Podľa informácie výborov kvalitatívna
zmena má nastať v 8. päťročnici,
v ktorej sa má prechádzať od nasadzovania priemyslových
robotov ku skupinovému nasadzovaniu robotizovaných
pracovísk, komplexov a zložitejším, prevažne
automatizovaným výrobných zoskupení.
Malo by sa podľa zámerov dosiahnuť minimálne
3960 robotizovaných technologických pracovísk
pri využití 7290 robotov. Ročný prírastok
zisku vo výrobe by mal predstavovať okolo 303 mil.
Kčs. Spojením tohto zámeru by sa tiež
značne znížila namáhavá, monotónna,
zdraviu škodlivá práca a zlepšila kvalita.
Potvrdzujú to niektoré skúsenosti zo ZŤS
Dubnica, Třineckých železiarní, MEZ
Frenštát a ďalšie, kde tieto roboty nasadili.
Sú to však len prvé malé výsledky,
ktoré sa musia pružnejšie rozširovať.
Ako sme boli informovaní na seminári k tejto problematike,
vytvorením združenia Interrobot sa vytvárajú
určité predpoklady najmä vo vývojovej
oblasti riešenia a nasadzovania robotov.
Vážené súdružky poslankyne, súdruhovia
poslanci, uvedený stručný prehľad poznatkov
a skúseností získaných v príprave
dnešného rokovania jednotlivými výborrni
SĽ ukazuje na zložitosť problémov, ktoré
musí riešiť naše strojárstvo a elektrotechnický
priemysel. Rezorty by sa mali vrátiť k prijatým
záverom predchádzajúcich zasadaní
snemovní a doplniť vlastné opatrenia v novovzniknutých
podmienkach v národnom hospodárstve a dôslednejšie
riešiť spomínané problémy. Vieme,
že to vyžaduje rozsiahle štrukturálne zmeny
vo výrobe s využitím najnovších
poznatkov vedeckotechnického rozvoja. Prestavba hospodárskeho
mechanizmu má tomuto procesu napomôcť. To všetko
podčiarkuje predovšetkým význam ľudského
činiteľa pri realizácii týchto náročných
úloh. I naši poslanci došli k záverom.
že na jednej strane je potrebná nutná zmena
v myslení a konaní tých, čo riadia
a realizujú, na druhej strane je potrebná nevyhnutná,
aktívna angažovaná účasť
všetkých kolektívov. To však predpokladá,
ako to zdôrazňujú i stranícke orgány,
dbať na jednej strane o zvyšovanie vlastných
vedomostí a hlbšie poznávanie problémov
v riadených rezortoch a podnikoch, ale i neúprosný
zápas proti vychodeným cestičkám,
proti stále sa opakujúcemu formalizmu, zbytočnej
preorganizovanosti a množstvu papierovania a porád,
ktoré nič neriešia. Vyžadovať od
všetkých riadiacich pracovníkov, aby pripravili
a získali ľudí pre naše zámery,
aby iniciatíva a pokrok nemali len "módny"
charakter, ale aby sa riešili vecné problémy,
s ktorými pracujúci v podnikoch zápasia.
Do popredia idú nové prístupy v kádrovej
práci, oprostené od papierového riešenia,
od pretrvávajúceho formalizmu i v tejto oblasti.
Vieme, že časť pracovníkov nemôže
z rôznych príčin riešiť narastajuce
úlohy a odíde z funkcie. Iní "na to"
nemajú a taktiež musia odísť. No jedni
nechcú vidieť zložitosť úloh, zmenené
podmienky a nutný prístup po novom. Taktiež
sa musíme zrejme s nimi asi rozlúčiť.
Tvorivo myslieť a získavať pre to i ľudí
nie je ani ľahké, ani jednoduché. My, poslanci,
chceme tomuto veľkému procesu a týmto zmenám
každodenne napomáhať. Budú zrejme potrebné
nevyhnutné kádrové i personálne zmeny,
i zmeny v kvalifikácii i rekvalifikácii, v organizácii
práce v technológii výroby.
Otázka znie: Ako spomínané rezorty zabezpečujú
tieto nevyhnutné procesy? Kvalitná a kvalifikovaná
kádrová a personálna práca môže
zohrať svoje primerané miesto s cieľom plniť
závery XVII. zjazdu KSČ v urýchľovaní
sociálno-ekonomického rozvoja našej krajiny.
Prestavba hospodárskeho mecbanizmu má pre túto
činnosť vytvoriť nové účinnejšie
podmienky.
Předseda SL V. Vedra: Děkuji společnému
zpravodaji výborů Sněmovny lidu poslanci
Rigovi za přednesení zpravodajské zprávy.
Soudružky a soudruzi, předsednictvo Sněmovny
lidu navrhuje, aby Sněmovna lidu zvolila pro přípravu
návrhu usnesení návrhovou komisi v tomto
složení: poslanci Češka, Hůla,
Kryll, Pekařová, Rigo, Sakmar, Sommer, Štěpán
a Železniková.
Má někdo připomínku k návrhu,
který jsem přednesl? (Nikdo se nehlásil.)
Nikdo.
Dávám o návrhu hlasovat. Kdo s ním
souhlasí, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Konstatuji, že složení návrhové
komise bylo schváleno jednomyslně.
Soudružky a soudruzi, nyní přerušíme
jednání na 15 minut.
(Jednání přerušeno v 10.22 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 10.45 hodin.)
Předseda SL V. Vedra: Soudružky a soudruzi,
dovolte, abych zahájil rozpravu, do níž se
písemně přihlásili tito poslanci:
Benda, Pažák, Neubert, Tichý, Laštovička,
Michalková, Kryll, Říman, Železniková,
Fanta, Flídr, Matyáš a Freiová.
Uděluji slovo poslanci Bendovi. Připraví
se poslanec Pažák.
Poslanec B. Benda: Vážený soudruhu předsedo,
vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, soudruh místopředseda vlády
Ladislav Gerle ve svém vystoupení i soudruh poslanec
Emil Rigo ve zpravodajské zprávě podali objektivní,
i když nikoli příliš radostný,
přehled o stavu našeho strojírenského
a elektrotechnického průmyslu a o dalších
úkolech těchto odvětví a zdůraznili
zároveň i mimořádný význam
vědeckého a technického pokroku, a to nejen
pro strojírenství a elektrotechniku, ale pro celé
naše národní hospodářství.
Celková hluboká analýza nynějšího
stavu vědeckotechnického rozvoje byla souhrnně
uvedena na 5. zasedání ÚV KSČ v březnu
t. r. a nebylo by tedy účelné ji zde byť
ve stručnosti opakovat. Dovolte však, abych upozornil
na některé skutečnosti, které považuji
pro urychlené zavádění vědeckých
a technických poznatků do praxe v této době
za zvlášť důležité.
Pro vědu a výzkum i pro jejich praktickou aplikaci,
pro úspěch či neúspěch, má
rozhodující význam řada faktorů.
Na prvním místě bych chtěl uvést
nutnost stanovení správné orientace, správného
zaměření práce na řešení
nejdůležitějších, nejperspektivnějších
a také nejvýhodnějších úkolů.
Myslím. že v tomto směru se zejména
v poslední době udělalo mnoho. Státní
komise pro vědeckotechnický rozvoj ve spolupráci
s dalšími organizacemi, ministerstvy i s Československou
akademií věd určila hlavní směry
vědeckotechnického rozvoje, formulovala je ve státních
vědeckotechnických programech i v dalších
úkolech vyplývajících z hlavních
směrů Komplexního programu a uvedla je v
patřičných dokumentech.
Důležitou další významnou podmínkou
je materiální a lidské zabezpečení.
