Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Sněmovna lidu

Přítomno: 177 poslanců Sněmovny lidu

Omluveni poslanci:

Dubová, Fekete, Freiová, Hajn, Hašana, Kučera J., Kuželová, Laco, Loberšíner, Michalski, Ondřich, Pakán, Pitra, Potáč, Rigo, Ročňáková, Rohlíček, Stejskal, Šimek, Štrbová, Tichavský, Žák, Žákovič

Předsedající místopředseda SL A. Hůla: Vážená Sněmovno lidu, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, zahajuji 3. schůzi Sněmovny lidu a srdečně vás všechny vítám.

Dovolte, abych i vaším jménem přivítal generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa a předsedu ústředního výboru Národní fronty ČSSR soudruha Miloše Jakeše. (Potlesk.)

Vítám člena předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa a předsedu Federálního shromáždění soudruha Aloise Indru (Potlesk.) a další představitele Komunistické strany Československa, funkcionáře Národní fronty, politických stran a společenských organizací.

Vítám členy federální vlády, vedené jejím předsedou soudruhem Ladislavem Adamcem. (Potlesk.)

Vítám rovněž místopředsedu Federálního shromáždění a předsedu Sněmovny národů soudruha Janíka a další funkcionáře Federálního shromáždění, poslance Sněmovny národů, delegace poslanců České národní rady a Slovenské národní rady, zástupce podniků a dalších organizací, v nichž poslanci vykonali poslanecké průzkumy.

Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, v zasedací síni je přítomno 160 poslanců Sněmovny lidu, takže podle článku 40 odst. 1 ústavního zákona o československé federaci je Sněmovna lidu schopna se usnášet.

Oznamuji vám, že prezident Československé socialistické republiky dopisem ze dne 15. září 1989 svolal podle článku 61 ústavního zákona o československé federaci dnem 18. září 1989 Federální shromáždění Československé socialistické republiky k podzimnímu zasedání.

Předsednictvo Sněmovny lidu navrhlo dnešní schůzi sněmovny jediný bod pořadu:

Navrhuje někdo z poslanců změnu nebo doplnění pořadu? (Nikdo.) Není tomu tak.

Přistoupíme k hlasování. V zasedací síni je přítomno 165 poslanců Sněmovny lidu.

Kdo z vás souhlasí s návrhem předsednictva Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti ? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Návrh pořadu byl sněmovnou schválen jednomyslně.

Přistoupíme tedy k projednání Zprávy o uplatnění zákona o státním podniku a jeho vlivu na plnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství.

Zprávu přednese místopředseda Federálního shromáždění ČSSR a předseda Sněmovny lidu soudruh Vladimír Vedra. Dávám mu slovo.

Předseda SL V. Vedra: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážený soudruhu předsedo federální vlády, vážené soudružky poslankyně, vážení sou druzi poslanci a vážení hosté, v posledních letech, konkrétně od 7. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa, je velká část práce obou sněmoven Federálního shromáždění úzce spojena se společenskou přestavbou naší společnosti. Projevuje se to zvláště výrazně v legislativní práci, ale i v kontrolní činnosti. Vycházíme přitom z vědomí, že vývoj naší socialistické společnosti dospěl do období, kdy je přestavba objektivně nezbytná, kdy pouze hlubokými změnami, komplexní přestavbou hospodářského mechanismu a prohlubováním socialistické demokracie je možné zabezpečit další rozvoj socialismu a růst životní úrovně našeho lidu.

Ukazuje se, že provedení přestavby našeho hospodářství i ostatních oblastí společenského života představuje nejen rozhodující frontu našeho politického úsilí, ale současně i prověrku nového myšlení, postojů i odpovědnosti každého jednotlivce, každého kolektivu za budoucnost naší socialistické republiky. Jde vskutku o zásadní, svou podstatou revoluční změny, jak to nejednou připomínal generální tajemník ústředního výboru KSČ soudruh Jakeš.

Ze své poslanecké činnosti víme, že voliči oceňují, že iniciátorem přestavby je Komunistická strana Československa, a že souhlas a podporu této politice vyjádřily všechny politické strany a organizace sdružené v Národní frontě. Široké vrstvy našich pracujících se do procesu přestavby zapojují stále aktivněji. Je přirozené, že největší naděje vkládají do změn v našem národním hospodářství. Vždyť právě od nich očekáváme technickou modernizaci našich závodů, rychlé využívání vědeckých a technických poznatků v praxi, výrazné zvýšení kvality a efektivnosti výroby, zvyšování podílu pracujících na řízení, růst životní úrovně a posílení postavení socialistického Československa ve světě.

Jedním ze základních nosných pilířů nového hospodářského mechanismu je zákon o státním podniku, který byl Federálním shromážděním schválen před patnácti měsíci. Po veřejné diskusi a po jednání ve výborech našeho zastupitelského sboru byl přijat zákon, který vychází ze zásad nového hospodářského mechanismu a z potřeby podstatného zvýšení podílu pracujících na řízení podniku.

Zákon vytváří podmínky k plnějšímu využití možností a předností socialismu, k modernizaci hospodářského rozvoje cestou intenzifikace a vědeckotechnického rozvoje, vytváří předpoklady pro rozvíjení podnikatelské iniciativy podniků.

Účinnost zákona jako celku i jeho jednotlivých ustanovení prověří teprve praxe, jeho realizace v podmínkách plného působení nového hospodářského mechanismu a po přijetí dalších zákonů a opatření umožňujících působení a využití hodnotových nástrojů, zejména zisku, cen, úroků, úvěrů, odvodů a daní.

Při rozhodování o tomto tématu na jednání schůze naší sněmovny jsme si byli vědomi, že dosud nepůsobí všechny prvky nového hospodářského mechanismu, že dosud působí i starý, administrativní systém řízení a různé vyhlášky, které jsou v podstatě brzdou pro uplatňování zákona o státním podniku. Věděli jsme, že dosud není přijat zákon o odvodech do státního rozpočtu, zákon o důchodové dani a devizový zákon, tedy zákony, které by měly vytvořit stimulační podmínky pro efektivní chování podniků.

Uvědomovali jsme si, že v době, kdy budeme dnešní schůzi připravovat, bude teprve řada podniků ustavována a že činnost těch, které již jsou založeny, bude poznamenána problémy, které vyvolává toto, svým způsobem specifické období.

S tímto vědomím jsme se rozhodli ověřit, jak je tento významný zákon v praxi realizován. Šlo nám o to, včas získat poznatky, nebo i jen určité signály, na které je nutné vládu již dnes upozornit a kterým bude nutné věnovat patřičnou pozornost i Federálním shromážděním. Vycházeli jsme rovněž z potřeby kontrolovat uplatňování zákona od samého počátku jeho platnosti.

Na přípravě schůze sněmovny se účinně podílely všechny výbory sněmovny.

Důležitou součástí přípravy schůze sněmovny i schůzí výborů byly poslanecké průzkumy ve státních podnicích a na dalších pracovištích - například ve státním podniku Škoda Plzeň, Zbrojovka Brno, Závody ťažkého strojárstva Martin, Prior-Kotva - obchodní dům Praha, Dopravní stavby Olomouc, Supraphon Praha, Avia Praha, Státní statek Bruntál atd. Průzkumy či konzultace se uskutečnily na federálním ministerstvu financí, Státní plánovací komisi, ve Státní bance československé atd. Celkem se uskutečnilo 37 poslaneckých průzkumů, jichž se zúčastnilo 180 poslanců. Na této činnosti se podíleli též poslanci Sněmovny národů i poslanci obou národních rad. Kromě toho prakticky všichni poslanci sněmovny sledovali vybrané otázky ve svých volebních obvodech.

Všechny zjištěné poznatky a zkušenosti byly důkladně a všestranně posuzovány ve výborech naší sněmovny.

Výbory se shodují v tom, že i přes krátké období účinnosti zákona se jeho ustanovení v praxi osvědčují a postupně, i když s rozdílnou intenzitou, jsou uváděna v život.

Na základě tohoto zákona bylo v relativně krátkém čase založeno v ČSSR 2246 státních podniků. Se současným zrušením generálních ředitelství tím byly vytvořeny předpoklady pro dvoustupňové řízení národního hospodářství.

Příprava na provedení organizačních změn výrobní základny byla prováděna zodpovědně. Nelze však zakrývat, že v jednotlivých případech byly sváděny "bitvy" některých závodů za vytvoření samostatného podniku a na druhé straně byly značné tlaky na zachování, nebo dokonce zvětšení velkých podniků. Byly snahy prosadit i úzce skupinové a lokální zájmy. Hledaly se i různé ekonomické důvody a organizační formy, které by umožnily vznik nadpodnikových orgánů. Zvláště v první etapě nebyly plně respektovány principy usnesení vlády z roku 1988, které stanovilo zásady a postup přestavby organizačních struktur výrobně technické, vědeckovýzkumné a oběhové základny národního hospodářství na státní podniky.

Zakladatelé plně nevyužili při organizační přestavbě podnikové sféry možnost odstranit vysoký stupeň nežádoucí monopolizace v naší ekonomice, zvláště ve strojírenství a stavebnictví, ani nevytvořili dostatečné předpoklady pro budoucí nezbytné strukturální změny. Je žádoucí, aby vláda měla tyto skutečnosti na zřeteli a podle toho, jak ukáže praxe, přikročila k provedení případných úprav.

Přes tyto kritické pohledy bylo ustavení státních podniků provedeno organizovaně. Stávající hospodářská struktura a s ní spojené delimitační zásahy zakladatelů nevedly k nějakému chaosu, umožňují plnění současných úkolů státního plánu.

Velmi rozdílné názory jsou na volby ředitelů. Setkáváme se s názory, které vyzdvihují toto ustanovení zákona až po odmítání volby. V menších a středně velkých podnicích, jak ukázaly průzkumy, kde pracující zpravidla znali kandidáty na ředitele, oceňovali, že mají možnost rozhodovat o tom, kdo bude stát v čele jejich podniku.

Výhrady k principu volitelnosti ředitelů vyslovovali především v podnicích s velkým počtem zaměstnanců, nebo tam, kde podnik tvoří závody umístěné v různých částech republiky. Nejčastější důvody námitek spočívaly ve značných nárocích na organizační a administrativní přípravu voleb, v růstu ztrátových časů a finančních nákladů spojených s celou předvolební kampaní a u velkých podniků povrchní znalostí kandidátů na ředitele.

V řadě případů se ukázalo, že zakladatelé neměli připraveny vhodné kandidáty na funkci ředitele. Škoda, že jen v málo případech bylo pro výběr kandidátů využito konkursního řízení.

V části podniků nebyl ředitel zvolen v prvém kole a volby bylo nutné opakovat. Zkušenosti ukazují, že při pečlivější politické a kádrové přípravě voleb k tomu nemuselo dojít. V některých podnicích vznikaly i problémy s pracovním zařazením těch soudruhů, kteří nebyli zvoleni, přestože předtím v praxi prokázali vysoké znalosti a velmi dobré schopnosti. Většinou se však tento problém, především za pomoci stranických orgánů. postupně vyřešil, zpravidla tak, aby schopnosti těchto dobrých odborníků byly i nadále v zájmu společnosti dobře využity.

Přes nedostatky v organizaci voleb, byly volby ředitelů projevem demokratičnosti a zájmu většiny pracovních kolektivů o rozvoj podniku. Na předvolebních shromážděních měli možnost vyslechnout záměry kandidátů na řešení výrobní problematiky, na sociální otázky a další aktuální problémy jejich podniku. Cenné bylo, že často kriticky vyjádřili i svůj názor na úroveň řídící práce a pomáhali tím vytvářet představy o řízení výroby a budoucnosti svého podniku.

Zvolení ředitelé podniků výkonem své funkce denně prokazují, zda si důvěru zaměstnanců svého podniku zaslouží. Přejeme jim, aby v jejich náročné a vysoce odpovědné práci úkoly úspěšně zvládali.

Velká pozornost byla věnována založení orgánů socialistické samosprávy pracovních kolektivů. Volby rad pracovních kolektivů proběhly v souladu s ustanovením zákona. K výběru členů rad bylo zpravidla přistupováno s vědomím jejich odborných a politických předpokladů pro splnění funkce v tak významném orgánu pro práci a život pracovních kolektivů. Často jsou členy rad i ředitelé závodů, či jiní vedoucí pracovníci vnitřních organizačních jednotek, což však může vytvářet nežádoucí dvojkolejnost mezi působností rady a hospodářským vedením podniku.

Existence rad je v činnosti podniků novým, velmi významným prvkem. Je výrazem prohloubení socialistické demokracie a rozvíjení iniciativy pracujících.

Naše poznatky získané v podnicích ukazují, že většina rad si uvědomuje svoje práva a začínají to již konkrétně projevovat. Například rada ve státním podniku Sklárny Kavalier neschválila návrh ročního prováděcího plánu hospodářského a sociálního rozvoje podniku na tento rok předložený ředitelem podniku. Důvodem byly nevyřešené rozpory v zásobách, v nákladech, neinvestičních dovozech a zahajovacím limitu nových staveb. V Závodech ťažkého strojárstva - kombinát Martin rada při projednávání roční účetní uzávěrky prověřila příčiny neproduktivních nákladů, které za rok 1988 činily přes 80 miliónů Kčs. Výsledkem bylo rozhodnutí doporučit shromáždění pracujících neschválit roční uzávěrku a vyvodit hmotné závěry vůči těm, kteří zapříčinili, že se podíleli na takto vysokých neproduktivních nákladech.

Známe, soudružky a soudruzi, další příklady, zvláště z jednání rad o vnitropodnikových změnách, o přechodu řady provozů na chozrasčotní systém a podobně. Takovýchto a podobných jednání rad by však bylo potřeba podstatně více. Některé rady zatím hledají svoje postavení a náplň činnosti, přestože je v zákonu jasně vyjádřeno. Rady, které dosud nevykazují potřebnou aktivitu, by měly v souladu se zákonem, ve spolupráci s odborovou organizací a s hospodářským vedením důsledně uskutečňovat svoje významné společenské poslání. Mají široké pole působnosti, zvláště nyní, kdy vrcholí přípravy na novou etapu vývoje našich podniků. Měly by prokazovat, že jsou skutečnými hospodáři svého podniku, že jako podnikatelské orgány zabezpečují jednotu celospolečenských a podnikových potřeb a zájmů. Zákon jim k tomu dává všechny možnosti a pracující jejich podniků i celá naše společnost to od nich právem očekávají.

V souvislosti s volbami ředitelů a s prvními zkušenostmi při uplatňování pravomocí rad pracovních kolektivů vznikají názory na provedení změn v zákonu o státním podniku. Projevily se i při jednání v některých výborech sněmovny. Jde především o názory zrušit princip volby ředitelů. Podle našeho názoru teprve delší praxe ukáže, zda bude společensky potřebné některá ustanovení zákona upravit, ale v současné době to nepovažujeme za potřebné. Závěry budeme zásadně dělat až poté, co ukáže praktická činnost a výsledky podniků při plném uplatňování nového hospodářského mechanismu.

Můžeme konstatovat, že založení státních podniků, volby ředitelů a samosprávných orgánů byly i přes dílčí nedostatky zvládnuty. Je to důležitá, nezbytná část komplexní přestavby hospodářského mechanismu. Jde však, soudružky a soudruzi, jenom o začátek, po kterém musí následovat celá řada konkrétních opatření, směřujících k důslednému uplatnění zákona o státním podniku, k rozvinutí socialistické podnikavosti, k dosažení vysoké efektivnosti, kvality, hospodárnosti a technické úrovně výroby, racionálního chování a jednání.

Není možné postupovat tak, že si příslušní pracovníci ze zákona vyberou jen to, co jim vyhovuje a u náročných částí zákona budou požadovat jejich novelizaci. I takový přístup by nebyl ani nový ani originální. Myslím, že právě poslanci Federálního shromáždění musí dbát o to, aby zákon byl uplatňován v plném rozsahu tak, jak jsme ho jednomyslně schválili.

To se plně týká i povinností podniků při tvorbě a ochraně životního prostředí. Podniky musí věnovat trvale pozornost ekologickým otázkám a všem svým zařízením, která ohrožují životní prostředí a zejména zdraví občanů škodlivými vlivy. Péče o životní prostředí se musí stát nedílnou součástí hospodářské a sociální činnosti podniků. Z ustanovení zákona nelze v zájmu zdraví našich národů nic slevovat.

Podle zákona patří vnitřní organizace podniků výhradně do jejich působnosti. Při našich průzkumech jsme také ověřovali, jaká činí opatření pro zkvalitnění vnitropodnikového řízení a pro zavedení vnitropodnikového chozrasčotu. Poznatky jsou velmi rozdílné. Vedle podniků, které si nutnost přípravy na nové podmínky uvědomují a rozšiřují chozrasčot, jsou i takové, které přešlapují na místě a stále čekají na pokyny "shora", nebo na další - tak zvané přestavbové zákony.

Je zarážející, že zdůvodňují svoje vyčkávání nedostatkem potřebných informací. Je pravda, že část zákonů ovlivňujících podnikatelskou činnost bude schvalována naším Federálním shromážděním teprve v listopadu a v prosinci letošního roku.

To však není na překážku prohlubování účinnosti vnitropodnikového řízení rozvíjeného na principu chozrasčotu a racionální organizace tak, aby se projevila na hmotné odpovědnosti a zainteresovanosti za výsledky práce každého jednotlivce, každého pracovního kolektivu. Je nejen možné, ale nutné, rychleji přecházet k progresívním metodám řízení a organizace práce, zabezpečujícím plynulou výrobu bez prostojů a k vymezení přesné odpovědnosti. Není přece možné stále trpět projevy a případy neefektivní a nekvalitní práce, výrobu zmetků, výrobu na sklad, pardonovat neodpovědnost, přezírání vědy a technického pokroku a tyto jevy škodící naší společnosti a samotným pracovním kolektivům ještě podporovat formami odměňování. Rovněž nic nebrání nekompromisnímu postupu proti nekázni a nízké pracovní morálce. Je nesprávné spoléhat se na to, že působením ekonomických nástrojů se tento problém vyřeší sám od sebe, automaticky. Stále platí, že vše je v rukou lidí, v jejich vztahu k práci, k potřebám podniku a celé naší společnosti.

Poslanecké průzkumy v podnicích potvrdily, že většina pracujících očekává od přestavby v ekonomice růst kázně, pořádku a zodpovědnosti každého jednotlivce za výsledky práce, zlepšení organizace práce a řízení v podnicích. Vyžaduje i spravedlivé odměňování důsledně podle množství, kvality a společenského významu práce. Nemůžeme do nekonečna opakovat, že cesta vpřed spočívá v důsledné diferenciaci, ale tuto cestu rozhodně nastoupit a každodenně prosazovat.