Značné nedostatky se vyskytují i ve využívání
zařízení dovezených z nesocialistických
zemí. Sem můžeme zařadit i akci Odsíření
a odstranění zápachu expanzívních
plynů v tlakové plynárně Úžín.
Stavba byla sice prohlášena s půlročním
zpožděním za dokončenou, ale projektovaná
kapacita 4600 tun síry za rok přesto není
dosahována.
Nabízí se pro to i úvaha, zda by nebylo vhodné
v případech neefektivního využívání
základních prostředků, na jejichž
pořízení se podílel i státní
rozpočet, požadovat od investora popřípadě
od dodavatele vrácení části poskytnuté
dotace.
Soudružky a soudruzi, z výsledků dosažených
kontrolní a revizní činností
finančních orgánů i z dalších
uvedených poznatků z ekonomiky našeho Severočeského
kraje je zřejmé, že v práci hospodářských
organizací je nemálo rezerv, jejichž odkrývání
a využívání je jedním z reálných
zdrojů ke zrychlení tempa intenzifikace národního
hospodářství. Důležitým
úkolem je tedy stanovit formy a prostředky k aktivizaci
těchto rezerv, v duchu naplnění úkolů,
které před naši společnost postavily
závěry XVII. sjezdu KSČ a v současné
době i výsledky jednání 4. zasedání
ústředního výboru naší
strany. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Ďakujem poslancovi Puchmeltrovi, slovo má poslankyňa
Margita Obžerová. Pripraví sa poslankyňa
Jana Veselá.
Poslankyně SL M. Obžerová: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
poslankyne, vážení súdruhovia poslanci,
vážení hostia, náročnosť
úloh vytýčených XVII. zjazdom Komunistickej
strany Československa, nutnosť zvýšenia
kvality a účinnosti práce štátnych,
hospodárskych, spoločenských orgánov
a organizácií a riadiacich pracovníkov na
všetkých stupňoch vyžadujú dôsledné
dodržiavanie socialistickej zákonnosti, kázne
a poriadku.
Požiadavkom doby je preto presadiť zásadný
obrat v prístu. poch organizácií k plnému
rešpektovaniu zákonnosti, kázne a poriadku,
teda k ochrane socialistickej ekonomiky v komplexnom pojatí,
dosiahnuť odstránenie zistených nedostatkov,
uplatniť zodpovednosť za nedostatky v riadení,
za nehospodárne vynakladanie prostriedkov, za škody
a straty spôsobené organizácii. Často
sa týmito otázkami zaoberáme i v ústavnoprávnych
výboroch.
Dovoľte mi, aby som vás oboznámila s niekoľkými
poznatkami zo Západoslovenského kraja, ktoré
vyplynuly najmä z previerok, kontrol a revízií
finančnách správ.
Jednou z významných a dôležitých
oblastí ochrany socialistickej ekonomiky je trvalá
starostlivosť organizácií a podnikov o základné
prostriedky. Treba konštatovať, že s nimi často
nie je dobre nakladané. Predovšetkým dochádza
k nežiadúcemu oneskorenému zaraďovaniu
dtrojov z dovozsu do prevádzky. Pre spoločnosť
i podnik to má rad negatívnych dôsledkov -
nesprávne, či nehospodárne využité
neinvestičné prostriedky, nerealizovaná výroba
a tým i zníženie dynamiky tvorby zisku, zánik
reklamačnej lehoty a strata možnosti uplatniť
včas reklamáciu voči zahraničnému
dodávateľovi, dôsledky do podnikovej ekonomiky
vrátane nežiadúceho vzniku neproduktívnych
nákladov, ako sú pokuty a penále platených
do štátneho rozpočtu za oneskorené zaradenie
základných prostriedkov do výrobného
procesu. Napríklad Slovenské liehovary a konzervárne,
Trenčín za oneskorené zaradenie základných
prostriedkov z dovozu zaplatili pokutu a penále vo výške
670 tisíc Kčs, NAFTA, Kbely 881 tisíc Kčs,
Západoslovenské vápenky a cementárne,
Rohožník 502 tisíc Kčs, Vinárske
závody, Pezinok 733 tisíc Kčs.
Že to ide i inak dokázali Juhoslovenské celulózky
a papierne, Štúrovo, ktoré modernizovali svoj
strojový park a podstatná časť strojov
bola dovezená z nesocialistických krajín.
