Ministerstvá školstva obidvoch republík vypracovali
"Hlavné úlohy rezortu školstva po XVII.
zjazde KSČ". V súčasnej dobe sa k nim
prijímajú konkrétne opatrenia na celej osi
riadenia a dôraz sa kladie na realizáciu úloh.
Predovšetkým všetci pedagogickí pracovníci
musia zrozumiteľným spôsobom, silou argumentov
a konkrétnych príkladov pravdivo objasňovať
mladým ľuďom našu politiku, ukazovať
jej tesné spojenie s medzinárodnou situáciou,
so zápasom, ktorý prebiehal medzi socializmom a
kapitalizmom.
Zvlášť cieľavedome a s pedagogickým
majstrovstvom treba v nich formovať schopnosť tvorivo
uplatňovať učenie marxizmu-leninizmu. V oblasti
komunistickej výchovy sú vážne problémy.
Zo začiatku sme sa orientovali viac na ateistickú
výchovu. Prešli sme fázu, ktorá zdôrazňovala
iba racionálne filozogické formovanie svetonázoru.
Ukazuje sa, že treba viac využívať morálne,
edtetické a emocionálne formovanie svetového
názoru detí a mladých ľudí. Len
súlad vlastností a charakterových čŕt,
súlad racionálnej a emocionálnej zložky
v oblasti človeka mu totiž umožní vnímať
a chápať svet, rozlišovať v ňom medzi
dobrom a zlom v zmysle humánných princípov
socialistickej spoločnosti, v zmysle cieľa našej
výchovy výchovy všestranne a harmonicky rozvinutej
osovnosti. V našej výchove musí vždy dominovať
zásada, že mravné je len to, čo je súčasne
krásne, a naopak, krásne je vždy vnútorne
späté s m avným. Treba využívať
nové formy výchovného pôsobenia. Prax
je taká, že vo výchovno-vzdelávacej
práci sme sa donedávna zameriavali prevažne
na vzdelávanie. Pridávanie poznatkov samo o sebe
pre výchovu nestačí. Človeka treba
zapojiť do aktívneho boja za socializmus primerane
veku. Aktivizovať ho, učiť ho formulovať
a ujasňovať si názor na veci okolo - to musí
robiť učiteľ a rodičia a potom zväzácka
a pionierska organizácia. Tieto organizácie pri
formovaní svetonázoru, popri dosiahnutých
úspechoch, majú dosť formálnosti. Po
dlhom čase si až teraz začíname pripušťať,
že najväčšiu rezervu máme vo výchove.
To znamená, že je potrevné zvyšovať
účinnosť výchovy sústavnou modernizáciou
obsahu vzdelá vania a posilniť spojenie so životom
a praxou.
Učiť žiakov k zodpovednosti, vzťahu k práci,
čestnosti, zodpovednosti nielen za seba, ale aj za kolektív,
lásku k socialstickej vlasti a internacionálne cítenie
treba začať už na základnej škole
a na alších stupňoch školskej sústavy
to prehlbovať a rozvíjať. Naučiť
ich, aby takéto presvedčenie prejavovali v činoch
prospěšných ďalšiemu rozvoju našej
vlasti, pre upevnenie jednoty a sily socialistického spoločenstva
a mieru na celom svete, Tam, kde sa nedarí socialistický
vzťah k práci úspešne formovať, kde
mládí ľudia odchádzajú do praxe
s povrchnou znalosťou základdov socialistickej výroby
a spoločenského života, tam ťažko
možno hovoriť o komunistickej výchove. Tam je
škola odtrhnutá od života.
Pracovný charakter základných a stredných
škôl treba posilniť najmä širším
a systematickejším zapájaním detí
a mládeže do vedeckotechnického rozvoja, do
stredoškolskej odbornej činnosti, skvalitnením
odbornej a spoločenskej praxe, účinnejším
prehlbovaním uvedomelej morálky, bojom proti priemernosti.
Súčasná úroveň vedeckotechnického
pokroku v socialistických krajínách, Komplexný
program vedeckotechnického pokroku členských
krajín RVHP do roku 2000 si vyžaduje kvalitatívne
nové úlohy pri príprave mladej generácie
pre realizáciu komplexného programu elektronizácie
nášho národného hospodárstva.
Na porade vedúcich predstaviteľov štátnych
orgánov riadiacich prípravu mládeže
na robotnícke povolania v socialistických krajinách,
podpredseda vlády ČSSR s. Lúčan povedal:
" ... pokračovať v našom diele na prelome
druhého a tretieho tisícročia, v epoche prudko
prebiehajúcej vedeckotechnickej revolúcie, môžu
len vysoko vzdelaní, politicky uvedomelí a plne
kvalifikovaní ľudia. Našou provoradou povinnosťou
je preto všestra ne pripraviť mládež na
toto poslanie. A to sa netýka len tých, ktorí
sa usilujú o získanie vysokoško ského
diplomu, ale všetkých. To predovšetkým
znamená vychovávať budúcich robontíkov
tak, aby mali patričné teoretické a odborné
vzdelanie a potrebnú prax, aby mohli dôstojne prevziať
a rozvíjať výsledky ľudského poznania,
umu, ktoré vytvorili predchádzajúce revolučné
generácie", koniec citátu.
Československo sa radí medzi tie štáty,
ktoré dosiahli v tomto smere veľa. Máme rozpracovaný
dlhodobý program elektronizácie vo výchove
a vzdelaní i realizačný program do roku 1990.
Podmienkou účinného a efektívneho
zavádzania a využ vania výpočt vej techniky
je príprava učiteľov na odborno technické
i pedagogické zvládnutie tejto problematiky. Ďalšou
závažnou podmienkou je materiálno-technické
zabezpečenie.
Kým príprava učiteľov už prebieha
a mnohé školy už majú preškolených
a kvalifikovaných pedagógov, materiálno-technické
vybavenie zaostáva. Chýba didaktická a výpočtová
technika, ale aj ďalšie učebné pomôcky,
ktoré sú nezbytné pri realizácii nového
projektu. A tie, ktoré sú, sú veľmi
drahé nepodarky, lebo sú nekvalitné a poruchové.
Nie všetky učebnice, ktoré sú pre žiakov
základnou pomôckou, sú vyhovujúce.
Mohlo by sa aj u nás, tak ako v ZSSR, pristúpiť
ku konkurzovému vydávaniu učebníc.
Ako som už spomenula, vybavenost škôl novou technikou
je jedným z významných predpokladov kvalitnej
prípravy žiakov pre ďalší život
a prácu. KSČ a vláda postupne vytvárajú
potrebné podmienky, ale splnenie úloh, ktoré
kladie na školy Projekt výchovno-vzdelávacej
sústavy, bude hodne záležať na adtívnej
a iniciatívnej pomoci podnikov, závodov, družstíev
a spoločenských organizácií združených
v národnom fronte umožnením obsahovo dobre
pripravených exkurzií a odbornej praxe.
Nemôžeme byť spokojni s úrovňou
ovládania cudzích jazykov. Po mnohých rokoch
učenia ľudia sa nevedia dohovoriť a študovať
svetové novinky v technike a humanitných vedách.
Tu je potrebné, aby školy mali k dispozícii
audioorálne učebné pomôcky, aby sa
tak zlepšila výuka jazykov. O to sa musia viac starať
príslušné pedagogické ústavy.
Televízne a rozhlasové vysielanie pre školy
má u nás už svoju tradíciu ako účinný
prostriedok pri sprístupňovaní najnovších
poznatkov vedy a techniky. Školy však v dostatočnej
miere nevyužívajú prednosti a výhody
týchto vysielaní. Jednak preto, že nie všetky
školy sú dostatočne vybavené aparátmi
a ďalšou váž ou prekážkou je
problém, že z rôznych objektívnych príčin
nie je možné zabezpečiť preberanie učiva,
ku ktorému sú televízne a rozhlasové
vysielania v tom istom čase na všetkých školách,
čo je na škodu veci, lebo podľa všeobecného
názoru učiteľov, obsahové a metodické
spracovanie učiva je naozaj kvalitné.
Technický pokrok v blízkej budúcnosti výrazne
zasiahne aj do škôl. Vo výchovno-vzdelávacom
procese sa bude uplatňovať komplexne viacero komunikatívňnych
systémov, budú sa hľadať najúčinnejšie
cesty a spôsoby, abo využiť výdobytky modernej
techniky vo vyučovaní. Perspektívne bude
treba vybaviť školy takými technickými
zariadeniami, aby každý žiak mohol sledovať
vzdelávací program v rovnakej kvalite (projekčná
televízia, monitory pre žiakov). Zaznamenávanie
televíznych relácií na videokazety by vyriešilo
závažný problém začleňovania
televíznych relácií do vyučovacích
hodín - učiteľ by ich mohol využiť
pri preberaní príslušnej učebnej látky,
pri opakovaní i pri preverovaní vedomostí.
