Úterý 24. června 1986

Tento program však není pokryt finančními prostředky, investičními limity, výpočetní technikou ani počty pracovníků. Škoda, podle vzorku státní správy a vybraných průmyslových podniků by přinesl cca 65 % úsporu - to představuje 340 pracovníků a 220 miliónů strojírenských investic v 8. pětiletém plánu v kraji.

Je nepochybné, že rozvoj materiální základny pro výpočetní techniku musí jít kupředu, ale efektivně - s ohledem na součástkovou základnu, spotřebu elektrické energie a další hlediska.

Soudružky a soudruzi, jsem tkadlena a uvedla jsem pro to příklady a zkušenosti z odvětví, ve kterém celý život pracuji a z kraje, kde žiji. Jde o problémy, které souvisejí s cíli stanovenými XVII. sjezdem strany.

Chtěla bych vyjádřit naše odhodlání realizovat závěry XVII. sjezdu Komunistické strany Československa ve všech směrech s vědomím toho, co každý z nás musí udělat. Stejné úsilí však musí být vynaloženo všude.

Pozorně jsem sledovala výklad soudruha Štrougala a jsem přesvědčena, že vytyčené zásady, směry a opatření povedou k úspěšnému splnění našeho společného cíle.

Programové prohlášení federální vlády podpoříme nejen slovy, ale poctivou prací. (Potlesk.)

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Vávrové.

Prosím členy zvolené návrhové komise, aby se hned po vyhlášení přestávky sešli v místnosti č. 030 v přízemí.

Po přestávce vystoupí v pokračující rozpravě jako první poslanec Kubeš. Pokračovat budeme ve 13.15 hodin.

(Jednání přerušeno ve 12 hodin)

(Jednání opět zahájeno ve 13.15 hodin)

Předseda FS A. Indra: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, v přerušeném jednání budeme pokračovat rozpravou. Slovo má poslanec Kubeš, připraví se poslanec Jonáš.

Poslanec SL F. Kubeš: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, dosáhnout podstatného růstu kvality výrobků a jejich technicko-ekonomické úrovně a spolehlivosti, srovnatelné s předními výrobci ve světě, to je konkrétní úkol XVII. sjezdu strany, na který musíme v celém národním hospodářství a na každém pracovišti také konkrétně odpovědět. Týká se každého - od dělníka přes mistra, ředitele až po ministra. Musíme podstatně zvýšit kvalitu veškeré práce a všude.

Každý známe příklady nekvalitních výrobků, nespolehlivě fungujícího zařízení a spotřebičů. Na to příklady uvádět nemusím. Z celostátně sledovaných údajů vyplývá, že jen za poslední tři roky bylo na odstranění reklamovaných vad vynaloženo téměř 2,5 mld. Kčs. Kromě toho jsou ještě ztráty ze zmetků uvnitř podniků, které jsou nejméně dvojnásobné (tady nemám přesná čísla, protože každý podnik do nich zahrnuje jiné ztráty, takže údaje nejsou plně srovnatelné).

Pozornost musíme zaměřit tam, kde je kvalita zvlášť důležitá. Kvalita výroby a spolehlivost funkce má rozhodující význam právě u nejmodernějších zařízení, jako jsou například pružné výrobní systémy s vysokým stupněm automatizace zaváděné ve strojírenské výrobě, nebo automatizované výrobní linky v potravinářském průmyslu a podobně. Tato drahá zařízení - aby byla efektivní, musí pracovat spolehlivě, prakticky po 24 hodin denně - z toho v nočních směnách pokud možno bez účasti lidí. I malá nepřesnost nebo závada znamená velké ztráty ve výrobě.

Ze zpráv různých kontrolních orgánů vyplývá, že nekvalitní práce se projevuje v nejrůznějších výrobcích. Závady na nových elektrických lokomotivách nadělaly v minulých letech dost starostí dopravákům, stejně jako některé stroje zemědělcům. U spotřebního zboží byly uplatňovány reklamace, zejména na výrobky automobilového průmyslu, spotřební elektroniky, obuvnického, textilního a nábytkářského průmyslu, ale i u nejjednodušších výrobků.

Například obchodní inspekce kontrolovala letos v únoru jakost nejjednodušších pracovních nástrojů, které denně používá velké množství občanů. Byla kontrolována jakost motyk, lopat, rýčů, srpů, hrábí, kladiv, šroubováků, kleští, dlát, hoblíků a seker. U těchto výrobků bylo ve velkoobchodních skladech zkontrolováno 5825 kusů a z nich 33 % bylo nevyhovujících a muselo být staženo z prodeje. To jsou ztráty, které dále nesmíme připouštět.