Finančnímu zabezpečení se věnuje
mnoho. Vždyť jenom v této pětiletce a
pouze na neinvestičních prostředcích
bude vědeckotechnickému rozvoji věnováno
více než 100 mld. Kčs a také o více
než 11 000 pracovníků bude zvýšen
celkový stav naší vědeckovýzkumné
základny.
Ukazuje se, že poměrně relativně nejslabším
článkem je dosud materiální vybavení,
vybavení přístrojovou a počítačovou
technikou a dalšími zařízeními
a že také naší slabinou je dosud materiálně
technické zásobování naší
výzkumně vývojové základny
a dalších článků tohoto řetězce.
Chtěl bych však uvést, že i zde dochází,
alespoň pokud jde o vybavení projekčních,
konstrukčních a technologických útvarů,
k dobrému obratu. Byla úspěšně
zahájena realizace významného usnesení
5. zasedání ÚV KSČ, podle kterého
budou ještě do roku 1990 vybaveny naše předvýrobní
útvary nejméně 2000 automatizovanými
pracovišti, což povede k podstatnému zkvalitňování
a zrychlení činnosti v těchto předvýrobních
složkách. Zdálo by se tedy, že není
příliš mnoho překážek, které
brání zavádění progresívních
výrob a technologií, abychom v této oblasti
činnosti byli na úrovni vyspělých
průmyslových států. Bohužel tomu
tak dosud není, jsou zde ještě další
okolnosti které podmiňují celkový
úspěch.
Na velmi důležité, snad rozhodující,
upozornil ve svém vystoupení soudruh Gerle, když
uvedl, že se již dlouho mluví o úzkém
sepětí technické politiky s ekonomickým
řízením, ale že praxe je dosud jiná,
že otázkám technického rozvoje se bohužel
většinou věnují pouze ve sféře
výzkumu, vývoje a technické přípravy
výroby a nikoli též v dalších článcích.
Chtěl bych toto, dle mého názoru vysoce správné
a důležité tvrzení, ilustrovat jediným
příkladem:
V této době téměř každý
vedoucí hospodářský pracovník
označí za jednu z hlavních příčin
našich nedostatků problémy v zajišťování
materiálu a subdodávek a myslím, že
u hlediska plnění letošního plánu
má nepochybně pravdu. Ale jen zcela výjimečně
uslyšíte ředitele, či jiného
vedoucího pracovníka si stěžovat na
další závažný nedostatek, kterým
je stále se snižující kvalita i množství
technických informací, které získáváme
o stavu a vývoji techniky ve světě a které
dostávají pracovníci ve výzkumně
vývojové základně, v předvýrobních
etapách, tedy ti, kteří v rozhodující
míře ovlivňují plnění
plánu a prosperitu podniku v budoucích letech.
Soudružky a soudruzi, technické informace jsou pro
pracovníky výzkumně vývojových
základen a předvýrobních etap totéž,
co je pro výrobu materiál a subdodávky. Na
jejich množství, kvalitě, zpracování,
závisí v rozhodující míře
úspěch či nezdar i konečný
efekt výzkumných a vývojových prací.
To platí v celém světě a pro nás
vzhledem k šíři sortimentu dvojnásobně.
Musím bohužel konstatovat, že situace se získáváním
těchto technických informací se zejména
v poslední době zhoršuje, ať už jde
o vliv omezeného dovozu odborných knih a časopisů
z kapitalistických států, omezení
kontaktů se zahraničními odborníky
a dokonce v poslední době vznikají potíže
při organizaci výměny technických
zkušeností mezi odborníky našich vlastních
československých podniků a závodů.
Situace je velíce vážná a domnívám
se proto, že Státní komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj, ale i další průmyslová
i neprůmyslová ministerstva by měla věnovat
této problematice zvýšenou pozornost, zamezit
zhoršování a navrhnout a realizovat opatření
k podstatnému zlepšení v této pro naši
budoucnost mimořádně důležité
oblasti činnosti.
Další otázkou, na kterou bych chtěl
upozornit, je bohužel po dlouhou dobu aktuální
problém brzdící náš technický
pokrok, tj. byrokracie nebo jak se poněkud jemněji
říká administrativní zábrany
technického pokroku. Soudruh poslanec Rigo ve svém
vystoupení zdůraznil význam obnovy strojního
parku v řadě podniků i nutnost urychlení
těchto procesů, které se dosud na neúměrnou
míru protahují kvůli různým
druhům posuzování, schvalování
a jiné administrativní činnosti.
Podobná situace je i při zajišťování
dovozů elektronických a automatizačních
zařízení. Již jsem uvedl, že probíhá
nyní celkem úspěšné a poměrně
rychlé zajišťování 2000 automatizovaných
pracovišť pro předvýrobní složky.
Akce probíhá úspěšně a
rychle, ale jenom díky tomu, že jí neustále
věnuje pozornost ekonomické oddělení
ÚV KSČ a že ji bezprostředně
řídí vedoucí pracovníci Státní
komise pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj, předseda i místopředsedové,
a že jí dělají "zelenou vlnu".
Ale i za těchto podmínek získat všechna
potřebná razítka a potvrzení je neobyčejně
náročný úkol, náročný
na čas i na nervy. Celý náš systém
pro povolení dovozu je natolik složitý, že
za normálních okolností, kdy vám cestu
neotvírají vedoucí činitelé,
jej nelze absolvovat v potřebné krátké
době. Mám na mysli dovoz některého
elektrotechnického zařízení. Sestavili
jsme zvláštní síťový diagram
zahrnující všechny fáze dovozního
řízení (posl. Benda předvádí
diagram názorně). Nemohu ho bohužel celý
ukázat, protože mám na to krátké
ruce, ale chcete-li dovézt nějaké zařízení,
musíte absolvovat velice dlouhou a složitou cestu,
abyste zařízení dovezli. Bylo by to pro zasmání,
kdyby nás to nestálo všechno moc peněz.
Všechny tyto nesmyslné předpisy vedou k tomu,
že vyhazujeme devizy a v podstatě nakupujeme zastaralá
zařízení za drahé peníze. Chci
proto požádat vládu a příslušné
orgány, aby uvedeným problémům věnovaly
pozornost a vyřešily je. Nechci vládě
radit jak na to, ale myslím, že by celé věci
pomohlo, kdyby některému z autorů uvedeného
předpisu uložila, aby sám v nějaké
přijatelné době, např. jednoho měsíce,
takový konkrétní případ dovozu
vyřešil, aby všechny patřičné
papíry opatřil a oběhal.
Nakonec mi dovolte ještě poslední poznámku,
poslední co do pořadí, nikoli co do významu.
Chtěl bych se zmínit o problémech práce
s lidmi, zvláště s vědeckotechnickou
inteligencí. Zde jde o celý komplex otázek,
někdy je nesprávně omezujeme jen na problémy
finančního hodnocení. Jde o komplex otázek,
jehož řešení podle mého názoru
a mých zkušeností nejlépe odpovídají
zásady a metody, které byly uvedeny a rozpracovány
svého času v Pražské výzvě,
se kterou se pod heslem "Spojením vědy s výrobou,
modernizací, tvůrčím úsilím
kolektivu za splnění úkolů pětiletky"
přihlásila pražská stranická
organizace k přípravě i k plnění
XVII. sjezdu KSČ. Tato výzva přinesla řadu
pozitivních výsledků. Soudruh Gerle ve svém
vystoupení uváděl, že je nutné
dosáhnout toho, abychom progresívní technické
výrobky od vývoje do výroby uváděli
v cyklu ne delším než 3 roky. Takových
výsledků díky Pražské výzvě
bylo dosaženo. Mám na mysli např. 25 megawattový
regulovaný elektromotor z ČKD Praha pro plynovody,
který v rámci Pražské výzvy byl
vyvinut v krátké době a patří
svými parametry ke světové špičce.
Nejde jen o inovace. Jde i o to, že metody uvedené
v Pražské výzvě umožňují
řešit řadu takových důležitých
otázek, jakou je například řešení
generačních problémů v konstrukčních
a technologických kancelářích a mohl
bych uvádět další pozitivní příklady.
S odstupem doby lze konstatovat, že hlavní zaměření
výzvy i hlavní metody nejen že nezastaraly,
ale plně odpovídají i těm úkolům,
které před nás nyní staví přestavba
naší společnosti. V této souvislosti
je třeba zdůraznit, že bylo velmi prozíravé
usnesení sekretariátu ÚV KSČ o nutnosti
rozšiřovat Pražskou výzvu do všech
oborů národního hospodářství
i do celé republiky. Chtěl bych proto doporučit,
abychom se k této výzvě, která představuje
ucelený systémový přístup k
rozvoji iniciativy při realizaci vědeckotechnického
pokroku, znovu navrátili, abychom jí dali nový
náboj a plně ji využili pro řešení
nových úkolů.
Soudružky a soudruzi, obrátil jsem vaši pozornost
jen na některé problémy, se kterými
se potýkáme prakticky každodenně při
řešení otázek vědeckotechnického
pokroku a při jejich zavádění do praxe.
Podle mého názoru jsou to problémy sice obtížné,
ale řešitelné, pro jejichž řešení
máme všechny podmínky a doufám, že
je zvládneme.
Předseda SL V. Vedra: Děkuji poslanci
Bendovi, slovo má poslanec Pažák, připraví
se poslanec Neubert.
Poslanec A. Pažák: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
a súdruhovia poslanci! Naše rokovanie sa koná
v období, keď úsílie celej našej
spoločnosti je upríamené na realizáciu
programu stratégie urýchlenia sociálneho
a ekonomického rozvoja, ktorý vytýčil
XVII. zjazd KSČ.
Naliehavá potreba novej kvality sociálno-ekonomického
rastu, prestavba hospodárskeho mechanizmu a ďalších
oblastí je úzko spätá so zápasom
o zmenu myslenia a celkovej psychológie človeka.
Je to zápas so zotrvačnosťou, priemernosťou,
pohodlnosťou, ale často i neschopnosťou a nechuťou
meniť návyky a vžité formy práce,
ktoré boli produkované extenzívnym rozvojom
spoločnosti.
Nové myslenie je dialektické, teda tvorivé,
kritické a revolučné. Naučiť
sa tomuto mysleniu, osvojiť si ho, a to doslova v masovom
rozsahu, je nevyhnutnosťou. Efektívne riešenie
týchto nových otázok spoločenskej
praxe, neraz zložitých a protirečivých,
nových a neznámych, je nemysliteľné
bez teoretickej pripravenosti. Tu je potrebné pôsobiť
všetkými kultúrno-výchovnými
prostriedkami za zmenu myslenia a vytvárania aktívnych
postojov pracujúcich k prestavbe, ktorá predstavuje
hlboký zlom v riadení ekonomiky a ďalších
oblastí našej spoločnosti. Významná
úloha na tomto úseku pripadá prostriedkom
masovej informácie a propagandy. Konečný
úspech prestavby závisí od toho, ako rýchlo
a ako hlboko sa nám bude dariť meniť myslenie,
a tým i postoje a konanie ľudí. Týka
sa to doslova všetkých pracujúcich, ale v terajšej
počiatočnej fáze predovšetkým
vedúcich kádrov na všetkých úrovniach,
ktorí vedú a riadia pracovné kolektívy.
Veľmi významná úloha v prebojúvaní
nového myslenia pripadá školstvu. Nie nový
ekonomický mechanizmus sám, ani nie veda a technika
samy osebe umožňujú urýchlenie sociálno-ekonomického
rozvoja našej spoločnosti, ale človek, úroveň
jeho kvalifikácie, vzdelania a kultúrnosti, rozvoj
jeho tvorivých schopností, tvorivého myslenia
a tvorivej práce, jeho uvedomelá iniciatíva
a aktivita podmieňujú efektívne fungovanie
hospodárskeho mechanizmu i úroveň využitia
vedy a techniky v prospech vysokej kvality našej produkcie.
Preto školstvo, školský systém všeobecne
a vysoké školy osobitne musia pripraviť mladú
generáciu tak, aby dokázala riešiť perspektívne
zámery a ciele rozvoja našej spoločnosti.
K dôslednému presadeniu stratégie urýchlenia
je potrebné uskutočniť tiež analýzu
súčasnej výchovnovzdelávacej sústavy,
a pripraviť návrh nevyhnutných zmien, pričom
zvláštnu pozornosť je nutné venovať
občianskej a odbornej príprave mladej robotníckej
generácie. V praxi dochádza k neúmerne vysokému
odchodu absolventov stredných odborných učilíšť
do iných odvetví.
Mám otázku na ministra hutníctva a ťažkého
strojárstva súdruha Saula: "Ako sú vytvárané
v rezorte hutníctva a ťažkého strojárstva
podmienky pre zapojenie týchto absolventov do výrobného
procesu?"
Rovnako na vysokých školách proces urýchlenia
sociálno-ekonomického rozvoja, prechod na intenzifikačné
faktory rozvoja národného hospodárstva, orientácia
na výrobu s vyšším podielom vedeckých
poznatkov, prehlbenie socialistickej ekonomickej integrácie,
komplexný program vedeckotechnického pokroku krajín
RVHP do roku 2000, postupný prechod na nový ekonomický
mechanizmus, zákon o štátnom podniku, to všetko
sú úlohy, ktoré sa musia nevyhnutne odraziť
i vo výchove inžinierov.
Vzniká teda naliehavosť koncipovať profil inžiniera
z hľadiska uvedených, objektívne nevyhnutných
zmien v spoločnosti.
V duchu uznesení 5. zasadania ÚV KSČ pri
formovaní absolventov je potrebné rozvíjať
ich schopnosť tvorivej inžinierskej činnosti,
schopnosť pracovať v kolektíve a vedieť
kolektív viesť, schopnosť pracovať s výpočtovou
technikou, efektívne využívať informácie
a sústavne sa vzdelávať, ako i schopnosť
odvážne zavádzať nové vedecké
a technické riešenia v praxi.
Úlohou spoločenskej praxe je tento tvorivý
potenciál absolventov efektívne využívať
a ďalej ho rozvíjať.
Zvýšené nároky na odbornú pripravenosť
absolventov nemožno oddeľovať od rastúcich
nárokov na ich spoločensko-politickú pripravenosť.
Veď plné využitie vedomostí a znalostí
absolventov je priamo závislé od ich činorodého
stotožnenia sa s politikou KSČ a s revolučným
úsilím pracujúceho ľudu pri budovaní
rozvinutého socializmu u nás.
V posledných rokoch sa ďalej prehlbila a rozšírila
spolupráca vysokých škôl s pracoviskami
výrobných organizácií, predovšetkým
s VHJ, priemyselnými podnikmi, výskumnými
pracoviskami rezortov a ústavmi SAV. Doteraz bolo zriadených
niekoľko učebno-vedeckovýrobných úspešne
pracujúcich združení. Ako príklad možno
uviesť dobre pracujúce združenie SAV, UK Bratislava,
SVŠT Bratislava, VŠDS Žilina a VŠT Košice
z hľadiska prípravy kádrov, riešenie úloh
základného výskumu a úloh technického
rozvoja na zmluvnom základe pri osvojení experimentálnej
výroby prúdových pohonných jednotiek
v Považských strojárňach v Považskej
Bystrici. Iste, príkladov by bolo možné uviesť
viac. Zásadne novou oblasťou činnosti na vysokých
školách je budovanie realizačnej bázy
na princípe chozrasčotu, kde sa budú realizovať
výstupy z vedeckovýskumnej činnosti.