Splnění náročných úkolů
v rozvoji národního hospodářství,
stanovených pro rok 1987 i pro další léta
8. pětiletky, vyžaduje podstatné zvýšení
úrovně řídící práce,
což plně platí i pro finanční
soustavu. Stojíme před úkolem výrazně
změnit obsah a metody práce finančních
orgánů. Finanční nástroje musí
aktivněji působit na urychlování procesu
intenzifikace, prosazování celospolečenských
zájmů, posilování samostatnosti hospodářských
organizací a zvyšování jejich odpovědnosti
za dosahované konečné výsledky.
Konkrétní úkoly stojí před
finanční soustavou zejména v souvislosti
s postupným přebudováním hospodářského
mechanismu. Pozornost soustřeďujeme především
na rozpracování otázek zvýšení
účinnosti soustavy odvodů a daní,
omezení a racionalizaci redistribučních procesů
v podnikové sféře, uplatňování
systému kritérií efektivnosti při
tvorbě plánů na všech úrovních,
na širší využívání
normativních vztahů při rozdělování
a používání finančních
zdrojů.
Řešení těchto úkolů spojujeme
se zkvalitňováním celého procesu řízení
a plánování a účinnějším
využíváním zbožně peněžních
vztahů. Budeme úzce spolupracovat s dalšími
orgány, aby opatření přijímaná
na všech úsecích hospodářské
politiky působila jako jednotný, vnitřně
sladěný celek. Některá opatření
chceme od příštího roku ověřovat
v rámci komplexního experimentu zvýšení
samostatnosti a odpovědnosti hospodářských
organizací za efektivní rozvoj.
Od počátku roku 1987 bude realizována úprava
pravidel v oblasti finančně ekonomických
nástrojů v zahraničním obchodě,
která zvýší zainteresovanost hospodářské
sféry na plnění a překračování
vývozních úkolů a maximálním
přínosu pro platební bilanci státu.
Značný význam přikládáme
připravovanému programu postupného snižování
neinvestičních dotací poskytovaných
ze státního rozpočtu. Přitom nepůjde
o pouhé snižování objemu a počtu
těchto dotací, ale o jejich změnu v aktivní
nástroj hospodářské politiky při
řešení věcných problémů
ekonomiky. Chceme omezovat dotace, které již pozbyly
ekonomické opodstatnění, dotace zakrývající
nehospodárnost a nízkou efektivnost, zkreslující
skutečně dosahované hospodářské
výsledky podniků. První dílčí
krok v tomto směru chceme učinit již v příštím
roce.
Mezi závazné finančně ekonomické
problémy, které je nutno energičtěji
řešit, patří ztrátovost hospodaření
některých organizací. V roce 1985 vykázalo
ztrátu přes 200 ústředně řízených
hospodářských organizací ve výši
více než 10 mld. Kčs. Analýza příčin
ztrátovosti, provedená ministerstvy financí
přímo v 74 podnicích, potvrdila v podstatě
známá fakta, že k hlavním příčinám
patří především nízké
využití výrobních kapacit a nedosahování
projektovaných parametrů na nových kapacitách,
nízká efektivnost vývozu, vysoké náklady
na paliva a energii i vysoké náklady na pokuty,
penále, manka a škody. Řada příčin
tedy pramení z nízké úrovně
řídící práce. Závažným
a možno říci zneklidňujícím
poznatkem je skutečnost, že mnozí vedoucí
pracovníci v podnicích, které řadu
let hospodaří se ztrátou, považují
tento stav za normální a své úsilí
soustřeďují pouze na to, aby plánovaný
objem této ztráty nebyl překročen.
Přitom možnosti likvidace ztráty jsou hledány
zejména v opatřeních mimo podnik. Je proto
třeba zásadně změnit přístup
podniků ke ztrátovosti hospodaření
a na úrovni VHJ a resortů přijmout taková
opatření, která by omezila možnosti
v podstatě pasivního vyrovnávání
ztrát prostřednictvím přerozdělování
finančních prostředků v rámci
VHJ, které podlamuje principy chozrasčotu a nepříznivě
ovlivňuje zájem efektivně hospodařících
podniků na dalším zlepšování
jejich výsledků.
