Kandidáti, čo sa uchádzali o dôveru
voličov po prvý raz - a tých je v tomto zhromaždení
138 - sa predstavovali. My, ktorých vo volebnom obvode
už poznajú, skladali sme svoje poslanecké účty.
Ozajstný dialóg - bez diplomacie.
Jednako však prevládal záujem o budúce
usporiadanie vecí v dedine, meste, na pracovisku, v školách
či zdravotníckych zariadeniach, v okrese alebo v
štáte. Myslím, že nikto z nás poslancov
nestretol sa s prípadom, že by budúcnosť
svojho pracoviska, bydliska či tejto krajiny voľakto
bol videl inak, než cez prizmu programu vypracovaného
a schváleného XVII. zjazdom KSČ. Cez tento
program nás naši spoluobčania volili; tento
program v nich upevnil dôveru, že strana, ktorá
činmi dokazuje váhu svojich slov, ktorá takýto
program vypracovala, bude a je schopná zorganízovať
aj jeho splnenie.
Nemôžem v tejto súvislosti necitovať z
vystúpenia generálneho tajomníka KSČ
súdruha Husáka slová, ktorá povedal
na poslednom zasadnutí jej ústredného výboru:
"Môžeme povedať, že voľby sa stali
svojho druhu plebiscitom, v ktorom náš ľud vyjadril
plnú podporu politike a programu Komunistickej strany Československa
a Národného frontu. To je spoľahlivý
základ, z ktorého môžeme vychádzať
v ďalšej práci. Súčasne nás
to však zaväzuje vynaložiť všetky sily,
aby sa táto politika dôsledne uvádzala do
života."
Súdružky a súdruhovia poslanci, po svojom ustanovení
zišiel sa náš 350 členný kolektív
po prvýkrát k dôležitej pracovnej schôdzke:
máme posúdiť programové vyhlásenie
vlády ČSSR, prednesené jej predsedom súdruhom
Štrougalom, ktoré sme vypočuli s veľkým
záujmom a uspokojením, a máme sa tiež
vysloviť o dôvere federálnej vláde.
Dnes už máme všetci mandát našich
voličov a ten nám dáva plné právo
i povinnosť vyjadriť sa k tak závažnému
dokumentu, akým je programové vyhlásenie
vlády Československej socialistickej republiky.
To nás súčasne vedie k pocitu spoluzodpovednosti
za jeho uskutočňovanie. Nazdávam sa preto,
že budeme konať v súlade s vôľou a
záujmami svojich voličov, keď toto vládne
vyhlásenie budeme posudzovať vo svetle záverov
XVII. zjazdu Komunistickej strany Československa.
Zjazd za kľúčovú otázku, pred
ktorú nás stavia súčasná etapa,
považuje nevyhnutnosť urýchliť sociálno-ekonomický
rozvoj našej spoločnosti. V programovom vyhlásení
vlády je táto strategická línia XVII.
zjazdu, myslím, dôkladne rozvedená, správne
vystihuje súčasný stav nášho
vývoja. Vláda právom sa chce oprieť
o aktívnu účasť občanov pri realizácii
vládneho vyhlásenia, právom ráta s
morálnou a politickou jednotou nášho ľudu.
Občania chcú priložiť ruku k dielu a sú
ochotní podieľať sa na ďalšom rozvoji
našej spoločnosti. K tomu zameráme i politickú
prácu nás, poslancov, vo volebných obvodoch,
kde je ťažisko našej činnosti.
Inak tomu ani nemôže byť. Úspech realizácie
vychádza z predpokladu, že čím náročnejšie
úlohy si pred seba staviame, tým viac občanov
sa má do ich uskutočňovania aktívne
zapojiť, tým viac je nevyhnutný dokonalejší
spôsob riadenia spoločnosti, tým účinnejšie
musí pracovať celý náš politický
systém a všetky jeho články. Preto tiež
XVII. zjazd zdôraznil potrebu zdokonaľovania štruktúry
a fungovania socialistického štátu, všetkých
jeho orgánov, využívania všetkých
predností socialistickej demokracie, dodržiavania
socialistickej zákonnosti a zdokonaľovania právneho
poriadku. Do celého tohoto konceptu organicky sa začleňuje
aj úloha zastupiteľských zborov, ich zákonodarná
a kontrolná činnosť.
Z toho vyplýva, že nároky na štát
a jeho orgány budú ďalej vzrastať. Atívna
účasť pracujúcich na riadení
a správe spoločnosti - to všetko bude ovplyvňovať
či modifikovať funkcie štátu, pričom
však rozvíjanie a prehlbovanie samosprávy v
leninskom pojatí nebude sa uskutočňovať
na úkor, ale v rámci upevňovania socialistického
štátu, ktorého chrbticou sú práve
zastupiteľské zbory našich občanov.
Vláda vyhlasuje, že otázky upevňovania
socialistickej štátnosti, rozvoja socialistickej demokracie,
skvalitňovania nášho právneho poriadku
a prísne dodržiavanie zákonnosti bude patriť
medzi základné úlohy federálnej vlády.
Som presvedčený, že vláda v tomto úsilí
môže rátať s plnou podporou poslancov Federálneho
zhromaždenia a celej našej verejnosti vôbec.
Súdružky a súdruhovia, strategická línia
XVII. zjazdu Komunistickej strany Československa kladie
kvalitatívne nové nároky na činnosť
všetkých zastupiteľských zborov, predovšetkým
zákonodarných zborov a ich poslancov. V politickej
správe Ústredného výboru sa k práci
týchto orgánov zdôrazňuje, že
"vo Federálnom zhromaždení, v Českej
a Slovenskej národnej rade je žiadúce skvalitňovať
zákonodarnú činnosť, dbať, aby
sa dôsledne uplatňovala najvyššia zásada
našej ústavy, že všetka moc pochádza
z ľudu. Náš právny poriadok musí
účinne chrániť socialistické
zriadenie, spoločenské vlastníctvo, plne
zaručovať právne istoty občanov. Zákonodarné
zbory musia viac prispievať ku kontrole výkonných
orgánov a dodržiavaniu zákonov."
Klub komunistických poslancov sa včera zaoberal
otázkami, ktoré pre Federálne zhromaždenie
a jeho poslancov vyplývajú práve z citovaných
úloh.
Konštatovali sme, že v uplynulom volebnom období
zlepšila sa informovanosť orgánov i poslancov
Federálneho zhromaždenia o legislatívnej činnosti
vlády a o vecných problémoch, ktoré
v priebehu prípravy návrhov zákonov vznikajú.
Poslancom to umožňovalo uplatňovať svoju
mienku, ako aj pripomienky voličov. Väčšina
pripomienok bola prijatá alebo inak zužitkovaná.
V tejto praxi nám treba ďalej pokračovať.
Ukazuje sa však potreba väčšej koncepčnosti
v legislatívnej činnosti. Dlhodobejšie plánovanie
či program legislatívnych prác podľa
nášho názoru - by mal vyplývať
tak z legislatívnych zámerov vlády, ako aj
z vlastných rozborov orgánov Federálneho
zhromaždenia. Rozbory by mali vychádzať z prieskumu
jednotlivých oblastí právneho poriadku a
mali by dať odpoveď na to, ako sa jednotlivé
zákony osvedčujú v praxi.
Život - popri potrebnej stabilite právneho poriadku
- si vyžaduje také právne normy, ktoré
podnecujú, aktivizujú a včas upravujú
spoločenské vzťahy a procesy, pomáhajú
tak riešiť problémy, poskytujú takrečeno
návod na správne, hospodárskej a štátnej
politike vyhovujúce rozhodovanie príslušných
subjektov. Vítame skutočnosť, že vo vládnom
vyhlásení sa týmto otázkam venuje
patričná pozornosť. Náročné
kritéria na kvalitu našich výrobkov si istotne
vynútia prísnejšie hodnotenie, čo sa
premietne do novej právnej úpravy. Život nalieha
riešiť niektoré aktuálne otázky
bývania, to sa tiež neobíde bez novej právnej
úpravy. V sociálnej oblasti vytýčil
XVII. zjazd celý rad nových úloh, ktoré
si takisto vyžadujú zmeny v právnej úprave.
