Soudružky a soudruzi, letošní poslanecké
průzkumy účinnosti zákona o státním
podniku potvrdily, že s úrovní dodavatelsko-odběratelských
vztahů není nikdy spokojenost. Chtěla jsem
na několika poznatcích ukázat, že některé
nedostatky v těchto oblastech by nemusely být neodstranitelné.
Znamená to však řešit stav ekonomiky jako
celku, to jest uplatnit bez odkladu zásady přestavby
s důrazem na důsledné vyžadování
plnění přijímaných usnesení
a platných zákonů.
Předsedající místopředsedkyně
SL E. Železniková: Ďakujem poslankyni
Vávrovej. Slovo má poslanec Milan Kubát,
pripraví sa poslanec Janda.
Poslanec M. Kubát: Vážený
soudruhu generální tajemníku ústředního
výboru KSČ, vážený předsedo
Federálního shromáždění,
vážené soudružky poslankyně a soudruzi
poslanci, vážení hosté, v návaznosti
na dnešní úvodní zprávy, které
pokládám za velmi výstižné, chci
mluvit k novým formám hospodaření
a řízení ve státních obchodních
podnicích v souvislosti se zavedením zákona
o státním podniku. Vycházím současně
z poslaneckých průzkumů, které ve
státních obchodních organizacích proběhly.
Zákon o podniku zakládá nové organizační
struktury státních podniků a vede na řadu
nových rysů hospodaření také
ve státních obchodních podnicích.
Jde zejména o tyto rysy:
1. Ustupuje monopolizace v obchodní síti a posiluje
se zdravá soutěživost mezi státními
obchodními organizacemi navzájem i mezi nimi a družstevními,
komunálními, případně i soukromými
formami podnikání. Ta tlačí kolektivy
státních obchodních organizací k promyšlenějším
a aktivnějším postupům.
2. Dochází ke zpružnění a účelnému
zjednodušení ekonomických pravidel, což
otevírá prostor pro obchodní podnikání.
3. Zvětšuje se pravomoc v obchodní činnosti,
zejména v zahraniční oblasti, což usnadňuje
výměnu zboží s ostatními socialistickými
a nesocialistickými státy směrem k oživení
a obohacení sortimentu pro náš vnitřní
trh.
Stupeň naplnění těchto rysů
nového hospodaření jsme si ověřili
například ve státním podniku obchodní
dům Kotva, který byl ustanoven k 1. lednu 1989,
avšak podmínky fungování státního
podniku byly experimentálně ověřovány
již od 1. ledna 1988, takže přechod na státní
podnik byl poměrně hladký. Podnik si v souvislosti
s volbou ředitele vytyčil aktivní, avšak
reálný a pro zaměstnance srozumitelný
sociálně ekonomický program, který
klade velký důraz současně na uspokojení
potřeb zákazníka i na motivaci a seberealizaci
zaměstnanců obchodního podniku.
Cenné je, že si obchodní dům vytyčil
náročný cíl zajistit spokojenost zákazníka
co do sortimentu. Zatím však Kotva eviduje asi 800
nedostatkových položek zboží, u poloviny
z nich není vůbec kryta poptávka, u druhé
poloviny těchto položek je poptávka kryta asi
na 50 %. V další perspektivě chce obchodní
dům řešit tento problém výměnnými
obchody se socialistickými státy a za tím
účelem si mapuje v tuzemsku i v socialistických
zemích potenciální výrobce a dodavatele
zboží pro směnu.
Druhá cesta řešení potřebného
sortimentu zboží jsou dodávky z nesocialistických
zemí. Zde však obchodní dům Kotva nemá
zatím povoleny přímé vztahy a dodávky
se realizují přes podniky zahraničního
obchodu. Situaci by také usnadnilo zřízení
majetkového devizového účtu místo
dosavadního nárokového devizového
účtu, aby obchodní dům mohl sám
podle své potřeby zabezpečovat devizově
svoje záměry k obohacení sortimentu.
Jiným příkladem je státní podnik
Nábytok Žilina, kde byl přechod na státní
podnik k 1. lednu 1989 obtížnější,
protože podnik nepracoval v experimentu a všechny propočty
bylo nutno převést na novou metodiku až k termínu
zřízení státního podniku. Přesto
byly úkoly zvládnuty a organizace zabezpečila
podmínky pro přestavbu organizační
struktury.
