Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu ministru Žákovi. Jak už se soudruh ministr zmínil, jednotlivé kapitoly státního závěrečného účtu projednaly všechny výbory obou sněmoven, samozřejmě mimo výbory mandátové a imunitní.

Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu, místopředsedu Sněmovny lidu soudruha Hůlu, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu A. Hůla: Vážený soudruhu generální tajemníku Československé socialistické republiky a prezidente republiky, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, základním úkolem státního rozpočtu na rok 1986 bylo zajištění vyrovnanosti zdrojů a potřeb celé rozpočtové soustavy a zabezpečení celkové finanční rovnováhy naší ekonomiky. Splnění tohoto cíle je však nerozlučně spojeno s předpokladem dalšího růstu efektivnosti, hospodárnosti a kvality společenské výroby.

Přes složitost vnějších a vnitřních podmínek ekonomického vývoje v roce 1986, tak jak o tom hovořil ministr financí ČSSR soudruh Žák, souhrnné výsledky hospodaření státních rozpočtů česko slovenské federace, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky dosáhly vyrovnanosti příjmů a výdajů. Došlo k dalšímu postupnému zvyšování dynamiky ekonomického rozvoje, no však plně v souladu s požadovanou efektivností ve vývoji národního hospodářství a nebyly v plném rozsahu splněny plánem stanovené úkoly.

To se projevuje v přetrvávání extenzívních tendencí hospodářského rozvoje, v nedostatečném uplatňování vědeckotechnického pokroku, v zaostávání plnění kvalitativních ukazatelů, v dlouhodobých nedostatcích v investiční výstavbě, v zahraničním obchodě a kvalitě některé produkce.

Jak je známo, výsledky prvního roku 8. pětiletky se kriticky zabývalo i 4. a 5. zasedání ÚV KSČ. Pro to výbory při svých jednáních se zejména zaměřovaly na kontrolně finanční otázky z oblasti technického rozvoje, investiční výstavby, tedy na klíčové oblasti pro zrychlení procesu intenzifikace naší ekonomiky a zajištění jejího perspektivního rozvoje, dále na zásoby a oblast životní úrovně. Podle dosahovaných výsledků a přínosů pro národní hospodářství z těchto oblastí posuzovaly i úroveň řízení na jednotlivých stupních.

Na financování neinvestičních potřeb rozvoje vědy a techniky bylo vynaloženo celkem 19,87 mld. Kčs, z toho z rozpočtových prostředků 8,11 mld. Kčs a z vlastních zdrojů organizací 11,6 mld. Kčs. Rámcově byly využity všechny plánované prostředky a překročeny o 2,6 %. S uspokojením lze konstatovat, že vlastní zdroje podniků, výrobních hospodářských jednotek a resortů byly použity ve větším rozsahu o 620 mil. Kčs než se plánovalo. Plánované prostředky státních rozpočtů se nevyčerpaly pouze v organizacích výzkumné a vývojové základny řízených federálními ústředními orgány.

U ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství výbory ocenily, že u plánu technického rozvoje byly realizovány všechny plánované výstupy a byl splněn závazný ukazatel státního plánu - podíl výrobků vysoké technické úrovně.

Vedle této skutečnosti je však třeba zdůraznit - a výbory to ocenily - že Státní banka československá v roce 1986 rozšířila další možnosti úvěrové podpory realizace výsledků vědeckotechnického rozvoje. Tyto nové formy úvěrování, jako je inovační úvěr, úvěr na doplnění fondu technického rozvoje a jiné, však nebyly vy užity v dostatečné míře, což svědčí o malé odvaze našich vedoucích hospodářských pracovníků, postoupit případné riziko a návyk na dotace ze státního rozpočtu. Hlavní těžiště úvěrů k podpoře vědeckotechnického rozvoje spočívalo v devizově návratných úvěrech a v úvěrech na jednoúčelové stroje. Realizaci výsledků vědy a techniky podporovala banka investičními úvěry i úvěry na záběhové náklady při uvádění nových akcí technického rozvoje do provozu a směřovala je na ta odvětví, která jsou hlavními realizátory vědeckotechnického pokroku.

Nás však vedle vynaložených a plánovaných finančních prostředků musí zajímat zejména výstupy a realizace vědy a techniky do výrobní praxe. Výbory konstatovaly, že vědeckotechnický pokrok se ani v roce 1986 výrazněji neprojevil v intenzifikaci národního hospodářství. Jednou z příčin tohoto stavu jsou stále přetrvávající problémy ve vzájemném propojení plánu technického rozvoje s národohospodářským plánem, zejména pak pomalé stimulování sou. stavy ukazatelů a jejich prosazování v jednotě přímých a nepřímých nástrojů řízení. Není to jenom vina podniků, ale i centra, které v předpisech a nařízeních staví do cesty řadu vyhlášek a nutno říci i byrokratických přístupů. Myslím, že i z těchto hledisek by měla federální vláda provést zhodnocení výsledků dosažených v oblasti vědeckotechnického rozvoje a jejich uplatňování v praxi.

Z 260 úkolů státního plánu technického rozvoje bylo plněno 250 a z nich 27 bylo ukončeno. Mezi úspěšně ukončené úkoly patří např. malé elektronické počítače SMEP III, systémy automatického řízení válcovacích tratí, zařízení a osvojení technologie výroby kysličníku hlinitého vysokotlakovým rozkladem bauxitu, pružné výrobní systémy na plošné a objemové tváření a systém automatizace s řídící elektrotechnikou pro objekty živočišné výroby.

Naproti tomu nemohla být ani v roce 1986 ověřena spolehlivost a tkací možnosti strojů KONTIS v Perle v Ústí nad Orlicí. Neplněn je i úkol ve výrobě kyseliny citrónové submerzní metodou ve Výzkumném ústavu LIKO Bratislava. U 41 úkolů je signalizováno ohrožení realizace, a to z různých důvodů, jako je opoždění technické přípravy výroby, nezabezpečení dodávek materiálů a komponentů pro výrobu, u některých nezabezpečení odbytu i ohrožení plánovaných investičních akcí. Je vidět, že přes všechna politická rozhodnutí a vládní usnesení nemá uplatňování výsledků vědeckotechnického rozvoje v řadě míst zelenou. A to už je otázka odpovědnosti vedoucích pracovníků jednotlivých stupňů řízení včetně centrálních orgánů.

Plánovaný objem výroby z 917 hmotných realizačních výstupů státního plánu technického rozvoje byl celkově splněn na 114,7 %, z toho plánovaný objem výroby schválený vládou Československé socialistické republiky na 115,6 %. Ve výrobě však nebylo uplatněno 56 realizačních výstupů a u 219 bylo plnění nižší než 60 %. Překračování plánovaného objemu realizace v hodnotovém vyjádření bylo v řadě případů ovlivněno nedodržením plánovaných cenových limitů. Např. Závody těžkého strojírenství DETVA splnily svůj realizační výstup v hodnotovém vyjádření na 100,1 %, avšak v počtu kusů pouze na 8,4 %. Podobně VÚKOV Prešov splnil realizační výstupy v nasazení průmyslových robotů a manipulátorů v hodnotovém vyjádření na 91,3 %, ale v kusech pouze na 50 %. (Týká se realizátora - Autobrzdy Prešov.)

V roce 1986 bylo celkem 246 realizačních výstupů, u nichž byly překročeny cenové limity. To znamená, že tyto výrobky nebo zařízení budou dražší než bylo stanoveno v zadání pro vývoj a výrobu.

Uplatněním realizačních výstupů státního i hospodářských plánů technického rozvoje ve výrobě průmyslových podniků bylo v roce 1986 dosaženo, podle jejich výkazů (tj. podniků), relativní úspory více než 10 tis. pracovníků, za 1,6 mld. Kčs bylo ušetřeno surovin a materiálů. Zvýšil se vývoz do socialistických zemí o 4,1 mld. Kčs fco, do nesocialistických zemí o 1,1 mld. Kčs fco a dovoz z nesocialistických států se snížil o 646 mil. Kčs fco. Celkem bylo dosaženo přírůstku zisku ve výši 3,9 mld. Kčs.

Podle údajů bylo realizací státního cílového programu 02 docíleno relativní úspory 3,3 mil. tun měrného paliva a programem 03 úspora kovů 476 tis. tun.

Výbory doporučují zhodnotit skutečné národohospodářské přínosy státních cílových programů, zejména 02 a 03 a prosadit uplatnění jejich výsledků ve vztahu k příslušným resortům.

Výbory také ocenily, že Úřad pro normalizaci a měření se zabýval i urychlením promítnutí výsledků vědy a výzkumu do čs. státních norem, konkrétně v 8 případech v loňském roce, které by měly přinést značný finanční přínos pro národní hospodářství.

Za závažné nedostatky s celospolečenským negativním dopadem je nutno považovat na základě poznatků finanční kontroly, kdy předmětem činnosti výzkumných pracovišť byly četné úkoly bez reálných předpokladů pro zavedení výsledků do výroby, nebo značné rozdíly uvažovaných a skutečných plánovaných přínosů, nebo značné opoždění plánované výroby a dokonce i nezajištěný odbyt. Týká se to například: Tesly Brno, o které již soudruh ministr hovořil, Braneckých železáren Hradec nad Moravicí, Baterie Slaný, TOS Rakovník a celé řady dalších.

Takovéto případy odčerpávají značné finanční vklady do úkolů zavedení vědeckotechnického rozvoje a jeho užití v praxi a svědčí o nedůsledném plánování, provádění, sledování a vyhodnocování skutečných přínosů.

Celkově objem výroby průmyslových výrobků, u nichž je sledována novost po dobu 3 let, dosáhl v roce 1986 17,7 % z celkové výroby a byl nižší než v předcházejícím roce. Kvalita byla ověřována u 56 % těchto výrobků a z nich téměř 60 % bylo zařazeno. do kategorie výrobků vysoké technické úrovně. To není špatné, pokud jde skutečně z hlediska mezinárodního srovnání o výrobky vysoké technické úrovně, tedy o výrobky, které se na světových trzích prosadí a dobře zaplatí. Výsledky zahraničního obchodu tomu však nenasvědčují.

Počet výrobků zařazených do I. stupně jakosti sice stoupl o 20,3 %, avšak v hodnotovém vyjádření to představuje zvýšení pouze o 2,2 % proti roku 1985. Celková inovační aktivita měřená rozsahem nově zavedených výrobků do výroby byla sotva průměrná, tedy neměla očekávaný vzestup.

V této souvislosti poslanci ve výborech kritizovali na příkladu u federálního ministerstva všeobecného strojírenství pokles inovační aktivity u pěti výrobních hospodářských jednotek i celkově za resort nesplněný podíl výrobků vysoké technické úrovně.

S uplatňováním vědy a techniky ve výrobní praxi nerozlučně souvisí kvalita produkce. Otázky kvality jsou ve všech výborech soustředěným zájmem při jednání s jednotlivými resorty a předmětem značné kritiky poslanců. Bylo tomu tak i v roce 1986. Poslanci proto uvítali rozhodnutí vlády Československé socialistické republiky o provádění kontroly jakosti u některých organizací Výborem lidové kontroly. Jsme běžně informováni o výsledcích těchto kontrol. Jde o n. p. Calex Zlaté Moravce, n. p. Eska Cheb, n. p. Sfinx České Budějovice a k. p. Tesla Orava a řadu dalších. Při těchto kontrolách jsou zjišťovány významné rezervy, jako je nutné zvýšení účinnosti výstupní technické kontroly, konstrukční a technologické úpravy zabezpečující bezvadnou výrobu, vybudování pracovišť mezioperační kontroly za rozhodujícími operacemi, zabezpečování dodržování technologické kázně, vyřešení nedostatků v technologii výroby vůbec a organizace zvýšené náročnosti technické kontroly. Jak je možné, že takovéto základní záležitosti byly u těchto organizací zanedbávány, co dělali odpovědní hospodářští pracovníci těchto organizací, ale také odborné a kontrolní orgány resortů? Je pro ně nedůstojné, že Výbor lidové kontroly se musí stát spásou kvality jejich vyráběné produkce. I to je nutné, vážené soudružky a soudruzi, říci při projednávání státního závěrečného účtu, protože takovéto případy ochuzují podstatně tvorbu našeho národního důchodu.

Značný objem finančních prostředků v roce 1986 představovala investiční výstavba. Investičních prací a dodávek bylo provedeno za 158,9 mld. Kčs, což proti roku 1985 představuje zvýšení o 1,8 mld. Kčs, bez akcí "Z" a soukromé výstavby. Při jednání ve výborech bylo konstatováno, že i nadále přetrvávají nedostatky v investiční výstavbě, zejména vysoké překračování rozpočtových nákladů staveb a nedodržování termínů jejich dokončení a předávání kapacit do zkušebního provozu. Řada realizovaných investic nedosahuje plánovaných přínosů a využití základních prostředků je nízké proti plánovaným předpokladům. Nejčastější příčinou zvýšení rozpočtových nákladů je podhodnocení nákladů stavby, což dokumentuje skutečnost, že u 161 staveb se zvýšily o 9,51 mld. Kčs.

Nezanedbatelným problémem je i překročení orientačního limitu zvláštních zemědělských investic o 4 mld. Kčs a překročení plánu práce a dodávek v regulované investiční výstavbě o 3,5 mil. Kčs. Z toho stroje a zařízení o 1,9 mld. Kčs. Výbory pro zemědělství a výživu poukazují v této souvislosti i na neúměrný a značný růst cen zemědělské techniky.

Průměrná doba výstavby na všech stavbách prováděných v celém národním hospodářství dosáhla v roce 1986 pěti let. Nejdéle z těchto staveb trvá výstavba u národních výborů, která je nepříznivě ovlivňována komplexností bytové výstavby. Poměrně dlouhá doba výstavby 5,6 roku je u federálního ministerstva paliv a energetiky. Je to samozřejmé, protože jde o velká stavební díla, jako jsou jaderné elektrárny, zatímco je zarážející a nepříznivé, že u federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu je doba výstavby 5,5 roku, ačkoliv inovační cyklus u výrobků elektrotechnického průmyslu ve světě je 3 roky. Za povšimnutí stojí, že u akcí "Z" je průměrná doba výstavby 2 roky - právě vlivem zájmu a aktivity našich občanů.

Otázkou prvořadého ekonomického významu je včasnost uvádění strojních investic vyrobených v tuzemsku nebo dovezených ze zahraničí jako aktivního činitele do výrobního procesu. Četné poznatky finanční kontroly dokazují, že i přes všechna opatření včetně opatření sankčního charakteru, negativní stav stále přetrvává. Například: Slovlik Trenčín zaplatil za opožděné uvedení do základních prostředků z dovozu do výrobního procesu sankce ve výši 670 tis. Kčs, Nafta Kbely 881 tis. Kčs, n. p. NHKG Ostrava 8,8 mil. Kčs, n. p. Průmysl kamene Příbram 742 tis. Kčs, n. p. Optimit Odry 846 tis. Kčs a řada dalších podniků a organizací.

V oblasti vynakládání finančních prostředků na investiční výstavbu stále trvají případy celospolečenské nehospodárnosti. Vlastní realizace investiční výstavby charakterizovaná dobou výstavby, mírou dokončenosti, zůstala v roce 1986 na úrovni roku 1981. Na vynaložené finanční prostředky mají nepříznivý vliv i takové případy, jako je elektrárna Dukovany, kde vláda musela o 8 mld. Kčs zvýšit rozpočtové náklady. V tom je zřejmě i část nehospodárnosti při výstavbě. V roce 1986 v investiční výstavbě nebylo zatím dosaženo požadovaného zlepšení v celkové úrovni rozestavěnosti. K mírnému rychlejšímu růstu investiční výstavby se blíží strojírenské resorty.

Jedním z předpokladů urychleného procesu intenzifikace je efektivní a hospodárné využívání výrobních zdrojů. Součástí řešení těchto problémů je i zabezpečení hospodárného vývoje zásob, které mají sloužit k zajišťování plynulosti hospodářské činnosti takovým způsobem, aby rozsah prostředků vázaných v zásobách byl optimalizován ve vztahu k výrobě. a odbytu, v opravárenství nebo jiných specializovaných činnostech. Vývoj zásob je v našem národním hospodářství dlouhodobě neuspokojivý. Zásoby mají vyšší dynamiku než tvorba národního důchodu a v roce 1986 se vývoj zásob značně zhoršil. Podrobnější údaje uvedl ve svém vystoupení soudruh ministr Žák. Též ve struktuře zásob došlo v roce 1986 k nežádoucímu zvýšení podílu výrobních zásob na celkových zásobách o 1,3 %. Vnitřní struktura jak výrobních, tak odbytových zásob se jeví jako nevhodná a nevyhovuje plně potřebám výroby ani spotřebitelské poptávce. V celkovém vývoji obchodních a odbytových zásob se projevují prohlubující problémy v odběratelsko-dodavatelských vztazích mezi obchodem a výrobou a nedostatečný tlak obchodu na výrobu při prosazování sortimentu dodávek zboží, které odpovídá spotřebitelské poptávce.

Podle poznatků na vnitřním trhu jsou v současné době shodně vyšší stavby výrobků z umělých materiálů jak u výrobních, tak i obchodních organizací. Důvodem je nižší zájem spotřebitelů. Stejně závažným problémem jsou naopak chybějící zásoby bavlněných výrobků, zejména pleteného prádla, punčochových standardních výrobků apod. Na seznamu nedostatkových položek je i řada výrobků průmyslového zboží a náhradních dílů. Značná nespokojenost byla vyjádřena ve výborech u dodávek náhradních dílů, zejména pro osobní vozy Škoda. Výbory ve svém usnesení doporučily resortu ve spolupráci s dalšími orgány přijmout taková opatření, která už konečně zabezpečí výrazné zlepšení dodávek náhradních dílů pro tyto osobní vozy. Vývoj zásob i opatření přijatá k jejich usměrňování ukazují, že se zatím nepodařilo výrazně zvýšit efektivnost v jejich využití. Současná soustava řízení vyvolává přednostní zájem organizací na růstu výkonů i za cenu nadměrných zásob. Zásada chozrasčotní odpovědnosti za vývoj, využití a finanční krytí zásob není v organizacích v dostatečné míře uplatňována.

Jak informoval soudruh ministr Žák, Státní banka československá ve spolupráci s dalšími ústředními orgány předkládá vládě Československé socialistické republiky návrh postupu v této oblasti. Očekáváme, že po projednání předloženého návrhu vláda Československé socialistické republiky přijme a uloží opatření na výrazné snížení stavu zásob, spolu s opatřením na financování a jejich úvěrování - opatření, která by měla vycházet z nových podmínek uplatňování hospodářského mechanismu.

Soudružky a soudruzi poslanci, přes diferencované výsledky národního hospodářství v roce 1986 byly vytvořeny podmínky pro další materiální a sociální jistoty obyvatelstva. Došlo k dalšímu růstu jeho životní úrovně. Svědčí o tom předložené vládní návrhy zákonů o společenské pomoci rodinám s dětmi a důchodovém zabezpečení, které na této naší schůzi budeme projednávat. Jde o významné úpravy, které pozitivně ovlivní životní úroveň obyvatelstva.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu doporučuji Sněmovně lidu vyslovit souhlas s předloženým vládním návrhem usneseni - tisk 31 - kterým Federální shromáždění Československé socialistické republiky schvaluje státní závěrečný účet československé federace za rok 1986. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji společnému zpravodaji výborů Sněmovny lidu poslanci Hůlovi. Slovo má společný zpravodaj výborů Sněmovny národů poslanec Csémi.

Společný zpravodaj výborů SN J. Csémi: Vážený súdruh generálny tajomník a prezident republiky, vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, prerokúvanie štátneho záverečného účtu za rok 1986, ktorý vláda predkladá v súlade s ústavným zákonom o československej federácii, zahrňuje nielen zhodnotenie rozpočtového hospodárenia z hľadiska finančnej sústavy, ale aj posúdenie výsledkov a úrovne činnosti jednotlivých rezortov a ústredných orgánov federácie. Táto vzájomná väzba je daná náročnými konkrétnymi a adresnými úlohami stanovenými XVII. zjazdom KSČ a rozpracovanými na 4. a 5. zasadaní ÚV KSČ. S ich plnením však nemôžeme byť bezo zvyšku spokojní. Závažným nedostatkom, ktorý podľa doterajších výsledkov pretrváva i v tomto roku, je nízka úroveň efektívnosti pri tvorbe, ale i pri použití zdrojov. Zápisy zo spoločných i samostatných schôdzí snemovní Federálneho zhromaždenia ukazujú, že hovoríme o stále rovnakých nedostatkoch.

Pokiaľ sa z takýchto konštatovaní nebudú dôsledne vyvodzovať i príslušné závery a prijímať zodpovedajúce opatrenia, nemožno očakávať, že sa situácia zlepší. Výbory preto využili prerokúvanie prikázaných kapitol nielen na posúdenie úrovne hospodárenia príslušného rezortu, ale svojimi pripomienkami, námetmi a odporúčaniami sa snažili ukázať na možnosti ako dosiahnuf žiadúci obrat.

Tak napríklad Federálnemu ministerstvu financií odporučili výbory pre plán a rozpočet zvýšenú pozornosť venovať riešeniu finančných otázok spojených s postupným prebudovaním hospodárskeho mechanizmu štátov Rady vzájomnej hospodárskej pomoci najmä na úsekoch nadväzovania priamych vzťahov, zabezpečeniu vybraných integračných akcií, vrátane výkonu finančného dozoru a postupného vytvárania podmienok na dosiahnutie ekonomicky determinovaného kurzu československej koruny.

Značnú pozornosť výbory venovali trvajúcim nedostatkom v uplatňovaní vedeckotechnických poznatkov, ako vyplynulo z prerokúvania kapitoly Štátnej komisie pre vedeckotechnický a investičný rozvoj. Z predložených podkladov zistili, že i licenčná výroba pri exporte do nesocialistických krajín vykazuje podľa rozdielového ukazovateľa index 0,66, to znamená podpriemernú efektívnosť. Zaoberali sa i problematikou investičnej výstavby, ako o tom podrobne vo svojej spravodajskej správe informoval súdruh Hůla.