Přítomno:
179 poslanců Sněmovny lidu
64 poslanci Sněmovny národů zvolení
v České socialistické republice
71 poslanec Sněmovny národů zvolený
ve Slovenské socialistické republice
Omluveni poslanci
Sněmovny lidu: Belko, O. Blažek, Fanta, Flídr,
Horáček, Kapek, Kryll, Kubinsky, Z. Kučera,
Lichner, Madarász, Malý, Minárová,
Neubert, Sommer, Svěrčina, Šípek, Škoda,
Tichavský, Vavřínová, Žákovič
Sněmovny národů zvolení v České
socialistické republice:
Benešová, Hanus, Havlín, Hrabíková,
Hrdličková, Kabrhelová, Michlová,
Saul, Toman, Jiřina Veselá, Zahradník
Sněmovny národů zvolení ve Slovenské
socialistické republice: Balog, Kožík,
Prievozníková, Vargová
Předseda FS A. Indra: Vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, vážení hosté, všechny
vás co nejsrdečněji vítám a
zahajuji 5. společnou schůzi Sněmovny lidu
a Sněmovny národů V. volebního období
Federálního shromáždění
Československé socialistické republiky.
Především mi dovolte, abych jménem všech
přítomných co nejupřímněji
přivítal generálního tajemníka
ústředního výboru Komunistické
strany Československa, prezidenta republiky soudruha Gustáva
Husáka.
Vítám i další vedoucí představitele
ústředního výboru Komunistické
strany Československa, funkcionáře orgánů
Národní fronty, společenských organizací
a politických stran.
Vítám také členy federální
vlády vedené jejím předsedou soudruhem
Lubomírem Štrougalem. (Potlesk.)
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, předsednictva
Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhla
na svých schůzích 9. června t. r.
konat společnou schůzi sněmoven s pořadem,
který jste obdrželi na pozvánkách.
Jsou k tomuto návrhu předsednictev sněmoven
a k navrženému programu nějaké připomínky?
(Nebyly.) Nikdo se nehlásí.
V této chvíli je v zasedací síni přítomno
ve Sněmovně lidu 178 poslanců, ve Sněmovně
národů 62 poslanci zvolení v České
socialistické republice a 69 poslanců zvolených
ve Slovenské socialistické republice. Obě
sněmovny jsou tedy usnášení schopné.
Nejdříve prosím o hlasování
poslance Sněmovny lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva
na konání společné schůze sněmoven
s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.
Nyní prosím, aby se vyjádřili poslanci
Sněmovny národů.
Kdo z vás, soudružky a soudruzi, souhlasí s
návrhem svého předsednictva včetně
programu? (Hlasuje se.) Děkuji.
Kdo je proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
I Sněmovna národů schválila návrh
jednomyslně.
Konstatuji tedy, že obě sněmovny se usnesly
podle článku 34 odstavce 2 ústavního
zákona o československé federaci na konání
společné schůze a schválily její
pořad.
Přistoupíme k projednávání
prvního bodu schváleného pořadu schůze,
tj.
Prosím ministra financí Československé
socialistické republiky soudruha Jaromíra Žáka,
aby vládní návrh zdůvodnil.
Ministr financí ČSSR J. Žák:
Vážený soudruhu generální tajemníku
a prezidente republiky, vážený soudruhu předsedo
Federálního shromáždění,
vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, vláda Československé socialistické
republiky předkládá Federálnímu
shromáždění návrh státního
závěrečného účtu československé
federace za rok 1986. Při bilancování výsledků
finančního a rozpočtového hospodaření
minulého roku navazujeme na hodnocení plnění
úkolů státního plánu, obsažené
ve Zprávě vlády ČSSR o plnění
jejího programového prohlášení
přednesené soudruhem Štrougalem ve Federálním
shromáždění v březnu tohoto roku
a vycházíme ze závěrů 4. a
5. zasedání ÚV strany k realizaci strategie
urychlení sociálně ekonomického rozvoje
vytyčené XVII. sjezdem KSČ.
Uskutečňování této strategické
linie považujeme za základní kritérium
hodnocení výsledků jak na úrovni celého
národního hospodářství, tak
i všech jeho jednotlivých článků.
Konkrétně jde o to, jak jsme pokročili v
urychlení procesu intenzifikace cestou širšího
uplatňování výsledků vědeckotechnického
rozvoje, zvyšování našeho zapojení
do socialistické ekonomické integrace a uskutečňování
strukturálních přeměn, jakých
výsledků dosahujeme v růstu technicko-ekonomické
úrovně a kvality našich výrobků,
ve zvyšování hospodárnosti a jak se
tyto výsledky projevují v uspokojování
potřeb společnosti i každého občana.
Především z těchto hledisek je třeba
hodnotit, jak jsme se vyrovnali s úkoly minulého
roku, jaké předpoklady jsme vytvořili pro
splnění náročných úkolů
v letošním roce.
V uplynulém roce se dynamika národního důchodu
přiblížila předpokládanému
tempu a jeho tvorba se zvýšila o více než
3 %, tj. o 20,6 mld. Kčs. Investice vzrostly o 1,1 %, osobní
spotřeba o 2,2 % a hmotná společenská
spotřeba o 5,3 %.
Plánované úkoly průmyslové
výroby byly překročeny o více než
5 mld. Kčs a její objem se zvýšil o
3,2 %, plánovaný objem stavebních prací
byl překročen o 0,9 mld. Kčs a celkově
se zvýšil o 2,6 %, hrubá zemědělská
produkce v souladu s plánem vzrostla o 0,5 %.
Tyto výsledky nepochybně prokazují, že
ve srovnání s rokem 1985 československá
ekonomika postoupila dále kupředu, a to v rozsahu
a tempem, které umožnily zabezpečit další
rozvoj materiálně technické základny
našeho socialistického stá tu i růst
životní úrovně obyvatelstva. Byly vytvořeny
předpoklady pro přijetí významných
opatření v sociální oblasti, zaměřených
na zlepšení společenské pomoci rodinám
s dětmi a důchodového zabezpečení.
Posuzujeme-li však dosažené výsledky roku
1986 komplexně a s kritickou náročností,
nemůžeme být spokojeni s tím, že
při splnění a v některých oblastech
i překročení objemových ukazatelů
nebyly v plném rozsahu splněny ukazatele charakterizující
kvalitativní stránky rozvoje ekonomiky.
Společenská produktivita práce vzrostla o
2,7 %, zatím co plán předpokládal
její růst o 2,9 %, palivoenergetická náročnost
národního hospodářství oproti
plánovanému snížení o 3,2 % se
snížila pouze o 2,3 %, produkční účinnost
výrobních základních prostředků
poklesla o 2,4 %, zhoršila se směnná relace
v zahraničním obchodě s nesocialistickými
zeměmi.
Požadovaná nová kvalita v rozvoji československé
ekonomiky se v potřebné míře neprosadila.
Nadále přetrvávaly extenzívní
tendence hospodářského rozvoje, intenzifikace
a růst efektivnosti probíhaly pomalu.
Problémy v efektivnosti hospodaření a plnění
úkolů v intenzifikaci se výrazně projevily
ve výsledcích dosahovaných ve vývoji
nákladů a zisku. Celkový zisk dosáhl
146,5 mld. Kčs a oproti roku 1985 vzrostl téměř
o 8 %. Plán tvorby zisku byl splněn, avšak
při značných odchylkách ve struktuře
jeho tvorby. Oproti předpokladům bylo dosaženo
vyšší tvorby zisku vlivem překročení
výkonů, zatím co úkol ve snížení
nákladů nebyl splněn o 2,8 mld. Kčs,
z toho materiálových nákladů o 2,5
mld. Kčs.
Za těmito souhrnnými údaji se skrývá
poměrně značná diferenciace plnění
úkolů mezi jednotlivými resorty a podniky.
Nejvyšší úspory celkových nákladů
ve srovnání s plánem bylo dosaženo v
resortech federálního ministerstva zahraničního
obchodu a federálního ministerstva hutnictví
a těžkého strojírenství.
Překročení celkových nákladů
bylo nejvyšší u organizací ministerstva
průmyslu ČSR, federálního ministerstva
všeobecného strojírenství a federálního
ministerstva elektrotechnického průmyslu.
Neméně závažná je skutečnost,
že v roce 1986 oproti roku 1985 došlo ke zvýšení
zisku pouze u necelých 60 % ústředně
řízených organizací, zatím
co zbývajících více než 40 %
mělo zisk nižší než v předcházejícím
roce.
Není pochyb o tom, že rozhodujícím činitelem
intenzifikace ekonomiky je vědeckotechnický pokrok.
Proto také na rozvoj vědeckovýzkumné
základny vynakládáme každoročně
stále větší objem hmotných i
finančních zdrojů. V minulém roce
výdaje na rozvoj vědy a techniky dosáhly
téměř 20 mld. Kčs, tj. o 6 % více
než v roce 1985. Počet pracovníků vědeckovýzkumné
základny vzrostl o 3,5 tis. a dosáhl celkem 196
tis. pracovníků, kteří disponují
základními prostředky ve výši
téměř 32 mld. Kčs.
Přes některé pozitivní tendence např.
při plnění hmotných realizačních
výstupů plánu technického rozvoje
však stále nemůžeme být s dosahovanými
výsledky spokojeni. Společnost právem očekává
od pracovníků vědeckovýzkumné
základny i realizátorů, že značné
prostředky, které do této oblasti vkládáme,
přinesou patřičný efekt. Skutečnost
je však leckdy v zásadním rozporu s těmito
požadavky.
Například v koncernovém podniku Tesla Brno
bylo u tří realizovaných státních
úkolů technického rozvoje zjištěno,
že místo původně uvažovaného
ročního zvýšení výroby
o 223 mil. Kčs bylo dosaženo v letech 1984-1985 zvýšení
výroby jen o 39 mil. Kčs. Plánované
roční zvýšení zisku mělo
dosahovat více než 57 mil. Kčs, činilo
však za uvedené dva roky jen 23 tis. Kčs.
V národním podniku Chirana, koncernový podnik
Stará Turá bylo v roce 1986 místo 14 ukončených
úkolů plánu technického rozvoje realizováno
pouze 6 úloh s celkovým objemem 17,5 mil. Kčs.
Dalších 8 výstupů, které měly
přinést zvýšení objemu výroby
o 34 mil. Kčs, nebylo realizováno v důsledku
neprovázanosti plánu technického rozvoje
s plánem odbytu a nepřipravenosti výroby.
Na druhé straně by bylo možno uvést
řadu pozitivních příkladů.
Jeden za všechny. Systém automatizovaného řízení
válcovacích tratí vyvinutý v ČKD
Praha, na jehož vývoj bylo vynaloženo 130 mil.
Kčs, přináší roční
devizovou úsporu ve výši 40 mil. Kčs
a roční úsporu nákladů v rozsahu
132 mil. Kčs. Je zřejmé, že tam, kde
je jasná koncepce a vědeckotechnický rozvoj
je v centru pozornosti celého hospodářského
vedení, tam jsou i výsledky, s nimiž se můžeme
bez rozpaků srovnávat se světovou špičkou.
Z hlediska efektivnosti hospodářského rozvoje
ztrácíme nejen na nízkých přínosech
vědy a techniky, ale stejně tak na nízké
kvalitě a spolehlivosti řady výrobků,
což se zvlášť ostře projevuje v oblasti
zahraniční směny. Jakost nabízeného
zboží je dnes rozhodujícím faktorem
jeho prodejnosti jak v obchodě s nesocialistickými
zeměmi, tak v obchodě se socialistickými
zeměmi. S těmito požadavky kontrastují
výsledky preventivních kontrol vyváženého
zboží, které vykazují vysoký
podíl strojírenských výrobků
s vadami. jenž v roce 1985 činil 21 % a v roce 1986
se dokonce zvýšil na 23 %. Tento problém nelze
ztrácet ze zřetele ani u nestrojírenské
produkce, i když zde podíl výrobků s
vadami je řádově nižší a
má klesající tendenci.
Nedostatky v kvalitě zboží nepříznivě
ovlivňují i úroveň vnitřního
trhu a tím i spokojenost našich občanů.
I když se objem reklamací v uplynulém roce
celkově snížil, u některých dodavatelů
textilního a oděvního zboží,
nábytku a zejména výrobků elektrotechnického
průmyslu se počet reklamací zvýšil.
Protože řada podniků v péči o
kvalitu své základní povinnosti neplní,
byla v závěru minulého roku přijata
známá opatření k posílení
vnější kontroly jakosti produkce a zpřísnění
postihu za nekvalitní výrobu.
Otázky urychlení vědeckotechnického
rozvoje i kvality výroby byly zevrubně projednány
na 5. zasedání ÚV KSČ, které
položilo důraz na zvýšení účinností
našeho vědeckotechnického potenciálu,
důsledné zabezpečování úkolů
Komplexního programu vědeckotechnického pokroku
členských států RVHP do roku 2000,
zvýšení realizační schopnosti
při uplatňování výsledků
vědy a techniky a urychlené dopracování
a realizaci celostátního systému řízení
jakosti. Tyto klíčové úkoly je nezbytné
na všech stupních hospodářského
řízení důsledně zabezpečovat
a jejich plnění systematicky kontrolovat.
Dalším z rozhodujících předpokladů
urychlení procesu intenzifikace je úroveň
efektivnosti investiční výstavby. Na investice
jsme v loňském roce vynaložili téměř
160 mld. Kčs, zhruba o 2 mld. Kčs více než
v roce 1985. Při celkovém splnění
objemu investic nebyly v plném rozsahu splněny úkoly
na stavbách stanovených jako závazné
úkoly státního plánu - např.
federální ministerstvo elektrotechnického
průmyslu je splnilo na necelých 71 %, na stejné
procento lehký průmysl ČSR a zdravotnická
výroba SSR dokonce jen na 59 %. Do zkušebního
provozu bylo celkem uvedeno 60 kapacit stanovených jako
závazné)koly místo plánovaných
71 kapacit. Na stavbách, které byly uvedeny do zkušebního
provozu, bylo dosaženo pouze 61 % projektovaného objemu
výroby. O pokračujících extenzívních
tendencích svědčí i nedostatečné
tempo likvidace zastaralých strojů a zařízení,
růst rozestavěnosti a některé další
chronické neduhy, které musíme v zájmu
ozdravění celé ekonomiky urychleně
překonat.
Nedaří se nám to ani v oblasti zásob,
jejichž vývoj se v minulém roce značně
zhoršil. Úkoly státního plánu
nebyly splněny v žádném resortu průmyslu
a stavebnictví. Tak např. organizace resortu federálního
ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství
překročily plánovaný stav zásob
o 3,3 mld. Kčs, organizace federálního ministerstva
všeobecného strojírenství o 2 mld. Kčs
a stejně tak organizace ministerstva elektrotechnického
průmyslu. Celkově byly plánované stavy
zásob v průmyslu a stavebnictví překročeny
téměř o 10 mld. Kčs.
Celkový stav zásob v hospodářských
organizacích dosahuje 550 mld. Kčs. To jsou obrovské
hodnoty, které vážou nadměrný
rozsah celospolečenských zdrojů, jež
by bylo možno efektivněji využít v jiných
oblastech a které nepříznivě ovlivňují
i finanční situaci řady podniků.
Vzhledem k nežádoucímu vývoji zásob
v minulém roce vypracovala Státní banka československá
ve spolupráci s dalšími ústředními
orgány návrh opatření k řešení
situace v této oblasti, který v nejbližší
době projedná federální vláda.
Celkové hodnocení kvalitativních stránek
hospodářského rozvoje svědčí
o tom, že přes nesporné pozitivní výsledky
se nám ani v roce 1986 nepodařilo docílit
zásadního zvratu v řešení klíčového
problému československé ekonomiky, kterým
je nedostatečné tem. po intenzifikace. Nízká
efektivnost výroby, nízká úroveň
zhodnocovacích procesů, to jsou příčiny
potíží, které máme v řadě
oblastí a které se v hospodářství
prosazují mnohdy přímo protikladným
způsobem:
- při relativně vysoké míře
investic je nedostatek progresivních modernizačních
investic,
- při rozšiřování výrobních
kapacit se účinnost základních prostředků
zhoršuje, narůstají počty neobsazených
pracovních míst,
- při nadměrném stavu zásob se prohlubují
problémy v dodavatelsko-odběratelských vztazích,
- při nedostatku surovin, materiálů a energie
je materiálová i energetická náročnost
naší ekonomiky výrazně vyšší
než v jiných průmyslově vyspělých
zemích.
Uvedené rozpory odrážejí dlouhodobé
problémy rozvoje naší ekonomiky, spočívající
především v nedostatečné úrovni
řízení. Nízká úroveň
řízení spolu s málo náročným
ekonomickým prostředím, které vytváří
stávající soustava řízení,
mají za následek, že nejsou plně využívány
objektivně existující možnosti pramenící
z předností našeho společenského
zřízení, z našeho rozsáhlého
ekonomického potenciálu.