Vládní návrh odůvodní ministr
financí Československé socialistické
republiky soudruh Jaromír Žák. Prosím,
aby se ujal slova.
Ministr financí ČSSR J. Žák: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, vláda Československé
socialistické republiky předkládá
Federálnímu shromáždění
Československé socialistické republiky k
projednání a vyslovení souhlasu návrh
Smlouvy mezi vládou Československé socialistické
republiky a vládou Řecké republiky o zamezení
dvojího zdanění a zabránění
daňovému úniku v oboru daní z příjmu.
Sjednání této smlouvy bylo schváleno
vládou ČSSR a smlouva byla podepsána ministry
zahraničních věcí ČSSR a Řecka
v Athénách dne 23. října 1986.
Smlouva s Řeckem o zamezení dvojího zdanění
je další z řady daňových smluv,
které jsou důležitým nástrojem
československé zahraničně obchodní
politiky. Jejich cílem je přispět k vytvoření
vzájemně příznivějších
podmínek pro další rozvoj mezinárodní
spolupráce uskutečňované jak v oblasti
hospodářské, tak i kulturní a společenské.
Vláda Československé socialistické
republiky v souladu s přijatou koncepcí uzavírá
postupně tyto smlouvy především s těmi
státy, s nimiž máme rozsáhlejší
hospodářskou spolupráci a je oboustranný
zájem na jejím dalším prohlubování
a rozšiřování.
Význam daňových smluv vystupuje do popředí
zvláště v současných podmínkách,
kdy je nezbytné dosažení vyššího
stupně zapojení československého hospodářství
do mezinárodní dělby práce a prohloubení
všech forem mezinárodní hospodářské
spolupráce.
Československo-řecké vztahy mají dlouhodobou
tradici a v návaznosti na návštěvu řeckého
premiéra Papandrea v roce 1984 v Československé
socialistické republice a předsedy vlády
ČSSR s. Štrougala v Řecku v loňském
roce dosáhly své dosud nejvyšší
úrovně. Byly tak položeny základy pro
dynamický rozvoj spolupráce mezi oběma zeměmi
ve všech oblastech.
Hospodářské vztahy mezi oběma státy
jsou smluvně upraveny smlouvami o hospodářské
a vědeckotechnické spolupráci a obchodními
a úvěrovými dohodami. V roce 1981 byla zřízena
čs.-řecká smíšená komise
pro hospodářskou, průmyslovou a technickou
spolupráci, jejíž působnost převzal
v roce 1984 čs.-řecký mezivládní
výbor. V roce 1984 byl zastaven pokles obratu vzájemného
obchodu, ke kterému docházelo od vstupu Řecka
do EHS v roce 1981. Celkový objem obchodní výměny
dosáhl v roce 1986 více než 70 mil. USD, z
toho čs. vývoz zhruba 48 mil. USD a dovoz 32 mil.
USD.
V československo-řeckých vztazích
se začíná prosazovat tendence k vyšším
formám spolupráce, k čemuž přispívá
v roce 1984 podepsaný Dlouhodobý program rozvoje
hospodářské, průmyslové a technické
spolupráce.
Jednotlivé formy ekonomické spolupráce jsou
úzce spojeny i s daňovými otázkami,
jejichž oboustranně výhodné řešení
vytváří potřebné předpoklady
k rozvoji a zvýšení efektivnosti vzájemné
spolupráce.
Smlouva o zamezení dvojího zdanění
upravuje daňové vztahy tak, aby nedocházelo
ke znevýhodňování československých
organizací a občanů, zejména ve vztahu
k subjektům z těch států, které
si tyto otázky s Řeckem již smluvně
vyřešily. Tím se zamezuje negativním
daňovým dopadům na československé
poplatníky a vytvářejí příznivější
konkurenční podmínky pro československé
vývozce.
Smlouva o zamezení dvojího zdanění
s Řeckem řeší objektivním způsobem
otázku práva jednoho nebo druhého státu
na vybírání daně z jednotlivých
druhů příjmů, zakotvuje opatření
směřující k zabránění
daňovému úniku a rovněž zásady
vzájemné spolupráce finančních
orgánů obou států, zejména
při řešení nejasností, resp.
sporných případů, jakož i při
výměně informací, které jsou
nutné při jejím provádění.
Smlouva je sjednávána na neurčitou dobu s
možností výpovědi.
Jednotlivá ustanovení předkládané
smlouvy jsou podrobně komentována v důvodové
zprávě a byla projednána v příslušných
výborech obou sněmoven Federálního
shromáždění, České a Slovenské
národní rady.
Jménem vlády Československé socialistické
republiky proto doporučuji, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, vyslovit s předloženým
návrhem smlouvy souhlas.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Děkuji soudruhu ministru Žákovi za jeho
výklad k vládnímu návrhu. Sděluji,
že návrh byl přikázán k projednání
výborům ústavně právním,
výborům zahraničním a výborům
pro plán a rozpočet obou sněmoven. Výbory
Sněmovny lidu pověřily funkcí společného
zpravodaje člena zahraničního výboru
poslance Heriberta Panstera a výbory Sněmovny národů
člena ústavně právního výboru
poslance Jána Pampúcha. Prosím nejdříve
poslance Panstera, aby přednesl zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
H. Panster: Vážený soudruhu předsedo,
vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, vyslechli jsme výklad soudruha ministra
Žáka k návrhu československo-řecké
smlouvy o zamezení dvojího zdanění
a zabránění daňovému úniku
v oboru daní z příjmu.
Dovolte mi v této souvislosti, vážené
soudružky a soudruzi, některé připomínky.
Je známo, že řecká vláda zastává
pozitivní postoje k základním problémům
mezinárodních vztahů. Předseda řecké
vlády Andreas Papandreu vyjádřil podporu
sovětským odzbrojovacím návrhům
z 15. ledna 1986, vystupuje proti militarizaci kosmu, vyslovuje
se pro snížení jaderné výzbroje
a podporuje návrh Československé socialistické
republiky a Německé demokratické republiky
na vytvoření pásma bez jaderných a
chemických zbraní a usiluje o podobné pásmo
na Balkáně.
Řecko patří ke skupině tzv. "dillíské"
šestky, která vyzvala před třemi lety
jaderné mocnosti, aby zastavily veškeré pokusy,
výrobu a rozmísťování jaderných
zbraní a jež přišla v minulém roce
s poselstvím neprovádět žádné
jaderné výbuchy do doby sovětsko-amerického
setkání na nejvyšší úrovni.
Koncem května t. r. tyto státy ve svém prohlášení
uvítaly možnost dosažení sovětsko-americké
dohody o likvidaci raket středního doletu v Evropě.
Složitá ekonomická situace země vedla
prakticky k upevnění její hospodářské
závislosti na západním trhu, zejména
na země EHS, a tím k vystavení domácí
průmyslové i zemědělské výroby
konkurenčnímu tlaku a ke zostření
strukturálních problémů řecké
ekonomiky.
V minulém roce zahájila řecká vláda
radikální ekonomický program zahrnující
antiimportní opatření, snížení
vnitřní zadluženosti a zmrazení mzdového
nárůstu. Vláda omezila výdaje státního
rozpočtu do veřejného sektoru a snaží
se vytvářet podmínky pro příliv
zahraničního kapitálu do země. Usiluje
o získání maximálních výhod
v rámci komoditních a regionálních
programů EHS. Realizace opatření přinesla
určité výsledky, avšak podíl
nezaměstnanosti má stoupající trend
(činí 7,8 % práce schopného obyvatelstva)
a hrubé investice, zejména v důsledku omezení
veřejných investic poklesly o 5,5 %. Míra
inflace se snížila na 16,9 %, ale úroveň
vnitřního zadlužení se nezměnila.
Pokud se týká československo-řeckých
vztahů, k jejich rozvoji došlo po pádu vojenské
diktatury v roce 1974 a po nástupu Panhelenského
socialistického hnutí v roce 1981 k moci. Došlo
k výměně návštěv předsedů
vlád, parlamentních delegací a ministrů
zahraničních věcí (víme, že
naposledy u nás byla skupina řeckých poslanců
v lednu letošního roku).
Byla tak zformulována základna pro širší
spolupráci. Styky mezi Komunistickou stranou Československa
a Komunistickou stranou Řecka a taktéž se stranou
PASOK se úspěšně rozvíjejí
na základě protokolu o spolupráci.
Dobře se rozvíjejí styky společenských
organizací, družebních měst a mezi Československou
společností pro mezinárodní styky
a Společností řecko-československého
přátelství. Smluvní základnu
pro rozvoj kulturních styků tvoří
dohoda z roku 1976 a prováděcí dvouleté
protokoly.
Na závěr, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, bych chtěl zdůraznit, že
československo-řecké ekonomické styky
se rozvíjejí na bázi Dohody o rozvoji hospodářské,
průmyslové a technické spolupráce
z roku 1980, jak již zde uvedl soudruh ministr Žák.
Při neexistenci bilaterální dlouhodobé
obchodní dohody je hlavním smluvním dokumentem
uvedená dohoda a obě země si přiznávají
doložku nejvyšších výhod z titulu
členství v GATTu.
Dlouhodobý program hospodářské, průmyslové
a technické spolupráce z roku 1984 předpokládá
podstatné zvýšení obchodu, zvýšení
vývozu československých strojů a investičních
celků a stabilizaci dovozu řecké zemědělské
produkce.
S Řeckem jsme uzavřeli i další dohody
- pro spolupráci v cestovním ruchu, v mezinárodní
silniční dopravě, o vědeckotechnické
spolupráci a o vypořádání nároků
z důchodového zabezpečení.
Obchodní výměna v letech 1980 až 1983
byla postižena krizovým vývojem hospodářství
řecké ekonomiky a vstupem Řecka do EHS (došlo
k zrušení clearingové dohody v čs.-řeckém
platebním styku). V letech 1984 a 1985 došlo ke zvýšení
československého vývozu i dovozu. V minulém
roce se projevil nedostatek finančních prostředků
řecké vlády, došlo k poklesu československého
dovozu, přičemž struktura dovozu nedoznala
větších změn. Struktura československého
vývozu je příznivá, klesá v
něm podíl zboží surovinového
typu; strojírenské výrobky činí
nad 30 % objemů vývozu.
Dovolte mi, vážené soudružky a soudruzi
poslanci, konstatovat, že z hlediska československé
zahraniční politiky i praktických možností
rozvoje obchodu patří Řecká republika
mezi země našeho přednostního obchodně
politického zájmu.
Smlouva o zamezení dvojího zdanění
mezi Československou socialistickou republikou a Řeckou
republikou příznivě ovlivní podmínky
rozvoje obchodní a hospodářské spolupráce.
Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny
lidu doporučuji proto smlouvu o zamezení dvojího
zdanění a zabránění daňovému
úniku v oboru daní z příjmu schválit.
Děkuji vám.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Děkuji společnému zpravodaji výborů
Sněmovny lidu poslanci Pansterovi a prosím společného
zpravodaje výborů Sněmovny národů
poslance Pampúcha o jeho zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Pampúch: Vážený súdruh
predseda, vážené súdružky poslankyne,
súdruhovia poslanci, predložený vládny
návrh prerokovali výbory ústavnoprávne,
zahraničné a výbory pre plán a rozpočet
obidvoch snemovní.
Výbory považujú túto zmluvu za významný
dokument, ktorý prispeje k prehĺbeniu a ďalšiemu
rozvoju ekonomickej, vedeckotechnickej a kultúrnej spolupráce
obidvoch zmluvných strán. Význam zmluvy spočíva
tiež v tom, že na jej základe sa zníži
daňové zaťaženie postihujúce v
Grécku najmä československé organizácie,
ktoré vykonávajú stavebné montáže
a iné činnosti, prípadne poskytujú
technickú pomoc.
Zmluva o zamedzení dvojitého zdanenia medzi Československou
socialistickou republikou a Gréckou republikou vytvorí
pre československé organizácie rovnaké
podmienky, aké majú organizácie iných
štátov, ktoré už s Gréckom podobné
zmluvy uzatvorili. Zmluva bude pozitívne pôsobiť
na zvýšenie schopnosti československých
podnikov konkurovať na gréckom trhu, na zjednodušenie
daňovej administratívy a prispeje k celkovému
upevneniu vzájomne výhodných hospodárskych
stykov.
Ako spoločný spravodajca výborov Snemovne
národov sa preto pripájam ku stanovisku obsiahnutému
v správe spoločného spravodajcu výborov
Snemovne ľudu s. poslanca Panstera a odporúčam
Snemovni národov vysloviť s predloženým
návrhom súhlas.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Děkuji společnému zpravodaji výborů
Sněmovny národů poslanci Pampúchovi
za jeho zpravodajskou zprávu. Do rozpravy se z poslanců
písemně nikdo nepřihlásil. Ptám
se proto, zda si někdo žádá slovo. (Nikdo.)
Není tomu tak.
Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
V zasedací síni se stav přítomných
nezměnil, obě sněmovny jsou usnášení
schopné.
K parlamentnímu tisku č. 20 se navrhuje usnesení,
kterým se doporučuje souhlasit s projednávanou
smlouvou.
Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny
lidu.
Kdo z poslanců této sněmovny souhlasí
s návrhem usnesení podle doporučení
společného zpravodaje výborů Sněmovny
lidu, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Není tomu
tak.
Sněmovna lidu návrh usnesení schválila.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
národů.
Kdo z poslanců této sněmovny souhlasí
s návrhem usnesení podle doporučení
společného zpravodaje výborů Sněmovny
národů? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Nikoliv.
Také Sněmovna národů schválila
jednomyslně návrh usnesení.
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
Československé socialistické republiky souhlasí
se Smlouvou mezi vládou Československé socialistické
republiky a vládou Řecké republiky o zamezení
dvojího zdanění a zabránění
daňovému úniku v oboru daní z příjmu,
podepsanou v Athénách dne 23. října
1986.
(Poznámka redakce: usnesení FS č.
17, SL č. 39, SN č. 44.)
Nyní, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci,
projednáme
Uvedený vládní návrh odůvodní
místopředseda vlády Československé
socialistické republiky soudruh Karol Laco. Prosím,
aby se ujal slova.
Místopředseda vlády ČSSR K. Laco:
Vážený súdruh predseda, vážené
súdružky poslankyne, vážení súdruhovia
poslanci, vážení hostia, medzinárodné
zmluvy patria k najstarším inštitútom
medzínarodného práva. Dojednávali
sa už dávno. Pomáhali vytvárať
vzťa hy medzi prvými štátnymi útvarmi,
boli to zmluvy spojenecké, mierové, zmluvy, upravujúce
štátne hranice, zmluvy hospodárske a iné.
V súčasnosti sú medzinárodné
zmluvy hlavným zdrojom právnej úpravy vzťahov
medzi štátmi.
V podmienkach súčasného sveta, keď ľudstvo
rozhoduje o kľúčových otázkach
svojej budúcnosti, z ktorých najdôležitejšia
je otázka vojny a mieru, o riešení ďalších
zložitých globálnych a regionálnych
problémov, keď viac ako inokedy je potrebné
ovzdušie dôvery, vzájomného rešpektovania
a priateľstva medzi národmi, neobyčajne vzrastá
význam medzinárodných zmlúv ako hlavného
prameňa medzinárodných zväzkov. V čase
prudkého rozvoja vedeckotechnickej revolúcie obyčajové
právo, ktoré sa vyvíjalo a vyvíja
pomaly, nestačí potrebe rýchlej a presnej
úpravy nových vzťahov. Tieto vzťahy vyžadujú
v mnohých odboroch podrobné a presné pravidlá.
Funkciu úspešného regulátora tu môže
zohrať iba medzinárodná zmluva, ktorú
uzatvoria zainteresované štáty slobodne, po
vzájomnej dohode a rokovaní.
Význam a úlohu medzinárodných zmlúv
pre úpravu vzájomných vzťahov medzi
štátmi plne uznávajú aj krajíny
socialistického spoločenstva. Svoj pozitívny
a dôsledný prístup k medzinárodným
zmluvám a k plneniu záväzkov z ních
vyplývajúcich tiež jednoznačne dokumentujú.
V tejto súvislosti možno poukázať na úsilie
zmluvne zakotviť výsledky dlhodobého procesu
boja za odzbrojenie, kde sa dosiahol už rad úspechov,
snaha zmluvne vyjadriť právnou formou mierovú
spoluprácu štátov v kozmickom priestore, spoluprácu
týkajúcu sa morského dna a ďalších
oblastí.
Československá zahraničná politika
venuje tiež mimoriadnu pozornosť rozvoju vzájomne
výhodných zmluvne právnych vzťahov.
Najlepšie to dokumentuje počet zmlúv, ktoré
našu republiku zaväzujú v dvojstranných
a mnohostranných vzťahoch. Zatiaľ čo k
1. januáru 1969 bola ČSSR viazaná 873 dvojstrannými
a 332 mnohostrannými dokumentami, v súčasnosti
je zmluvnou stranou 1883 dvojstranných a 832 mnohostranných
zmlúv. Rozvoj týchto zmluvných vzťahov,
ktorý je dokladom dynamickosti a aktivity československej
zahraničnej politiky, svedčí o tom, že
ČSSR vidí v medzinárodných zmluvách
dôležitý nástroj na zabezpečenie
svojich politických, ekonomických, kultúrnych
a iných záujmov na medzinárodnom poli.