Naliehavo treba riešiť i problém racionálnej
deľby práce medzi Čs. televíziou a Čs.
rozhlasom tak, aby spoločne pokryli príslušné
časti učebnej látky jednotlivých predmetov
podľa premysleného ideovo-tématického
plánu.
V socialistických štátoch aj vo vyspelých
kapitalistických krajinách sa otázkami využitia
audiovizuálnych prostriedkov vo výchove a vzdelávaní
zaoberajú početné vedecko-pedagogické
inštitúcie. V ZSSR je vedeckovýskumný
ústav pre vybavenie škôl technickými
prostriedkami pri Akadémii pedagogických vied v
Moskve, ktorý vypracúva technicko-pedagogické
požiadavky na projektovanie učebných pomôcok
a prostriedkov pre jednotlivé typy škôl. V MĽR
je to výbor pre audiovizuálne pomôcky v Budapešti,
ktorý vydáva aj svoj časopis, v NDR uvedenú
problematiku rieši Ústav pre učebné
pomôcky pri Akadémii pedagogických vied v
Berlíne. V Rakúsku je Štátne stredisko
pre audiovizuálne prostriedky vo výchove a vyučovaní
vo Viedni. Na Slovensku je na problematiku školského
vysielania televízie, rozhlasu a problematiku školského
filmu vyčlenený vo Výskumnom ústave
pedagogickom v Bratislave iba jeden pracovník.
Úlohou pedagogických fakúlt a fakúlt,
ktoré vychovávajú budúcich učiteľov,
je pripraviť svojich poslucháčov na využívanie
audiovizuálnych prostriedkov vo vyučovaní.
V nadšení pre novú techniku, elektronizáciu
a ďalšie moderné prostriedky, nesmieme sa dostať
do situácie, že zabudneme, že vychovávame
mysliaceho človeka, ktorého musíme viesť
k samostatnej a tvorivej práci a nie len manipulovať
s aparatúrami, hoci by boli akokoľvek zložité.
Osobnosť učiteľa nemôže v škole
nikto a nič nahradiť.
Osobný príklad pedagóga, jeho politické,
odborné i morálne kvality sú pre dobrú
prípravu mladých ľudí na život
a na prácu rozhodujúce. Preto uskutočnenie
programu ďalšieho urýchleného rozvoja
našej ekonomiky, vyžaduje zvyšovať nároky
nielen na výchovu a odbornú prípravu mladých
pracovníkov, ale predovšetkým na kvalitu ich
učiteľov a vychovávateľov.
Je to v súlade s líniou XVII. zjazdu KSČ
a v objektívnom záujme celej našej spoločnosti.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Lefflerové.
Slovo má poslanec Štix.
Poslanec SL V. Štix: Vážený soudruhu
předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, v období,
kdy naše ekonomika prochází procesem intenzívního
rozvoje, jednou z hlavních podmínek pro jeho další
pokračování je najít účelný
vztah mezi ekonomikou a životním prostředím
a zastavit narušování ekologické rovnováhy
v přírodě. Kvalifikovaně o problematice
životního prostředí hovořil ve
zpravodajské zprávě s. poslanec Anton Blažej.
Nechci opakovat stejné myšlenky, a proto mi dovolte,
abych poukázal alespoň na některé
problémy v našem Severomoravském kraji, který
patří vedle Severočeského kraje a
hlavního města Prahy k nejvíce postiženým.
Specifickým problémem životního prostředí
v okrese Karviná, kde žiji a pracuji, jsou negativní
dopady hlubinné těžby černého
uhlí, které se výrazně projevují
i na povrchu. Vyhlášené dobývací
prostory devíti důlních podniků zaujímají
plochu 15 tis. hektarů, což je 40 % celkové
rozlohy okresu. V tomto území se probíhající
důlní činnost projevuje poklesy zemského
povrchu, které dosahují hodnoty od 1 do 10 m. Tyto
výrazné poklesy povrchu ve svých důsledcích
znamenají, že na dotčeném území
dochází k devastaci všech povrchových
objektů, jako jsou obytné budovy, občanská
vybavenost, ale i k vážným narušením
liniových staveb, jako jsou silnice, mosty, vodovodní
a kanalizační řady apod. Jen za období
5.-7. pětiletky tak bylo sneseno 5300 bytových jednotek,
vedle úbytku bytového fondu byly asanovány
i stavby občanské vybavenosti v hodnotě 1,7
mld. Kčs.
Za náhradní výstavbu poddolovaných
objektů jsou zodpovědni správci dotčených
objektů, nikoliv těžební organizace.
Podle stávající plánovací metodiky
rozvojové stavby i stavby asanačního charakteru
jsou řešeny v plánu z jednoho investičního
limitu. To ve svých důsledcích znamená,
že pro zachování a udržení životních
podmínek obyvatel okresu je nutno prioritně zabezpečovat
asanační stavby - tedy ty, které již
na území okresu postaveny byly. Vzhledem k omezení
investičních limitů a nedostatečným
stavebním kapacitám pak dochází k
tomu, že další rozvojové investice, běžně
realizované v jiných okresech bez důlní
činnosti, není možno realizovat, což má
za následek velké nedostatky v komplexní
vybavenosti sídel okresu, především
pak okresního města Karviná a města
Havířov.
Řešení situace vyžaduje změnu stávající
plánovací metodiky s tím, že stavby
náhradní asanační výstavby
by byly plánovány jako samostatné kategorie
investiční výstavby s přednostním
přidělením investičních limitů
a s příslušnými prioritami ve vazbě
na stavební kapacitu. Vytvoření samostatné
kategorie investic asanačních staveb a jejich vyčlenění
z účelové investiční výstavby
by umožnilo jednak objektivnější posuzování
celé problematiky investic ve vztahu k rozvoji poddolovaných
oblastí, ale současně by to i vedlo k objektivnějšímu
posouzení celospolečenských nákladů
na těžbu uhlí. Vzhledem k tomu, že těžba
uhlí v okrese Karviná bude pokračovat i do
budoucna se všemi průvodními negativními
jevy, doporučuji, aby požadavek okresních orgánů
na změnu plánovací metodiky asanačních
staveb byl v centrálních orgánech posouzen
a uveden do praxe.
Soudružky a soudruzi poslanci, zamyslíme-li se jak
pomoci realizovat řadu významných opatření,
obsažených v závěrech XVII. sjezdu KSČ
a "Hlavních směrech hospodářského
a sociálního rozvoje Československé
socialistické republiky na léta 1986-1990"
ve prospěch životního prostředí,
musíme výrazně zlepšit ideově
výchovnou činnost v této oblasti.
Myslím, že povinností nás, poslanců
l výborů sněmoven, je mimo jiné prohlubovat
kontrolní činnost a uvědomovat si, že
pouhé vytyčení zákonných povinností
bez důsledné kontroly, bez souběžného
zajištění finančních, materiálových
a výrobních kapacit sloužících
k ochraně životního prostředí,
samo o sobě nestačí k žádoucí
změně dnešního nepříznivého
stavu. Právě kontrolní činnost při
prosazování celospolečenských zájmů,
vycházející z přísného
dodržování právních předpisů,
nám může významně pomoci zlepšit
stav životního prostředí.
Jak vyplynulo z prokurátorské prověrky v
našem kraji, v řadě hospodářských
organizací není dosud vnitřní kontrolní
činnost na úseku péče o životní
prostředí nedílnou součástí
řídící práce a neslouží
jako nástroj k plnění úkolů,
které pro organizace vyplývají z právních
předpisů. O posledním případu
vážného poškození životního
prostředí na Ostravsku v minulých týdnech
jste byli jistě informováni z denního tisku.
Musíme důsledně dbát na to, aby byla
v plném rozsahu prosazena zásada, která je
vyjádřena v našich právních předpisech,
že za poškození životního prostředí
odpovídá především ten, kdo je
způsobil.
Významným článkem organizace péče
o životní prostředí, který může
uplatňováním kontrolní činnosti
zajistit žádoucí prospěch, jsou národní
výbory. Skutečností však zůstává,
že národní výbory dosud svou kontrolní
činnost nerozvinuly v takovém rozsahu a do takové
kvality, aby se stala účinným a efektivním
nástrojem upevňování zákonnosti
a disciplíny v této oblasti. A zde je na nás,
na poslancích všech stupňů, místními
národními výbory počínaje a
Federálním shromážděním
konče, abychom pomohli tento nedostatek řešit.
Vzpomenu jen několik příkladů. Poznatky
prokuratury ukazují, že národní výbory
neakceptují řadu odůvodněných
návrhů inspekčních orgánů,
a to údajně z těch důvodů,
že chtějí zajistit základní potřeby
obyvatel a činnost hospodářských organizací.
Také uplatňování postihů navrhovaných
hygienickou službou nenachází potřebnou
odezvu a rozhodnost na národních výborech,
neboť nejsou vyvozována potřebná sankční
opatření pro jednotlivce i organizace.
V ochraně čistoty vod je vodohospodářský
dozor národních výborů z hlediska
jeho soustavnosti i z hlediska rozsahu na nízké
úrovni. Dozor je převážně prováděn
jen odbory vodního a lesního hospodářství
ONV při stavebních a kolaudačních
řízeních a v ostatních případech
jen na základě stížností občanů.
Za uspokojivé nelze označit ani realizace navrhovaných
opatření Státní vodohospodářskou
inspekcí, neboť národní výbory
nevyvozují v řadě případů
účinné postihy vůči hospodářským
organizacím, které znehodnocují stav životního
prostředí. Domnívám se, že je
potřebné na tomto úseku provést rozbor
příčin, které tento stav způsobují.
Rovněž u vodohospodářské
problematiky je nutno se vypořádat s výrazným
snížením výjimek, které poskytují
národní vlády z "vodního zákona".
V 8. pětiletce to umožní rozsáhlejší
výstavbu čistíren odpadních vod, neboť
na čištění odpadních vod je ve
státním plánu věnován více
než dvojnásobek investičních prostředků
oproti 7. pětiletce. Také přijaté
zásady pro poskytování výjimek při
vypouštění odpadních vod odchylně
od vodního zákona pozitivně směřují
k minimalizaci výjimek a přenášejí
zejména u čistíren odpadních vod odpovědnost
na orgány národních výborů.
V Severomoravském kraji se konkrétně prosazuje
směr řešení největších
zdrojů znečištění s koncepcí
postupu výstavby čistíren odpadních
vod od pramenů potoků. Rozpočtové
náklady zahajovaných staveb na úseku ochrany
vod se oproti 7. pětiletce zvyšují téměř
čtyřikrát.
Na úseku čistoty ovzduší jsou v plánu
8. pětiletky vyčleněny podstatně nižší
investiční prostředky, které řeší
situaci pouze u dvou zásadních zdrojů znečištění,
a to odprášením tepláren Nové
huti Klementa Gottwalda a Vítkovických železáren
a strojíren Klementa Gottwalda v Ostravě. Ostatní
investice nejsou zásadního charakteru.
Problematika ochrany životního prostředí
přestala být výlučně záležitostí
jednotlivých států. Zejména přenosy
škodlivin v ovzduší a vodě přecházejí
hranice států a negativně ovlivňují
prostředí na velké vzdálenosti. Tak,
jak postupně narůstá poškozování
prostředí mimo jurisdikci států, které
znečišťují, tak narůstá
tlak poškozených na omezování transhraničního
znečišťování.
Mezinárodní spolupráce v ochraně a
tvorbě životního prostředí se
stala integrální součástí naší
zahraniční politiky, protože ekologická
ochrana se stále více dává do souvislosti
s obecnou bezpečností a suverenitou.
Československá socialistická republika přistoupila
k Úmluvě o přenosu škodlivin v ovzduší
přecházející hranice našeho státu.
Pracuje v Mezinárodní unii pro ochranu přírody
a přírodních zdrojů. Stala se smluvní
stranou v Úmluvě o spolupráci členských
států RVHP v oblasti ochrany vodních zdrojů
před znečištěním a zvažuje
účast v dalších evropských dohodách
o ochraně životního prostředí.
Cílem těchto dohod je snížit poškození
životního prostředí jak na vlastním
území, tak i za hranicemi státu. Tyto úmluvy
jsou včleněny do hlavních směrů
československé vědeckotechnické politiky
na úseku ochrany a tvorby životního prostředí.
Jsou součástí i dlouhodobé politiky
vyspělé socialistické společnosti.
Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych celkově
shrnul, že velikou úlohu při realizaci závěrů
XVII. sjezdu KSČ ve prospěch životního
prostředí mají všechny volené
zastupitelské orgány. Nejde jen o plnění
tradičních povinností, ale půjde o
to, aby se všem podařilo sehrávat v řadě
oblastí důležitou koordinační
i kontrolní funkci a upozorňovat výkonné
orgány státní správy na nedostatky
a dbát, aby tyto nedostatky byly důsledně
řešeny.