Přítomno: 177 poslanců Sněmovny
lidu
Omluveni poslanci:
Dubová, Fekete, Freiová, Hajn, Hašana, Kučera
J., Kuželová, Laco, Loberšíner, Michalski,
Ondřich, Pakán, Pitra, Potáč, Rigo,
Ročňáková, Rohlíček,
Stejskal, Šimek, Štrbová, Tichavský, Žák,
Žákovič
Předsedající místopředseda
SL A. Hůla: Vážená Sněmovno
lidu, vážené soudružky poslankyně,
vážení soudruzi poslanci, vážení
hosté, zahajuji 3. schůzi Sněmovny lidu a
srdečně vás všechny vítám.
Dovolte, abych i vaším jménem přivítal
generálního tajemníka ústředního
výboru Komunistické strany Československa
a předsedu ústředního výboru
Národní fronty ČSSR soudruha Miloše
Jakeše. (Potlesk.)
Vítám člena předsednictva ústředního
výboru Komunistické strany Československa
a předsedu Federálního shromáždění
soudruha Aloise Indru (Potlesk.) a další představitele
Komunistické strany Československa, funkcionáře
Národní fronty, politických stran a společenských
organizací.
Vítám členy federální vlády,
vedené jejím předsedou soudruhem Ladislavem
Adamcem. (Potlesk.)
Vítám rovněž místopředsedu
Federálního shromáždění
a předsedu Sněmovny národů soudruha
Janíka a další funkcionáře Federálního
shromáždění, poslance Sněmovny
národů, delegace poslanců České
národní rady a Slovenské národní
rady, zástupce podniků a dalších organizací,
v nichž poslanci vykonali poslanecké průzkumy.
Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, v zasedací
síni je přítomno 160 poslanců Sněmovny
lidu, takže podle článku 40 odst. 1 ústavního
zákona o československé federaci je Sněmovna
lidu schopna se usnášet.
Oznamuji vám, že prezident Československé
socialistické republiky dopisem ze dne 15. září
1989 svolal podle článku 61 ústavního
zákona o československé federaci dnem 18.
září 1989 Federální shromáždění
Československé socialistické republiky k
podzimnímu zasedání.
Předsednictvo Sněmovny lidu navrhlo dnešní
schůzi sněmovny jediný bod pořadu:
Navrhuje někdo z poslanců změnu nebo doplnění
pořadu? (Nikdo.) Není tomu tak.
Přistoupíme k hlasování. V zasedací
síni je přítomno 165 poslanců Sněmovny
lidu.
Kdo z vás souhlasí s návrhem předsednictva
Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti ? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Návrh pořadu byl sněmovnou schválen
jednomyslně.
Přistoupíme tedy k projednání Zprávy
o uplatnění zákona o státním
podniku a jeho vlivu na plnění úkolů
státního plánu rozvoje národního
hospodářství.
Zprávu přednese místopředseda Federálního
shromáždění ČSSR a předseda
Sněmovny lidu soudruh Vladimír Vedra. Dávám
mu slovo.
Předseda SL V. Vedra: Vážený
soudruhu generální tajemníku ústředního
výboru Komunistické strany Československa,
vážený soudruhu předsedo Federálního
shromáždění, vážený
soudruhu předsedo federální vlády,
vážené soudružky poslankyně, vážení
sou druzi poslanci a vážení hosté, v
posledních letech, konkrétně od 7. zasedání
ústředního výboru Komunistické
strany Československa, je velká část
práce obou sněmoven Federálního shromáždění
úzce spojena se společenskou přestavbou naší
společnosti. Projevuje se to zvláště
výrazně v legislativní práci, ale
i v kontrolní činnosti. Vycházíme
přitom z vědomí, že vývoj naší
socialistické společnosti dospěl do období,
kdy je přestavba objektivně nezbytná, kdy
pouze hlubokými změnami, komplexní přestavbou
hospodářského mechanismu a prohlubováním
socialistické demokracie je možné zabezpečit
další rozvoj socialismu a růst životní
úrovně našeho lidu.
Ukazuje se, že provedení přestavby našeho
hospodářství i ostatních oblastí
společenského života představuje nejen
rozhodující frontu našeho politického
úsilí, ale současně i prověrku
nového myšlení, postojů i odpovědnosti
každého jednotlivce, každého kolektivu
za budoucnost naší socialistické republiky.
Jde vskutku o zásadní, svou podstatou revoluční
změny, jak to nejednou připomínal generální
tajemník ústředního výboru
KSČ soudruh Jakeš.
Ze své poslanecké činnosti víme, že
voliči oceňují, že iniciátorem
přestavby je Komunistická strana Československa,
a že souhlas a podporu této politice vyjádřily
všechny politické strany a organizace sdružené
v Národní frontě. Široké vrstvy
našich pracujících se do procesu přestavby
zapojují stále aktivněji. Je přirozené,
že největší naděje vkládají
do změn v našem národním hospodářství.
Vždyť právě od nich očekáváme
technickou modernizaci našich závodů, rychlé
využívání vědeckých a
technických poznatků v praxi, výrazné
zvýšení kvality a efektivnosti výroby,
zvyšování podílu pracujících
na řízení, růst životní
úrovně a posílení postavení
socialistického Československa ve světě.
Jedním ze základních nosných pilířů
nového hospodářského mechanismu je
zákon o státním podniku, který byl
Federálním shromážděním
schválen před patnácti měsíci.
Po veřejné diskusi a po jednání ve
výborech našeho zastupitelského sboru byl přijat
zákon, který vychází ze zásad
nového hospodářského mechanismu a
z potřeby podstatného zvýšení
podílu pracujících na řízení
podniku.
Zákon vytváří podmínky k plnějšímu
využití možností a předností
socialismu, k modernizaci hospodářského rozvoje
cestou intenzifikace a vědeckotechnického rozvoje,
vytváří předpoklady pro rozvíjení
podnikatelské iniciativy podniků.
Účinnost zákona jako celku i jeho jednotlivých
ustanovení prověří teprve praxe, jeho
realizace v podmínkách plného působení
nového hospodářského mechanismu a
po přijetí dalších zákonů
a opatření umožňujících
působení a využití hodnotových
nástrojů, zejména zisku, cen, úroků,
úvěrů, odvodů a daní.
Při rozhodování o tomto tématu na
jednání schůze naší sněmovny
jsme si byli vědomi, že dosud nepůsobí
všechny prvky nového hospodářského
mechanismu, že dosud působí i starý,
administrativní systém řízení
a různé vyhlášky, které jsou
v podstatě brzdou pro uplatňování
zákona o státním podniku. Věděli
jsme, že dosud není přijat zákon o odvodech
do státního rozpočtu, zákon o důchodové
dani a devizový zákon, tedy zákony, které
by měly vytvořit stimulační podmínky
pro efektivní chování podniků.
Uvědomovali jsme si, že v době, kdy budeme
dnešní schůzi připravovat, bude teprve
řada podniků ustavována a že činnost
těch, které již jsou založeny, bude poznamenána
problémy, které vyvolává toto, svým
způsobem specifické období.
S tímto vědomím jsme se rozhodli ověřit,
jak je tento významný zákon v praxi realizován.
Šlo nám o to, včas získat poznatky,
nebo i jen určité signály, na které
je nutné vládu již dnes upozornit a kterým
bude nutné věnovat patřičnou pozornost
i Federálním shromážděním.
Vycházeli jsme rovněž z potřeby kontrolovat
uplatňování zákona od samého
počátku jeho platnosti.
Na přípravě schůze sněmovny
se účinně podílely všechny výbory
sněmovny.
Důležitou součástí přípravy
schůze sněmovny i schůzí výborů
byly poslanecké průzkumy ve státních
podnicích a na dalších pracovištích
- například ve státním podniku Škoda
Plzeň, Zbrojovka Brno, Závody ťažkého
strojárstva Martin, Prior-Kotva - obchodní dům
Praha, Dopravní stavby Olomouc, Supraphon Praha, Avia Praha,
Státní statek Bruntál atd. Průzkumy
či konzultace se uskutečnily na federálním
ministerstvu financí, Státní plánovací
komisi, ve Státní bance československé
atd. Celkem se uskutečnilo 37 poslaneckých průzkumů,
jichž se zúčastnilo 180 poslanců. Na
této činnosti se podíleli též
poslanci Sněmovny národů i poslanci obou
národních rad. Kromě toho prakticky všichni
poslanci sněmovny sledovali vybrané otázky
ve svých volebních obvodech.
Všechny zjištěné poznatky a zkušenosti
byly důkladně a všestranně posuzovány
ve výborech naší sněmovny.
Výbory se shodují v tom, že i přes krátké
období účinnosti zákona se jeho ustanovení
v praxi osvědčují a postupně, i když
s rozdílnou intenzitou, jsou uváděna v život.
Na základě tohoto zákona bylo v relativně
krátkém čase založeno v ČSSR
2246 státních podniků. Se současným
zrušením generálních ředitelství
tím byly vytvořeny předpoklady pro dvoustupňové
řízení národního hospodářství.
Příprava na provedení organizačních
změn výrobní základny byla prováděna
zodpovědně. Nelze však zakrývat, že
v jednotlivých případech byly sváděny
"bitvy" některých závodů
za vytvoření samostatného podniku a na druhé
straně byly značné tlaky na zachování,
nebo dokonce zvětšení velkých podniků.
Byly snahy prosadit i úzce skupinové a lokální
zájmy. Hledaly se i různé ekonomické
důvody a organizační formy, které
by umožnily vznik nadpodnikových orgánů.
Zvláště v první etapě nebyly
plně respektovány principy usnesení vlády
z roku 1988, které stanovilo zásady a postup přestavby
organizačních struktur výrobně technické,
vědeckovýzkumné a oběhové základny
národního hospodářství na státní
podniky.
Zakladatelé plně nevyužili při organizační
přestavbě podnikové sféry možnost
odstranit vysoký stupeň nežádoucí
monopolizace v naší ekonomice, zvláště
ve strojírenství a stavebnictví, ani nevytvořili
dostatečné předpoklady pro budoucí
nezbytné strukturální změny. Je žádoucí,
aby vláda měla tyto skutečnosti na zřeteli
a podle toho, jak ukáže praxe, přikročila
k provedení případných úprav.
Přes tyto kritické pohledy bylo ustavení
státních podniků provedeno organizovaně.
Stávající hospodářská
struktura a s ní spojené delimitační
zásahy zakladatelů nevedly k nějakému
chaosu, umožňují plnění současných
úkolů státního plánu.
Velmi rozdílné názory jsou na volby ředitelů.
Setkáváme se s názory, které vyzdvihují
toto ustanovení zákona až po odmítání
volby. V menších a středně velkých
podnicích, jak ukázaly průzkumy, kde pracující
zpravidla znali kandidáty na ředitele, oceňovali,
že mají možnost rozhodovat o tom, kdo bude stát
v čele jejich podniku.
Výhrady k principu volitelnosti ředitelů
vyslovovali především v podnicích s
velkým počtem zaměstnanců, nebo tam,
kde podnik tvoří závody umístěné
v různých částech republiky. Nejčastější
důvody námitek spočívaly ve značných
nárocích na organizační a administrativní
přípravu voleb, v růstu ztrátových
časů a finančních nákladů
spojených s celou předvolební kampaní
a u velkých podniků povrchní znalostí
kandidátů na ředitele.
V řadě případů se ukázalo,
že zakladatelé neměli připraveny vhodné
kandidáty na funkci ředitele. Škoda, že
jen v málo případech bylo pro výběr
kandidátů využito konkursního řízení.
V části podniků nebyl ředitel zvolen
v prvém kole a volby bylo nutné opakovat. Zkušenosti
ukazují, že při pečlivější
politické a kádrové přípravě
voleb k tomu nemuselo dojít. V některých
podnicích vznikaly i problémy s pracovním
zařazením těch soudruhů, kteří
nebyli zvoleni, přestože předtím v praxi
prokázali vysoké znalosti a velmi dobré schopnosti.
Většinou se však tento problém, především
za pomoci stranických orgánů. postupně
vyřešil, zpravidla tak, aby schopnosti těchto
dobrých odborníků byly i nadále v
zájmu společnosti dobře využity.
Přes nedostatky v organizaci voleb, byly volby ředitelů
projevem demokratičnosti a zájmu většiny
pracovních kolektivů o rozvoj podniku. Na předvolebních
shromážděních měli možnost
vyslechnout záměry kandidátů na řešení
výrobní problematiky, na sociální
otázky a další aktuální problémy
jejich podniku. Cenné bylo, že často kriticky
vyjádřili i svůj názor na úroveň
řídící práce a pomáhali
tím vytvářet představy o řízení
výroby a budoucnosti svého podniku.
Zvolení ředitelé podniků výkonem
své funkce denně prokazují, zda si důvěru
zaměstnanců svého podniku zaslouží.
Přejeme jim, aby v jejich náročné
a vysoce odpovědné práci úkoly úspěšně
zvládali.
Velká pozornost byla věnována založení
orgánů socialistické samosprávy pracovních
kolektivů. Volby rad pracovních kolektivů
proběhly v souladu s ustanovením zákona.
K výběru členů rad bylo zpravidla
přistupováno s vědomím jejich odborných
a politických předpokladů pro splnění
funkce v tak významném orgánu pro práci
a život pracovních kolektivů. Často
jsou členy rad i ředitelé závodů,
či jiní vedoucí pracovníci vnitřních
organizačních jednotek, což však může
vytvářet nežádoucí dvojkolejnost
mezi působností rady a hospodářským
vedením podniku.
Existence rad je v činnosti podniků novým,
velmi významným prvkem. Je výrazem prohloubení
socialistické demokracie a rozvíjení iniciativy
pracujících.
Naše poznatky získané v podnicích ukazují,
že většina rad si uvědomuje svoje práva
a začínají to již konkrétně
projevovat. Například rada ve státním
podniku Sklárny Kavalier neschválila návrh
ročního prováděcího plánu
hospodářského a sociálního
rozvoje podniku na tento rok předložený ředitelem
podniku. Důvodem byly nevyřešené rozpory
v zásobách, v nákladech, neinvestičních
dovozech a zahajovacím limitu nových staveb. V Závodech
ťažkého strojárstva - kombinát
Martin rada při projednávání roční
účetní uzávěrky prověřila
příčiny neproduktivních nákladů,
které za rok 1988 činily přes 80 miliónů
Kčs. Výsledkem bylo rozhodnutí doporučit
shromáždění pracujících
neschválit roční uzávěrku a
vyvodit hmotné závěry vůči
těm, kteří zapříčinili,
že se podíleli na takto vysokých neproduktivních
nákladech.
Známe, soudružky a soudruzi, další příklady,
zvláště z jednání rad o vnitropodnikových
změnách, o přechodu řady provozů
na chozrasčotní systém a podobně.
Takovýchto a podobných jednání rad
by však bylo potřeba podstatně více.
Některé rady zatím hledají svoje postavení
a náplň činnosti, přestože je
v zákonu jasně vyjádřeno. Rady, které
dosud nevykazují potřebnou aktivitu, by měly
v souladu se zákonem, ve spolupráci s odborovou
organizací a s hospodářským vedením
důsledně uskutečňovat svoje významné
společenské poslání. Mají široké
pole působnosti, zvláště nyní,
kdy vrcholí přípravy na novou etapu vývoje
našich podniků. Měly by prokazovat, že
jsou skutečnými hospodáři svého
podniku, že jako podnikatelské orgány zabezpečují
jednotu celospolečenských a podnikových potřeb
a zájmů. Zákon jim k tomu dává
všechny možnosti a pracující jejich podniků
i celá naše společnost to od nich právem
očekávají.
V souvislosti s volbami ředitelů a s prvními
zkušenostmi při uplatňování pravomocí
rad pracovních kolektivů vznikají názory
na provedení změn v zákonu o státním
podniku. Projevily se i při jednání v některých
výborech sněmovny. Jde především
o názory zrušit princip volby ředitelů.
Podle našeho názoru teprve delší praxe
ukáže, zda bude společensky potřebné
některá ustanovení zákona upravit,
ale v současné době to nepovažujeme
za potřebné. Závěry budeme zásadně
dělat až poté, co ukáže praktická
činnost a výsledky podniků při plném
uplatňování nového hospodářského
mechanismu.
Můžeme konstatovat, že založení státních
podniků, volby ředitelů a samosprávných
orgánů byly i přes dílčí
nedostatky zvládnuty. Je to důležitá,
nezbytná část komplexní přestavby
hospodářského mechanismu. Jde však,
soudružky a soudruzi, jenom o začátek, po kterém
musí následovat celá řada konkrétních
opatření, směřujících
k důslednému uplatnění zákona
o státním podniku, k rozvinutí socialistické
podnikavosti, k dosažení vysoké efektivnosti,
kvality, hospodárnosti a technické úrovně
výroby, racionálního chování
a jednání.
Není možné postupovat tak, že si příslušní
pracovníci ze zákona vyberou jen to, co jim vyhovuje
a u náročných částí
zákona budou požadovat jejich novelizaci. I takový
přístup by nebyl ani nový ani originální.
Myslím, že právě poslanci Federálního
shromáždění musí dbát
o to, aby zákon byl uplatňován v plném
rozsahu tak, jak jsme ho jednomyslně schválili.
To se plně týká i povinností podniků
při tvorbě a ochraně životního
prostředí. Podniky musí věnovat trvale
pozornost ekologickým otázkám a všem
svým zařízením, která ohrožují
životní prostředí a zejména zdraví
občanů škodlivými vlivy. Péče
o životní prostředí se musí stát
nedílnou součástí hospodářské
a sociální činnosti podniků. Z ustanovení
zákona nelze v zájmu zdraví našich národů
nic slevovat.
Podle zákona patří vnitřní
organizace podniků výhradně do jejich působnosti.
Při našich průzkumech jsme také ověřovali,
jaká činí opatření pro zkvalitnění
vnitropodnikového řízení a pro zavedení
vnitropodnikového chozrasčotu. Poznatky jsou velmi
rozdílné. Vedle podniků, které si
nutnost přípravy na nové podmínky
uvědomují a rozšiřují chozrasčot,
jsou i takové, které přešlapují
na místě a stále čekají na
pokyny "shora", nebo na další - tak zvané
přestavbové zákony.
Je zarážející, že zdůvodňují
svoje vyčkávání nedostatkem potřebných
informací. Je pravda, že část zákonů
ovlivňujících podnikatelskou činnost
bude schvalována naším Federálním
shromážděním teprve v listopadu a v
prosinci letošního roku.
To však není na překážku prohlubování
účinnosti vnitropodnikového řízení
rozvíjeného na principu chozrasčotu a racionální
organizace tak, aby se projevila na hmotné odpovědnosti
a zainteresovanosti za výsledky práce každého
jednotlivce, každého pracovního kolektivu.
Je nejen možné, ale nutné, rychleji přecházet
k progresívním metodám řízení
a organizace práce, zabezpečujícím
plynulou výrobu bez prostojů a k vymezení
přesné odpovědnosti. Není přece
možné stále trpět projevy a případy
neefektivní a nekvalitní práce, výrobu
zmetků, výrobu na sklad, pardonovat neodpovědnost,
přezírání vědy a technického
pokroku a tyto jevy škodící naší
společnosti a samotným pracovním kolektivům
ještě podporovat formami odměňování.
Rovněž nic nebrání nekompromisnímu
postupu proti nekázni a nízké pracovní
morálce. Je nesprávné spoléhat se
na to, že působením ekonomických nástrojů
se tento problém vyřeší sám od
sebe, automaticky. Stále platí, že vše
je v rukou lidí, v jejich vztahu k práci, k potřebám
podniku a celé naší společnosti.
Poslanecké průzkumy v podnicích potvrdily,
že většina pracujících očekává
od přestavby v ekonomice růst kázně,
pořádku a zodpovědnosti každého
jednotlivce za výsledky práce, zlepšení
organizace práce a řízení v podnicích.
Vyžaduje i spravedlivé odměňování
důsledně podle množství, kvality a společenského
významu práce. Nemůžeme do nekonečna
opakovat, že cesta vpřed spočívá
v důsledné diferenciaci, ale tuto cestu rozhodně
nastoupit a každodenně prosazovat.