Doba prevádzania modernizácie bola proti plánu
skrátená, uvažované náklady neboli
vyčerpané a ekonomické prínosy modernizácie
boli prekročené. Navyše sa modernizáciou
vytvorili podmienky pre výrobu výrobkov I. stupňa
akosti.
Pľi posudzovaní komplexnej účinnosti
základných prostriedkov sa v rade organizácií
stretávame so všeobecným poznatkom, že
dochádza k vysokému stupňu ich opotrebovania,
klesá ich účinnosť, využitie i
smennosť.
Príčiny sú okrem iného i v nedocenení
dôležitosti modernizácie a rekonštrukcie
existujúcich výrobných zariadení a
existujúcej koncepčnej neujasnenosti ďalšieho
rozvoja podnikov a v nízkom tlaku zo strany VHJ ísť
cestou modernizácie a rekonštrukcie, ako jednou z
foriem trvalej obnovy základných prostriedkov.
Pokiaľ ide o problematiku zásob, poniky stále
prekračujú limity zásob, neplnia obrátky.
Je zaznamenávaný rad nedostatkov v evidencii a vytrieďovaní
zásob. Dobrý vývoj zásob a dobré
výsledky v likvidácii nepotrebných a nepoužiteľných
zásob dosahujú napríklad Odevné závody,
Trenčín a Nákupná a predajná
organi zácia s obuvou v Partizánskom, a to predovšetkým
v dôsledku účinného stanovenia hmotnej
zainteresovanosti pracovníkov na tomto stave.
Organizácie v mnohých prípadoch neoprávnene
vytvárajú alebo rozpúšťajú
rezervy, a to ľubovoľne bez záväznej vnútropodnikovej
normy, ktorá by túto problematiku upravovala vo
väzbe na príslušné finančné
predpisy a smernice o účtovníctve.
Ide najmä o nesprávnu tvorbu a rozpúšťanie
rezerv na náklady, ktoré vznikajú v budúcich
obdobiach. Postupuje sa bez riadneho vecného zdôvodnenia
a príslušnej väzby na hmotný plán
organizácie.
Najzávažnejšie problémy pretrvávajú
v oblasti správy a ochrany národného majetku.
Príčiny spočívajú predovšetkým
v nedostatočnej evidencii majetku, jeho využívaní,
predčasnej a nehospodárnej likvidácii neupotrebiteľného
a prebytočného majetku.
Tak v závode Nitra, Mier, n. p., Topoľčany,
došlo k zošrotovaniu základných prostriedkov
so zostatkovou hodnotou vyššou ado 50 % a taktiež
Cementárne a vápenky, Stupava zúčtovali
7,5 mil. Kčs na likvidáciu základných
prostriedkov, pričom k vlastnej fyzickej likvidácii
vôbec nedošlo, ale základné prostriedky
tým prestali byť evidované.
Výsledky revízií ukazujú i na odpredaj
zbytočne zhotovených zásob a zariadení,
neurčenie zodpovednosti za zverené hodnoty, nezodpovedný
prístup k vykonávaniu inventarizácií
hospodárskych prostriedkov, porušovanie predpisov
a oceňovanie a predaja materiálov i základných
prostriedkov súkromým osobám a pod.
Vážené súdružky poslankyne, vážení
súdruhovia poslanci, návrh štátneho
rozpočtu, ktorý prerokúvame, kladie vysoké
nároky na jeho zabezpečenie. Považujem ho však
za reálny, mobilizujúci a zabezpečujúci
finančné krytie potrieb spoločnosti.
V nastávajúcom období musí preto ísť
o rýchle a energetické odstránenie zistených
nedostatkov s plným uplatnením zodpovednosti za
nedostatky v riadení, za nehospodárne vynakladanie
prostriedkov, za škody a straty spôsobené organizácii
či národnému hospodárstvu. Z neporiadku
a nekázne ešte nikdy nič dobrého nevzišlo.
Naša spoločnosť potrebuje, aby každá
práca prinášala užitok, rozhojňovala
hodnoty, umožňovala tvorbu zdrojov. Trpenie nekázne
je nezodpovedný prístup k celej našej spoločnosti.
Ďakujem.
Předsedající předseda SN D.
Hanes: Ďakujem poslankyni Obžerovej. Slovo má
poslankyňa Jana Veselá.
Poslankyně SN Jana Veselá: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
kvantitativní a kvalitativní výsledky dosažené
při realizaci závěrů XVI. sjezdu KSČ
i 7. pětiletky při zabezpečování
výživy lidu umožnily, aby na XVII. sjezdu KSČ
byly pro zemědělství a další
odvětví zabezpečující výživu
lidu vytyčeny nové, ještě náročnější
úkoly.
Návrh plánu práce zakládá výrazné
zvýšení kvalitativních stránek
výroby oproti předchozí pětiletce.
Dosažení kvantitativní nasycenosti společenských
potřeb u většiny základních potravin
vyžaduje přechod do nové etapy realizace výživové
politiky. Roste nejen význam kvantitativních parametrů,
ale je třeba zvyšovat efektivnost výroby zejména
soustavným zvyšováním výroby
a snižováním materiálových nákladů
a zabezpečovat maximální hospodárnost.
Plán osmé pětiletky stanoví, že
rozhodující část přírůstku
zisku bude v odvětví zemědělství
získána relativními úsporami nákladů,
tj. snižováním nákladovosti především
zemědělské výroby. O reálných
možnostech zvládnutí a splnění
tohoto závažného úkolu svědčí
především značné mezipodnikové
rozdíly v celkové nákladovosti v rozmezí
70-140 Kčs prvotních nákladů na 100
Kčs výkonů a podstatné rozdíly
ve vlastních nákladech na jednotku zemědělských
výrobků, ve srovnatelných výrobních
podmínkách.
Hlavní příčiny těchto rozdílů
naznačují i hlavní cesty k jejich účinnému
řešení. Nejvýznamnějším
vlivem, působícím na úroveň
jednotkových nákladů, je rozdílná
úroveň hektarových výnosů a
užitkovosti. Při jednání výborů
pro zemědělství a výživu bylo
konstatováno, že např. v řepařské
oblasti okresu Prostějov dosáhlo v loňském
roce JZD Býškovice v průměru 4,6 t pšenice
z hektaru a vlastní náklady na tunu činily
1598 Kčs, zatímco v JZD Tovačov v témže
okrese při výnosu pšenice 5,92 t z hektaru
činily náklady na tunu pouze 1034 Kčs. Nejspolehlivější
cesta ke snižování jednotkových vlastních
nákladů a zvyšování efektivnosti
tedy spočívá v růstu hektarových
výnosů a užitkovosti hospodářských
zvířat. Tuto základní cestu však
nelze absolutizovat a chápat jednostranně, zjednodušeně
nebo automaticky se prosazující výnosově
nákladový vztah. V zemědělství
Československé socialistické republiky hospodaří
řada podniků, které dosahují vysokých
výnosů i užitkovosti s nadměrnými
náklady. Tak např. JZD Vrbátky v řepařské
oblasti okresu Prostějov dosáhlo v loňském
roce hektarového výnosu pšenice 6,38 tun a
mělo vlastní náklad pouze 932 Kčs
na tunu, což je jeden z nejlepších výsledků
v Československé socialistické republice.
Při stejně vysokém výnosu (6,37 t/ha)
v JZD Domamyslice z téhož okresu a výrobní
oblasti, činily náklady na tunu pšenice 1353
Kčs. V řadě těchto podniků
nejsou produkční efekty v souladu s ukazateli efektivnosti
a nákladovosti. Příčina spočívá
zpravidla v podceňování významu kalkulací
a někde i projevech nehospodárnosti.
Okres Benešov, kam náleží můj volební
obvod, patří mezi přední bramborářské
oblasti. Z letošní sklizně zabezpečuje
požadavky odběratelů na nákup sadby.
Plně také pokrýváme potřeby
obchodních organizací pro obyvatelstvo a velkoodběratele.
Polovina těchto brambor se skladuje přímo
v zemědělských podnicích a v průběhu
celého zimního a jarního období jsou
postupně dodávány spotřebitelům.
Při tomto způsobu však dochází
ke značným ztrátám během zimního
a jarního období. Před šesti týdny
byl Ústavem pro vědeckou soustavu hospodaření
předán JZD Struhařov po dvouletém
úspěšném provozu do trvalého
užívání sklad konzumních brambor
na 10 tis. tun, který je u nás v republice dosud
ojedinělý. Byl postaven vlastní stavební
skupinou ve středisku Chotýčany jako státní
výzkumný úkol. V těchto dnech byly
při tomto skladu uvedeny do zkušebního provozu
i dvě nové linky. Jedna bude vyrábět
oblíbené bramborové lupínky a druhá
loupané brambory pro potřeby veřejného
stravování. Výrobní proces bude zcela
bezodpadní, neboť to, co zbyde, bude dále zpracováno
na krmné pasty. Provoz bude prakticky celoroční
a počítá se s tím, že při
této práci bude využito mimo sezónu
i všech pracovníků rostlinné výroby
a také i místních pracovních zdrojů.
Na výstavbě se finančně podílela
i Zelenina, Středočeský kraj, která
smluvně zajistí odbyt produkce obou výrobních
linek. Zásobován odtud bude Středočeský
kraj a hlavní město Praha. Touto bezodpadní
výrobou se v podstatě eliminují ztráty
při skladování a na ušetřenou
plochu se budou moci nasít obiloviny, případně
jiné potřebné plodiny. Jistě dobrý
příklad.
Vysoké vlastní náklady, malá efektivnost
výroby, slabší organizace práce, je
jednou z hlavních příčin zaostávání
některých zemědělských podniků.
Tyto podniky zpracovaly své vlastní programy intenzifikace
rozvoje. V některých zemědělských
podnicích při zpracování těchto
programů vycházeli jen z ročních rozborů
podniků a hledali příčiny v tzv. objektivních
příčinách a činitelích,
působících na zemědělský
podnik zvenčí, které on změnit nemůže.
Příčiny zaostávání je
však třeba hledat hlavně ve vlastních
řadách zemědělského podniku,
v úrovni organizace a řízení, ve zvyšování
produktivity práce, v efektivnosti vynakládání
prostředků, v rozdílech ve struktuře
výkonů, v úrovni hektarových výnosů
a užitkovosti, nebo proč jsou rozdíly ve výši
hlavních druhů materiálových nákladů,
jak se o tom včera ve svém diskusním příspěvku
zmínila soudružka poslankyně Kancírová.
Vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, dosud se na zvyšování zemědělské
produkce velkou měrou podílely přední
zemědělské podniky. Rezerva dalšího
růstu výroby je právě u těchto
zaostávajících podniků, u nichž
je třeba docílit, aby se dostaly na úroveň
středních a střední na úroveň
předních zemědělských podniků.
Nezastupitelnou úlohu musí v těchto případech
sehrát příslušné zemědělské
správy, ale i dobře směrovaná iniciativa
pracujících s podílem členů
Svazu družstevních rolníků, členů
ROH u státních statků, u obojích
by měli sehrát pozitivní roli mladí
inženýři, technici a ostatní členové
Socialistického svazu mládeže, ale i zástupci
vědeckotechnických ústavů a institucí.
Chtěla bych se ještě zmínit o dodavatelsko-odběratelských
vztazích. Zemědělské podniky ve své
většině plní dodavatelsko-odběratelské
smlouvy. Na poměrně dobré úrovni je
zabezpečováno zásobování trhu
potravinami. Snahou zemědělských podniků
i potravinářského průmyslu je dále
zvyšovat kvalitu. To je nesmlouvavý požadavek
doby, tak zvýrazněný na XVII. sjezdu Komunistické
strany Československa a znovu nekompromisně připomenutý
generálním tajemníkem Komunistické
strany Československa a prezidentem republiky soudruhem
Gustávem Husákem na zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa
v minulém týdnu. V mnohých případech
se nedá říci, že by dodavatelé
našich nezbytných potřeb odpovědně
dodávali zemědělským podnikům
kvalitní výrobky a zařízení.
Rok od roku je obtížnější uzavírat
smlouvy na dodávky především s podniky
stavební výroby a technologických zařízení,
které smlouvy buď neuzavřou vůbec a
dodávají tzv. podle "svých možností",
anebo je porušují a vypovídají bez jakýchkoliv
zábran s odvoláním na tzv. "vyšší
obecné zájmy", nebo plnění úkolů
na stavbách sledovaných. Příkladem
mohou být jednostranně vypovězené
smlouvy Prefou Olomouc na dodávky prefabrikátů
pro naši účelovou výstavbu v JZD Načeradec,
Petroupim a na statcích ve Vlašimi a Voticích,
dále porušování uzavřených
smluv na dodávky zemních prací pro výstavbu
Agrochemického podniku v okrese. Složité jsou
i dodavatelské problémy při výstavbě
např. silážních
žlabů, přičemž úkoly v účelové
investiční výstavbě dané schváleným
intenzifikačním programem jsou náročné
a pro další rozvoj zemědělství
v mém volebním obvodu nezbytné, neboť
těmito opatřeními se zvyšuje efektivnost
zemědělské výroby a podstatně
se snižují ztráty. Dělá to dojem,
že zemědělské podniky nejsou dosud rovnocenný
partner při uzavírání dodavatelsko-odběratelských
vztahů.
Kdybychom my, zemědělci, tak liknavě jako
někteří naši dodavatelé dodávali
obilí, brambory, maso a mléko, nevím. jak
by to na trhu dopadlo.
Jako nová poslankyně prohlašuji, že z
jednání výborů pro zemědělství
a výživu jsem nabyla přesvědčení,
že zemědělské podniky v nadcházejícím
období učiní řadu opatření
nejen pro zvýšení výroby, ale i pro
zvýšení efektivnosti v zemědělské
výrobě a potravinářském průmyslu
a budou neustále dbát na zvyšování
kvality dodávaných výrobků.
Vážené soudružky a soudruzi, závěrem
mi dovolte, abych jménem poslanců, členů
Československé strany lidové, doporučila
Federálnímu shromáždění
vládní návrh zákona o státním
rozpočtu československé federace na rok 1987
ke schválení. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN D.
Hanes. Ďakujem poslankyni Veselej. Súdružky
a súdruhovia poslanci, teraz urobíme 20 minútovú
prestávku, t. zn., že budeme pokračovať
presne o 10.50 hodín.
Po prestávke ako prvý vystúpi poslanec Jozef
Belko.
(Jednání přerušeno v 10.30 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 10.50 hodin.)
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Súdružky a súdruhovia poslanci, budeme
pokračovať v rozprave k vládnemu návrhu
zákona o štátnom rozpočte československej
federácie na rok 1987. Slovo má poslanec Jozef Belko,
pripraví sa poslankyňa Jana Pekařová.
Poslanec SL J. Belko: Vážené súdružky,
súdruhovia poslanci, vážení hostia,
zahraničný obchod sa objemom vývozu podieľa
jednou tretinou na tvorbe národného dôchodku
a má veľký národohospodársky
význam. Preto i v Hlavných smeroch hospodárskeho
a sociálneho rozvoja Československej socialistickej
republiky na roky 1986-1990, schválených na XVII.
zjazde KSČ, sa zdôrazňuje potreba zvyšovania
exportnej schopnosti nášho národného
hospodárstva s cieľom sústavne zvyšovať
efektívnosť.
Doterajší vývoj priemernej efektívnosti
vývozu, meraný rozdielovým ukazovateľom
do nesocialistických štátov, je neuspokojivý.
Pri posudozovaní efektívnosti vývozu za tri
štvrťroky rozdielový ukazovateľ oproti plánu
90,4 bodov bol dosiahnutý iba 89,7. K zhoršeniu došlo
aj oproti skutočnosti roku 1985, v ktorom efektívnosť
predstavovala 93,4 bodov. To namená, že FCO sú
o vyše 10 % nižšie ako VOC vyvážaných
výrobkov.
Pomerne dobrú efektívnosť vykazujú podniky
zahraničného obchodu vyvážajúce
strojárske výrobky, napr. Pragoinvest a Strojimport.
Z organizácií poverených vykonávaním
vývozu zlepšila výsledky efektívnosti
len Chirana, a to tak oproti skutočnosti minulého
roku, ako i oproti plánu tohto roku.
U nestrojárskych výrobkov dobré výsledky
dosahuje Československá keramika a Jablonex, ale
i niektoré ďalšie.
Naproti tomu nízku efektívnosť dosahujú
podniky zahraničného obchodu Kovo, Intersigma, Merkuria
a ďalšíe, u ktorých rozdielový
ukazovateľ je pod 100 bodov.
Osobitný význam pre československú
ekonomiku, tak ako sa uvádza v správe ÚV
KSČ, prednesenej generálnym tajomníkom s.
Husákom na 4. zasadaní ÚV KSČ, má
zahraničný obchod zo ZSSR, ktorého obrat
dosahuje 45 %, a so socialistickými štátmi
obrat zahraničného obchodu predstavuje dovedna takmer
80 %.
Tento význam zvýrazňuje skutočnosť
pozitívneho vývoja efektívnosti vývozu
do socialistických štátov, a to tak v porovnaní
so skutočnosťou minulého roku, ako aj oproti
plánu na tento rok, pretože za 9 mesiacov bol dosiahnutý
rozdielový ukazovateľ 115 bodov.
I tu je pozitívny vývoj efektívnosti zabezpečovaný
predovšetkým vo vývoze strojárskych
výrobkov.
Sú však podniky zahraničného obchodu,
ktoré majú i do socialistických štátov
pomerne nízku efektívnosť, ako napr. Omnia,
Automobilové závody Mladá Boleslav, Drevoúnia
a ďalšie.