Úterý 3. května 1988

A nejen to. U investičních akcí, které podléhají rozhodování centra, mají tyto komise i příslušné resorty zcela jednoznačnou odpovědnost za to, že technickoekonomická úroveň navrhovaných projektů bude mít při uvedení do provozu potřebné parametry.

Členové vlády odpovědní za řízení procesů uplatňování vědeckotechnického rozvoje, ať už v příslušné státní komisi či v resortech, si musí postavit otázku, co vlastně udělali pro pokrok v této oblasti, co se změnilo k lepšímu, kde jsme jasně postoupili kupředu. Ano, dnešní hospodářský mechanismus dostatečně nemotivuje podniky tímto směrem, pro mnohé zůstává hlavním plnit plánované ukazatele, hlavně upravené vlastní výkony i za cenu zvýšení materiálových nákladů, prostě vydělat si na mzdy. Ale jaká je to úroveň řídící práce, jaká je to úroveň uvažování o zajištění budoucího rozvoje, když nesledují to nejdůležitější, a to je růst produktivity práce, růst technickoekonomické úrovně výroby.

Z této kritiky musí odpovědní členové vlády vyvodit v zájmu zabezpečení úkolů 8. pětiletky konkrétní závěry. Nemohou svalovat vinu jeden na druhého, ale v rámci své odpovědnosti, ve vzájemné spolupráci dosáhnout obratu v této základní otázce.

Nedostatečný průnik vědeckotechnického pokroku od výroby a namnoze pracovní i technologická nekázeň, nízká úroveň organizace a kontroly v mnoha podnicích a závodech se promítají do celkově neuspokojivé kvality naší produkce. Především v tomto směru se musíme srovnávat se světem. Ne objem, ale kvalita je dnes rozhodující na světovém trhu. Na tento požadavek naše výroba nedokázala dostatečně reagovat.

Podle rozhodnutí z konce roku 1986 uskutečňují Výbory lidové kontroly v současné době prověrky jakosti ve 40 organizacích. Závažné nedostatky v kvalitě pak projednaly s řediteli dalších 64 podniků. Prověrky v rozhodující většině případů prokazují, že je reálné zvýšit kvalitu vlastním úsilím podniků, a to především zlepšením organizace výrobního procesu, důsledným dodržováním technologické kázně a větší pozorností předvýrobním etapám. Nejsou to tedy ony tzv. "objektivní příčiny", například kvalita materiálu, nástrojů, nebo stav opotřebení strojů, ale naopak nízká disciplína a náročnost řízení, které jsou mnohde určujícími faktory nižší kvality našich výrobků.

Přímé ztráty z nejakostní výroby jsou stále vysoké a v rozhodujících průmyslových odvětvích dosahují ročně téměř 4 mld. Kčs. Ještě větší důsledky však nízká kvalita vyvolává v poklesu efektivnosti čs. vývozu. Kontrolní orgány nadále vylučují neúměrně vysoký podíl produkce z exportu, a přesto nám ztráty z reklamací rostou rychleji než objem vývozu. Z jejich titulu činí vícenáklady na reklamace půl mld. Kčs ročně a především tím zpochybňujeme pověst československých výrobků na zahraničních trzích.

Neuspokojivý postup intenzifikace se nepříznivě promítá i do vývozní schopnosti naší ekonomiky. I když se v zásadě daří zabezpečovat mírný předstih obratu zahraničního obchodu před tempem růstu národního důchodu, nelze tento vývoj jednoznačně označit za efektivní zejména proto, že se ve vývozu nezvyšuje podíl výrobků s vyšším stupněm vkladů vědy a techniky.

Koncepce zahraničně obchodní činnosti, kterou podle zadání 7. pléna ÚV KSČ vláda projedná v nejbližší době, musí jednoznačně ukázat na příčiny nízkého zhodnocování našich výrobků v mezinárodní směně a na reálná a realizovatelná východiska z dnešního nedobrého stavu.

Ve vztahu k socialistickým zemím se vývoz v roce 1987 oproti roku 1985 zvýšil o 9,5 %.

Ve vztahu k nesocialistickým zemím je však situace neuspokojivá. Od roku 1985 se vývoz snižuje a plán v roce 1987 byl splněn jen na 98,1 %. Nebylo dosaženo ani plánované efektivnosti vývozu a navíc musíme odbyt řady našich výrobků zajišťovat ve stále větším rozsahu poskytováním vývozních úvěrů. Příčiny tohoto stavu musí výrobci hledat u sebe, v kvalitě, v technickoekonomické úrovni svých výrobků, v nedostatečné pružnosti a spolehlivosti dodacích lhůt a servisu.

Devizová pozice našeho státu je v zásadě vyrovnaná. To znamená, že naše pohledávky zhruba kryjí naše závazky. Toto na první pohled příznivé konstatování je však vnitřně rozporné a zakrývá některé problémy. Především v tom, že neuspokojivé plnění vývozu do nesocialistických zemí a platební potíže některých našich partnerů z rozvojových zemí i nutnost zajistit nezbytný nadplánovaný dovoz vedly v uplynulém období k mírnému zvýšení naší zadluženosti ve volných měnách oproti záměrům 8. pětiletky.

Za této situace musíme i nadále věnovat mimořádnou a soustavnou pozornost otázkám vývozu a zajišťování vyrovnané platební bilance státu. Ve vztahu k zemím Rady vzájemné hospodářské pomoci jsme celkově v aktivní pozici.

Všechny až dosud uvedené problémy a odchylky od sjezdové linie mají samozřejmě i subjektivní příčiny. Spočívají v tom, že kvalitativní stránky reprodukčního procesu se zatím nestaly hlavním předmětem úsilí vedoucích pracovníků všech organizačních stupňů a pracovních kolektivů vůbec.

Plánům některých odvětví a řady výrobních hospodářských jednotek chybí všestranné věcné zajištění. Namísto zcela konkrétních technickoorganizačních opatření, která mají zajistit snižování materiálových a ostatních nákladů, zůstávají mnohde pouze u formálního rozpisu směrných čísel. Navíc došlo i k chybným plánovacím rozhodnutím, ke stanovení zřejmě nereálných úkolů v některých odvětvích.

To se projevilo zvláště v podnicích řízených ministerstvy průmyslu České socialistické republiky, Slovenské socialistické republiky a bývalého ministerstva všeobecného strojírenství. Oproti úkolu 8. pětiletky došlo v jejich prvních dvou letech v ministerstvu průmyslu České socialistické republiky k nesplnění upravených vlastních výkonů v rozsahu 9,3 mld. Kčs, u ministerstva průmyslu Slovenské socialistické republiky to činilo 1,9 mld. Kčs a ve všeobecném strojírenství 1,5 mld. Kčs.

V souhrnu tedy tento výpadek činil 12,7 mld. Kčs. To se pochopitelně výrazně promítá v neuspokojivém zajištění dodávek pro vnitřní trh a samozřejmě také v celkovém materiálně technickém zásobování národního hospodářství.

V důsledku toho jsme do letošního roku vstoupili s mnohem nižší výchozí základnou, než vytyčovala 8. pětiletka. Celá tato záležitost má svůj počátek v chybných rozhodnutích Státní plánovací komise i obou plánovacích komisí národních, stejně tak jako příslušných resortů. Spočívala v tom, že byly stanoveny zřejmě nereálné úkoly ve snižování materiálových nákladů, v objemu upravených vlastních výkonů a zisku.

V zájmu vytvoření reálné základny pro rytmičtější výrobu a stabilizaci pracovníků přijala federální vláda opatření ke zreálnění tempa snížení materiálových nákladů a ke zvýšení dovozu pro výrobní spotřebu.

Důsledky těchto, podle našeho názoru nezbytných zásahů, představují v celé pětiletce řád 40-50 mld. Kčs národního důchodu. Pouze v letošním roce reprezentuje tento zásah oproti původním úkolům 8. pětiletky 10-12 mld. Kčs. Toto rozhodnutí směřovalo zejména ke zlepšení situace v materiálně technickém zásobování, ke zmírnění napětí v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Ale přes uvedená závažná opatření se situace v této oblasti v široké míře nezlepšila.

Vedle neplnění záměrů ve snižování materiálové náročnosti výroby jeden z nejzávažnějších důvodů spočívá v nadměrném růstu zásob v národním hospodářství. Za poslední dva roky vzrostly o 35 mld. Kčs, což je více než celý přírůstek národního důchodu za uplynulé dva roky. Tato zbytečně umrtvená produkce chybí tam, kde ji potřebujeme - na vnitřním trhu v podobě hotových výrobků a ve výrobním procesu v podobě surovin a materiálů.

Z uvedeného je zřejmé, že situaci v národním hospodářství posuzujeme kriticky a otevřeně. To platí zejména o porovnání tendencí vývoje s náročnými cíli 8. pětiletky.

Ve srovnání se sedmou pětiletkou tu existují pozitivní změny. Růst národního důchodu je ve srovnání s ročním průměrem dosaženým v sedmé pětiletce přece jen vyšší. A to nehovořím o srovnání tohoto růstu s prvními třemi léty minulé pětiletky, kde je více než dvojnásobný. Stejně tak je třeba zdůraznit, že dáváme nemalé vklady do budoucnosti v podobě výstavby jaderné energetiky, a zvláště investic v Sovětském svazu, které nám na mnohá další léta, nejméně na dvě až tři pětiletky, zaručí dodávky plynu, železné rudy a dalších surovin. A nejsou to jen tyto otázky, které lze zařadit k pozitivům.

Jsme si vědomi, že rozhodující nyní je, abychom co nejrychleji a také co nejúčinněji reagovali - a to na všech stupních řízení na současná slabá místa.

Především je třeba důsledně splnit plán letošního roku. Hlavně v jeho kvalitativní skladbě, ve struktuře i sortimentu. Z toho hlediska prvé dva měsíce tohoto roku ukazují na určité zlepšení.

Některé problémy plánu letošního roku bude třeba ještě dořešit, a to zejména v užití produkce. To proto, že - jak jsem již uvedl plán počítá u některých odvětví s nižší výrobou zboží. Dořešení otázek užití produkce se týká jak vnitřního trhu, tak vývozu, investiční výstavby i materiálně technického zásobování. Tento úkol nebyl plánovacími orgány ani resorty - federálními i národními dosud doveden do konce.

Dořešit ústředně bilancované položky, to je odpovědnost centrálních orgánů i výrobních hospodářských jednotek. Z případů, kdy se naprosto neodpovědně narušují hospodářské smlouvy, zejména v oblasti vnitřního trhu je třeba vyvozovat přísné kádrové závěry.

Víme, jak závažné změny se připravují v centru i v podnikové sféře. Jsou zde tedy i různé spekulace v souvislosti s tím. Je tu i snaha vytvořit si pro nástup do nového systému řízení výhodnou, tedy nižší výchozí základnu, se záměrem - přirozeně nereálným - aby v důsledku toho byly stanoveny méně náročné ekonomické normativy. Je tu i snaha - zvláště u subdodavatelů - vynutit si zvýšení cen některých výrobků, kde dosahují nižší rentability. Místo snižování nákladů se hledá tato nepřijatelná cesta.

Nelze přehlížet ani to, že na různých stupních řízení se u některých pracovníků objevuje určitá existenční nejistota. To při tak rozsáhlé reorganizaci bylo možné předvídat, ale neplnění úkolů z tohoto důvodu není možné tolerovat.

V období příprav plánů na léta 1989-1990 je třeba na Státní plánovací komisi, na národních komisích a na resortech intenzívně pracovat na tom, aby se v obsahu plánů dvou koncových let pětiletky maximálně uplatnily ekonomické podmínky předpokládané v nové soustavě.

Probíhající experimenty totiž naznačují, že je to cesta jak napomoci plnění náročných kvalitativních ukazatelů, jak vytvořit podmínky pro urychlení výrobkových inovací, jak přizpůsobovat sortiment požadavkům zákazníků, jak lépe hospodařit se zásobami a celkovou materiálovou spotřebou. V experimentujících podnicích lze zaznamenat pozitivní změny zejména ve vnitropodnikové organizaci, ve vyšší motivaci vedoucích i pracovních kolektivů na efektivních výsledcích.

Reálná východiska z této složité situace v národním hospodářství tedy existují. Musíme však na všech stupních řízení překonat určitou netečnost či škodlivé představy, že toto období je třeba nějak přežít a že nová soustava pak vše zázračně srovná. Je tomu právě naopak. Ten resort či podnik, který úkoly 8. pětiletky nesplní, si připravuje nemalé obtíže v následujících letech. A tak už v této pětiletce vlastně rozhoduje každý podnik i resort o výsledcích hospodaření v příštím období.

Soudružky a soudruzi poslanci, i za této situace v tvorbě zdrojů se dosud dařilo zabezpečovat plánem předpokládaný přírůstek osobní a hlavně společenské spotřeby. Zachování a další zlepšení životní úrovně občanů je však spojeno se stále většími obtížemi.