Ochranu nášho spoločenského zriadenia,
socialistického vlastníctva, práv, slobôd
a osobného majetku občanov a ochranu občanov
pred tými, ktorí ohrozujú ich bezpečnosť,
stíhanie kriminálnych živlov a každého,
kto narušuje socialistické zákony, a ďalšie
- to všetko bude vyžadovať premyslené opatrenia
a náležitý zákonný postih pre
tých, ktorí zákon nerešpektujú.
Na predvolebných schôdzach voliči sa naliehavo
dožadovali zabezpečiť účinnú
ochranu statočných občanov voči nenapraviteľným
recidivistom. Sledujeme preto starostlivo pripravovanú
novelizáciu trestných predpisov.
V zákonodarnej činnosti nás v budúcom
období čakajú teda nemalé úlohy.
Pri jej uskutočňovaní veľmi nám
bude záležať na tom, aby Federálnemu zhromaždeniu
návrhy zásad a osnov zákonov boli predkladané
tak, aby výbory a poslanci mali dosť času na
ich prerokúvanie so svojimi voličmi, s kolektívmi
pracujúcich v hospodárskych podnikoch, národných
výboroch a spoločenských organizáciách
a tiež, aby mali čas na prípravu pre ich prerokovanie
v orgánoch Federálneho zhromaždenia.
Federálne zhromaždenie bude vytvárať organizačno-politické
podmienky, aby sa prehĺbila účasť výborov
jeho snemovní a poslancov na legislatívnom procese
a spoločenskej kontrole. Netreba mi osobitne zdôrazňovať,
že úspech zákonodarnej činnosti pri
vzájomnej náročnosti predpokladá našu
dobrú spoluprácu s vládou ČSSR a že
nám všetkým vo Federálnom zhromaždení
na tejto spolupráci záleží; podľa
toho chceme aj konať a som presvedčený, že
navzájom si s porozumením budeme vychádzať
v ústrety.
Vážené Federálne zhromaždenie,
dovoľte, aby som z dôvodov, ktoré som uviedol
vo svojom vystúpení, v mene Klubu komunistických
poslancov vyjadril programovému vyhláseniu vlády
plnú podporu a odporučil vám vysloviť
jej dôveru Federálneho zhromaždenia. (Potlesk.)
Předseda FS A. Indra: Děkuji prvnímu
místopředsedovi Federálního shromáždění
s. Markovi. Slovo má poslankyně Vávrová.
Poslankyně SL D. Vávrová: Vážený
soudruhu prezidente, vážený soudruhu předsedo,
soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení
hosté!
Důraz závěrů XVII. sjezdu Komunistické
strany Československa, konkretizovaný dnes v prohlášení
federální vlády, je položen na intenzifikaci
národního hospodářství a znamená
nutnost značných strukturálních změn.
Přínosy rozvoje pouze nejefektivnějších
výrob uvnitř výrobních hospodářských
jednotek jsou přitom rychleji dosažitelné a
méně investičně náročné
v porovnání se změnami proporcí v
národohospodářském měřítku.
Jedním z nejdůležitějích momentů
pro plnění této linie je faktor času.
Z minulých období je rozpracováno množství
záměrů hospodářských
organizací v investiční a neinvestiční
oblasti, které neprošly náročností
danou sjezdovými závěry, nejsou podřízeny
přísným kritériím skutečně
intenzívního, koncepčního a perspektivního
postupu. Tato kritéria nejsou dosti jasně formulována
a důrazně posuzována. Je třeba si
uvědomit, že realizace každého investičního
záměru - rekonstrukce, modernizace, rozšíření
výroby - dnes nadlouho rozhoduje o budoucích proporcích
výroby a její efektivnosti. Bude proto třeba
urychleně vypracovat perspektivní koncepce rozvoje
výrob na základě celospolečenských
kritérií efektivnosti a pro jejich uskutečnění
důsledně vytvářet podmínky
v oblasti investiční, sociální, v
pohledu odvětvovém, ale i územním.
Kriticky je třeba hodnotit množství závazných
ukazatelů plánu a jejich různosměrné
působení, které často brání
rychlé orientaci hospodářských organizací
na intenzívní faktory rozvoje. Ukazatelé
plánu stále do značné míry
podporují extenzívní rozvoj, i když
toto působení je patrné teprve při
důkladně provedených analýzách.
Příkladem může být ukazatel upravených
vlastních výkonů, který sice vytváří
tlak na snižování nákladů a růst
výkonů, nepůsobí však dostatečně
důsledně, a to právě u organizací
exportně zaměřených. Růstu
upravených vlastních výkonů lze dosahovat
i snižováním těch nákladů,
které podporují exportní výkonnost
a konkurenceschopnost podniku, např. nákladů
v oblasti přípravy výroby, nákladů
plynoucích z krátkých sérií
ve výrobě, z dodavatelského servisu apod.,
tj. nákladů postupně ovlivňujících
úroveň docilovaných zahraničních
cen a zvyšujících efektivnost vývozu.
Těmito náklady docílené výkony,
vyjádřené navíc v devizách,
však upravené vlastní výkony nijak neovlivňují
a tak tento ukazatel zvyšování efektivnosti
vývozu nejen nenapomáhá, ale v uvedeném
smyslu mu brání. A protože plnění
produktivity a upravených vlastních výrobků
má přímou vazbu na mzdové prostředky,
musí dávat hospodářská organizace
zelenou všem cestám k plnění upravených
vlastních výkonů, i když znamenají
podkopání skutečné intenzity v efektivnosti
vývozu. Podporuji slova s. Štrougala o nutnosti vypracování
spolehlivějšího ukazatele.
Uplatňování plánu jako nástroje
prosazení potřebných změn mikrostruktur
není doposud v hospodářské praxi patrné.
Zatím plán důsledně stanoví
nárůst ukazatelů běžného
období proti období minulému, a to každé
organizaci zvláště bez srovnání
úrovně docilovaných výsledků
jednotlivých podniků. Obdobné indexy i podmínky
pro hospodářskou činnost tak mají
organizace s odlišnými parametry v náročnosti
výroby, v míře zapojení do mezinárodní
směny, apod. Uplatněním stejných kritérií
na výrobně a technologicky příbuzné
hospodářské organizace jednoho resortu by
byly rozlišeny efektivní a neefektivní programy.
byť v dílčí podobě. Zkvalitnění
a tvůrčí uplatnění plánovacího
mechanismu, vytvoření ekonomických pák
a odpovídajících motivací pro intenzifikaci
podnikových ekonomik, zdůrazněných
XVII. sjezdem, není doposud v praxi pociťováno.
Nezbytností plánu se musí stát těsná
vazba vývozních úkolů výrobních
podniků a výrobních hospodářských
jednotek s plány vývozních obchodních
skupin a podniků zahraničního obchodu. Bez
této vazby, doposud značně volné,
jsou veškeré úvahy a prorůstání
výrobní a zahraničně obchodní
sféry - ať ekonomické či organizační
- pouhým přáním. Pokud se v 7. pětiletce
podařilo tyto plány sladit na začátku
roku, pak změnovými řízeními
v obou sférách, vytvořením kategorie
cílových úkolů apod., byla tato vazba
opět vážně narušována.
Vyšší angažovanost vývozních
organizací je důležitá i při
rozhodování o investicích včetně
jejich případného spolufinancování
a kontroly, zda a jak slouží účelu stanovenému
investičním záměrem.
Soudružky a soudruzi, v konkrétních podmínkách
textilního průmyslu je zřejmé, že
jej vzhledem k množství problémů nelze
v plné šíři rozvíjet tak, jak
dosud je jeho struktura. Je proto nezbytné stanovit prioritu
výrob a programů, které se opírají
o vysokou kvalifikační úroveň pracovníků.
Programy jsou značně specializované a některé
dosahují vysoké výrobní ziskovosti
i špičkové efektivnosti vývozu v oblasti
volných měn s okamžitou devizovou návratností.
Část našich textilních výrob
však představují programy jednoduchého,
laciného, málo efektivního a problematicky
prodejného sortimentu, které blokují kapacitní,
lidské, surovinové, energetické i investiční
zdroje. Linie XVII. sjezdu přímo ukládá
urychlené stanovení cest k zefektivnění
takovýchto mikrostruktur. Podniky samé je však
nemohou realizovat, protože by se jich měly týkat
rozvojové nebo útlumové záměry,
ale ony žijí pod tlakem přežité
indexové metody plánování. Svoji rozhodující
roli ve stanovení postupu musí sehrát příslušná
ministerstva na základě komplexních informací
VHJ, PZO, výzkumných ústavů, ale i
územních orgánů a dalších
informačních zdrojů, které jsou k
dispozici zatím - zdá se - bez hlubšího
praktického využití.
Federální vláda svým usnesením
č. 240/1985 přijala program modernizace vybraných
oborů spotřebního průmyslu. Opakuje
se však, co se už stávalo - správné
rozhodnutí při své realizaci pokulhává
od samého počátku. Uvedená modernizace
nebude součástí 8. pětiletky, ale
má být řešena ročními
plány nad její úroveň. Že to
modernizačním záměrům nepřidá,
je zřejmé. Přitom jde většinou
o oblasti, kde nelze spoléhat na dodávky čs.
textilního strojírenství.
To sice v minulých letech ukázalo světu slavné
novinky ve tkací technice i bezvřetenovém
předení, ale na příkladu přádelnických
strojů BDE 10 v n. p. Veba či stavů v n.
p. Mileta bych mohla dokázat množstvím jejich
nedostatků i to, jak je dlouhý cyklus výzkum-výroba-užití
proti vyspělé konkurenci světa.
Dovoz z ostatních socialistických zemí je
problematický pro vysoké ceny a nízké
parametry strojů.
Skutečností zůstává, že
těžiště modernizace se přesouvá
do druhé poloviny 8. pětiletky. Část
předpokládaných přínosů
se tedy projeví až v 9. pětiletce, i když
bylo původně všemi orgány stanoveno,
že se modernizační akce boudou realizovat v
letech 1986 až 1988, aby svými výstupy mohly
výrazně přispět k intenzifikaci odvětví
ještě v 8. pětiletce.
Otázkou zůstává i přístup
k zabezpečení tohoto, pro celé odvětví
tak závažného úkolu. Předpokládá
se totiž, že modernizace se musí stát
především záležitostí podniků,
které mají své návrhy předkládat
přímo resortům - mimo vliv VHJ. K jejich
motivaci se má vytvořit potřebné proexportní
a proinovační klima změnou ekonomických
nástrojů. Konkrétní návrh pravidel
však má být připraven až koncem
letošního roku. Dochází tak v samotném
řídícím systému ke zpoždění.
Každý odklad řešení požadavků
intenzifikace má za následek konzervování
stávajících nedostatků uvnitř
resortů a VHJ a tedy zpoždění v realizaci
sjezdových závěrů.
Podpora rychlejšího rozvoje nejefektivnějších
výrob, ať v textilním průmyslu či
v jiném odvětví průmyslu se neobejde
bez podstatně tvořivějšího a
náročnějšího způsobu řízení
hospodářských organizací plánem
z úrovně VHJ a ministerstev. Jde o odstranění
paradoxů v působení stávající
metodiky plánu a jeho jednotlivých ukazatelů.
Je skutečností, že podnik s vysokým
podílem výrobků vysoké technickoekonomické
úrovně a ziskem z cenových nadtržků
je metodikou plánu vlastně postihován za
zvyšování a překračování
vývozních úkolů, a tak čím
více vyváží, tím více
ztrácí ve výrobě zboží,
upravených vlastních výkonech a zisku. Příčina
je v tom, že nemůže realizovat cenové
zvýhodnění přiznané jeho výrobkům.
Podniková ekonomika a zájem vyvážet
jsou tak současnou metodikou plánu doslova
postaveny proti sobě. Tento rozpor existuje v celém
národním hospodářství a z pohledu
celospolečenského nemá opodstatnění.
Vnucuje se otázka, zda je rozumné rozhodnutí
oddělit cenovou úroveň dodávek pro
tuzemsko a pro vývoz, které má za důsledek
zhoršení ekonomiky vývozců proti podnikům,
které nevyvážejí?
K podpoření efektivních výrob modernizací,
rekonstrukcí a uplatněním vědeckotechnického
rozvoje se jeví nezbytné změnit současné
způsoby financování investic, případně
jejich podmínek. V textilním průmyslu platilo
a platí, že při naprostém nedostatku
investičních zdrojů, je jedinou možností
jak získat skutečně výkonnou novou
techniku dovozem z nesocialistických zemí, vyhovět
podmínkám devizově návratného
úvěru. To však při nutnosti rychlé
návratnosti vložených prostředků
znamená takřka vždy třísměnný
provoz techniky, kterou obsluhují ženy. Noční
práce žen na rizikových pracovištích
v hlučném a prašném prostředí,
práce velice intenzívní je zákonem
zakázána. Špičková technika pro
textil je tedy získávána za cenu opakovaně
vyžadované výjimky ze zákona, za cenu
vysoké nemocnosti, za cenu nespokojenosti v rodinách.
Třísměnný provoz totiž netrvá
pouze po dobu splátek devizově návratného
úvěru, ale při indexové metodice plánování
zůstává trvalým jevem v organizacích,
které bez těchto investic nemohou modernizovat.
Že perspektiva třísměnného pracovního
režimu není lákavá pro rodiče,
textiláky, přihlásit své dcery na
základní profese přadlena a tkadlena, nemusím
rozvádět. Jsou problémy s náborem
mládeže do odborných učilišť.
Trvalé úbytky pracovnic v produktivním věku
nestačí pokrýt zvyšování
produktivity práce. Důsledky ústí
ve vysoký podíl přesčasů, přetěžování
jednicových pracovníků, v problémy
s plněním plánovaných úkolů
a tím k fluktuaci a zhoršování struktury
pracovníků v textilním průmyslu vůbec.
Plánování rozvoje textilu na podkladě
třísměnného režimu práce
žen je neúnosné. Zde se prolínají
ekonomické aspekty intenzifikace s jejími aspekty
sociálněpolitickými. Jedině komplexní,
promyšlený postup při jejím řešení
odpovídá náročnosti sjezdových
dokumentů a závěrů. Polovičatost
dosavadních postupů se negativně projevuje
v současném nedobrém stavu textilu v českých
zemích.
Soudružky a soudruzi, výpočetní technika
zaujímá stále důležitější
místo v dění našeho státu. K
jejímu pořizování jsou třeba
mnohamiliónové investiční částky
a její provoz váže množství kvalifikovaných
pracovníků. O využití se ale někdy
hovoří s oprávněnými pochybnostmi.
V našem Východočeském kraji pracuje
racionalizační komise KNV pro hospodárné
rozmisťování výpočetní
techniky, schválená Vládním výborem
pro plánovité řízení národního
hospodářství. Její zkušenosti
ukazují rozdílné přístupy ministerstev.
Některá suverénně vybavují
svůj resort bez ohledu na využití a celospolečenský
přínos, jiná upravují své nabídky
po projednání v komisi.
Za příkladný bych chtěla označit
přístup Státní i České
komise pro vědu a techniku a ministerstva elektrotechnického
průmyslu. Společně daly impuls, podporují
a konkrétními opatřeními přispívají
k činnosti krajské komise i schváleného
státního cílového programu 08-Východočeský
experiment elektronizace, který má vést k
vybudování experimentální terminálové
a později počítačové sítě.