri zabezpečovaní
súčasných úloh, najmä z hľadiska
hospodárnosti, účelovosti a maximálneho
efektu.
Súdružky a súdruhovia, pre ďalší
vývoj ekonomických vzťahov, štrukturálnych
zmien a efektívnosti v makro a mikrosfére bude mať
rozhodujúci vplyv cenová prestavba k 1. 1. 1989.
Výbory pre plán a rozpočet v tejto súvislosti
upozornili na vznikajúcu deformáciu v dôsledku
neplnenia úloh 8. päťročnice v znižovaní
nákladovosti. Preto musel byť korigovaný pôvodný
zámer, podľa ktorého malo dôjsť
k celkovému poklesu veľkoobchodných cien. Dnešné
prepočty ukazujú, že v najlepšom prípade
zostane ich hladina na rovnakej úrovni. Ďalšie
ústupky by však viedli k rastu inflačných
tlakov v celej ekonomike, vrátane negatívneho ovplyvnenia
maloobchodnej sféry. Bude tiež potrebné veľmi
starostlivo uvážiť spôsob, rozsah a formy
nadväzujúcej plynulej aktualizácie cien a jej
účinok na samofinancovanie podnikov, čo môže
vyvolať aj neočakávané štrukturálne
zmeny v sortimente alebo v smeroch odbytu produkcie.
Otázky nákladovosti a pripravovanej prestavby veľkoobchodných
a nákupných cien sa dotýkajú aj problematiky,
ktorá sa prerokúvala vo výboroch pre poľnohospodárstvo
a výživu. Veď celkový vzťah poľnohospodársko-potravinárskeho
komplexu voči štátnemu rozpočtu sa zhoršuje
a podiel poľnohospodárstva na tvorbe národného
dôchodku klesá. Problémy z národohospodárskeho
pohľadu sú preto omnoho širšie. Dovoľte
mi, aby som sa pri nich pozastavil.
Poľnohospodársko-potravinársky komplex patrí
zatiaľ v plnení úloh 8. päťročnice
k najlepším. A napriek tomu sú nad hodnotením
vývoja efektívnosti výroby potravín
rozpaky.
Stále častejšie sa v rôznej podobe objavujú
rôzne "úvahy" o nízkej efektívnosti
alebo dokonca o neefektívnosti našej výroby
potravín, o vysokých dotáciách, ktoré
sa vkladajú do poľnohospodársko-potravinárskeho
komplexu zo štátneho rozpočtu.
Ekonomická politika rôznych štátov v
poľnohospodárstve sa síce odlišuje, ale
smeruje v podstate k rovnakým cieľom - zabezpečiť
sebestačnosť vo výrobe potravín a tým
tiež politickú nezávislosť v tak citlivej
oblasti, ako je výživa obyvateľstva. Tento politický
aspekt je, podľa môjho názoru, aj u nás
rozhodujúcim momentom budúcej poľnohospodárskej
politiky.
Ak všeobecne hodnotíme rok 1987, musíme povedať,
že nepatril medzi najúspešnejšie. Väčšina
ukazovateľov, ktoré vyjadrujú vývoj
efektívnosti, ako napr. nákladovosť, rentabilita
a pod., v porovnaní s predchádzajúcim rokom
poklesli.
Ak by sme si zľahčili hľadanie príčin,
mohli by sme uviesť, že poľnohospodári zle
hospodárili. Avšak konzumenti potravín to v
zásobení trhu nepocítili. Hlbší
pohľad ukazuje, že klesá miera rentability poľnohospodárskej
výroby a že na hospodárskom výsledku
poľnohospodárskych podnikov sa stále viac podieľa
zisk z nepoľnohospodárskej činnosti. A to pokladám
za viac ako varujúce. Nie som nepriateľom pridruženej
výroby. Jej existenciu pokladám za dobrú
a potrebnú pre využitie pracovníkov a pre doplnenie
finančných zdrojov. Ale motív zisku sa stáva
stále viac tým hlavným a poľnohospodári
sú nútení už od samého začiatku
počítať, a zdôrazňujem, dobre
počítať. Veď v celých oblastiach
je poľnohospodárska výroba stratová,
napr. v Stredoslovenskom a Východoslovenskom kraji. Tieto
podniky vlastne všetky svoje finančné zdroje
získavajú z nepoľnohospodárskej činnosti.
Ak sa v rozhodujúcej miere nemôžu poľnohospodárske
podniky obrazne povedané "uživiť" poľnohospodárskou
výrobou, nie je to dobré ani pre nich, ani pre celú
spoločnosť.
Stratovosť alebo malá efektívnosť vlastnej
poľnohospodárskej výroby má rad príčin.
Dlhodobá tendencia rastu vlastných nákladov
v poľnohospodárstve je odrazom závislosti od
vývoja celej našej ekonomiky, pretože dve tretiny
vstupov zabezpečujú iné dodávateľské
odvetvia. Mnoho poslancov z tohto miesta niekoľkokrát
kritizovalo neúmerný rast cien strojov, zariadení,
stavebných prác, surovín a materiálov
v porovnaní s ich užitnými hodnotami. Situácia
sa však nezlepšila.
V súčasnosti sa pracuje na prestavbe veľkoobchodných
cien v celom národnom hospodárstve a v agrokomplexe
aj na prestavbe nákupných cien a ostatných
ekonomických nástrojov, pričom sa odvodmi
poľnohospodárskej dane a diferenciálnymi príplatkami
má riešiť diferenciálna renta. Pretože
zaradenie do produkčno-ekonomických skupín
bude mať zásadný ekonomický účinok
na každý poľnohospodársky podnik, je nutné
rozhodovať skutočne objektívne a uvážlivo.
Celospoločenské hľadisko je predovšetkým
v tom, že máme dosiahnuť sebestačnosť
v potravinách, a to nás núti vyrábať
potraviny vo všetkých výrobných oblastiach.
Proti sebe stoja dve hľadiská: rýdzo ekonomické
by malo zvýhodňovať lacnejšiu výrobu
na úrodnejších pôdach, zatiaľ čo
spoločensko-ekonomické musí brať do
úvahy potrebu udržania pracovných príležitostí
a tým aj osídlenie v menej úrodných
pohraničných a podhorských oblastiach v Čechách
a na Slovensku.
Situácía preto vyžaduje podrobne analyzovať
zdroje tvorby zisku za súčasného stavu ekonomických
nástrojov a pripraviť optimálne využitie
komplexu priamych i nepriamych ekonomických nástrojov
pripravených pre zavedenie do praxe od 1. 1. 1989, aby
čo najracionálnejšie ovplyvňovali rozmiestnenie
a intenzifikáciu poľnohospodárskej výroby
v diferencovaných výrobných podmienkach,
vytvárali predpoklady pre potrebnú rentabilitu,
ekonomickú sebestačnosť a samofinancovanie
podnikov.
Súdružky a súdruhovia, realizujeme v súčasnosti
hlboké premeny našej spoločnosti. Stále
viac sa presadzuje otvorenosť našej politiky. V ekonomickej
oblasti sme mali príležitosť posúdiť
dosiahnuté výsledky a zámery vlády
na najbližšie obdobie pri prerokúvaní
jednotlivých kapitol štátneho záverečného
účtu za rok 1987. Niektoré veci je však
treba ešte dodatočne ozrejmiť. Mal by som preto
otázku na súdruha ministra financií, aby
nás poinformoval o tom, aká je zadlženosť
našej republiky vo voľných menách voči
západným bankám. Pýtam sa na to z
toho dôvodu, že sobotňajšie Rudé
právo pod titulom "Medzinárodná zadĺženosť
stúpa" píše dosť nejasne o našej
situácii. Rovnaká otázka odznela aj na výbore
pre plán a rozpočet pri prerokúvaní
kapitoly Štátnej plánovacej komisie a žiaľ,
ani vtedy poslanci nášho výboru nedostali uspokojivú
odpoveď.
Záverom mi dovoľte konštatovať, že
okrem jednotlivých kapitol aj súhrn štátnych
záverečných účtov československej
federácie a vládny návrh uznesenia, ktorým
Federálne zhromaždenie schvaľuje štátny
záverečný účet československej
federácie za rok 1987 (tlač 76) bol riadne prerokovaný
na spoločnej schôdzi výborov pre plán
a rozpočet Snemovne ľudu a Snemovne národov
za účasti poslancov delegovaných ostatnými
výbormi. Ako spoločný spravodajca výborov
Snemovne národov môžem konštatovať,
že všetky výbory vyslovili s dosiahnutými
výsledkami za rok 1987 súhlas, a preto odporúčam
Snemovni národov, aby prijala navrhnuté uznesenie.
Ďakujem za pozornosť.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Csémimu.
Po zpravodajských zprávách budeme v jednání
pokračovat rozpravou. Písemně se do ní
přihlásili poslanci Žižka, Čmelo,
Buráňová, Benešová a Fanta.
Uděluji slovo poslanci Žižkovi.
Poslanec SN J. Žižka: Vážený
soudruhu generální tajemníku, vážený
soudruhu prezidente, vážený soudruhu předsedo,
vážená soudružky a soudruzi poslanci,
výsledky hospodaření za rok 1987 jsou nesporně
ve značném rozsahu ovlivněny technickou úrovní
a kvalitou produkce. Závěry XVII. sjezdu Komunistické
strany Československa v konkrétním rozpracování
a pak zejména závěry 5. zasedání
ústředního výboru Komunistické
strany Československa jednoznačně definují
problémy jakosti produkce nejen jako problémy ekonomické,
technické, ale především také
jako problémy politické, vzhledem k tomu, že
se v podstatě týkají celé společnosti.
Kvalita veškeré práce rozhoduje o možnosti
uskutečňování všech záměrů,
které si naše společnost v současné
etapě vytyčila.
Rozvoj společnosti a postupné uspokojování
základních potřeb vedou k posunu hodnot a
požadavků. Do pozadí ustupuje význam
množství výrobků a stále větší
důraz je kladen na jejich jakost. Týká se
to jak výrobků, tak i služeb. Kvalita ovlivňuje
efektivnost národního hospodářství
a podmiňuje srovnatelnost našich výrobků
se světovou produkcí nejen v technické úrovni,
energetické náročnosti na výrobu i
provoz, spolehlivost a životnost, ale také v ekonomických
parametrech.
Porovnáme-li výsledky hodnocení jakosti výrobků
roku 1983 proti roku 1987, pak bylo v roce 1983 zařazeno
více než 31 % výrobků ve vysoké
kvalitě, v roce 1987 již jen necelých 17 %.
V nízké kvalitě nebo nezařazeno bylo
přibližně 5 % v roce 1983, podíl veškeré
produkce stoupl z tohoto pohledu na plných 10 % v roce
1987. Zarážející je ten fakt, že
do stupně jakosti Q, kam se zařazují výrobky
vysoké jakosti, které odpovídají soudobým
poznatkům vědy a techniky a dosahují úrovně
vlastností srovnatelných zahraničních
výrobků, nebo je předčí, bylo
zařazeno jen 28 druhů z celé československé
produkce, z toho ani jeden výrobek ze strojírenství.
Z uvedeného vyplývá, že vědeckotechnické
a kvalitní parametry většinou nedosahují
potřebné světové úrovně,
což se přímo odráží v ekonomice.
Například v oblasti československých
strojírenských vývozů jsou rozdíly
v dosahovaných kilogramových cenách proti
průměru zemí EHS asi 1: 3, naopak při
dovozu platíme zhruba dvojnásobek. To má
za následek vývoz téměř 7 kg
československé strojírenské produkce
za jeden kilogram strojů a zařízení
provenience EHS. Tady je nutné ovšem brát v
úvahu vysokou hmotnost strojů při srovnatelných
výkonech, ale i koncepci odbytu - je nezbytně nutné
vytvářet stálé trhy a dbát
na možnost servisů a služeb, což výrazně
ovlivňuje jméno značky a ve svém důsledku
pak efekt obchodu.
Současný celosvětový trend směřuje
k vysoké spolehlivosti a k optimální životnosti
výrobků. Přitom za optimální
se považuje taková, která je technicky nejvýše
možná a současně uživatelsky účelná.
Výrobky s kratší než optimální
životností vyvolávají nutnost zbytečné
výroby, čerpání zdrojů, surovin,
energií a lidské práce. Současně
způsobují vznik nadbytečných odpadů,
které negativně ovlivňují životní
prostředí a vyžadují další
čerpání energie a práce na jejich
likviidaci.
V roce 1986 vláda Československé socialistické
republiky svým usnesením č. 338 přijala
opatření ke zvýšení jakosti československé
produkce. Souhrnné poznatky zejména výborů
lidové kontroly po více než ročním
působení tohoto usnesení ukazují,
že se objevují snahy změkčovat kritéria
jakosti, jsou tendence a pokusy objektivizovat příčiny
nejakostní výroby nízkou kvalitou vstupních
materiálů i zastaralostí výrobních
zařízení a podobně. Jsou i nadále
zjišťovány nedostatky v dodržování
technologické kázně v konstrukci a technologii
i technické přípravě výroby,
v manipulaci a skladování výrobků
i v dopravě výrobků. Tady v podstatě
přetrvává stávající
stav.
Z přijatých opatření se osvědčilo
snad jen nové znevýhodnění výrobků
se sníženou jakostí, kde jsou organizace povinny
dodatečně odvádět 10 % z velkoobchodní
ceny těchto výrobků. Mám proto otázku,
zda vláda bude přijímat další
opatření ke zvýšení jakosti produkce
nebo k důslednější realizaci usnesení
č. 338 z roku 1986.
Součástí opatření byly i zásady
jakosti prováděné Výborem lidové
kontroly Československé socialistické republiky;
cílem kontroly je prosadit podstatný obrat v jakosti
výrobků, upevňování pracovní
kázně a přísné dodržování
technologických postupů, zvýšení
účinnosti všech kontrol, jakož i účinné
řízení a kontrola výrobního
procesu ve všech jeho fázích.
Soudružky a soudruzi, že není nutné čekat
na vnější zásah, budu dokumentovat na
příkladu ze svého volebního obvodu
- n. p. Kovohutě Děčín, monopolní
výrobce trubek, tyčí, profilů a drátů
z hliníku a jejich slitin. Pracovní kolektiv podniku
dosahuje po celou řadu let velmi dobrých výsledků
v celé řadě oblastí, například
od roku 1980 plní výrobní a realizační
úkoly rovnoměrně ke dni, přičemž
ekonomické ukazatele zajišťuje minimálně
na úrovni plánu. V rámci VHJ Kovohutě
Praha patří mezi nejlepší, o čemž
svědčí i získání standarty
generálního ředitele za loňský
rok.
Otázce kvality je v tomto podniku věnována
soustavná pozornost, dokladují to i výsledky
v ukazateli meziročního snižování
ztrát z nekvalitní výroby o 5-10 %, který
je u všech řídících pracovníků
výroby stanoven jako jeden z rozhodujících
ukazatelů hmotné zainteresovanosti.
Přesto nelze říci, že je vše v
pořádku a není co řešit. Například
již řadu let vyrábějí Kovohutě
speciální trubky na výrobu táhel v
určité standardní kvalitě. V loňském
roce došlo ze strany odběratele k výraznému
tlaku na zlepšení povrchové kvality a tím
i k vyššímu materiálovému využití
při zpracování. Tento, lze říci
technicky a technologicky vážný problém,
se vlekl několik měsíců a v podstatě
se ho nedařilo vyřešit. Po věcných
a konstruktivních jednáních s odběratelem
byla v dubnu ustanovena pracovní skupina 20 odborníků,
která se schází minimálně 3
x měsíčně. Daný problém
je řešen formou konkrétních termínových
úkolů, a to úspěšně. Z
těchto porad vyplynula i možnost zavedení nové
technologie trubek. Uvádím tento příklad
proto, že praktické zkušenosti ukazují,
že pokud chceme vyrábět kvalitněji,
je nezbytně nutné hledat rezervy ve vlastní
práci. Požadovaná kvalita výrobku vzniká
v konkrétní podobě již v momentu vývoje
nového výrobku. Zde by měly sehrát
svou úlohu i státní a vzorkové zkušebny.
Proces řízení kvality začíná
již v projekci; zde musí být kladen důraz
na přípravu správných výrobních
podkladů dílenských výkresů,
odpovídajících technologií a použití
materiálů. Pozornost je nutno věnovat na
oblast nástrojů a pracovních pomůcek.
Znamená to, že výrobce nemůže spoléhat
na mezioperační a konečnou kontrolu, ta nepostihne
závadu detailu, který ovlivní hodnocení
celku. Na způsob hodnocení kvality uvedu rovněž
jeden příklad z volebního obvodu:
TOS Varnsdorf - výrobce vodorovných vyvrtávaček
v objemu 490 mil. Kčs ročně. Vývoz
tvoří téměř 55 % produkce,
z toho do nesocialistických zemí 26 %. Hovoříme-li
o kvalitě, pak tento podnik má pouze 0,15 % reklamací
své výroby. Podle zkušeností z tohoto
podniku je neobjektivní hodnocení statistickým
způsobem, který nerozlišuje drobné a
zásadní závady. Porucha systému či
závada povrchové úpravy - oboje určí
stroj jako nekvalitní výrobek v hodnotě přes
1 mil. Kčs bez ohledu na čas a náklady nutné
k odstranění vady. Ukazuje se, že závady
z reklamací uživatelů jsou jiného charakteru
než ty, které uplatňuje kontrola.
Největší problémy způsobují
elektronické systémy, 75 % všech reklamací
je z této oblasti. V TOS řešili tuto otázku
zřízením servisního střediska
Tesly přímo v podniku a zahořováním
systémů přímo na stroji. Každá
závada zjištěná Inspektou je analyzována
a dohodnuta cesta k odstranění. Z hlediska konkurenceschopnosti
se zde vyskytuje problém servisu. Pro posílení
práce obchodnětechnických služeb je
v tuzemsku dohodnuta spolupráce s inženýrskou
projektovou a odbytovou organizací, čímž
bude dán prostor pro posílení zahraničního
servisu.
Vážené soudružky a soudruzi, v uvedených
souvislostech nemůžeme opomenout úlohu lidského
činitele. V celé historii výstavby socialismu
bylo nejednou konstatováno, že o všech úsecích
rozhodují lidé se zdokonalenými znalostmi,
schopnostmi, mravními hodnotami, politickým rozhledem
i celkovým způsobem života. Platí to
i při řešení takového vážného
a velmi aktuálního problému, jakým
je výrazné zvyšování kvality
veškeré produkce. Musíme všichni usilovat
o to, abychom za rok, až budeme hodnotit výsledky
hospodaření v roce 1988, mohli konstatovat, že
právě iniciativa a aktivita lidí se výrazně
podílela na úspěšném řešení
takového problému, jakým je kvalita výroby
a veškeré práce.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Žižkovi,
slovo má poslanec Čmelo Alois.
Poslanec SL A. Čmelo: Vážený
súdruh generálny tajomník Ústredného
výboru Komunistickej strany Československa, vážený
súdruh prezident, vážený súdruh
predseda Federálneho zhromaždenia, vážené
súdružky poslankyne, vážení súd
uhovia poslanci, pri prerokúvaní kapitol štátneho
záverečného účtu vo výboroch
Federálneho zhromaždenia sa rokovanie sústreďovalo
na otázky vyplývajúce z realizácie
strategickej línie urýchlenia ekonomického
a sociálneho rozvoja našej ekonomiky vytýčenej
XVII. zjazdom KSČ, ku ktorému sa v plnej šírke
prihlásili aj členovia S trany slovenskej obrody.
Postup intenzifikácie národného hospodárstva,
tempo vedeckotechnického rozvoja a zvyšovania efektívnosti
ukazujú, ako sa nám -. darí vytvárať
zdroje pre potreby národného hospodárstva.
Úlohy, uložené XVII. zjazdom KSČ a plenárnymi
zasadnutiami ÚV KSČ, kladú dôraz na
sústavné prehlbovanie efektívnosti vo všetkých
sférach hospodárskej činnosti.
Zameranie pozornosti n a rozvoj efektívnosti vytyčuje
zásadnú zmenu v pohľade na rozvoj socialistickej
spoločnosti, t. j. prechod od kvantity na všestranný
rozvoj jej kvalitatívnej stránky, a to v najširšom
slova zmysle, od úsilia o skvalitňovanie technickej
úrovne jednotlivých výrobkov a služieb
až po dosiahnutí maximálnych efektov vo všetkých
oblastiach hospodárenia.
Či sa nám to bude páčiť, alebo
nie, základným nástrojom dosiahnutia maximálnych
efektov sa musí stať všeobecné úsilie
o znižovanie nákladov na jednicu výroby alebo
služieb.
Výsledky roku 1987 v súhrne hospodárskych
organizácií ČSSR ukázali, že
oproti roku 1986 došlo k poklesu podielu celkových
nákladov na výkonoch iba o 0,02 bodu, čo
však signalizuje, že ani úlohy upraveného
plánu roku 1987 neboli splnené, takže došlo
k výpadku v tvorbe zisku v hodnote cca 6,70 mld. Kčs.
K naplneniu zámerov 8. päťročného
plánu pre rok 1987 pritom chýba 1,07 bodu, čo
predstavuje asi 14,68 mld. Kčs nerealizovaného zisku.
Neplnenie úloh v znižovaní nákladov,
najmä materiálových, vyvolalo nesplnenie plánu
upravených vlastných výkonov a zisku, a tým
aj odvodov do štátneho rozpočtu. Vysoké
prekračovanie plánovaných stavov zásob
bolo spolu s nedostatočnou tvorbou zdrojov hlavnou príčinou
rastúcej platobnej neschopnosti podnikovej sféry.