Plán maloobchodního obratu se značně překračuje, ale na trhu chybí určité druhy textilního zboží, obuv, stavebniny, výrobky spotřební elektroniky, náhradní díly všeho druhu i další sortiment spotřebního zboží.

V těchto dnech zevrubně projednáváme otázky stabilizace vnitřního trhu ve zbývajících letech osmé pětiletky. Počítáme s tím, že uvolníme více prostředků na dovoz chybějícího zboží, hledáme i cesty ke snížení exportu v těch artiklech, kterými není náš trh dostatečně zásoben. Hlavní ovšem je, aby všechna odvětví, která vyrábějí zboží pro vnitřní trh, zabezpečila plánované dodávky, plnila uzavřené hospodářské smlouvy, přizpůsobovala se požadavkům na sortiment i kvalitu zboží.

Nemůžeme být spokojeni ani s prací vnitřního obchodu. Lepší průzkum trhu, respektování přání zákazníka, poznání jeho potřeb, operativní reagence na nejrůznější výkyvy v poptávce, to jsou problémy, se kterými se musí ministři vnitřního obchodu a jim podřízené organizace vypořádat.

S cílem rozšířit nabídku spotřebního zboží realizuje vláda ve spolupráci s vládami republik několikaletý program modernizace vybraných výrob spotřebního zboží. Za tím účelem jsme uvolnili na modernizaci vybraných výrob spotřebního průmyslu pro osmou pětiletku 4,5 mld. Kčs. Jde o modernizaci technické základny textilního, oděvního a kožedělného průmyslu dovozem progresivní techniky z nesocialistických zemí.

Modernizační program má vytvářet podmínky pro lepší uspokojování potřeb našeho trhu u žádaných výrobků pletařského, oděvního a kožedělného průmyslu.

V těchto modernizačních akcích bude třeba pokračovat i v dalších odvětvích. Například u barevných televizorů i přes poměrně vysoký vzestup tuzemské výroby i dovozu je nutné počítat s tím, že poptávku bude možné plně uspokojit teprve koncem tohoto pětiletí.

Vůbec výrobě spotřebního zboží ve strojírenství a elektronice nebyla věnována dostatečná pozornost. Nebyly tam vkládány potřebné investice, a to je třeba v následujících plánech zohlednit.

Jestliže tolik zdůrazňujeme význam a potřebu co nejlepšího zabezpečení vnitřního trhu, platí to v plném rozsahu i o službách, včetně veřejného stravování, dopravy a spojů. Jejich stav je všeobecně znám. Zdaleka neodpovídá stávající úrovni osobní spotřeby našich občanů. Vláda si je vědoma, že zvýšit jejich úroveň nutně předpokládá jejich dokonalejší materiálně technické zabezpečení, podstatnější zvýšení počtu kvalifikovaných pracovníků, lepší vybavení drobnou strojovou technikou a nářadím.

Pokud jde o materiálně technické zásobování služeb. výrobního družstevnictví a místního průmyslu, je třeba zabezpečit, aby už v samotném plánu byly vytvářeny přiměřené předpoklady, které by přispívaly k plynulejšímu zásobování této sféry. Výrobní podniky by ovšem měly také aktivněji a s větším pochopením reagovat na potřeby těchto odvětví, nabízet nejrůznější materiály i stroje a zařízení. Stejně tak ani národní výbory nemohou čekat se založenýma rukama, ale hledat pro své podniky příslušné partnery, kteří mohou přispět k zabezpečení rozvoje příslušných služeb, činností, a tím k lepšímu uspokojování potřeb obyvatelstva.

V poslední době roste počet občanů, kteří chtějí poskytovat služby v drobných provozovnách nebo individuálně. Je to dobrý jev a národní výbory by je měly rozhodněji podporovat. Je tu nutné zbavit se váhavosti a předsudků. Spolu s tím ovšem bude třeba řešit i otázky spojené se zajištěním vhodných prostorů a v neposlední době posilovat i jejich sociální jistoty.

Vytvoření široké základny pro legální poskytování služeb umožní všem občanům, kteří se chtějí v této oblasti uplatnit, aby se do ní včlenili. Zároveň však budeme vyžadovat, aby řádně plnili své zákonné povinnosti vůči státu, zejména v daňové oblasti.

I napříště budeme pokračovat v odstraňování organizačních a administrativních bariér, které by jakkoliv překážely plnému uspokojování potřeb lidí.

Jestliže tak široce a kriticky hodnotíme nedostatečnost vnitřního trhu a služeb, pak to děláme s vědomím závazku umožnit občanům, aby mohli realizovat své příjmy, které za dvě léta vzrostly o více než 6,5 %. To znamená, že tyto příjmy a v nich zejména průměrné mzdy rostou rychleji, než předpokládal plán. Reálné příjmy za toto období vzrostly o 6 %, což svědčí o poměrné stabilitě životních nákladů.

Co ovšem zůstává kamenem úrazu, to je okolnost, že se nám stále nedaří, aby se výrazněji diferencovaly odměny za dobrou a špatnou práci, a to nejen mezi jednotlivci, ale i mezi kolektivy a celými podniky. Znovu a znovu se přesvědčujeme, že denivelizaci mezd, zdravé a náročné klima pro hmotnou zainteresovanost nelze zavést sebepromyšlenějším usnesením nebo nadekretovat shora. O tom mimo jiné svědčí kritika, rozpaky i některé projevy nesouhlasu s opatřeními vlády směřujícími ke zvýšení ekonomické účinnosti mzdových soustav.

Jsme si této kritiky vědomi. Současně však musíme říci, že na ni nelze reagovat provedením nějaké další, dokonalejší přestavby mezd, neboť jádro všech nedostatků spočívá jednak v celém dnešním hospodářském mechanismu, jednak v tom, že existuje nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na vnitřním trhu a v neposlední řadě i v nedostatcích praktického uplatňování mzdové politiky v závislosti na skutečných výsledcích. Jen jeho komplexní přestavbou lze docílit stavu, kdy podniky budou tvrdě nuceny ke kvalitní práci, kdy žádný řídící orgán přitom nebude mít možnost ustupovat ani v případech, kdy neefektivnost povede i k možnému snížení mezd nebo naopak, zasahovat v případech, kdy prokazatelný hospodářský efekt umožní výrazný vzestup výdělků. Jen v takovém náročném ekonomickém prostředí lze plně prosadit sociální spravedlnost, potřebnou denivelizaci, uplatnění socialistických principů odměňování za práci vůbec.

Poslanci jsou seznámeni s obsahem sociálních opatření, která sledují zvýšení společenské pomoci důchodcům, rodinám s dětmi a mladým manželstvím. Vláda plní svůj závazek přijatý společným usnesením předsednictva ústředního výboru strany, vlády, Ústřední rady odborů a Socialistického svazu mládeže připravit v důchodovém zabezpečení systém průběžného přizpůsobování důchodů růstu mezd. V závislosti na rozvoji ekonomiky a možnostech naší společnosti bude tento systém připraven k realizaci v závěru této pětiletky.

Současně počítáme s tím, že v zájmu zdravého vývoje mladé generace připravíme koncepci politiky státu ve vztahu k rodině, která je základní buňkou našeho společenského organismu.

Vláda bude věnovat pozornost rozvoji zahraničního cestovního ruchu jako významného prostředku své hospodářské a sociální politiky s cílem umožnit stále většímu počtu občanů, zejména mládeže, poznání jiných zemí. Za tím účelem připravujeme některá opatření ke zjednodušení výjezdů československých občanů do zahraničí - do socialistických i nesocialistických zemí - včetně usnadnění a rozšíření styků mezi příbuznými. Ve vazbě na naše devizové možnosti jsou posuzovány i otázky zabezpečování prostředků do těchto zemí tak, aby je mohli občané pravidelně v určitém časovém období - zřejmě v průběhu jednou za tři roky - využívat. Většina těchto opatření se má uplatnit už v příštím roce.

V popředí zájmu společnosti se oprávněně ocitají otázky související se stavem životního prostředí, zejména v některých částech republiky. Usilujeme o plnění ekologického programu, který tvoří vážnou součást 8. pětiletého plánu. Jeho podstatu tvoří mimo jiné stavby o celkovém objemu 17 mld. Kčs. Kontrola plnění tohoto programu v nedávné době ukazuje u některých organizací vážné nedostatky. Některé investiční akce se opožďují. V uplynulých dvou letech mělo být zahájeno 68 ekologických staveb, 17 jich však bylo odsunuto. Situace se v důsledku projektové a dodavatelské nepřipravenosti opakuje i letos. To nelze nadále tolerovat.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP