Úterý 9. prosince 1986

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, ve svém vystoupení jsem poukázal na některé nedostatky a problémy v práci výrobních organizací i obchodních organizací při zajišťování úkolů zahraničního obchodu. Uvedl jsem i některé náměty na zlepšení tak, jak jsem o nich hovořil před projednáváním návrhu zákona o 8. pětiletém plánu ve výborech pro průmysl, dopravu a obchod a využil jsem i poznatků z výrobních podniků i podniků zahraničního obchodu. Potvrdilo se, že nezbytnou, daleko aktivnější účastí výrobních organizací na přípravě a realizaci vývozních fondů, ale také mnohem hlubším ovlivňováním výroby na základě poznatků komerční práce je třeba dotvořit celý ekonomický mechanismus, aby náš zahraniční obchod se stal důležitou aktivní složkou a také jistotou při zajišťování úkolů 8. pětiletky.

Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Juchelkovi. Vystupuje poslanec Škula. Připraví se poslankyně Kancírová.

Poslanec SL J. Škula: Vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky poslankyne a poslanci!

Hlavné smery hospodárskeho a sociálneho rozvoja ČSSR na roky 1986-1990 a výhľad na obdobie do roku 2000, k toré prijal XVII. zjazd KSČ, zverujú vnútornému obchodu významný podiel na ďalšom zvyšovaní životnej úrovne v uspokojovaní hmotných potrieb obyvateľstva na kvalitatívne vyššom stupni.

Závery XVII. zjazdu KSČ zodpovedajú požiadavkám doby a záujmom všetkých sociálnych skupín nášho obyvateľstva. Jeho realizácia v oblasti vnútorného obchodu je a bude náročnou a zodpovednou úlohou pre státisíce žien a mužov stojacich za pultami obchodov. Je to práca, ktorá si vyžaduje odbornosť, obetavosť, trpezlivos v styku s ľuďmi, ale aj odvahu zodpovedať za miliónové hodnoty socialistického majetku.

Dôraz v období ôsmej päťročnice sa kladie na štrukturálnu vyrovnanosť vnútorného trhu, na posilňovanie jeho stability. Týmito otázkami sa zaoberalo i 4. zasadanie, hovoril o nich generálny tajomník ÚV KSČ a prezident republiky súdruh Gustáv Husák, keď o vnútornom obchode povedal: "Keď zabezpečujeme jeho celkovú stabilitu, existuje celý rad predovšetkým sortimentných nedostatkov, ktoré spotrebitelia právom kritízujú. Od priemyslu preto požadujeme, aby sa podstatne zvýšíli predovšetkým dodávky kvalitného priemyslového tovaru a technicky progresívnych výrobkov dlhodobého používania. Na urýchlenie treba predložiť návrhy, ktoré povedú k podstatnému spruženiu vzťahov medzi obchodom a výrobou." Toľko citát. Ide najmä o zdokonaľovanie sortimentnej skladby dodávok, udržiavanie základného štandardu a odstraňovanie nedostatkových druhov tovaru, ale aj o zvyšovanie podielu vysoko kvalitného, atraktívneho a módneho tovaru. Spotrebiteľ posudzuje predovšetkým funkčnosť, estetičnosť a ekonomické vlastnosti výrobkov. Plnenie týchto zámerov sa môže uskutočňovať iba zlepšením komerčnej práce obchodu a jeho úzkej súčinnosti s výrobnými organizáciami. Zabezpečenie dodávok pre vnútorný trh je súčasťou kkomplexu dodávateľsko-odberateľských vzťahov, ktoré spolu s plánom rozhodujúcou mierou ovplyvňujú úroveň vnútorného obchodu. Všade platí rovnaká požiadavka - väčšia náročnosť a dôslednosť, predovšetkým v plánovacej a riadiacej činnosti.

Doterajšia prax, respektíve výsledky prieskumov však ukazujú, že plánované ukazovatele výroby a jej ekonomická stimulácia nie sú vždy v súlade s vývojom potrieb vnútorného obchodu, resp. so spotrebiteľským dopytom. Na vnútornom trhu sa stále prejavujú dôsledky nie dosť pestrej ponuky priemyslového tovaru. Chýba dostatočné množstvo nových výrobkov elektrotechnického priemyslu a zdĺhavo sa riešia štrukturálne zámery medzi ministerstvami priemyslu a obchodu. Týka sa to predovšetkým štruktúry dodávok a pomalého tempa inovácie. Administratívne náročné rokovania obchodu s výrobou neprinášajú žiadúci konečný výsledok a spravidla sú znehodnocované mnohými zmenami uplatňovanými výrobou po uzatvorení zmlúv o príprave dodávok a hospodárskych zmlúv.

Preto by obchod mal v rámci pripravovanej novelizácie vyhlášky č. 48/80 Zb. o hmotnom bilancovaní a prerokúvaní dodávateľsko-odberateľských vzťahov o plánovacom procese navrhnúť, resp. uplatňovať prehodnotenie či úpravu ustanovení, ktoré nevyhovujú odberateľovi.

V rámci posilňovania aktívneho vplyvu obchodu na výrobu pri formovaní sortimentu, urýchlení inovácií a odstraň-ovaní nedostatkových druhov tovaru by obchod mal nekompromisne presadzovať voči dodávateľským organizáciám nároky vyplývajúce za záujmu občanov na vnútornom trhu, najmä potrebný objem dodávok v štruktúre, v kvalite, vzhľade, technickej úrovni tovarov v čase a v neposlednom rade aj v cenových reláciách.

Napätý časový plán často núti finálnych výrobcov k prebraniu nekvalitných subdodávok, čo má negatívny dôsledok na kvalitu vlastných finálnych výrobkov, ktoré potom zvyšujú nadnormatívne zásoby. A pritom na trhu, napriek zvýšenému úsiliu obchodu, pretrváva nedostatok určitých hľadaných tovarov. Vieme presne vyčísliť, za koľko miliard Kčs nepredajného tovaru máme na sklade, o koľko nadnormatívnych položiek se nám zvyšuje sortiment tovaru a ako nám rastie počet spotrebiteľských reklamácií. Nikto však nevyčísli, aké to má negatívne politické dôsledky.

V záujme rozšírenia sortimentu a spestrenia ponuky tovarov využívame v Západoslovenskom kraji, kde mám svoj volebný obvod, družobné vzťahy s Juhomoravským krajom a Župou Györ-Sopron v MĽR. V rámci malého pohraničného styku sme napríklad v roku 1985 obohatili vnútorný obchod tovarom v hodnote 77 miliónov Kčs.

S cieľom dosiahnuť vyrovnané uspokojovanie potrieb všetkých sociálnych a príjmových kategórií, treba zabezpečiť dodávky v rôznych cenových polohách výrobkov. V textile a obuvi, kde vplyvom módy dochádza k častej obmene, určovať základné druhy tovaru v nižších cenách a limity dodávok cenovo stimulovaných výrobkov.

Pre kvalitatívny a hmotný rozvoj uvedených, ale i ďalších významných okruhov trhovej spotreby bude treba v priebehu 8. päťročnice spracovať a každoročne aktualizovať koncepcie rozvoja sortimentu pod spoločnou gesciou obchodu a výroby a zabezpečiť ich previazanosť na plán, prípadne na technický rozvoj.

Na podporu inovácií by mal obchod spracovať spolu s výrobnými rezortmi návrhy na nákup licencií a nových technológií na výrobu spotrebného tovaru. Tieto potom použiť na vypracovanie komplexu zavádzania inovovania výrobkov na vnútorný trh.

Súdružky poslankyne a poslanci, už veľa sa u nás vykonalo v oblasti skvalitnenia kultúry predaja a rozšírenia obchodnej siete. V našich mestách i dedinách vyrástlo v poslednom čase nie málo obchodných zariadení. Niektorým zariadeniam však ešte chýbajú moderné technické vybavenia, ktoré racionalizujú obeh tovaru, zlepšujú nákupné podmienky, ochranu spotrebiteľa a odstraňujú namáhavú prácu v obchode, kde pracujú prevažne ženy.

Na obdobie 8. päťročnice bolo prijatých rad opatrení na prehlbovanie hmotnej zainteresovanosti, stabilizácie pracovníkov obchodu a zlepšenie kvality práce všetkých organizačných článkov štátneho a družstevného obchodu.

Pre odvetvie obchodu na 8. päťročnicu bola celoštátne zahrnutá rýchlejšia dynamika rastu priemerných zárobkov o 7,7 % ako je priemer v národnom hospodárstve 6,6 %. Uvedené zrýchlenie je už premietnuté v pláne roku 1986 a umožňuje zastavenie doterajšieho nepriaznivého vývoja.

V nadväznosti na opatrenia k zásadnému zlepšeniu obchodnoprevádzkovej činnosti vo väzbe na produktivitu a racionalizáciu práce v obchode a zvýšenie účinnosti obchodnej politiky boli prijaté opatrenia, ktorých zabezpečenie môže zlepšiť súčasné mzdové disproporcie a prispievať k zníženiu vysokej fluktuácie.

Je preto nevyhnutné podporiť plnenie uvedených cieľov hmotnou zainteresovanosťou, hlavne pracovníkov obchodnej prevádzky a zamerať politickovýchovný a odborno-vzdelávací proces na kvalitnú prípravu pracovníkov a mládeže pre prácu v obchode.

Vážené súdružky poslankyne a poslanci, dovoľte, aby som na záver ubezpečil Federálne zhromaždenie, že členovia a funkcionári Strany slobody sa podrobne zoznámili s uzneseniami XVII. zjazdu KSČ, prijali ich za svoje a plne podporujú stratégiu urýchlenia ekonomického a sociálneho rozvoja.

Aj my vidíme hlavný zmysel nášho úsilia predovšetkým v tom, aby sme dosiahli ďalšie zvýšenie životnej úrovne ľudu a upevnili jeho sociálne istoty. K tomu bude smerovať i naše úsilie pri plnení úloh ôsmej päťročnice a vykonávacieho plánu na rok 1987.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Škulovi a prosím poslankyni Kancírovou, aby se ujala slova.

Poslankyně SN D. Kancírová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, tak, jak již uvedl ve svém vystoupení místopředseda vlády a předseda Státní plánovací komise s. Potáč, hlavním úkolem odvětví zemědělství a výživy zůstává trvalé zabezpečování racionální a vysoké úrovně výživy lidu a plynulé zásobování při sladění nabídky a poptávky po potravinách.

Cíle zemědělské politiky, které vytyčil XVII. sjezd Komunistické strany Československa, jeho závěry, strategická linie urychlení sociálně ekonomického rozvoje, nutnost realizace přechodu z extenzívních na všestranné intenzívní směry rozvoje zemědělsko-průmyslového komplexu, především celkovým zvýšením zhodnocovacích procesů, zejména v oblasti materiálové a energetické spotřeby, při maximálním využití všech dostupných vědeckotechnických poznatků, jsou známy všem pracovníkům zemědělství a potravinářského průmyslu. O tom se máme možnost přesvědčovat každodenně na našich pracovištích, pokud v zemědělství pracujeme a protože se s výsledky naší práce neustále setkává každý občan naší republiky, tedy i kontrola, jak cíle známe a naplňujeme, je veřejná a trvalá.

Jak budou zemědělské podniky reagovat na řadu nových pravidel v hospodaření, v uzavírání hospodářských smluv, na některá nová cenová opatření, na nutnost omezování materiálových vstupů a o dalších skutečnostech, které budou a jsou v zemědělství uplatňovány, a které jsou známy jako "Soubor opatření", podrobně v minulém i letošním roce jednali poslanci výborů pro zemědělství a výživu Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Z poznatků mnoha krajů a okresů jsme se na konkrétních případech seznámili s reagencí pracovníků v prvovýrobě i středních článcích řízení na Soubor opatření a potvrdili si tak i poznatky z individuálních průzkumů.

Na jednání výborů jsem měla možnost si ověřit, že mé vlastní poznatky a zkušenosti z Jihomoravského kraje, z okresu Břeclav i z JZD Rudý říjen Rakvice, kde pracuji, jsou v naprostém souladu s ostatními zemědělskými podniky z celé naší republiky.

Celkový průběh přípravy 8. pětiletky a zvláště plánu na rok 1987 ukázal, že se dosud dostatečně neprojevily nové principy úpravy dodavatelsko-odběratelských vztahů při nákupu zemědělských výrobků a potřeb pro zemědělství. Zkušenosti z mého volebního obvodu, ale i dalších poslanců, jsou takové, že existují některé rozporné názory na objemy nákupních úkolů. Příkladem může být zelenina v Jihomoravském kraji - nezabezpečení 10 tisíc tun kořenové zeleniny a okurek nakládaček je zapříčiněno mimo jiné i nízkou rentabilitou a úrovní cen. Zásadní problematiku musí vyřešit ministerstva, pružněji by měly reagovat i cenové orgány.

Bylo by žádoucí - a nejen v uvedeném případě - posílit pravomoc zainteresovaných odběratelských organizací při změnách cen, zvýšit podíl integračních fondů a uvolnit prostředky ze soustavové rezervy na dokrytí neekonomických výrob, ale současně i naučit odběratelské organizace těchto možností využívat.

Jednání výborů však potvrdilo skutečnost, že až na několik málo položek je u základních zemědělských výrobků společenská poptávka pokryta.

Značným problémem pro naše JZD, ale i pro ostatní zemědělské podniky je stav, že v době přijímání úkolů a uzavírání smluv neznáme plně materiálně technické zabezpečení výroby a všechny limitované ukazatele jako například pesticidy, krmiva, pohonné hmoty, obaly apod., přesto, že by to mělo být naopak. Je přece logické, že před uzavřením hospodářské smlouvy by podnik měl znát co vlastně má k dispozici pro zajištění výroby. Jinak jsme ve stejné situaci, jako například závod na výrobu aut, který sice ví kolik aut má vyrobit, ale nezná kolik a jaké bude mít pro ně pneumatiky. Dochází proto někdy ke značným rozporům mez úkolem a jeho zabezpečením. Příkladem může být limit nafty do Jihomoravského kraje. Přesto, že hrubá zemědělská produkce tohoto kraje činí 24 % z českých krajů, zisk dokonce 36%, limit nafty pro rok 1986 představoval pouze 21 %. Ale stejně je možno hovořit o mnoha zemědělských podnicích v celé republice - chápeme nutnost limitování pohonných hmot - ale ne vytváření pocitu nejistoty, že nedokončíme potřebné agrotechnické zásahy, rekultivační práce, že nebudeme moci stavět, dovážet potřebný materiál apod.

Zkušenosti a poznatky ukazují, že absence včasných a konkrétních smluv na dodávky rozhodujících výrobních potřev staví zemědělské podniky do nerovnoprávného postavení. V řadě případů necítíme v zemědělských podnicích stabilitu smluvních podmínek, a proto také nejsou vždy považovány dodavatelsko-odběratelské vztahy a hospodářské smlouvy za základní prvek plánovacího procesu.

Jeden z největších problémů, jak poslanecké průzkumy ukázaly, je nevytvoření podmínek pro zajištění některých důležitých intenzifikačních vstupů a úzkoprofilové zemědělské techniky potravinářských strojů a obalů.

Plně si však uvědomujeme, že i v zemědělských podnicích bychom měli ve větší míře uplatňovat moderní systémy řízení, zaměřit se na vnitropodnikový chozrasčot, hledat další cesty využívání vnitřních rezerv, zvláště ve zlepšení kvalitativních ukazatelů, brigádních forem organizace práce a odměňování, abychom dosahovali potřebných ekonomických výsledků. Je třeba však vzít v úvahu i skutečnost, že specializace mnoha zemědělských podniků neumožňuje vždy rychle reagovat na nové ekonomické nástroje. Příkladem mohou být některé podniky v intenzívních zemědělských oblastech, které dosahují dobrých hospodářských výsledků v rostlinné i živočišné výrobě, nemají přehnaně vysoké náklady na výrobu a přesto přece jen ekonomika jejich výroby není na potřebné úrovni. Ale, je-li např. živočišná výroba založena jen na výrobě mléka, není možné, i při vysoké užitkovosti dojnic, dosáhnout v současné době potřebného finančního efektu. A chovu dojnic se musí pak přizpůsobit i rostlinná výroba. I tato skutečnost je jednou z příčin až příliš rozdílné míry rentability dosahované v jednotlivých zemědělských podnicích.

Stejně by bylo možno hovořit i o kvalitě produkce, hodnocení kvality mléka, které jako by bylo v současné době záležitostí jen toho, kdo mléko vyrábí. Dalším příkladem může být skladování brambor, jejich kvalita a ztráty.

Soudružky a soudruzi, z toho, co jsem uvedla, jasně vyplývá skutečnost, že je nezbytná větší důslednost jak v zemědělských podnicích, tak u všech článků řízení a u všech, kteří se na výsledcích zemědělství a potravinářského průmyslu podílejí. Je třeba si také uvědomit, že polovičatost a nedůslednost vyvolává někdy i pochybnosti o věrohodnosti záměrů, které mají být realizovány.

Tak, jak bylo již uvedeno, požadavek zvyšování efektivnosti zemědělské výroby je možno vyřešit pouze za předpokladu souběžné realizace nezbytných opatření v zemědělské prvovýrobě, dodavatelských odvětvích a ve sféře biologických a technických služeb. Efektivnost výroby potravin ovlivňují stále ve větším rozsahu dodavatelé výrobních prostředků a potřeb užitnou hodnotou, kvalitou, materiálovou a energetickou náročností své produkce a komplexností dodávek. Dořešit je třeba na úrovni centra otázky kapalných hnojiv, dostatku vápenatých hnojiv a účinných pesticidů z domácí produkce, kvalitních konzervantů, desinfekčních prostředků pro stájovou desinfekci, řeší se otázky lyzinu, obalů a obalové materiály. Dořešit je také třeba řadu položek Soustavy strojů-stroje pro potravináře, pro aplikaci kapalných chemických látek, přesné secí stroje, pluhy, stavební stroje, nakládací techniku, ale je třeba pozornost věnovat také bilancování materiálu, který na první pohled přímo se zemědělskou výrobou nesouvisí, ale je nezbytný pro investiční výstavbu v zemědělských podnicích a realizaci přidružených výrob v našich zemědělských podnicích.

Soudružky a soudruzi, jak ukázalo 4. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa, i přes určité problémy a nutnost jejich řešení, je možno říci, že v celém procesu prosazování cílů politiky strany se daří postupně formovat socialistické vědomí a jednání pracujících celého zemědělskopotravinářského komplexu. Dokladem toho jsou politické a pracovní postoje pracujících tohoto odvětví našeho národního hospodářství a jejich jednoznačná podpora politiky Komunistické strany Československa.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Kancírové. Prosím poslankyni Lefflerovou, připraví se poslanec Štix.

Poslankyně SN N. Lefflerová: Vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, úlohy, ktoré plynú pre naše školstvo z rokovania a dokumentov XVII. zjazdu KSČ a pléna ÚV KSČ, ktoré v týchto dňoch zasadalo, chápeme ako požiadavku potrebnú k tomu, aby škola mnohostranne a aktívne prispievala k upevňovaniu socializmu, k plnšiemu a bohatšiemu životu pracujúcich, aby sa stala prirodzeným zdrojom socialistického vlastenectva a proletárskeho internacionalizmu, aby sa premenila na základňu modernej vedy, na miesto radostnej a tvorivej práce, ktorá vytvára najušľachtilejšie morálno-vôľové vlastnosti človeka. To znamená, plne sa sústrediť na výchovu nových generácií kvalifikovaných pracovníkov pre všetky odvetvia národného hospodárstva, pre všetky oblasti spoločenskej práce.

Desaťročné skúsenosti z postupného uskutočňovania obsahovej a organizačnej prestavby nášho školstva dokázali, že školy pružne zareagovali na kvalitatívne nové potreby pri budovaní rozvinutej socialistickej spoločnosti.

O čo ide v školstve, čo musíme mať na zreteli v najbližších rokoch pri dotváraní školského systému, ak chceme dosahovať stále lepšie výsledky pri príprave mladej generácie pre život a prácu v socialistickej spoločnosti?

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP