Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Sněmovna lidu

Již v tomto období by měli v podnicích rovněž pokročit v ujasňování svých výrobních možností a perspektiv, v řešení zásadního zlepšení spolupráce s dodavateli i odběrateli svých výrobků, v hledání možností kooperace s domácími i zahraničními výrobci a podobně. Již dnes by měly vzniknout koncepce efektivního rozvoje podniku a s tím spojené záměry technického rozvoje a inovace výrobků a každý pracující by měl vědět, jakým podílem může přispět k budoucímu úspěchu svého podniku. S tím souvisí i potřeba promyšleného a kvalitního systému přípravy kádrů, aby řídící pracovníci i pracovní kolektivy byli na uskutečňované změny připraveni. Je třeba mít na zřeteli, že podceňování přípravy v podnikovém a vnitropodnikovém řízení se může vážně projevit v problémech se samofinancováním. Nedostatky v těchto oblastech by měly vedení podniků i samosprávu odborové organizace znepokojovat a zakladatel podniku musí v tomto směru být podstatně aktivnější. Podniky k upřesnění výrobních programů musí také znát záměry vlády včetně strukturálních změn.

Schopnost samofinancování byla jedním ze základních požadavků při ustavování státních podniků. Řada z nich však tento požadavek nesplňovala. Například v resortu ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky je to pouze 13 % podniků. Jak zdůraznilo jednání výboru pro průmysl, dopravu a obchod Sněmovny lidu, jejich situaci je nutné řešit, a to rychleji a zásadněji než dosud.

Hlavní podíl při tom musí mít samy podniky, ale svou funkci musí splnit i zakladatel. Především je třeba od něho požadovat, aby pomohl zpracovat těmto podnikům konsolidační programy a poskytovat jim pomoc při jejich plnění.

Ředitelé a další řídící funkcionáři podniků, ale i rady pracujících by si měli uvědomit, že Státní banka československá bude od 1. ledna 1990 pracovat s úvěry jako s ekonomickým nástrojem, který bude působit na usměrňování činnosti podniků a na jejich efektivnost. Úvěry budou muset být dohodnuty s bankou včetně podmínek jejich umořování. S tím je třeba v podnicích počítat při tvorbě plánu na rok 1990.

Rozvoj podnikatelské činnosti podniků musí být do budoucna spojován s vytvářením takových zdrojů, které zabezpečí odvody do státního rozpočtu, ze kterého budou financovány celospolečenské potřeby, strukturální změny, sociální programy a rovněž zabezpečení jejich dalšího efektivního hospodářského a sociálního rozvoje.

Ověřili jsme, že v podnicích je věnována pozornost zpracování sociálních programů. Půjde nyní o to, aby tyto programy, přirozeně postavené na základě zdrojů státních podniků, byly důsledně uskutečňovány.

K získání přehledu o celkové situaci měla být do 30. září t. r. zpracována analýza důchodové situace všech státních podniků v I. pololetí tohoto roku v podmínkách nových velkoobchodních cen a ve vazbě na plán 1990.

Očekáváme proto, že první místopředseda vlády ČSSR soudruh Urban nám podá informaci o získaných poznatcích této analýzy a z ní vyplývajících závěrů.

V průběhu zprávy jsem několikrát upozorňoval na povinnosti zakladatelů. Jak při průzkumech, tak ve výborech jsme posuzovali jejich podíl na plnění zákona o státním podniku i na přípravě podniků k přechodu na nový hospodářský mechanismus. Úloha centra a jeho jednotlivých orgánů se přijetím zákona o státním podniku a při platnosti nového hospodářského mechanismu nesnižuje. Zvyšují se nároky zvláště na kvalitu jeho koncepční činnosti a na hlubokou znalost hospodářské situace ve světě, na tendence jejího vývoje, znalost směru vědeckotechnického rozvoje a perspektivních výrob a podobně. Včasné a správné závěry z ekonomického vývoje ve světě jsou pro podniky a celé národní hospodářství mimořádně důležité. Je však rovněž nutné, aby zakladatelé dokonale znali situaci a potřeby svých státních podniků.

Rovněž samy podniky musí trvale získávat informace o ekonomickém a vědeckotechnickém vývoji ve světě, zejména o svém oboru. To je předpoklad správného odhadnutí potřeb zahraničních, ale i domácích zákazníků. Zdrojů takovýchto informací o potřebách trhu je dost, ale nejsou podniky, ani zakladateli náležitě využívány.

Postavení a úloha zakladatele jsou vyjádřeny v zákonu a byly dostatečně vysvětleny při tvorbě i schvalování zákona o státním podniku. Považujeme však za potřebné upozornit zakladatele na povinnost důsledně své úkoly ve vztahu k podnikům plnit. Hovořil o tom přesvědčivě předseda federální vlády soudruh Ladislav Adamec na nedávné poradě našich tří vlád.

Není možné nechat podniky bez kvalifikované pomoci. Je nutné jim pomáhat při řešení řady problémů, se kterými se dnes potýkají. Vedle povinností, o kterých jsem již hovořil, je potřebné řadě podniků pomoci především v utváření koncepce výroby a technického rozvoje, v navazování kooperačních vztahů a v řešení dalších problémů, zvláště v přípravě na činnost při působení nových pravidel hospodářského mechanismu.

V souladu s jednáním všech výborů upozorňujeme, že stále vážnějším požadavkem dneška je zásadní pomoc centra v řešení nedostatků v dodavatelsko-odběratelských vztazích, včetně řešení koncepce oběhu zboží v národním hospodářství. Dodavatelsko-odběratelské vztahy však nejsou jen záležitostí centra, ale i samotných podniků, které musí důsledně řešit obchodní vztahy, plnit hospodářské smlouvy a řídit se novelizovaným hospodářským zákoníkem.

Současně je nutné odpovědně připravit normativy, a tím vytvořit podmínky pro dlouhodobější koncepční práci organizací. Ukazuje se, že je nutno zvyšovat význam hospodářských smluv. Nedostatky se projevují v tom, že dodavatel uzavře hospodářskou smlouvu pouze tehdy, má-li přebytek výrobků a zejména je-li to pro něho výhodné. V opačném případě je podnik nucen doslova zápasit s dodavatelem o každou jednotlivou položku a dodávku. Běžně dochází k neplnění hospodářských smluv se zdůvodněním nedostatku devizových prostředků a dodavatelské podniky vyžadují dokonce i devizové příspěvky. Bylo konstatováno, že zrušení kontraktační povinnosti v hospodářském zákoníku značně zhoršilo dodavatelsko-odběratelské vztahy a že mnohdy dochází k monopolizaci trhu. Vláda by měla i nadále pečlivě sledovat vývoj v této oblasti a zabezpečovat, aby bylo důsledně uplatňováno vládní nařízení o povinném projednávání odběratelsko-dodavatelských vztahů.

Část poslanců sledovala i vývoj v řešení problémů podniků se zahraniční majetkovou účastí. Dosavadní zkušenosti ukazují, že schvalovací orgány dostatečně nezvažují devizovou a korunovou pozici zakládaných společných podniků a umožňují vznik se značně sníženou kapitálovou účastí.

K 31. 7. 1989 bylo evidováno 31 podniků, kterým bylo povolení k zahraničně obchodní činnosti uděleno a 9 podniků, které o ni požádaly. Zatím převažují podniky z nevýrobní sféry, zakládání podniků s výrobní činností není zatím uspokojivé.

V souvislosti se zahraničně obchodním podnikáním doporučujeme urychleně vydat nový prováděcí předpis, který by nahradil vyhlášku č. 60 z roku 1980 Sb., o udělování povolení k zahraničně obchodní činnosti a o provádění zahraničně obchodní činnosti zahraničními osobami.

Při průzkumech v podnicích. i na základě jednání ve výborech, jsme získali řadu dalších poznatků o činnosti našich podniků i úloze zakladatelů. Jsou mezi nimi i zkušenosti z přechodu výroby obranného průmyslu na civilní výrobu pro národní hospodářství a další poznatky.

Řada cenných poznatků byla získána i ve státních statcích. Vedle těch, které jsou totožné s ostatními odvětvími národního hospodářství se ukazuje, že ve státních statcích a v zemědělství vůbec mají řadu specifických problémů. Bylo o nich odpovědně jednáno ve výboru pro zemědělství a výživu, bude o nich hovořeno i v rozpravě na dnešní schůzi naší sněmovny.

Dobré výsledky našeho zemědělství jsou všeobecně známy. Značné pracovní úsilí a snaha překračovat úkoly v množství i kvalitě se projevila i ve všech navštívených státních statcích. Ukazuje se, že nový hospodářský mechanismus, který je v zemědělství zaveden již od počátku tohoto roku, vede podniky ke kvalitnějšímu plnění hospodářských úkolů.

Některé výbory se také zabývaly situací ve vědeckovýzkumných ústavech. Bylo konstatováno, že v souvislosti s přestavbou hospodářského mechanismu se současně začínají projevovat tendence v omezování rozpočtových zdrojů státem vynakládaných na řešení státních úkolů technického rozvoje. Pokud jsou ústavy orientovány převážně na řešení úkolů nadresortního, průřezového charakteru, které se odvíjejí od státních programů technického rozvoje, může působit omezování rozpočtových zdrojů destabilizačně. Výbory upozorňují, že také v chování partnerských organizací podnikové sféry na základě smluvních vztahů se začínají objevovat poruchy a neochota ke stabilní vědeckoekonomické spolupráci.

Pokud by trvala tato neochota podnikové sféry k financování úkolů vyšších inovačních řádů, vzniklo by reálné nebezpečí orientace výrobní sféry ke krátkodobé zainteresovanosti, což by mohlo ohrozit zásadní perspektivní řešení dlouhodobějších cílů vědeckotechnického pokroku.

Schopnost samofinancování výzkumných ústavů výrazně ovlivní i ekonomické nástroje, které budou pro státní podniky výzkumné a vývojové základny uplatněny. Uvítali bychom, kdyby nás místopředseda vlády ČSSR soudruh Juliš informoval, zda zpracovaný návrh zákona o odvodech respektuje specifické podmínky státních podniků v oblasti výzkumu a vývoje.

V přípravě na dnešní jednání jsme se snažili získat poznatky i o tom, jak se projevuje uplatňování zákona o státním podniku na plnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství.

Získané poznatky ukazují, že v plnění úkolů státního plánu se dosud samotné založení státních podniků nemohlo výrazně projevit. Vždyť pouze jedna třetina z nich existuje něco málo přes rok a další třetina byla ustavena teprve před třemi měsíci. A navíc, jak jsem již v úvodu připomněl, působí v současné době v národním hospodářství vedle sebe dva odlišné systémy řízení.

Přesto máme určité poznatky z chování státních podniků, zvláště experimentujících a považujeme za správné o nich již dnes jednat, protože tyto podniky ověřují v praxi prvky, které jsou pro další vývoj ekonomiky velmi významné.

Ve shodě s poznatky Vládního výboru pro otázky plánovitého řízení národního hospodářství můžeme konstatovat, že většina těchto podniků dosahuje lepších výsledků než ostatní srovnatelné podniky. Je to zvláště u těch, které důsledně rozpracovaly zásady chozrasčotu až na nejnižší stupně řízení. Dochází u nich zpravidla k výraznému zlepšení hospodářských výsledků. Zejména u podniků chemického a textilního průmyslu a již i v některých strojírenských podnicích je větší růst produktivity práce, zvyšuje se efektivnost vývozu a roste zisk. Znatelně se zde zvyšuje odpovědnost pracujících za výsledky práce podniků, zvláště je to patrné u hospodářských pracovníků. Tyto pozitivní výsledky nejsou typické pro všechny podniky. Ale příklady předních už tu jsou, a to je velmi důležité!

Přes krátké období od ustavení státních podniků řada z nich prokazuje větší samostatnost a odpovědnost, zdravou podnikatelskou aktivitu a snahu vyrábět výrobky, které jim přinesou potřebný zisk a umožní další rozvoj podniku. Usilují o nové formy podnikání, zvláště o kooperace, různé doplňující činnosti, o přímé vztahy a podobně. Hledají cesty ke snížení materiálové a energetické náročnosti výroby a začínají více objevovat rezervy v organizaci a řízení práce uvnitř podniku.

Tyto a další pozitivní tendence se však dosud neprojevují v takovém rozsahu, jak to současná situace vyžaduje. U části podniků se vedle pozitivních tendencí projevují naopak jevy, které zhoršují situaci ve vnitřním trhu a oprávněně vyvolávají nespokojenost občanů. Základ těchto jevů spočívá v upřednostňování podnikových ekonomických zájmů na úkor celospolečenských, což je v rozporu se společenským posláním podniku, tak jak je stanoveno v zákonu o státním podniku.

Upozorňujeme vládu především na pokračující tendence řady podniků vyrábět zboží převážně nebo dokonce jedině ve vyšších cenových hladinách. Je to zejména v obuvnickém, kožedělném a textilním průmyslu. Stále více mizí z obchodu levnější zboží a občan je nucen kupovat pouze za vyšší ceny.

Rovněž pokračují případy tak zvaných inovací, kdy pro nepatrné či fiktivní a často pro uživatele nepotřebné úpravy se neúměrně zvyšují ceny.

Objevují se případy zastavování výroby zboží, které je pro podnik málo efektivní, bez ohledu na to, že výrobky budou na trhu scházet a jsou dokonce i případy, kdy podnik své výrobky vyveze do zahraničí, přesto, že je o ně u nás velká poptávka.

Důsledky takovéhoto "podnikání" se projevují v nedostatcích žádaného zboží, zvláště pak zboží levného, což nejvíce pociťují občané a rodiny s nižšími příjmy.

Jak ukázala jednání výborů naší sněmovny, bylo při diskusích v podnicích pracujícími právem požadováno, aby se těmto nezdravým tendencím energicky čelilo. Centrum má k tomu dost možností, je nutné je v zájmu ochrany občanů, ale i v zájmu zdravého růstu ekonomiky použít.

Od federální vlády očekáváme, že pro řešení uvedených problémů využije všech dnes dostupných nástrojů ekonomické stimulace, ale i ekonomických postihů nežádoucího protispolečenského chování. Chci ubezpečit vládu, že při takovém přístupu bude mít naši plnou podporu.

Závažnost uvedených negativních jevů spočívá v tom, že by mohla vést ke zpochybňování politiky přestavby. Zvláště, když se u nich v podniku nic neděje, když vše zůstává při starém, a to jak organizace práce, prostoje, které se pak dohání přesčasy, rovnostářství v odměňování a podobné, již dlouhou dobu kritizované nešvary a nepořádky.

Důsledné řešení negativních jevů a poskytování pomoci podnikům, aniž by bylo zasahováno do jejich pravomocí, je dnes prvořadou ekonomickou i politickou nutností. Zdůraznil to soudruh Jakeš na celostátní poradě vedoucích tajemníků okresních a krajských výborů strany, když řekl: "Nechceme od resortů žádné poručníkování, ale zakladatel státního podniku má povinnost starat se o jeho dobré fungování, o to, aby plnil svou společenskou úlohu."

V případě dnešní schůze sněmovny jsme se při mnoha diskusích na různých pracovištích opět přesvědčili, že všichni čestní a poctiví lidé chtějí, aby program komplexní hospodářské a společenské přestavby byl důsledně realizován. Nejednou byl oceňován rozvážný a cílevědomý postup Komunistické strany Československa a federální vlády v řízení procesu přestavby a jeho legislativní zajištění.

Naši pracující zvláště pak oceňují to, že přes složité ekonomické a politické problémy sousedních socialistických států a útoky nepřátel socialismu v naší vlasti, je i přes řadu různých potíží v naší republice ekonomická a politická stabilita. Váží si toho a chtějí k dalšímu vzestupu naší ekonomiky aktivně přispívat.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, příštím rokem vstoupí celá naše ekonomická sféra do rozhodujícího období přestavby.

Základem úspěšného postupu bude, aby hospodářské vedení, společenské organizace, samosprávné orgány za účinné pomoci národních a federálních orgánů organizovaly zápas o úspěšné výsledky hospodářské a společenské přestavby.

Bude-li každý plnit v duchu linie Komunistické strany Československa, v duchu přijatých zákonů, čestně a důsledně svoje poslání - pak se nám nové, vpravdě revoluční úkoly naší doby podaří úspěšně splnit.

Jsem přesvědčen, že my, poslanci Federálního shromáždění, půjdeme v tomto úsilí v předních řadách!

Předsedající místopředseda SL A. Hůla: Děkuji soudruhu Vedrovi. Za vládu Československé socialistické republiky ke zprávě, kterou jste vyslechli, vystoupí první místopředseda vlády Československé socialistické republiky soudruh Bohumil Urban. Dávám mu slovo.

První místopředseda vlády ČSSR B. Urban: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážený soudruhu předsedo federální vlády, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, o významu přestavby pro celou naši společnost, o její nevyhnutelnosti, hovořil ve svém úvodním slově předseda Sněmovny lidu soudruh Vedra. Nebudu tyto logické argumenty opakovat. Průzkum, který udělali poslanci na téma "Uplatnění zákona o státním podniku v praxi", je dokladem toho, že nejenom Sněmovna lidu a její výbory, ale celý zákonodárný sbor má zájem na pozitivním vývoji naší ekonomiky a na postupném přechodu na jiný efektivnější způsob řízení a rozhodování.

Federální vláda, která ve svém programovém prohlášení na podzim minulého roku převzala na sebe závazek zkrátit celé přípravné období obecného uplatnění přestavby o jeden rok, si tohoto aktivního přístupu váží, děkuje za úzkou spolupráci nejen při tvorbě a posuzování nových zákonů, ale i za zájem o jejich uvádění do života.

I my vycházíme z průzkumů a poznatků, které jsme si ověřili u řady státních podniků.

Vzhledem k tomu, že prakticky za tři měsíce vstoupíme do nových podmínek, chci ve svém úvodním slově krátce informovat za prvé o tom, jaký je současný stav přípravy celé přestavby z hlediska právních norem a postavení centra. Jde o takovou malou fotografii, co je hotovo a co nás ještě čeká. A za druhé - především se chci vyjádřit k hlavnímu tématu dnešního jednání - to je k připravenosti podnikové sféry, a to z pohledu značných pravomocí, které podniky dostávají a které s sebou přirozeně nesou i jejich vyšší odpovědnost za výsledky hospodaření i za celý kolektiv.

V úvodu chci konstatovat, že nový zkrácený harmonogram přípravy celé přestavby se plní.

Podařilo se likvidovat některá zpoždění v přípravě zákonů a vyhlášek. Jsou vytvořeny všechny předpoklady pro obecné zavedení zásad přestavby k 1. lednu příštího roku.

Řada zákonů, které jsme společně přijali, směřuje k novému postavení hospodářských organizací. Mám tím na mysli především zákon, o kterém dnes jednáme, dále zákon o podniku se zahraniční majetkovou účastí, novelu hospodářského zákoníku a nařízení vlády o informační soustavě. Všechno je přijato a uváděno do života.

Chci se krátce zastavit u v podstatě dokončené přestavby organizačních struktur, která byla předmětem tohoto průzkumu.

Bylo zde řečeno, že nově vzniklo 2246 státních podniků. Cílem bylo přejít na dvoustupňový systém řízení a vytvořit tak vícesoutěžní, nebo chcete-li konkurenční prostředí. První poznatky ukazují některé klady i zápory, které tento proces doprovázely.

Mezi klady patří, že se podařilo zejména v podnicích textilního, oděvního a potravinářského průmyslu takové soutěžní prostředí zčásti vytvořit. Zrychlila se výměna informací mezi chozrasčotní sférou a centrem a zvýšila se i aktivita řady podniků.