U nás ve slévárně ČKD máme také dost starostí s kvalitou výroby. Provádíme rekonstrukci slévárny šedé litiny za provozu. V průběhu rekonstrukce jsou ztížené podmínky pro práci ve slévárně a zmetkovitost nám stoupla z 5 na 8 %. Musím po pravdě říci, že to svádí schovávat někdy i vlastní nedostatky za zhoršené podmínky. Ale máme z toho jedno ponaučení. Rekonstrukce je třeba lépe připravit a pak je rychle a plynule provést; to platí celostátně a musí to zabezpečit všechny firmy, které se na rekonstrukci podílejí. Sám investor nic nezmůže.

Druhá zkušenost z naší slévárny se týká náběhu nových výrob. V roce 1983, když jsme začali odlévat nové spojkové kotouče pro Trnavské automobiľové závody, měli jsme 42 % zmetků, o rok později stále ještě 37 % a teprve letos poklesly na 6 %. V průběhu těchto tří let jsme museli měnit technologii modelového zařízení i formovací materiály, konstruktéři, technologové, provozní pracovníci i dělníci v úzké spolupráci museli hledat chyby a formovat správnou technologii. Uvádím tento příklad proto, že při urychlování cyklu výzkum-vývoj-výroba bude mnohem více záležet na kvalitě práce celé přípravy výroby, na úzké spolupráci všech, od výzkumného pracovníka přes konstruktéra a technologa, až po dělníka.

Ze strany vedoucích pracovníků musí také přestat schovávání nedostatků a nekvality místo jejich řešení. Sám jsem se s tím setkal na všech stupních řízení.

Problémy kvality se intenzívně zabývají všude na světě.

V Sovětském svazu je kvalita výroby postavena jako přední politický úkol. Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu a rada ministrů SSSR přijala počátkem května poměrně obšírné usnesení, kde se ukládá provést celý soubor organizačních a právních kroků ke zvýšení technické úrovně a kvality výrobků v souladu s usneseními XXVII. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu. Určují konkrétní odpovědnost za kvalitu výrobků ve všech etapách od vývoje přes konstrukci, technologii až po výrobu. Zvláštní pozornost je věnována kvalitě práce ve vývoji nových výrobků a techniky, která by měla výrazně napomoci, aby nové výrobky už byly nejen na technické špičkové světové úrovni, ale i kvalitně provedeny.

V japonském automobilovém průmyslu se u velkých firem vytvářejí komplexní systémy řízení jakosti, které fungují ve všech etapách - plánování, projektování výroby i odbytu nových modelů aut. Japonská koncepce je založena na tom, že jakost výrobků nelze v žádném případě zabezpečit jenom kontrolou. Zlepšení jakosti lze podle názorů odborníků i praktiků dosáhnout jen tehdy, jestliže každý pracovník přispěje svým dílem. V závodech Toyota působí asi 5300 kroužků kvality. Jejich činnost je zaměřena hlavně na zvyšování jakosti výrobků a dále na zvyšování produktivity práce a snižování nákladů.

U nás vláda přijala v uplynulých deseti letech několik zásadních usnesení ke zvyšování a na podporu kvality. Také ministerstva prohlubovala svými opatřeními péči o růst kvality, zejména po 8. zasedání ÚV KSČ, které zdůraznilo, že požadavek vysoké kvality výroby má být jedním ze základních kritérií, podle kterého je nutno hodnotit každého - zejména řídící pracovníky.

Dosavadní opatření přinesla určité zlepšení v uplynulých dvou letech, ale k zásadnímu obratu nedošlo. Mají na tom vinu jak ministerstva, tak i podniky. Například nízká úroveň spolehlivosti a kvality dodavatelsko-odběratelských vztahů je odrazem nízké kvality řídící práce ministerstev a výrobních hospodářských jednotek. Nebo při zavádění komplexního systému řízení jakosti byly na VHJ a podnicích splněny úkoly organizačního a administrativního charakteru. Řídící pracovníci však nezajistili kvalifikované vyhodnocení skutečné jakosti výroby, úrovně technologie, technologické kázně, účinnosti technické kontroly, způsobu vyřizování reklamací a postih za nekvalitní výrobu. Nemohou pak ani najít účinná opatření, zvláště když přetrvává benevolence technologické nekázně a smířlivost se současným stavem. K těmto závěrům došel i Výbor lidové kontroly, který v minulém roce prověřoval příčiny vysokých reklamací. Je třeba také zjednat nápravu v postihování za nekvalitní práci. Celkově je postih neúměrně nízký. Uplatňuje se převážně vůči dělníkům, kde zavinění je evidentní. Vůči ostatním pracovníkům, kteří se podílejí na vzniku škod tím, že zanedbávají své povinnosti, se postih téměř neuplatňuje - ať už jde o řídící pracovníky konstrukce, technologie, přípravy výroby, mistry, kontrolory, vedoucí provozu, expedice, a další. Přitom na škodách způsobených nekvalitní výrobou se dělníci podílejí jen asi 30 %.

Vážené soudružky a soudruzi, zkušenosti ukazují, že skutečného úspěchu v kvalitě práce je dosahováno zejména tam, kde je plnění úkolů spojeno s pevnou a uvědomělou kázní, kde je pracovní kolektiv veden k odpovědnosti za svěřený úkol. To vyžaduje mimo jiné vytvářet ovzduší nemilosrdného boje proti lajdáctví, ovzduší podnětné, konkrétní soudružské kritiky. Největší překážkou je netečnost lidí, kteří se prostě vezou, lidí, kteří se problémům vyhýbají nebo si jenom na jejich řešení hrají. Jestliže chceme splnit úkoly XVII. sjezdu strany i na tomto úseku, pak musíme dbát, aby takových netečných lidí ubývalo. Zelenou musí mít iniciativní lidé, kteří se nebojí konfliktů, mají chuť se rvát s potížemi, zkoušet nové a nebojí se přitom rizika a zodpovědnosti. Kvalita výroby a veškeré práce se musí stát předním politickým úkolem, na kterém se musí každý z nás podílet. (Potlesk.)

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kubešovi.

Soudružky a soudruzi, dostali jste do lavic návrh usnesení. Pokud k němu budete mít připomínky, odevzdejte je buď přímo členům zvolené návrhové komise nebo prostřednictvím pořadatelů.

Prosím poslance Jonáše, připraví se místopředseda Federálního shromáždění B. Kučera.

Poslanec SL P. Jonáš: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, 2. schôdza Federálneho zhromaždenia má mimoriadny význam. Prerokúva programové vyhlásenie vlády ČSSR, prednesené jej predsedom s. Lubomírom Štrougalom. Jeho hlavným obsahom je všestranná intenzifikácia národného hospodárstva, ktorá bude schopná ďalej zabezpečovať zvyšovanie životnej úrovne ľudu a upevňovať jeho životné a sociálne istoty.

Výrobe potravín a zabezpečovaniu výživy ľudu venoval XVII. zjazd Komunistickej strany Československa mimoriadnu pozornosť. Ocenil stabilizačnú úlohu poľnohospodársko-potravinárskeho komplexu na celkovom rozvoji našej spoločnosti a na upevňovaní národného hospodárstva v posledných pätnástich rokoch a najmä v 7. päťročnicí. Bola splnená úloha XIV. zjazdu strany v krytí prírastku spotreby potravín z vlastných zdrojov, úspešne naplňujeme líniu XV. a XVI. zjazdu KSČ na postupné dosiahnutie sebestačnosti vo výrobe zrnín a zvyšovanie našej sebestačnosti vo výrobe potravín. Toto zasluhuje ocenenie, ale v nijakom prípade nemôže viesť k sebauspokojovaniu.

Na XVII. zjazde KSČ generálny tajomník ÚV KSČ a prezident ČSSR s. Gustáv Husák zdôraznil, citujem: "To, čo platí pre celé národné hospodárstvo - požiadavka vysokej hospodárnosti a efektívnosti - sa plne vzťahuje i na poľnohospodárstvo. Aj poľnohospodárske suroviny a potraviny treba vyrábať lacnejšie". Koniec citátu.

Vychádzajúc zo skutočnosti, že intenzívne možnosti rozvoja poľnohospodárskej výroby sú prakticky vyčerpané, platí i pre toto odvetvie jeho pružnejšia intenzifikácia a zvyšovanie podielu na tvorbe národného dôchodku. Do popredia vstupuje súčasné úsilie za lepšie využitie všetkých výrobných možností, aktívne a cieľavedomé uplatňovanie vedeckotechnického pokroku vo všetkých oblastiach vývoja a výroby.

Vážené súdružky a súdruhovia, vo svojom príspevku chcem nadviazať na vystúpenie súdruha poslanca Sommera na 21. schôdzke Federálneho zhromaždenia a zamerať sa predovšetkým na to, ako naše poľnohospodárske podniky pristupujú k realizácii niektorých intenzifikačných faktorov a nových vedeckých poznatkov vo výrobnom procese.

Je známe, že biotechnológie sú zaradené medzi päť kľúčových smerov vedeckotechnického rozvoja. Sú charakterizované ako výrobné procesy biologického charakteru. Procesy biotechnologickej povahy si ľudstvo osvojilo už pred mnohými rokmi. Avšak v 70-tych rokoch tohto storočia sa na základe významných objavov, hlavne v oblasti molekulárnej biológie a genetiky, vytvorili predpoklady pre kvalitatívny obrat v uvedomelom využívaní biologických procesov nielen pri výrobe potravín, ale i chemických produktov, liečiv, metalurgie i v ostatných odvetviach výroby. Sú to výroby energeticky menej náročné, ich prostredníctvom možno získavať nové zdroje bielkovín a energie, neznečisťujú životné prostredie a nevytvárajú škodlivé odpady a splodiny. Môžu byť dokonca využité pri likvidácii a zhodnocovaní inak nevyužiteľných odpadov. Dnes sme svedkami mohutného nástupu biotechnológií prakticky vo všetkách vyspelých krajinách sveta.

Najvýznamnejším a najperspektívnejším užívateľom biotechnológií je a bude najmä v budúcich rokoch naša poľnohospodárska výroba a potravinársky priemysel. Viaceré podniky nadviazali úspešnú spoluprácu s Československou akadémiou vied a Slovenskou akadémiou vied, s výskumnými ústavmi, vysokými školami, ale i so zahraničnými inštitúciami s cieľom - plne využívať nové poznatky v poľnohospodárskej praxi. Medzi popredné podniky, ktoré sa zaoberajú nielen aplikáciou, ale i vývojom a výrobou, sú napr. v Českej socialistickej republike JZD Slušovice, Chelčice, Hustopeče, Jílové a v Slovenskej socialistickej republike JRD Šenkvice, Lehnice, Cífer a ďalšie.

Ústav experimentálnej botaniky ČSAV a jeho pracovisko v Olomouci, dalo do praxe k dispozícii svoje vedecké poznatky na využitie tkáňových kultúr, ktoré umožňujú produkovať kvalitné a zdravé odrôdy rastlín s novými progresívnymi znakmi, ako je rýchlejší vegetačný rast, chladuvzdornosť, odolnosť vôči chorobám a škodcom. Tieto s úspechom realizovali vo výrobno-hospodárskej jednotke Sempra a v Jednotnom roľníckom družstve Tuřany pri pestovaní zemiakov a dosiahli veľmi dobré výsledky. Výrobno-hospodárska jednotka Oseva v Stránčiciach vyrába baktérie rodu Rhizobium, ktoré majú schopnosť lepšie transformovať vzdušný dusík rastlinami. Ročná produkcia je 100 tis. dávok tohto preparátu. Cieľom je znížiť spotrebu dusíkatých priemyslových hnojív. Treba oceniť, že táto výrobno-hospodárska jednotka robí v spolupráci s vedeckovýskumnou základňou ďalší výskum a vývoj ešte výkonnejších baktérií s možnosťou ich využitia pri výrobe obilnín.

Za vzor ostatným podnikom vo využívaní nových poznatkov môžu slúžiť skúsenosti z využívania biotechnológií v Jednotnom roľníckom družstve Chelčice, ktoré v spolupráci s biologickým centrom Československej akadémie vied v Českých Budejoviciach zaviedli tzv. integrovanú prirodzenú biologickú ochranu rastlín. V pestovaní skleníkových kultúr, propri ich hlavných škodcov - sviluške chmeľovej, mšiciam, molici skleníkovej, použili ich prirodzených nepriateľov - dravých roztočov, bejlomerek, hubových a ďalších parazitov. Riešia možnosti biologickej ochrany sadov. Hlavným cieľom je zníženie ekonomickej a energetickej náročnosti pri výrobe a aplikácii pesticídov a obmedzenie ich negatívneho vplyvu na životné prostredie.

Podobne možno uviesť príklad Jednotného roľníckeho družstva Slušovice, ktoré sa stalo v spolupráci s Československou akadémiou vied najväčším producentom bioinsekticídov (prostriedkov proti hmyzovým škodcom). Vyrába selektívny bakteriálny bioinsekticíd, nazývaný Bathurin, ktorý usmrcuje húsenice cca 40-tich druhov škodlivých motýlov, na druhej strane však užitočnému hmyzu neškodí. Okrem toho vyrába preparát Moskytur, ktorý ničí larvy komárov a muchničiek. V tomto roku žačne s výrobou Polygandromu proti škodcom koreňových systémov rastlín.

Jednotné roľnícke družstvo Blatnička v spolupráci s Československou akadémiou vied vyrába bioinsekticíd BOVEROL proti skladištným škodcom. Jednotné roľnícke družstvo Sokolnica zase špecifický substrát pre ďalšie biotechnologické využitie.

Veľmi dobré výsledky dosahujú veľkovýkrmne Třeboň pri výrobe bioplynu. Denne produkujú 6-7 tisíc m3 bioplynu. Využívanie tohto zdroja energie má značný ekonomický prínos pre tento podnik. Podobne Jednotné roľnícke družstvo Hustopeče produkuje 1200 m3 tohto bioplynu denne. Je na škodu veci, že sa tieto skúsenosti nevyužívajú i v ďalších podnikoch. Zásadnú inováciu bude znamenať zavedenie výroby monoklonálnych protilátok. Prvé monoklonálne protilátky pre diagnostiku virusu svinutky zemiakovej boli pripravené Ústavom molekulárnej genetiky Československej akad émie vied v spolupráci s Ústavom experimentálnej botaniky Československej akadémie vied. V spolupráci s Výskumným ústavom v Havlíčkovom Brode a výrobno-hospodárskou jednotkou Sempra majú tieto protilátky v 8. päťročnici slúžiť už v šľachtiteľskej praxi.

Doterajšia prax ukazuje, že v mnohých oblastiach sú naše výsledky porovnateľné s vyspelými štátmi. Ide hlavne o tkáňové kultúry, monoklonálne protilátky, bioinsekticídy, séra a medikamenty pre veterinárne účely. Máme však značné rezervy vo výskume a vývoji enzýmov. Vo všetkých oblastiach výskumu a vývoja treba usilovať o zintenzívnenie medzinárodnej spolupráce najmä so Zväzom sovietskych socialistických republík a ostatnými štátmi RVHP. Vo februári t. r. bola ustavená stála komisia RVHP a v marci podpísaná rámcová dohoda o spolupráci v oblasti biotechnológie, ktorá má urýchliť výskum a realizáciu.

Po dohode so Sovietskym zväzom bolo vytvorené spoločné československo-sovietske laboratórium pre biotechnológie v živočíšnej výrobe pri Výskumnom ústave živočíšnej výroby v Nitre a schválený program jeho činnosti na roky 1986-1990. Tento zahrňuje hlavné úlohy v riešení reprodukcie a manipulácie s embryami u hovädzieho dobytka a v uplatňovani metód bunečného a génového inžinierstva v živočíšnej výrobe.

Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vo svojom vystúpení som sa snažil na konkrétnych príkladoch ukázať, ako naše poľnohospodárske podniky v súčinnosti s Československou akadémiou vied a Slovenskou akadémiou vied, rezortnými výskumnými ústavmi a vysokými školami pristupujú k realizácii vedeckotechnického rozvoja v praxi. Samozrejme, nemohol som plne obsiahnuť celý komplex uplatňovania intenzifikačných faktorov pri ďalšom rozvoji poľnohospodárskej výroby, jej intenzifikácie a efektívnosti. Chcem však ubezpečiť Federálne zhromaždenie a vládu Československej socialistickej republiky, že družstevní roľníci a všetci pracujúci v poľnohospodársko-potravinárskom a priemyselnom komplexe vynaložia všetko úsilie za splnenie záverov XVII. zjazdu Komunistickej strany Československa a dnes schváleného programu vlády Československej socialistickej republiky. Svojou statočnou prácou chcú prispieť k ďalšiemu rozvoju nášho národného hospodárstva a k zvýšeniu životnej úrovne pracujúcich. Ďakujem. (Potlesk.)

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Jonášovi, slovo má místopředseda Federálního shromáždění B. Kučera, připraví se poslanec Neubert.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP