Proto byl vytyčen program přestavby hospodářského
mechanismu, proto vedeme s takovou naléhavostí zápas
o prosazení nových přístupů
a změn myšlení a jednání každého
z nás. Oprávněně považujeme přestavbu
hospodářského mechanismu za jeden z rozhodujících
předpokladů urychlení intenzifikace. Nelze
ji však považovat za všelék, který
sám o sobě všechno vyřeší.
Bez uvědomělého přístupu, bez
intenzivní práce, vysoké náročnosti
a odpovědnosti, bez konkrétního úsilí
každého pracovníka obratu nedosáhneme.
Za nízkou účinnost stávající
soustavy řízení nelze schovávat vážné
nedostatky v oblasti přímého řízení,
jako je neschopnost či neochota řešit problémy,
nedůslednost v prosazování a respektování
celospolečenských zájmů, neuspokojivá
pracovní a technologická disciplína, pohodlnost
a málo tvůrčí přístup
k zabezpečování každodenních
úkolů. A zde není na co čekat. Problémy
a nedostatky je třeba řešit okamžitě
a všude, tak jak to vyžaduje současná
doba, jak to vyžaduje hospodářská a
sociální politika naší strany a státu.
Soudružky a soudruzi, výsledky ve vývoji národního
hospodářství v roce 1986, problémy
a odchylky od plánovaných záměrů
se odrazily i ve státním rozpočtu. Vlivem
neplnění plánovaných úkolů
v růstu efektivnosti ve vnitřní ekonomice
i v zahraničním obchodě probíhalo
rozpočtové hospodaření po celý
rok v podmínkách trvalého napětí
mezi příjmy a výdaji.
Celkové příjmy státních rozpočtů
československé federace, České socialistické
republiky a Slovenské socialistické republiky dosáhly
zhruba 302 mld. Kčs a nebyly splněny o 0,6 %, tj.
o 1,7 mld. Kčs. Vlastní výdaje státních
rozpočtů činily 235 mld. Kčs a byly
o 1,5 mld. Kčs nižší než se plánovalo.
Do rozpočtů národních výborů
bylo ve formě globální dotace a účelových
subvencí poskytnuto 66,5 mld. Kčs.
Příjmy státního rozpočtu čs.
federace dosáhly celkem 201,5 mld. Kčs, což
je o 0,6 % více ve srovnání s plánem.
Na výdaje federálně řízených
orgánů a organizací bylo použito 61,7
mld. Kčs, na dotace do státních rozpočtů
republik téměř 140 mld. Kčs. Plánovaná
částka dotací do rozpočtů republik
byla překročena o 7,4 mld. Kčs, z toho do
státního rozpočtu ČSR o 5,5 mld. Kčs
a do státního rozpočtu SSR o 1,9 mld. Kčs,
a to v důsledku provedených změn plánu
a vlivem relativně horších výsledků
hospodaření zejména u organizací ministerstva
průmyslu České socialistické republiky.
Podrobnější pohled na strukturu příjmů
a výdajů státních rozpočtů
ukazuje na výrazné odchylky od plánovaných
záměrů. Především nebyly
splněny dva klíčové rozpočtové
příjmy - výnos daně z obratu a odvody
hospodářských organizací.
Daň z obratu včetně rozdílů
vnitřního trhu dosáhla celkové výše
8,9,2 mld. Kčs a plán nebyl splněn o 3,8
mld. Kčs zejména vlivem neplnění dodávek
do tržních fondů u výrobků textilního
a oděvního průmyslu a spotřební
elektroniky. Nejde přitom jen o problém rozpočtových
příjmů. Neméně závažné
jsou nepříznivé důsledky v uspokojování
poptávky obyvatelstva v požadované struktuře,
zejména pokud jde o dodávky kvalitního zboží
s vysokými užitnými parametry, módních
a technicky progresivních výrobků.
Celkové odvody z hospodářského výsledku
činily 103,8 mld. Kčs a nebyly splněny o
2,6 mld. Kčs. Hlavní příčina
spočívá v nedostatečné tvorbě
vlastních finančních zdrojů zejména
u podniků ministerstva průmyslu ČSR oproti
předpokladům státního plánu,
kterou bylo nutno v zájmu zabezpečení nezbytných
rozvojových potřeb resortu řešit poskytnutím
slev z odvodu ze zisku.
V rozpočtových výdajích dosáhly
prostředky na investice pro hospodářské
i rozpočtové organizace výše 42,3 mld.
Kčs a rozpočet nebyl čerpán v rozsahu
2,2 mld. Kčs. Při dodržení plánovaného
objemu neinvestičních dotací, které
se proti roku 1985 snížily o 1,6 mld. Kčs a
dosáhly celkového objemu 39 mld. Kčs, lze
pozitivně hodnotit skutečnost, že došlo
k poklesu podílu agrokomplexu na celkovém
objemu těchto dotací z necelých 60 % v roce
1985 na téměř 57 % v roce 1986. Dotace na
úhradu plánované ztráty podniků
bytového hospodářství zůstala
zhruba na úrovni roku 1985 a dosáhla 6,1 mld. Kčs,
dotace na městskou hromadnou dopravu vzrostla o 89 mil.
Kčs a dosáhla 3,6 mld. Kčs.
K řešení odchylek od plánované
struktury rozpočtových příjmů
a výdajů byla v průběhu roku i při
finančním zúčtování
přijata řada mimořádných opatření
spočívajících zejména v nepovolování
výjimek z finančních předpisů,
v přísném posuzování žádostí
o krytí dodatečných požadavků
na státní rozpočet a v použití
prostředků státního rozpočtu
z minulých let v rozsahu 3 mld. Kčs. Po provedení
těchto opatření skončilo hospodaření
státních rozpočtů republik jako vyrovnané
a státní rozpočet čs. federace vykázal
bilanční přebytek 11,5 mil. Kčs.
Dosaženou vyrovnanost státních rozpočtů
je však třeba hodnotit kriticky. Byla provázena
projevy nevyrovnanosti finanční situace v podnikové
sféře, nesouladu mezi hmotnými a hodnotovými
procesy i mezi tvorbou a užitím zdrojů při
podstatně menším aktivu platební bilance.
Příznivějších výsledků
v rozpočtovém hospodaření bylo dosaženo
v oblasti národních výborů. V uplynulém
roce byla posílena vlastní příjmová
základna jejich rozpočtů, což umožnilo,
aby doplňkové zdroje rozpočtů národních
výborů byly přednostně směrovány
na financování akce "Z". Hospodářské
organizace řízené národními
výbory mohly věnovat zvýšené
prostředky na opravy a údržbu z nově
zřízených fondů oprav.
Celkové příjmy rozpočtů národních
výborů dosáhly 133,5 mld. Kčs a byly
překročeny o 5,4 %. Na překročení
se podílejí především doplňkové
zdroje národních výborů, které
představují v souladu s platným systémem
hmotné zainteresovanosti národních výborů
významný stimulační a rozvojový
faktor. Podíl vlastních příjmů
na celkových příjmech rozpočtů
národních výborů se zvýšil
z 30 % v roce 1985 na téměř 40 % v roce 1986.
Z rozpočtů národních výborů
bylo vynaloženo celkem 130,7 mld. Kčs, z toho přes
dvě třetiny na neinvestiční výdaje
rozpočtových a příspěvkových
organizací. Tyto výdaje dosáhly více
než 87 mld. Kčs a rozpočet byl překročen
o 4,6 %, zejména v důsledku vyšších
výdajů na údržbu, opravy a materiální
zabezpečení jednotlivých úseků
rozpočtové sféry.
Hospodaření rozpočtů národních
výborů skončilo přebytkem ve výši
2,74 mld. Kčs a v souladu s platnými principy jejich
hmotné zainteresovanosti tyto prostředky posílí
fondy rezerv a rozvoje národních výborů.
Prostředky fondů rezerv a rozvoje a sdružené
prostředky národních výborů
v celkové výši téměř 7
mld. Kčs, se kterými národní výbory
přecházejí do roku 1987, vytvářejí
spolu s plánovanými příjmy na letošní
rok příznivé předpoklady pro financování
akce "Z" a pro plnění volebních
programů Národní fronty.
Více než polovina výdajů státních
rozpočtů a rozpočtů národních
výborů směřovala přímo
na zabezpečení společenských služeb
a činností pro obyvatelstvo. Celkový objem
těchto výdajů se zvýšil o 6,5
mld. Kčs a dosáhl částky 185 mld.
Kčs, což je o 1,4 mld. Kčs více než
bylo plánováno.
Vyplacené dávky sociálního zabezpečení
dosáhly částky 87,2 mld. Kčs a byly
ve srovnání s rokem 1985 o 2,8 % vyšší.
Další prostředky v rozsahu 6,4 mld. Kčs
byly vyplaceny z rozpočtů národních
výborů zejména na nemocenské pojištění
družstevních rolníků, na výdaje
zajišťující ústavní sociální
péči, pečovatelskou službu a péči
o staré občany.
Neinvestiční výdaje na školství
vzrostly ve srovnání s rokem 1985 o 4,2 % a dosáhly
27,9 mld. Kčs. Jejich plánovaný objem byl
překročen o 0,7 mld. Kčs. Poměrně
značný růst těchto výdajů
umožnil zvýšení vybavenosti škol
moderními učebními pomůckami a výpočetní
technikou. Dále byl ovlivněn vyšší
údržbou a opravami školních objektů,
jejich modernizací a rekonstrukcemi. Trvalý růst
vykazují rovněž výdaje spojené
s vysíláním dětí do škol
v přírodě, které v roce 1986 dosáhly
658 mil. Kčs.
Plánované neinvestiční výdaje
na zdravotnictví byly překročeny o 0,5 mld.
Kčs, dosáhly celkově 27,9 mld. Kčs,
což je zhruba o 9 % více než v roce 1985. Nejvýrazněji
vzrostly výdaje na údržbu a opravy zdravotnických
zařízení řízených národními
výbory - o 17 % a výdaje na léky a speciální
zdravotnický materiál, které vzrostly o více
než 11 %. Nelze však přehlédnout, že
přes výrazný růst výdajů
na léky, které již dosáhly částky
7,8 mld. Kčs, se ani v roce 1986 nepodařilo plně
zajistit soulad mezi potřebou léčiv a jejich
výrobou či dovozem.
Neinvestiční výdaje na kulturu činily
5,4 mld. Kčs. Více než dvě třetiny
těchto výdajů tvoří příspěvky
na provoz divadel, kulturních domů a jiných
kulturních zařízení. Na obnovu a údržbu
památkových objektů bylo v loňském
roce vynaloženo 840 mil. Kčs, což je téměř
o 100 mil. Kčs více než v roce 1985. Příspěvek
na provoz Čs. televize dosáhl částky
759 mil. Kčs, tj. o 60 mil. Kčs více než
v roce 1965, zejména v souvislosti s rozšiřováním
vysílacích hodin barevného programu. Příspěvek
na provoz Československého rozhlasu byl vyšší
o 46 mil. Kčs a dosáhl částky 333
mil. Kčs.
Na bytovou výstavbu a bytové hospodářství
bylo vynaloženo celkem 26,7 mld. Kčs. Rozpočet
nebyl splněn o 1,1 mld. Kčs vlivem neplnění
plánu výstavby bytů.
V rámci hodnocení výsledků minulého
roku byly posuzovány a uzavírány výsledky
hospodářské činnosti organizací.
V loňském roce jsme výsledky hodnotili podle
náročnějších kritérií
než v předchozích letech. Základem hodnocení
zůstává plnění ukazatelů
plánu. Novým prvkem je hodnocení úrovně
hospodaření a s tím spojená diferenciace
organizací podle rozdílné úrovně
efektivnosti.
Z celkového počtu 1990 ústředně
řízených organizací splnilo všechny
rozhodné ukazatele 63 % organizací, 5 a více
ukazatelů nesplnily 4 % organizací. Přitom
úroveň hospodaření u 24 % hodnocených
organizací byla hodnocena jako vyšší než
průměrná a u 18 % organizací jako
nižší než průměrná.
Příkladných výsledků dosahují
takové organizace, jako jsou Orličan Choceň,
Švermovy závody Podbrezová, Agrozet Jičín,
Ostroj Opava, Loana Rožnov pod Radhoštěm, Odevné
závody kpt. Nálepku Prešov a řada dalších.
Na druhé straně nadřízené orgány
musí věnovat patřičnou pozornost a
rozhodněji řešit problémy u organizací,
jejichž úroveň byla hodnocena jako nižší
než průměrná a mezi něž
patří i tak významné organizace, jako
je např. Tesla Hloubětín, Kablo Bratislava
či Elitex Chrastava, které se nevyrovnaly s většinou
plánovaných úkolů a jejichž hospodářská
situace se musí řešit pomocí konsolidačních
programů.
Kdyby organizace, které za minulý rok byly hodnoceny
s úrovní hospodaření nižší
než průměrnou, dosáhly úrovně
průměrných, představovalo by to vyšší
tvorbu finančních zdrojů, odhadem zhruba
o 5 mld. Kčs.
Jestliže nás oprávněně znepokojují
podprůměrné výsledky některých
organizací, o to závažnější
je problém organizací hospodařících
se ztrátou. V roce 1986 bylo ztrátových 201
ústředně řízených hospodářských
organizací a ztráta dosáhla 9,1 mld. Kčs.
Ve srovnání s rokem 1985 se ztráta sice o
1,1 mld. Kčs snížila a ztrátu odstranilo
76 organizací, avšak na druhé straně
se nově dostalo do ztráty 55 organizací.
Jsme si vědomi toho, že u některých
organizací je ztrátovost vyvolána objektivními
vlivy systémového charakteru, jako je tomu například
v odvětví paliv a dopravy. Prověrky provedené
finančními orgány však ukázaly,
že u převážné většiny
ztrátových organizací jsou příčiny
ztrátovosti především subjektivního
charakteru.
S roční ztrátou větší
než 100 mil. Kčs hospodařily například
celulózky Paskov a Ružomberok, Osvětlovací
sklo Valašské Meziříčí,
Západoslovenské cementárny a vápenky
Rohožník, BAZ Bratislava, Kovosmalt Filakovo. A to
nás musí zneklidňovat, ať už příčiny
ztrátovosti spočívají uvnitř
podniku nebo mimo podnik. Jestliže jsme vyhlásili
boj proti průměrnosti, o to rozhodněji musíme
bojovat s podprůměrností a ztrátovostí.
Proto federální vláda v souvislosti s projednáváním
státního závěrečného
účtu uložila příslušným
resortům provést do konce srpna letošního
roku rozbor příčin ztrátovosti a podprůměrné
úrovně hospodaření příslušných
organizací a přijmout konkrétní účinná
opatření ke zlepšení hospodářských
výsledků. Současně jsou připravována
opatření k řešení ztrátovosti
ve sféře veřejného stravování
a služeb cestou zkvalitnění jejich hospodaření.
Zvyšování tlaku na hospodárné
využívání svěřených
prostředků je ve značné míře
ovlivňováno i účinností finanční
kontroly. Orgány finanční kontroly provedly
v roce 1986 celkem 41 138 kontrolních akcí. Doměrky
a sankční odvody do státních rozpočtů
a rozpočtů národních výborů
činily více než 860 mil. Kčs, tj. o
145 mil. Kčs více než v roce 1985. Z kontrol
a revizí prováděných kontrolními
orgány federace i republik vyplývá, že
je stále nemálo organizací, kde dochází
k narušování hospodářské
kázně a disciplíny, ke zkreslování
hospodářských výsledků, k plýtvání
se svěřenými prostředky, kde ochrana
národního majetku není na dostačující
úrovni. Pro ilustraci několik příkladů:
Trnavské automobilové závody, n. p. Trnava,
koncem roku 1985 vyfakturoval odběratelům dodávky
za více než 15 mil. Kčs, ačkoliv výrobně
byly dokončeny až v lednu a únoru roku 1986.
V důsledku toho bylo neoprávněně vyplaceno
na ročních odměnách vedoucím
pracovníkům 70 445 Kčs a dalším
pracovníkům 304 433 Kčs. Západočeské
papírny Plzeň, n. p. nezajistil ochranu ani řádnou
evidenci přejímky a výdeje uhlí v
závodě Ostrov. Při inventarizaci bylo zjištěno
manko 1100 tun uhlí v hodnotě téměř
200 tis. Kčs. Z pokut a penále u n. p. Norma Frýdlant
nad Ostravicí ve výši 2 mil. 250 tis. Kčs
dosáhly uplatněné náhrady pouze 2
tis. Kčs. Ve výčtu by bylo možno pokračovat.
Je zřejmé, že u řady vedoucích
pracovníků stále přetrvává
deformovaný vztah k socialistickému majetku i k
právním předpisům. Nadřízené
orgány neplní důsledně své
funkce, mnohdy ani dostatečně účinně
nepůsobí na odstraňování zjištěných
nedostatků v jimi řízených organizacích.
Pokud budeme o pořádku více mluvit než
v každodenní praxi uplatňovat principy Dopisu
předsednictva ústředního výboru
Komunistické strany Československa k prohloubení
účinnosti boje proti porušování
zásad socialistické zákonnosti, morálky
a disciplíny, proti obohacování a spekulacím,
stěží pořádku dosáhneme.
Zde jsou namístě radikální opatření,
včetně širšího zveřejňování
případů hrubého porušování
socialistické kázně a morálky zvláště
v případech, kdy se jej dopouštějí
ti, kteří mají být příkladem
ostatním. To je jeden z nezbytných předpokladů,
jak vy tvořit klima skutečné odpovědnosti
za výkon svěřených funkcí a
péči o společenské vlastnictví.
Soudružky a soudruzi poslanci, problémy, které
se projevovaly v plnění státního plánu
a rozpočtu v roce 1986, se v některých směrech
prosazují s nemenší intenzitou i v prvních
měsících letošního roku. Platí
to především o plnění kvalitativních
ukazatelů. V důsledku nepříznivého
vývoje materiálových, mzdových i finančních
nákladů ve vztahu k růstu výkonů
nejsou plněny plánované úkoly ve snižování
celkových nákladů. Zaostáváme
v plnění plánovaného výnosu
daně z obratu, přetrvávají problémy
ve vývoji zásob v průmyslu a ve stavebnictví
a v plnění plánu vývozu do nesocialistických
zemí.
Překonání těchto nepříznivých
tendencí vyžaduje přijmout na všech úrovních
řízení konkrétní, adresná
opatření k likvidaci výpadků v tvorbě
zdrojů, zvýšit tlak na plnění
plánovaných úkolů a nepřipustit
jejich další změkčování.
Ze stanovených úkolů nelze slevovat, nelze
připouštět spekulaci se změnami plánu.
Splnění směrnic XVII. sjezdu Komunistické
strany Československa je zásadní otázkou
dalšího rozvoje naší společnosti,
životní úrovně obyvatelstva i mezinárodního
postavení Československa. Každý vedoucí
pracovník musí státu garantovat splnění
úkolů na úseku, za který odpovídá.
Jsme si plně vědomi toho, že současná
etapa hospodářského rozvoje klade náročnější
požadavky na všechny a v neposlední řadě
i na práci celé finanční soustavy
- od okresních finančních správ až
po ministerstva financí. Prvořadou a soustavnou
pozornost budeme věnovat zabezpečování
tvorby finančních zdrojů, hospodárnějšímu
vynakládání prostředků státních
rozpočtů i rozpočtů národních
výborů, aktivnějšímu zajišťování
reálné vyrovnanosti finančních vztahů,
zejména vyrovnanosti státních rozpočtů.
Ministerstvo financí a finanční správy
se zaměří především na
ty resorty a chozrasčotní organizace, které
neplní plánované úkoly a své
povinnosti vůči státnímu rozpočtu.
Přitom budeme prověřovat a vyhodnocovat účinnost
opatření přijatých resorty a VHJ vůči
ztrátovým a podprůměrným podnikům.
Na základě v současné době
probíhajících prověrek neinvestičních
dotací přistoupíme ještě v letošním
roce k omezení jejich poskytování. Připravujeme
rovněž opatření ke zdokonalení
systému financování rozpočtové
sféry s cílem dosáhnout racionálnějšího
vynakládání prostředků v této
oblasti a zvýšení zainteresovanosti na jejich
hospodárnějším využívání.
Na základě námětů a připomínek
resortů, VHJ a podniků i finančních
správ prověřujeme možnosti dalšího
snížení počtu právních
předpisů a jejich možné zjednodušení.
Přitom zvláštní pozornost věnujeme
zdokonalování finančních předpisů
tak, aby podporovaly rozvoj progresívních forem
mezinárodní ekonomické spolupráce,
především s členskými zeměmi
Rady vzájemné hospodářské pomoci.
V rámci prací na přestavbě hospodářského
mechanismu byly vypracovány návrhy na systémová
opatření v oblasti financí, jejichž
cílem je zvýšení aktivní role
finančních nástrojů v celém
reprodukčním procesu. Některé principy,
zejména účinnost nové soustavy odvodů,
jsou ověřovány v Komplexním experimentu
zvyšování samostatnosti a odpovědnosti
hospodářských organizací za efektivní
rozvoj.
Zkvalitňování centrálního řízení,
posilování pravomoci a odpovědnosti podniků,
zavádění plného chozrasčotu,
samofinancování a důsledné uplatňování
principu zásluhovosti jak pracovních kolektivů,
tak jednotlivců, to jsou nezbytné předpoklady
změny vztahu k využívání základních
faktorů intenzivního rozvoje.
Jak řekl ve svém vystoupení na XI. všeodborovém
sjezdu generální tajemník ÚV KSČ
s. Husák (Cituji):
"Uvedení těchto hlubokých změn
do života bude náročným procesem. Bude
vyžadovat řešení celé řady
složitých ekonomických i sociálních
otázek. Na mnohé z nich nejsou zatím hotové
odpovědi. Podobně, jako to dělá Sovětský
svaz a další socialistické země, budeme
v praxi ověřovat a experimentovat jejich řešení.
Jsme však přesvědčeni, že jiné
cesty k pozvednutí hospodářství, a
tím i životní úrovně lidu není
..." Současně však soudruh Husák
zdůraznil: " ... nesmíme ani na okamžik
zanedbat běžné úkoly ... jak centrální
orgány, tak podniky musí s mnohem větším
důrazem a odpovědností řešit
úkoly letošního plánu, dohnat zpoždění
vzniklé na počátku roku, zajistit rytmický
chod a efektivnost výroby". (Konec citátu.)
Soudružky a soudruzi poslanci, výsledky uplynulého
roku ukazují, že naše ekonomika dále postoupila
na cestě vpřed, zvýšila se životní
úroveň obyvatelstva, upevnily jeho sociální
jistoty. Zároveň však vývoj v roce 1986,
stav zabezpečení 8. pětiletky i dosavadní
plnění plánu v letošním roce
ukazují, že přechod naší ekonomiky
na cestu intenzívního rozvoje probíhá
pomalu, že ostrost problémů v některých
oblastech narůstá.
Jedinou cestou vpřed je zvýšit náročnost
na všech úsecích, odhalovat nedostatky, energicky
prosazovat jejich řešení, důsledně
uplatňovat jednotu slov a činů. Aktivní
a odpovědný přístup k plnění
úkolů, to je dnes to rozhodující.
V tomto směru má velký význam široký
rozvoj iniciativy pracujících umocněné
70. výročím Velké říjnové
socialistické revoluce a 40. výročím
vítězství pracujícího lidu
v únoru 1948.
V tomto duchu byly projednávány i jednotlivé
kapitoly a celý státní závěrečný
účet v orgánech Federálního
shromáždění. Poslanci vznesli řadu
kritických poznatků, připomínek a
podnětů ze svých volebních obvodů
k řešení problémů našeho
dalšího rozvoje, které využijeme v naší
další práci a za něž bych chtěl
touto cestou poděkovat.
Jménem vlády Československé socialistické
republiky navrhuji, aby Federální shromáždění
schválilo předložený návrh státního
závěrečného účtu československé
federace za rok 1986.