Pokud jde o řešení problémů ztrátovosti
hospodaření, nelze opomenout ani sféru veřejného
stravování a placených služeb. Nemůžeme
přehlížet skutečnost, že i zde
je mnoho ztrátových organizací, přičemž
maloobchodní ceny zde nejsou nízké. Podniky
restaurace a jídelny vykázaly v roce 1985 celkovou
ztrátu ve výši 166 mil. Kčs. Se ztrátou
hospodaří i některé obory služeb
jako celek, např. opravy silničních vozidel,
kde ztráta v roce 1985 dosáhla 94 mil. Kčs,
zakázkové šití oděvů,
kde byla vykázána ztráta 56 mil. Kčs.
V řadě směrů bude proto nutno i zde
racionalizovat systém hospodaření včetně
vytvoření věcných a právních
předpokladů pro širší uplatnění
individuální pracovní činnosti.
Soudružky a soudruzi poslanci, důsledné zabezpečování
ekonomické rovnováhy, plynulého rozvoje národního
hospodářství a uspokojování
potřeb obyvatelstva vyžaduje rozdělovat jen
tolik prostředků, kolik vytvoříme
zdrojů. Objem finančních zdrojů se
rok od roku zvyšuje v návaznosti na trvalý
vzestup naší ekonomiky. V souladu se závěry
XVII. sjezdu KSČ je tento vzestup promítnut a zabezpečován
i v návrhu státního rozpočtu na rok
1987. Jeho splnění nebude snadné. Je založeno
na dosažení výrazného pokroku v intenzifikaci
ekonomiky a překonání dosud přetrvávajících
tendencí k extenzívnímu rozvoji. Všichni
si musí uvědomit, že pouze splněním
náročných úkolů ve snižování
nákladů, v tvorbě zisku a ostatních
finančních zdrojů bude možno zajistit
financování potřeb hospodářské
sféry a zabezpečovat růst životní
úrovně.
Ke splnění úkolů roku 1987 je nezbytné
zaměřit pozornost řídících
orgánů všech stupňů, pracovních
kolektivů i jejich iniciativu a socialistické soutěžení.
Jak zdůraznil soudruh Husák ve svém vystoupení
na 4. zasedání ústředního výboru
strany: "Rozhodující nyní je všech
možností plně využít k urychlení
sociálně ekonomického rozvoje. Nevyhnutelným
předpokladem k tomu je dosáhnout zásadního
obratu, skutečného přelomu v myšlení
a v přístupu k úkolům v duchu
XVII. sjezdu KSČ".
Soudružky a soudruzi poslanci, návrh státního
rozpočtu na příští rok i návrhy
jeho jednotlivých kapitol byly projednány v příslušných
orgánech Federálního shromáždění.
Při tomto projednávání se výrazně
projevila snaha aktivně s kritickou náročností
přispět k řešení řady
důležitých otázek finančního
a rozpočtového hospodaření v souvislosti
se zajištěním dalšího rozvoje národního
hospodářství. Chtěl bych vám
při této příležitosti poděkovat
za váš tvůrčí a iniciativní
přístup.
Jménem vlády Československé socialistické
republiky navrhují, aby Federální shromáždění
předložený návrh zákona o státním
rozpočtu československé federace na rok 1987
schválilo. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající předseda SN D.
Hanes: Ďakujem ministrovi financií súdruhovi
Žákovi za odôvodnenie vládneho návrhu
zákona.
Jednotlivé kapitoly štátneho rozpočtu
prerokovali všetky výbory oboch snemovní, okrem
výborov mandátových a imunitných.
Vládny návrh zákona o štátnom
rozpočte československej federácie na rok
1987 prerokovali výbory ústavnoprávne a výbory
pre plán a rozpočet obidvoch snemovní za
účasti delegovaných poslancov z ostatných
výborov.
Výbory Snemovne národov poverili funkciou spoločného
spravodajcu predsedu výboru pre plán a rozpočet
poslanca Jozefa Csémiho a výbory Snemovne ľudu
podpredsedu tohto výboru poslanca Jiřího
Bezecného.