Podnik vykazuje zatím menši rozpracování
způsobů jak zabezpečit tržní
fondy a chce se k této věci vrátit v souvislosti
s dalším kvalitnějším rozpracováním
principu zásluhovosti. Zatím tedy pracují
naše obchodní podniky i nadále v podmínkách
neuspokojené poptávky v řadě sortimentních
skupin, i když celoroční úkoly letošního
roku budou splněny.
Úkoly 8. pětiletky byly v obchodních podnicích,
které byly předmětem poslaneckého
průzkumu, přijaty i při přechodu na
státní podnik a jsou zabezpečovány.
Podniky upozorňují na to, že zatím dochází
k redistribuci a odčerpávání zisku,
což podniky pokládají za rušivý
moment v samofinancování, ale, jak víme,
vyplývá to z rozpisu 8. pětiletky. Státní
obchodní podniky mají však možnost zisk
překročit a tento nadplánovaný zisk
podléhá stanoveným odvodům a nikoli
redistribuci. Toto využívá například
obchodní dům Kotva, který překročí
v r. 1989 zisk asi na 135 % a vytvoří si tak další
zdroje.
Pro úplné uplatnění principu samofinancování
schází však za tím zásada dlouhodobosti
hospodaření. Redistribuci prostředků
stanoví totiž nadřízený orgán
dle vlastní úvahy pouze pro příslušný
rok a přitom odčerpává podstatný
podíl podnikem vytvořených zdrojů.
Je žádoucí, aby tato praxe byla od příštího
roku změněna tak, jak se předpokládá.
Nové státní obchodní podniky oceňují
přínos nových pravidel v tom, že namísto
rozsáhlého direktivního rozpisu ukazatelů
byly na rok 1989 rozepsány jen závazné výstupy
státního plánu. Poprvé byla dána
možnost stanovit si plánovanou výšku maloobchodního
obratu a v návaznosti na to i objem mzdových prostředků.
Například státní podnik Nábytok
Žilina toho využil a při nižším
plánu obratu a nižším mzdovém fondu
snížil také plán pracovníků.
Tím bylo docíleno dokonce mírného
zvýšení průměrné mzdy
s možností dalšího zvýšení
mzdy při růstu produktivity práce. Zjednodušení
pravidel přispělo také k řešení
zásob. Nedostatkem však zatím zůstává
existence starých právních předpisů
a norem. Negativně se projevuje vliv některých
limitů, jako je např. limit prodeje mimotržním
odběratelům, což omezuje podnikatelskou činnost.
Je třeba dále ocenit některé novátorské
a účinné formy práce v oblasti mzdové
diferenciace a motivace. Takové formy byly zjištěny
především ve státním podniku
Kotva. Hmotná zainteresovanost pracovníků
prodejních útvarů je vázána
výhradně na plnění maloobchodního
obratu. Vedoucí pracovníci jsou zainteresováni
na přírůstku zisku. Ve mzdové politice
se osvědčil a uplatňuje se systém
výrazné diferenciace. Platy se pohybují od
1600,- Kčs až 7500,- Kčs (tj. u vedoucího
oddělení obchodního domu), přičemž
u prodavačky není plat 4500,- Kčs výjimkou.
Vysoký podíl platu představuje pohyblivá
složka. Motivace pro pohyblivou složku je jednoduchá,
je to - u obchodních útvarů - dosažený
obrat prodeje. Plat vedoucího oddělení 7500,-
Kčs se dosáhne při obratu 150 % plánu
maloobchodního obratu. Rozhodujícím momentem
motivace na maloobchodní obrat je odpovědnost oddělení
a jeho vedoucího nejen zboží prodat, ale také
si je opatři t. Vychází se z toho, že
sortiment zboží je dán požadavky trhu,
ale také jeho dostupností u výrobců
a dodavatelů, nelze jít na tak zvaný výhodnější
sortiment, který sice třeba přináší
např. vyšší zisk, ale nekryje požadavky
trhu. V těchto souvislostech byl tedy chozrasčotní
přístup na prodejních odděleních
redukován na maloobchodní obrat spojený nejen
s prodejem, ale i se získáním zboží,
přičemž v trvajících podmínkách
nedostatku dodavatelů pokládáme toto za účelné.
Neoddělitelnou součástí nových
forem hospodaření ve státních obchodních
podnicích je aktivní program sociálního
rozvoje. Průzkum ukázal, že zejména
vedení obchodního domu Kotva položilo správně
na sociální rozvoj potřebný důraz.
Mnoho zde bylo již uděláno, ale dosud chybí
byty, vlastní rekreační středisko,
vlastní pionýrský tábor, rehabilitační
centrum. Dosud vedení Kotvy spoléhalo na nadřízené
generální ředitelství.
Se vznikem státního podniku bere Kotva ty to body
plně do svých rukou a chce je řešit
svými silami s využitím všech dalších
možností. Uvedený sociální program
je rozvržen na období kratší pěti
let.
Vytyčení aktivního reálného
a přitažlivého sociálně ekonomického
programu státního podniku hrálo důležitou
úlohu také při volbě ředitele.
Například v Kotvě ze dvou kandidátů
na ředitele, z nichž jeden byl dosavadní ředitel
a druhý byl jeho statutární zástupce,
byl zvolen 75 % hlasů mladší kandidát,
dosavadní statutární zástupce ředitele.
Příčiny této volby lze spatřovat
jednak v tom, že mladší kandidát byl generačně
bližší mladému osazenstvu obchodního
domu, dále dosavadní ředitel prošel
v uplynulých 15 letech úspěšného
hospodaření také řadou konfliktních
situací, které vyvolaly také opozici proti
němu, a nakonec nemalou roli sehrál právě
přitažlivější sociálně
ekonomický program navržený mladším
kandidátem, který byl z hlediska potřeb společnosti
skromnější, ale lépe přijatelný
pro zaměstnance podniku a méně rizikový.
Naproti tomu dosavadní ředitel navrhl do svého
programu výstavbu dalšího obchodního
domu na Floře, což bylo pro zaměstnance méně
přitažlivé, i když společensky
potřebné.
Je třeba konstatovat, že zakladatel, tj. ministerstvo
obchodu a cestovního ruchu, předpokládal
zvolení dosavadního ředitele a z tohoto hlediska
podcenil názory kolektivu, takže výsledek volby
byl pro zakladatele překvapením. I když zákon
o státním podniku působí celkově
pozitivně, projevily se v zákoně dílčí
mezery v zabezpečení volby a činnosti rady
pracujících.
Jaké závěry vyplývají z procesu
vzniku státních obchodních podniků
a z provedených poslaneckých průzkumů:
1. uplatnění zákona o podniku podnítilo
podnikatelskou aktivitu státních obchodních
podniků,
2. zakladatelé spolu s obchodními podniky připravili
a zabezpečili přechod na státní podnik,
v některých případech byl zakladatel
výsledkem volby překvapen,
3. státní obchodní podniky, které
byly předmětem průzkumu, se orientují
na racionální podnikatelský program, zajistitelný
z vlastních podnikatelských zdrojů,
4. ekonomická pravidla pro rok 1990 a pro 9. pětiletku
nejsou stále v celém rozsahu stanovena,
5. zahraničně obchodní aktivita státních
obchodních podniků je zatím omezována
tím, že si nemohou dosud zřídit majetkový
devizový účet,
6. pozornosti a případně rozšíření
zaslouží motivace určená maloobchodním
obratem,
7. státní obchodní podniky si vytyčují
aktivní sociální program, zatím co
v minulosti spoléhaly na pomoc nadřízených
orgánů,
8. zákon o podniku se celkově projevil pozitivně.
Text zákona vykazuje dílčí mezery
v otázce úhrady nákladů na volby,
na činnost rady pracujících, volební
a jednací řád. Zákon tak neumožňuje
jednotný výklad postupu voleb a činnosti
rady,
9. je třeba pokládat za velmi účelnou
a potřebnou pozornost, kterou věnovala Sněmovna
lidu Federálního shromáždění
procesu vytváření státních
obchodních podniků a uplatnění zákona
o podniku v této oblasti, protože činnost těchto
podniků má obrovský politický dopad
v důsledku jejich přímého působení
na. uživatele.
Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředsedkyně
SL E. Železniková: Ďakujem poslancovi Kubátovi.
Slovo má poslanec Stanislav Janda, ktorý vystúpi
ako posledný pred poludňajšou prestávkou.
Poslanec S. Janda: Vážené předsednictvo,
soudružky a soudruzi poslanci, vážení
hosté, při přípravě na dnešní
samostatnou schůzi Sněmovny lidu na téma
Uplatňování zákona o státním
podniku a jeho vlivu na plnění státního
plánu poslanci výborů pro zemědělství
a výživu prováděli v řadě
podniků skupinové poslanecké průzkumy,
ale i jednotlivě se ve svých volebních obvodech
zajímali, jaký je dosavadní vývoj
ve státních podnicích. Cílem průzkumu
bylo zejména si ověřit, jak se shodují
zájmy centra pro dlouhodobý rozvoj zemědělsko-potravinářského
komplexu při úplné samofinancovatelnosti
podniků. Dá se říci, že převážná
většina navštěvovaných podniků
vychází při zabezpečování
výrobních úkolů ze směrnic
8. pětiletky a dochází jen k malým
změnám ve výrobní struktuře.
V podstatě je výroba orientována již
podle specializace podniků danou investiční
politikou minulých let, kdy lze jen obtížně
v krátkém časovém úseku zásadně
měnit strukturu výroby. Z druhé strany nevelkou
možnost dávají dlouhodobé smlouvy a
dohody uzavřené na prodej zemědělských
výrobků, jako je obilí, cukrovka, brambory,
živočišné výrobky se stálými
odběrateli, kteří zemědělské
výrobky zpracovávají nebo jsou garanty za
distribuci apod.
Navštívené podniky s malými výjimkami
plní své úkoly za tři roky pětiletky
dobře. Tak například státní
statek Bruntál plní výrobu obilovin na téměř
111 %, řepku na 121 %, prodej masa na 108 %, statek Přeštice
v mém volebním obvodu na okrese Plzeň-jih
dlouhodobě dosahuje dobrých výsledků
ve výrobě a prodeji státu, s úkoly
8. pětiletky se vyrovnává v mase, mléce,
řepce. Jen letošní nižší sklizeň
obilovin v Západočeském kraji způsobuje
menší dluh, i když dosažený výnos
obilovin 4,5 t z ha v jeho podmínkách není
špatný.
Škrobárny Havlíčkův Brod, kde
se rovněž průzkum prováděl, plní
své výrobní i ekonomické úkoly
za uplynulé 3 roky pětiletky přes 100 %.
Z hlediska plnění výrobních úkolů
zjišťujeme, že navštívené státní
podniky jsou si vědomi své vysoké odpovědnosti
za zajištění výživy našeho
obyvatelstva a jejich snah a o splnění úkolů
je maximální.
Trochu rozdílný názor však získáme,
podíváme-li se blíže na hospodářské
a ekonomické podmínky, za kterých uvedené
státní podniky pracují. Zejména si
nutno uvědomit, že zemědělský
a potravinářský průmysl vstoupily
do přestavby o rok dříve než ostatní
odvětví a nebyla a není určena povinnost
zakladatele zabezpečit vznikajícím státním
podnikům materiální a ostatní vstupy,
nezbytné pro jeho plynulý chod. Také dodavatelské
podniky nejsou povinny smlouvy o dodávkách uzavřít
nebo potřebu podniku zcela naplnit a také této
možnosti plně využívají. Rovněž
dochází k situacím, že zatímco
nákupní ceny zemědělských výrobků
jsou pevné, ceny vstupů jsou pohyblivé a
jistě není bez zajímavosti, že většinou
vždy směrem nahoru. Dochází pak k takovým
situacím, že uvažovaná ekonomická
pravidla v důsledku nedostatečných vstupů
i zvýšeni cen mají zdaleka jiný dopad,
než se původně předpokládalo.
Zemědělské podniky za účasti
okresních a krajských oddělení ministerstva
zemědělství a výživy prováděly
propočet plánů roku 1989 podle cen a ekonomických
ukazatelů roku 1988 a cen a ekonomických ukazatelů
roku 1989. I při zvýšených nákupních
cenách nevyzněly výsledky nijak povzbudivě.
Tak např. státní statek Ďulov dvor,
kde na loňských 5,1 mil. Kčs zisku vychází
v ekonomických podmínkách 1989 4 mil. Kčs,
zhruba tedy o 1 mil. Kčs méně. Státní
statek Přeštice v průměru uplynulých
let dosahoval ročně kolem 25 mil. Kčs zisku.
letos jen úpravou ekonomických nástrojů
klesá podle propočtu na 5,4 mil. Kčs.
Škrobárny Havlíčkův Brod, jako
všechny závody zpracovávající
kampaňové produkty nárazově, mají
své určité zvláštnosti a odlišnosti
i ve finančním a hmotném hospodaření.
Snahou je přejít u všech kolektivů na
úplný chozrasčot, zavádět odměňování
závislé na odvedené práci a mají
již v tomto směru dobré výsledky. Po
doladění některých cenových
rozporů možno očekávat dobrý
hospodářský výsledek. U kampaňovité
výroby (cukr, škrob) by měla být rentabilita
vyšší než 4,5 %. Problém je u zásob.
Ve světě mají zásoby např.
škrobu na 1 rok, u nás máme jen 20 % roční
potřeby. V roce 1980 při katastrofální
neúrodě brambor musel být uskutečněn
dovoz škrobu za 150 mil. Kčs v devizách. Finanční
předpisy by měly rozlišovat zásoby účelné
a zbytečné.
U všech navštívených státních
podniků byla rovněž zkoumána funkce
zakladatele ve vztahu k založení státního
podniku, ve všech případech jím byla
ministerstva zemědělství a výživy
ČSR a SSR. Zakladatel zpracoval i dodržel organizační
postup již v dostatečném předstihu,
ať již šlo o vlastní akt založení
podniku, přípravu voleb, stanovení cílů
a úkolů a přípravy registrace podniků.
V předstihu byly okresním soudům předány
zakládací listiny k zapsání do podnikového
rejstříku.
Volba ředitelů byla prováděna v souladu
se zákonem o státním podniku, a to s jedním
nebo dvěma kandidáty. Zástupce zakladatele
se též zúčastňoval předvolebních
jednání.
V navštívených podnicích bylo v diskusi
poukazováno, že zákon o státním
podniku nebo jeho působení má řadu
kladů. Jedním z kladů je skutečnost,
že ve značné míře omezuje vnější
vlivy nebo setrvávání ředitele ve
funkci přesto, že nevykazuje dobré výsledky
nebo neprovádí modernizaci a inovaci výrobků.
Při průzkumech bylo poukazováno, že
kromě kladů a záměrů sledovaných
zákonem o státním podniku se projevují
i některé dílčí nedostatky.
Tak například:
- předvolební kampaň, příprava
voleb i volby samé představují značné
pracovní i finanční zatížení.
Zmínil se o tom i předseda Sněmovny lidu
soudruh Vedra ve svém vystoupení,
- při navržení dvou vážných
uchazečů nezvolený nemá v podniku
dobrou pozici a zpravidla odchází,
- je otázka, zda pětileté období je
dostatečná doba, aby zvolený mohl realizovat
své dlouhodobé záměry, protože
neví, zda bude opět zvolen,
- volby dle zákona neřeší a ani nemohou
řešit situaci, kdy dlouholetý úspěšný
ředitel v předdůchodovém věku
není zvolen,
- při volbách se málo, téměř
vůbec, nevyužívá konkursu k vyhledávání
nejvhodnějších typů na ředitele.
O tom dnes již bylo také hovořeno.
Zakladatel státních podniků na zemědělském
úseku bohužel neřeší to nejdůležitější
pro budoucí podnik, tj. materiálně technické
zabezpečení. Přitom není myšleno
konkrétní zabezpečování, ale
to, aby zemědělské podniky při uzavírání
hospodářských smluv byly rovnocennými
partnery. V současné době tomu tak není.
Například u průmyslových hnojiv může
zemědělský podnik uzavřít hospodářskou
smlouvu pouze na množství čistých živin,
aniž ví jaké druhy hnojiv dostane. Víme
přece, že existují kyselé nebo zásadité
půdy, i plodiny, pro které se jakékoliv hnojivo
nehodí.
Dále např. státní statek Bruntál
poukazuje na nemožnost získání nových
osobních automobilů jako náhradu za dožívající.
Státní statek totiž hospodaří
téměř na celém okrese Bruntál
- na 80 tis. ha. Objevila se rovněž skutečnost,
že v rámci pomoci pohraničí je od 1.
1. letošního roku z preferenčního příplatku
odváděno 50 % z mezd, čímž se
pomoc fakticky snižuje na polovinu. Na druhé straně
republiky, státní statek Ďulov dvor dostává
byty pro své zaměstnance ve městě,
zcela exentricky a zbytečně rostou náklady
na dopravu, což při směnném provozu
např. v loňském roce představuje pro
podnik navíc částku 750 tis. Kčs.