Bude nezbytné prosadit plně zásadu, že
poctivá práce je jediným zdrojem jak tvorby
hodnot pro společnost, tak růstu životní
úrovně každého z nás. Proto ještě
v osmé pětiletce budou urychleně prováděna
opatření, která těsněji spojí
úroveň mezd s dosahovanými pracovními
a hospodářskými výsledky. V odměně
za práci budou posílena hlediska dlouhodobého
hodnocení výkonnosti, kvality a u vedoucích
pracovníků zejména tvůrčího
přístupu.
Musí se překonat přežívající
rovnostářství v odměňování,
které má většinou subjektivní
kořeny. Je potřebné rozšiřovat
úlohu brigádní formy organizace práce
a odměňování. Základním
požadavkem je dosažení užšího
souladu mezi růstem výdělků a růstem
produktivity práce, který je základní
podmínkou rovnováhy na vnitřním trhu.
Půjde o to, aby ekonomicky zdůvodněným
mzdám a výdělkům odpovídal
dobře zásobený, pestrý a sortimentně
bohatý vnitřní trh a kvalitní služby.
Takový vnitřní trh a služby jsou důležitým
stimulem zájmu na výdělku, a tím i
na vyšších pracovních výsledcích.
Předpokladem k tomu je zvýšit kvalitu, potřebnou
úroveň, sortiment a pružnost dodávek
na vnitřní trh.
Maloobchodní obrat se za pětiletku zvýší
o více než 14 %, přičemž se bude
měnit jeho struktura, a to zvýšením
podílu prodeje průmyslového zboží.
V prodeji potravin budou probíhat další kvalitativní
změny směřující k prosazení
požadavků racionální výživy.
To se projeví stagnací ve spotřebě
tuků, výrobků z obilovin a cukru. Naproti
tomu se bude zvyšovat spotřeba ovoce a zeleniny, jižního
ovoce, nealkoholických nápojů a spotřeba
pochutin. Spotřeba masa na obyvatele se během pěti
let zvýší o 2,5 kg na 88,5 kg.
Prodej nových a inovovaných druhů průmyslového
zboží dlouhodobého užití se rovněž
výrazně zvýší.
Počítá se s tím, že prodej osobních
aut se bude pohybovat v průměru ročně
na úrovni 120-140 tis., barevných televizorů
na úrovni 180 až 230 tis., mrazniček a chladniček
na úrovni 480-600 tis. kusů. Předpokládá
se, že na trh budou uvedeny kompaktní gramofonové
desky a jejich přehrávače, videomagnetofony,
osobní počítače a další
výrobky spotřební elektroniky.
Je nezbytné prohloubit a zpružnit spolupráci
mezi obchodem a výrobou, zlepšit práci obchodu
a podmínky pro jeho činnost, důsledně
respektovat požadavky kupujících. Výroba
a podniky služeb musí přicházet s iniciativní
nabídkou nových a kvalitnějších
výrobků a služeb, a tím oživovat
zájem spotřebitelů.
Souběžně s politikou zdůrazňující
závislost růstu osobní spotřeby na
pracovních přínosech se v osmém pětiletém
plánu předpokládá další
zdokonalení existujícího široce rozvinutého
systému sociálních opatření.
Součástí péče o růst
a zkvalitňování životní úrovně
je zvýšení prostředků na materiální
vybavení nevýrobní sféry, které
vzrostou během osmé pětiletky o čtvrtinu.
Investice do terciární sféry se zvyšují
o 29 mld. Kčs, takže dosáhnou 412 mld. Kčs.
Ve zdravotnictví se zvyšují hmotné náklady
o 6,2 mld. Kčs, tj. o více než 41 %, ve školství
a kultuře o 3,5 mld. Kčs, tj. o 21 %, a ve
službách a bytovém hospodářství
o 4,4 mld. Kčs, tj. o 29 %.
Určené prostředky a plánované
vyšší počty pracovníků je
třeba racionálně a daleko efektivněji
využít ke zlepšení poskytovaných
služeb. O tom, jaký důraz klademe na rozvoj
terciární sféry, svědčí
i to, že počty pracovníků za pětiletku
se zde zvyšují o 144 tisíce. Například
ve zdravotnictví a sociálním zabezpečení
o 35 tisíc, ve školství o 19 tisíc,
ve vnitřním obchodě a veřejném
stravování o 24 tisíce.
K zajištění závěrů XVI.
sjezdu Komunistické strany Československa jsou v
plánu osmé pětiletky rezervy na některá
naléhavá sociální opatření.
Jejich postupná realizace je závislá na vytvářených
zdrojích.
V souladu s koncepcí bytové politiky na osmou pětiletku,
schválenou předsednictvem ústředního
výboru Komunistické strany Československa
a vládou ČSSR, se zajišťuje výstavba
482 tisíc bytů a modernizace 30 tisíc bytů.
Přitom je nutno důsledně dbát na komplexnost
bytové výstavby, která se v praxi často
nerespektuje.
Na ochranu a zlepšování životního
prostředí, které je nedílnou součástí
vkladů naší společnosti do celkového
zvyšování životní úrovně
a péče o člověka, jsou věnovány
nemalé prostředky. Kromě 17 mld. Kčs
určených na samostatné investiční
akce ekologického charakteru, které tvoří
více než dvojnásobek proti sedmé pětiletce,
jsou v osmé pětiletce vynakládány
značné prostředky i na to, aby se stav životního
prostředí nezhoršoval další novou
průmyslovou výstavbou.
Energičtěji je třeba zvyšovat úlohu
národních výborů při zabezpečování
komplexního sociálního a ekonomického
rozvoje na územích, která spravují.
Musí důsledně realizovat své volební
programy, a tak přispět k uspokojování
oprávněných potřeb a zájmů
občanů a k řešení jejich každodenních
problémů.
K podpoře iniciativy občanů a k realizaci
volebních programů jsou stanoveny investiční
prostředky na akce "Z" v rozsahu převyšujícím
22 mld. Kčs. Je třeba těchto prostředků
racionálně využít především
na takové akce, které přispějí
ke zlepšení životního prostředí
a k řešení naléhavých hospodářských
a sociálních potřeb volebních obvodů.
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, náročná
koncepce osmé pětiletky není bez rizik a
problémů. V současné době projednávají
ministerstva hospodářské plány výrobních
hospodářských jednotek a mají je do
konce roku potvrdit. Nedostatečná kvalita, nedořešené
problémy a nenáročné programy intenzifíkace
plánů některých výrobních
hospodářských jednotek a podniků představují
hlavní riziko pro splnění náročných
úkolů státního plánu a návrhu
zákona o osmé pětiletce.
Jde zejména o zajištění plánovaného
snižování výrobní spotřeby,
snížení rozestavěnosti investic a zkracování
doby výstavby, o dodržení plánované
úrovně a struktury zásob, efektivní
vývoz do nesocialistických zemí, výrobu
obilí a splnění úkolu v růstu
společenské produktivity práce.
Jsou to oblasti, na něž je nutno soustředit
plnou pozornost řídících orgánů,
aby se neoslabovala reálnost úkolů osmé
pětiletky. Na 4. zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa
se k nim soudruh Husák vyjádřil velmi zřetelně,
cituji: "Pokud jde o jejich reálnost, ukazují
všechna srovnání surovinové a energetické,
materiálové a investiční náročnosti
našeho hospodářství s průmyslově
vyspělými zeměmi, že pracujeme se značnými
rezervami. To platí i o úrovni produktivity práce
a kvalitě výroby. Využití těchto
rezerv je předpokladem obratu v intenzifikaci naší
ekonomiky. Z hlediska potřeb je tento obrat nevyhnutelný,
z hlediska možností reálný." Konec
citátu.
Proto nadřízené orgány musí
velmi odpovědně ověřit úroveň
a kvalitu předložených hospodářských
plánů a potvrdit jen ty, které jsou v plném
souladu s linií XVII. sjezdu KSČ, s úkoly
stanovenými ve státním pětiletém
plánu a obsaženými v návrhu zákona.
K podpoře plnění záměrů
a úkolů osmé pětiletky a návrhu
zákona je třeba tvořivě využít
a uplatnit existující pravidla řízení,
plánování a finančně ekonomických
nástrojů a všechna nová opatření,
která budou uplatněna od příštího
roku a v průběhu osmé pětiletky. Na
XVII. sjezdu Komunistické strany Československa
byl v Politické zprávě vytyčen závěr
"neustále zdokonalovat systém plánování
a řízení ekonomiky, postupně přebudovat
hospodářský mechanismus". O rozpracování
tohoto úkolu jednalo 4. zasedání ústředního
výboru KSČ a vytyčilo další postup.
Přestavba hospodářského mechanismu
zaměřená na zvládnutí vědeckotechnického
pokroku, strukturální změny a technické
přezbrojení naší výrobní
základny, racionální a efektivní zapojení
do mezinárodní dělby práce patří
mezi rozhodující předpoklady a podmínky
převedení ekonomiky na intenzívní
typ rozvoje. V této souvislosti bude od příštího
roku prováděn ve vybraných organizacích
Komplexní experiment ke zvýšení samostatnosti
a odpovědnosti hospodářských organizací
za efektivní rozvoj.
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, o naléhavosti
tohoto postupu nás znovu přesvědčuje
vývoj a plnění státního plánu
v letošním roce, kdy se potvrzuje, že obrat směrem
k všestranné intenzifikaci národního
hospodářství je mimořádně
obtížný a složitý. Základní
tendence vstupu do osmé pětiletky ukazují,
že vývoj je velmi diferencovaný a v různých
oblastech ekonomiky nevyvážený. Na jedné
straně je třeba pozitivně ocenit pokračování
vyšší dynamiky hospodářského
rozvoje založené v posledních letech 7. pětiletky
a projevující se hlavně růstem celkového
objemu výroby a životní úrovně.
Na druhé straně však struktura výroby
a její užití neodpovídá společensky
žádoucím a plánovaným proporcím.
A co je zvlášť závažné - daleko
za plánem zaostává plnění kvalitativních
ukazatelů. Krátce řečeno - proces
intenzifikace se proti záměrům XVII. sjezdu
Komunistické strany Československa opožďuje.
Nedostatky v plnění plánu letošního
roku zvyšují náročnost úkolů
státního plánu na příští
rok, který klade mnohem vyšší důraz,
než jak tomu bylo v plánu na letošní rok,
na prohlubování procesu intenzifikace ekonomiky
a na další zvyšování efektivnosti
jejího rozvoje.
Otevřeně a kriticky jednalo o těchto otázkách
4. zasedání ústředního výboru
a přijalo usnesení, jehož důsledné
plnění bude zárukou, že výsledky
roku 1987 budou plně v souladu se závěry
XVII. sjezdu Komunistické strany Československa.
Úspěšné uskutečňování
všech záměrů v hospodářské
a sociální oblasti, v systému řízení,
plánování a v hospodářském
mechanismu není myslitelné bez aktivizace lidského
činitele. Velká odpovědnost spočívá
na řídících kádrech, které
musí rozhodovat s hlubokou znalostí, získávat
pro iniciativní plnění své spolupracovníky
a všechny pracující.
Významnou pomocí při plnění
náročných úkolů bude aktivní
přístup hospodářského vedení
spolu s orgány Revolučního odborového
hnutí k organizování pracovní iniciativy
zaměřené na konkrétní naplňování
Pražské výzvy - spojení vědy
s výrobou za splnění úkolů
pětiletky a Výzvy Ústřední
rady odborů překročit plánovanou produktivitu
práce o jedno procento, snížit materiálové
náklady o 0,5 procenta a zvýšit kvalitu vyráběné
produkce, a to při využití vstřícného
plánování.
Vážené soudružky poslankyně, soudruzi
poslanci, koncepce a právní konstrukce návrhu
zákona o osmém pětiletém plánu
odpovídá ústavním a ostatním
právním normám, které se vztahují
na zákon o pětiletém plánu, zvláště
článku 10 a 36 ústavního zákona
o československé federaci a § 7 zákona
o národohospodářském plánování
č. 145/1970 Sb.
Přijetím předloženého návrhu
zákona schválí Federální shromáždění
základní cíle, úkoly a podmínky
realizace hospodářského a sociálního
rozvoje do roku 1990.
Návrh zákona zajišťuje cíle a záměry,
které byly vytyčeny v Programovém prohlášení
vlády ČSSR na 2. společné schůzi
Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního
shromáždění.
Pro vlády, ústřední orgány
státní správy, orgány hospodářského
řízení a socialistické organizace
zakládá zákon povinnost konkretizovat základní
cíle a úkoly v něm obsažené a
rozpracovávat ve všech souvislostech postupy, řešení
a opatření potřebná k důslednému
zabezpečení zákona.
Dovolte, abych vám, soudružky poslankyně a
soudruzi poslanci, poděkoval za váš zájem,
aktivní přístup, náměty a připomínky,
zejména při přípravě a projednávání
předloženého návrhu zákona o
osmém pětiletém plánu. Jménem
vlády Československé socialistické
republiky vás chci ujistit, že vláda při
výkonu svých funkcí bude provádět
všechna nezbytná opatření a vytvářet
potřebné podmínky, aby se zákon úspěšně
plnil.
Jménem vlády Československé socialistické
republiky doporučuji Federálnímu shromáždění,
aby schválilo předložený návrh
zákona o osmém pětiletém plánu.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu Potáčovi.
Vládní návrh zákona projednaly všechny
příslušné výbory sněmoven.
Uděluji slovo společnému zpravodaji výborů
Sněmovny lidu, předsedovi výboru pro plán
a rozpočet poslanci Hůlovi.
Společný zpravodaj výborů SL, místopředseda
SL A. Hůla: Vážený soudruhu
generální tajemníku ústředního
výboru Komunistické strany Československa
a prezidente republiky, vážený soudruhu předsedo
Federálního shromáždění,
vážené soudružky a soudruzi poslanci,
předložený návrh zákona o státním
plánu rozvoje národního hospodářství
Československé socialistické republiky na
léta 1986-1990 má za cíl zajistit realizaci
úkolů XVII. sjezdu Komunistické strany Československa,
to je urychlit sociálně ekonomický rozvoj
společnosti v zájmu dokonalejšího uspokojování
hmotných a duchovních potřeb našeho
lidu, a to cestou všestranné intenzifikace národního
hospodářství na základě především
širokého uplatnění vědeckotechnického
pokroku a rozvoje mezinárodní spolupráce
s členskými zeměmi Rady vzájemné
hospodářské pomoci.
Návrh zákona o 8. pětiletém plánu
tak naplňuje Hlavní směry hospodářského
a sociálního rozvoje ČSSR s výhledem
do roku 2000. Jejich základní rys tkví v
tom, že je nezbytné dosáhnout takové
úrovně, abychom do příštího
tisíciletí vstupovali s ekonomikou intenzívního
typu založenou na zvládnutí procesu vědeckotechnické
revoluce, a to při technickém přezbrojení
naší výrobní základny, zásadním
pokroku ve zdokonalování socialistických
výrobních vztahů, při podstatné
změně řízení, plánování
a hospodářského mechanismu.
K základním kvantitativním charakteristikám
Hlavních směrů patří cíl,
dosáhnout do roku 2000 zvýšení osobní
spotřeby obyvatelstva oproti roku 1985 alespoň o
polovinu, při přednostní orientaci na zlepšování
její kvality a struktury a zejména na zrychlení
růstu a zvýšení podílu průmyslového
spotřebního zboží. Spolu s tím
jde o rozšiřování placených služeb
a dosažení kvalitativního zlepšení
ve školství, zdravotnictví a sociální
péči, o zlepšování kvality a
úrovně bydlení, o vytváření
podmínek k rozšiřování a kvalitativnímu
využití volného času a k dosažení
pokroku v tvorbě a ochraně životního
prostředí.
Tyto náročné cíle vyžadují
dosáhnout při dalším rozvoji národního
hospodářství dlouhodobě stabilní
a ve srovnání se 7. pětiletkou vyšší
dynamiku růstu národního důchodu.
Z těchto pohledů vysoké náročnosti
přistupovaly výbory sněmovny k projednávání
zákona o 8. pětiletém plánu. Dovolte,
abych vás informoval o jednání ve výborech
sněmovny o předkládaném návrhu
zákona. Výbory konstatovaly, že předložený
návrh zákona je v souladu se směrnicí
schválenou XVII. sjezdem KSČ a odpovídajícím
způsobem zabezpečuje potřeby obrany a bezpečnosti
státu.
Výbory přistupovaly k projednávání
8. pětiletky především z hlediska jak
lépe a spolehlivěji vytvářet podmínky
pro její komplexní splnění a jak odstraňovat
nedostatky, zejména ty, které se již dnes projevují
v prvním roce pětiletky a při dopracování
plánu na rok 1987. V rozpravě a v přijatých
usneseních bylo poukázáno na konkrétní
nedostatky v plnění plánu prvního
roku pětiletky, i na příčiny tohoto
vývoje.
Za první tři čtvrtiny roku je řada
organizací, které neplní i několik
základních ukazatelů a hlavně dluží
své výrobky národnímu hospodářství.
I když se vytvářejí podmínky,
že do konce roku se sníží počet
organizací, které nesplní plán, ukazuje
se, že v řadě organizací se nepodařilo
vyrovnat s vyšší náročností
úkolů i s tvrdým kursem na efektivnost a
hospodárnost a z toho vyplývajícími
nároky na prohloubení plánování
a řízení, na hospodaření s
materiálem, surovinami, palivy a energií a nezbytné
zvýšení závazností dodavatelsko
odběratelských vztahů. Prokázala se
i nedostatečná provázanost plánu z
centra - zejména v centrálně bilancovaných
materiálech a výrobcích. Také přednostní
zabezpečování vývozu (zejména
dodatečné vývozy) bylo v některých
případech i na úkor dodávek pro výrobu
a její kompletaci a vyvolalo taktéž disproporce
mezi potřebami výroby a zdroji.
Výbory považují za nezbytné, aby podniky
a VHJ výrazně prohloubily své znalosti o
vývoji potřeb národního hospodářství
na úseku vlastní působnosti, možnosti
a potřeby zahraničního trhu, iniciativně
na ně reagovaly a přicházely s nabídkami
potřebných výrobků a služeb.
Rovněž je třeba ještě výrazněji
změnit vztah k modernizaci základních výrobních
fondů a k budování nových kapacit.
Využít k tomu všech dostupných zdrojů
včetně různých forem úvěrů
a mezinárodní spolupráce.
Chci připomenout ze zprávy soudruha Potáče,
předsedy SPK na 4. plénu ÚV KSČ, kde
řekl: "Není málo investic, je však
mnoho nevýkonných základních prostředků
s neuspokojivým využíváním při
nízké směnnosti."
Výbory jsou toho názoru, že také v práci
centra musí dojít v bilanční činnosti
k výraznému zkvalitnění vazeb státního
plánu i ve vytváření podmínek
pro mezinárodní hospodářskou spolupráci.
Centrum - a to jak průřezové, tak odvětvové
orgány - musí také propracovat podmínky
a všestranně napomáhat k intenzifikaci národního
hospodářství a k zvládnutí
procesu vědeckotechnického pokroku a jeho urychlené
zavádění do praxe. Závažné
a rozhodující úkoly v tomto směru
musí zabezpečit naše strojírenství
a elektrotechnický průmysl. Jde o stroje a zařízení
vysoké technické úrovně pro modernizaci
výrobně technické základny československé
ekonomiky a o přechod k zásadně novým
technologickým postupům a k technice nových
generací, urychlit inovační procesy a dosáhnout
podstatného růstu kvality výrobků
a jejich technickoekonomické úrovně a spolehlivosti,
srovnatelné s předními výrobci ve
světě. Tyto úkoly označil na 4. zasedání
ÚV KSČ generální tajemník soudruh
Husák jako úkoly složité a klíčové.
Proto v návrhu zákona je zdůrazněn
úkol zavádění nejnovějších
výsledků vědeckotechnického rozvoje
do výroby, podstatně se má zvýšit
jeho podíl na tvorbě národního důchodu.
Jeho zaměření se má rozhodujícím
způsobem promítat do programů, které
v souvislosti s uplatňováním cílově
programového přístupu v řízení
musí tvořit základní obsah plánu
vědeckotechnického rozvoje v 8. pětiletce
a potřebám ekonomiky národního hospodářství.
Výbory zdůraznily internacionální
charakter vědeckotechnického pokroku. Nová
technická a technologická řešení
by měla vycházet jak z tvůrčí
činnosti naší vědeckovýzkumné
základny, tak a to výrazněji než dosud
- z naší účasti v mezinárodní
dělbě práce, z hospodářské
a vědeckotechnické spolupráce, především
se Svazem sovětských socialistických republik
a socialistickými zeměmi.
Proto uplatňování výsledků
vědeckotechnického pokroku nemůže zůstat
jen záležitostí speciálních útvarů
a institucí, musí se stát jednou z hlavních
náplní práce ministrů, ředitelů
i funkcionářů, VHJ a podniků, ale
také i technologů a mistrů včetně
vysoké kvality výroby a mělo by být
vizitkou každého podniku, závodu a dílny,
každého pracovníka bez výjimky. Podstatně
je třeba zvýšit důslednost, kontrolu
a hodnocení dosažených výsledků
a vyvozovat závěry z neplnění stanovených
úkolů.