Prosím poslanca Jozefa Csémiho, aby predniesol spravodajskú
správu.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Csémi: Vážený súdruh
predseda, vážení súdruhovia poslanci,
prerokúvaním vládneho návrhu zákona
o štátnom rozpočte československej federácie
vrcholí celoročné úsilie poslancov
a orgánov Federálneho zhromaždenia, aby sa
v legislatívnej oblasti vytvorili podmienky pre splnenie
náročných úloh XVII. zjazdu KSČ
a pre zabezpečenie záverov 4. pléna Ústredného
výboru Komunistickej strany Československa.
Dovoľte mi preto, aby som sa ako spoločný spravodajca
výborov Snemovne národov zameral, po dohode so spravodajcom
výborov Snemovne ľudu poslancom Bezecným, na
niektoré dôležité aspekty a poznatky,
ktoré rozprava výborov priniesla. Odrazovým
mostíkom bolo hodnotenie plnenia úloh vykonávacieho
štátneho plánu prijatého na tento rok
a s ním spojených rozpočtových predpokladov.
Členovia výborov vyjadrili v diskusii svoje poznatky
a skúsenosti získané vo volebných
obvodoch. Tlmočili v nich pripomienky, v ktorých
sa odráža aktuálny záujem našej
verejnosti a hospodárskej sféry o riešenie
niektorých problémov alebo o nápravu nedostatkov,
ktoré sú považované za prekážku
ďalšieho spoločenského rozvoja. V rozprave
bolo preto zvlášť poukázané na
problémy, ktoré v duchu prijatej politicko-hospodárskej
línie ďalšíeho sociálno-ekonomického
rozvoja musia stáť v popredí pozornosti príslušných
stupňov riadenia výrobnej, prípadne nevýrobnej
sféry.
Stanoviská prijaté vo výboroch preto neodrážajú
len prijatie jednotlivých rozpočtových kapitol
bez výhrad, v predloženom znení. Obsahujú
i celý rad pripomienok a odporučení, alebo
vyjadrujú podporu zámerom a úsiliu týchto
orgánov o riešenie rozvojových potrieb a s
tým spojenej problematiky.
Výbory pre plán a rozpočet venovali pozornosť
predovšetkým predpokladom, ktoré je nutné
vytvoriť pre úspešné plnenie úloh,
daných zákonom o štátnom rozpočte.
Dospeli k záveru, že v tomto smere je rozhodujúca
kvalitná príprava prestavby hospodárskeho
mechanizmu. Pritom musí sa zachovať jednota a komplexnosť
opatrení prijímaných v oblasti plánovania,
vo finančnej sústave, v cenovej oblasti i v organizačnom
usporiadaní hospodárskej sféry. Neoddeliteľnou
súčasťou je skvalitnenie celého kontrolného
systému. Práve pri riešení organizácie,
pôsobnosti a postavenia vnútornej kontroly by mal
Výbor ľudovej kontroly spoločne s ďalšími
príslušnými orgánmi centrálneho
riadenia vziať do úvahy prístupy súdruhov
v Sovietskom zväze.
Výbory ďalej odporučili rozvíjať
systém plánovitého riadenia tak, aby došlo
k jednosmernému pôsobeniu finančných
väzieb na národohospodárskej úrovni
spolu s vecnou časťou štátneho plánu.
K tomu bude nutné vo väčšej miere než
dosiaľ využiť nástroje finančnej
politiky nielen k tvorbe zdrojov, ale i v smeroch užitia
národného dôchodku.
Pritom nemožno opomenúť dôsledky na dôchodkovú
situáciu hospodárskych organizácií.
Hlavne bude treba dbať na to, aby sa zabezpečili rovnaké
začiatočné ekonomické podmienky každého
podniku, a tým aby sa vytvorili predpoklady pre
následnú diferenciáciu podľa skutočných
zásluh a prínosov pre spoločnosť. Tým
je daný i mimoriadny význam rozpracovania a prípadných
zmien príslušných predpisov, smerníc
a nariadení.
Výbory preto odporučili Štátnej plánovacej
komisii a Federálnemu cenovému úradu uvážiť
podmienky pre pripravovanú cenovú prestavbu a jej
nadväznosť na zmeny hospodárskeho mechanizmu.
Ekonomický dosah úpravy veľkoobchodných
cien pri postupnom vytváraní národohospodársky
odôvodnených cenových relácií
vyžaduje v rámci komplexného pojatia včas
riešiť problémy spojené so želateľnými
zmenami v štruktúre výroby a vo svojich konečných
dôsledkoch i so zmenami v hmotnej zainteresovanosti pracujúcich.
V súlade s ďalším rozvíjaním
sústavy plánovitého riadenia výbory
upozornili Štátnu komisiu pre vedeckotechnický
a investičný rozvoj na potrebu intenzívne
rozvíjať spôsoby, metódy a zodpovednosť
za riadenie vedeckotechnického rozvoja, vrátane
zodpovednosti za plnenie štátnych programov z hľadiska
nákladov, technicko-ekonomických parametrov, časového
plnenia a ich predpokladaného spoločenského
prínosu. Popri tom poukázali na nutnosť posilniť
účinnosť nepriamych nástrojov riadenia,
ako sú normy, limity, stimulácie a pod., a zvýšiť
tak svoj vplyv na rozhodujúce smery plnenia úloh
vedeckotechnického rozvoja v podnikovej sfére. Výbory
v tejto súvislosti zvýraznili potrebu presadzovať
štátnu technickú politiku i v takej oblasti,
ktorá je financov aná z vlastných prostriedkov
hospodárskych organizácií.
Z diskusie ďalej vyplynulo, že stále nie je doriešená
otázka komplexného sledovania efektívnosti
vynakladanýcg prostriedkov na rozvoj vedy a techniky tak,
aby bolo možné porovnať výdavky a prínosy
v hodnotovej oblasti. Preto bola požiadaná Štátna
komisia pre vedeckotechnický a investičný
rozvoj, aby v úzkej súčinnosti s ostatnými
ústrednými orgánmi, najmä s Federálnym
štatistickým úradom, pripravila v priebehu
budúceho roku návrh hodnotenia prínosov technického
rozvoja pre tvorbu národného dôchodku, rastu
produktivity práce a ďalších prvkov intenzifikácie
národného hospodárstva.
Konkrétne pripomienky, obsiahnuté v stanoviskách
výborov pre plán a rozpočet, smerovali i
k činnosti ďalších ústredných
orgánov štátnej správy. Napr. Štátna
banka československá by mala vo zvýšenej
miere využívat tlak na podniky, ktoré žiadajú
poskytnutie úverov v súvislosti s nedostatočným
plnením kvalitatívnych ukazovateľov. Pritom
viac využívať také opatrenia, ako je nadväznosť
na konsolidačné programy, koncepčné
zámery technicko-ekonomické a v prvom rade na využitie
vnútorných rezerv podnikov alebo VHJ.
Treba zdôrazniť, že uvedený diferencovaný
prístup kladie zvýšené nároky
na kvalitu rozhodnutí úverových pracovníkov
pobočiek banky. Tým prenikajú národohospodárske
hľadiská i do sféry operatívneho riadenia
a ovplyvňovania výrobnej činnosti.
Pri rokovaní vo výboroch pre priemysel, dopravu
a obchod vzali na vedomie opatrenia Federálneho ministerstva
palív a energetiky na zabezpečenie potrieb národného
hospodárstva a obyvateľstva palivami a energiou, vrátane
ubezpečenia, že pri ich splnení budú
vytvorené predpoklady pre plynulé zásobovanie
palivami a energiou v zimnom období 1986-1987. Výbory
súčasne odporučili venovať pozornosť
spotrebe materiálu, palív a energie, a tým
dosiahnuť zníženie celkových materiálových
nákladov, ktoré predstavujú 142 mld. Kčs.
U strojárskych rezortov bola pozornosť zameraná
na výsledky vo zvýšení technickej úrovne
a kvality výroby, na väzby plánov a dodávateľsko-odberateľských
vzťahov, kde dochádza v roku 1986 k zhoršeniu
oproti predchádzajúcemu obdobiu. Takisto sa poslanci
pozastavili nad tým, že v niektorých skupinách
výrobkov sa ďalej zhoršilo zásobovanie
náhradnými dielcami. Ministrovi všeobecného
strojárstva bolo preto odporučené prijať
zásadné riešenie k obratu v dodávkach
náhradných dielcov pre strojárske spotrebné
výrobky, najmä pre osobné automobily, a zabezpečenie
zodpovedajúcich servisných služieb. Výbory
venovali pozornosť i zoznamu dlhodobo nedostatkových
výrobkov pre vnútorný trh a príčinám
tohto stavu. Posúdili, ako plán inovácií
ovplyvní riešenie niektorých problémov
v kvalite i v technickej úrovni konkrétnych výrobkov.
Výbory podporili opatrenia Federálneho ministerstva
hutníctva a ťažkého strojárstva,
ktoré majú aspoň sčasti eliminovať
nedostatok investícií a rýchlejšie modernizovať
technológie výroby. Ide najmä o lepšie
využívanie úverovej politiky, o využívanie
nadplánovaných devízových prostriedkov
na nákup moderných technológií i na
zavedenie vlastnej výroby dosiaľ dovážaných
výkonných zariadení.
V elektrotechnickom priemysle kládlí výbory
dôraz na využitie možností na prekročenie
plánu vo výrobe súčiastok a v rozvoji
súčiastkovej základne. K tomu vyzvali i ostatné
rezorty a organizácie, ktoré túto výrobu
materiálne zabezpečujú surovinami, špeciálnymi
materiálmi, subdodávkami a strojovým zariadením,
aby takisto usilovnejšie hľadali možnosti na žiadúce
prekročenie svojich dodávok. V záujme urýchlenia
tohto procesu výbory považujú za správne
podporiť a zohľadniť to i v ekonomických
ukazovateľoch. Pripomenuli však, že v roku 1987
je nevyhnutné lepšie než v roku 1986 dodávať
výrobky elektroniky pre potrebu vnútorného
trhu.
Pri kapitole zahraničného obchodu výbory
pripomenuli svoje odporučenie z mája 1986 zjednodušiť
administratívne práce vo vlastnom rezorte a v obchodnej
činnosti na podnikoch zahraničného obchodu,
vrátane uplatnenia mechanizácie a automatizácie.
Výbory vzali na vedomie informáciu, že vo vývoze
do socialistických krajín sú v roku 1986
vytvorené predpoklady pre jeho splnenie a prekročenie.
Obdobne je to vo vývoze do nesocíalistických
krajín, kde sa však nepodarilo v plnej miere nahradiť
pokles cien ropných produktov a plynu na svetových
trhoch inými výrobkami, a preto sa zabezpečuje
znížený plán o 3,2 mld. Kčs.
Výbory sa pozastavili nad výsledkami v efektívnosti
vývozu a konštatovali, že sa nepodarilo dosiahnuť
obrat vo vývoji efektivnosti vývozu celkove a nedarí
sa ani zvyšovať objem vývozu do nesocialistických
krajín, a to ani v pláne na rok 1987.
U dopravy vzali výbory na vedomie, že Federálne
ministerstvo dopravy ráta vo svojich plánoch so
znížením prepravnej náročnosti
národného hospodárstva o 12 % za obdobie
8. päťročnice. Výbory odporučili
využiť tento pokles na zvyšovanie efektívnosti
prepravy, na znižovanie nákladov, úspory pohonných
hmôt a energie, ale najmä na zavádzanie ďalších
služieb pre zákazníkov.
Problematikou zásobovania vnútorného trhu
sa zaoberali i výbory pre poľnohospodárstvo
a výživu. Konštatovali, že požiadavky
obchodných organizácií sú uspokojované
tak v objeme, ako i v sortimente. Nižšia úroda
v dôsledku horších klimatických podmienok
teda neovplyvní zásobovanie obyvateľstva. Z
dlhodobého hľadiska je nutné vyzdvihnúť
zvýšenú úžitkovosť živočíšnej
výroby, ktorá sa dosahuje najmä v dôsledku
racionalizácie v spotrebe jadrových krmív.
Problémom zostáva plnenie finančného
plánu v potravinárskom priemysle. Táto situácia
bude vyžadovať zo strany ministerstiev poľnohospod
árstva a zúčastnených strojárskych
rezortov hlbší rozbor a také opatrenia, ktoré
by pozdvihli z tohto hľadiska úroveň. Pritom
najmä v oblasti poľnohospodárskych investícií
každoročne dochádza k ich značnému
prekračovaniu - napr. v roku 1986 sa na orientačný
plán osobitných poľnohospodárskych investícií
vo výške 1,8 mld. Kčs očakáva
jeho trojnásobné prekročenie.