Studie

ISSN 2533-4131

 

Sociální politika a zdravotnictví / Práce a sociální věci, zaměstnanost

5.419 Zaměstnávání zdravotně postižených osob v zemích EU a koncept sociálního podnikání (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Klára Jankovská
(studie, 5/2023, 32 str.)
Problematikou zaměstnávání zdravotně postižených osob se zabývá jak Evropská unie, tak jednotlivé členské státy. Každý stát však definuje osoby zdravotně postižené (OZP) jinak, stejně jako těmto osobám poskytuje jiné podmínky, co se týče jejich zaměstnávání. Většina států má stanovenou kvótu pro zaměstnávání OZP, která se často dá nahradit i jiným způsobem. Tento text přináší stručný přehled kvót pro zaměstnávání OZP a případně jejich ekvivalentů, výčet a definice specializovaných podniků pro OZP v jednotlivých státech a podrobnější případové studie pěti členských států.

5.424 Důchodové systémy v zemích EU (Dokument PDF, 1 MB)
Autoři: Tereza Krček, Daša Smetanková
(srovnávací studie, 3/2023, 74 str.)
Studie se věnuje analýze důchodových systému v zemích EU. V úvodu jsou představeny teoretické koncepty, modely a jednotlivé prvky důchodových systémů posilující jejich udržitelnost. Studie obsahuje podrobný popis důchodových systému v pěti členských státech EU. Vybrané byly různorodé systémy, jež reprezentují různé formy nastavení: Slovensko, Německo, Dánsko, Švédsko a Irsko. Slovensko v roce 2004 zavedlo klasický třípilířový systém, jež je pravidelně upravován. Od roku 2023 opět zavedeno propojení důchodového věku se střední délkou života. Německý veřejný pilíř obsahuje dva instituty podporující udržitelnost – faktor udržitelnosti a rezervu udržitelnosti. Dánsko je příkladem země, kde je důchodová dávka téměř stejná pro všechny a velkou roli hraje zaměstnanecké či soukromé připojištění. Podobně významnou roli hraje zaměstnanecký důchod také ve Švédsku. V Irsku je státní důchod nízký a závisí na počtu odvedených příspěvků do systému, a ne na jejich výši.

5.425 Veřejné práce v rámci sociálních dávek poskytovaných nezaměstnaným (Dokument PDF, 466 KB)
Autor: Jindřiška Syllová
(srovnávací studie, 3/2023, 25 str.)
Dávky v nezaměstnanosti a podpora v hmotné nouzi jsou dávky, které mohou být podmíněny řadou výkonů osoby, která se o ně uchází. Součástí těchto výkonů jsou i aktivizační výkony. V rámci aktivizačních výkonů je možno stanovit i povinnost účastnit se veřejných prací. Studie srovnává sociální systémy a postavení veřejných prací v nich. Povinnost veřejných prací musí splňovat - kromě toho, že osoba musí být schopná pracovat - řadu nároků, které vyplývají z dodržování základních práv.

2.108 Stručný přehled důchodových systémů v zemích EU (Dokument PDF, 1 MB)
Autor: Daša Smetanková
(studie, 11/2018, 21 str.)
Studie popisuje a analyzuje základní znaky důchodových systémů 27 členských zemí EU (s výjimkou České republiky). V současnosti probíhají ve většině evropských zemí reformy důchodových systémů reagující především na demografický vývoj, deficity systémů a rostoucí chudobu důchodců, především žen. Komparace vychází z třípilířového modelu představeného světovou bankou v 90. letech. Uvádí základní charakteristiky systémů: zda se jedná o průběžný nebo fondový, dávkově nebo příspěvkově definovaný, spojen nebo nespojen s výší výdělku, povinný nebo dobrovolný model systému. Dále je uveden způsob financování, způsob výpočtu důchodové dávky a podmínky pro přiznání důchodu, jako např. dosažení daného důchodového věku. Studie se zaměřuje také na sociální aspekty důchodových systémů, konkrétně jestli důchodové systémy řeší ohrožení chudobou u důchodců a také značné rozdíly ve výši důchodových dávek mezi muži a ženami (gender pension gap). Studie využívá informace a data především ze zpráv Evropské komise: Ageing Report 2018 a The 2018 Pension Adequacy Report.

5.357 Přesčasy lékařů v národní, unijní a právně-komparativní perspektivě (Dokument PDF, 289 KB)
Autoři: Michal Pohl, Magda Komínková
(studie, 5/2015, 13 str.)
Studie se zabývá problematikou práce přesčas vykonávané lékaři v ČR ve světle směrnice EU o pracovní době. Tato směrnice stanoví některá omezení, která se týkají mimo jiné i práce přesčas vykonávané lékaři, a která Česká republika musí implementovat do svého právního řádu. Studie rovněž přináší přehled o implementaci směrnice ve vybraných státech EU.

5.330 Rozsudek Hartz IV (Dokument PDF, 424 KB)
Autor: Martina Černá
(překlad zákona, 10/2012, 55 str.)
Rozsudek Hartz IV, jehož název odkazuje na balíček zákonů pojmenovaný podle předsedy komise pro reformu sociální politiky a trhu práce Petera Hartze, je jedním ze stěžejních rozhodnutí Spolkového ústavního soudu v oblasti sociálních práv. Spolkový ústavní soud v této věci přezkoumával ústavnost předpisů, které reformovaly poskytování sociální podpory, přičemž shledal, že určité elementy přezkoumávané úpravy jsou v rozporu s čl. 1.1. a čl. 20.1. německé Ústavy, tedy s právem na lidksou důstojnost a sociálním charakterem Spolkové republiky Německo. Díky brilantní argumentaci a celkově přesvědčivému stylu se rozsudek stal inspirací i pro český Ústavní soud, jenž na něj výslovně odkazuje např. v rozhodnutí Pl. ÚS 8/07.

5.322 Regulace investování důchodových fondů v rámci druhého a třetího pilíře důchodového systému ve vybraných státech (Dokument PDF, 184 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(informační podklad, 9/2011, 8 str.)
Práce přináší základní přehled regulace investování důchodových fondů v rámci druhého a třetího pilíře důchodového systému. Některé země přistupují k detailní regulaci a výrazně omezují možnost fondů investovat, některé země zase naopak nechávají fondům v rámci druhého a třetího pilíře důchodového systému pro investování relativní volnost. Ve většině zemí EU také platí poměrně komplikovaná regulace investic do jednoho subjektu (emitenta akcií), konfliktu zájmu a pravidel pro koncentraci vlastnictví i jiných kvantitativních pravidel.

5.306 Důchodová reforma – role členských států a EU (Dokument PDF, 249 KB)
Autor: Michal Pohl
(studie, 1/2011, 8 str.)
Práce se zabývá velmi aktuálním tématem důchodové reformy, přičemž zohledňuje především evropské aspekty této problematiky. Ačkoliv je důchodová reforma především vnitřní záležitostí členských států, vzhledem k tomu, že ovlivňuje i jiné oblasti, než jen oblast penzijního zabezpečení, např. fiskální, či politiku zaměstnanosti, je předmětem pozornosti EU. Cílem studie je zhodnocení přístupu EU k problematice důchodových reforem, a to především z hlediska právního.

5.303 Penzijní reformy v zemích OECD s bližším zaměřením na střední a východní Evropu (Dokument PDF, 191 KB)
Autor: Marcela Cupalová
(studie, 11/2010, 8 str.)
Práce analyzuje reformy penzijních systémů tak, jak byly realizovány v zemích OECD, a to jak parametrické, tak také hlubší systémové reformy, které ovšem byly provedeny jen v některých zemích. Dále se zaměřuje na země střední a východní Evropy, které prošly reformním procesem teprve v nedávných letech. Dochází k názoru, že penzijní systémy zemí střední a východní Evropy vykazují výrazné známky podobnosti, ačkoli v rámci jednotlivých pilířů existují i podstatné rozdíly, které souvisí s mírou liberalizace penzijních systémů (druhý pilíř) a možností volby forem akumulace penzijního kapitálu v třetím pilíři. Největší rozdíly existují v rámci třetího pilíře. Zde existuje několik možných forem akumulace penzijního kapitálu, která je vždy dobrovolná. Práce se také zabývá projekcí vývoje veřejných výdajů v oblasti penzí.

5.272 Další profesní vzdělávání - právní úprava a stav ve vybraných evropských zemích (Dokument PDF, 227 KB)
Autor: Jan Němec
(5/2007, 15 str.)
Další profesní vzdělávání, tedy profesní vzdělávání dospělých, patří k jednomu z faktorů rozvoje kvalifikace osob a zvyšování jejich uplatnitelnosti na trhu práce. Práce se zaměřuje na oblast dalšího profesního vzdělávání ve vybraných západoevropských zemích, přičemž pozornost je věnována právní úpravě, administraci na vládní a dalších úrovních státní správy, zmíněny jsou hlavní zdroje financování kurzů dalšího profesního vzdělávání a u každé z vybraných zemí je rovněž popsán proces akreditace a evaluace organizací, které studijní programy v rámci dalšího profesního vzdělávání poskytují, ze strany příslušných veřejných autorit.

5.267 Právní úprava dobrovolnictví ve vybraných zemích Evropské unie (Dokument PDF, 328 KB)
Autor: Jan Němec
(3/2007, 32 str.)
Práce poskytuje přehled o podobě právní úpravy dobrovolnictví ve vybraných zemích Evropské unie. Některé země přijaly zvláštní úpravu dobrovolnictví a tato úprava stanoví jednotná pravidla a požadavky jak na dobrovolníky, tak na organizace, ve prospěch kterých se angažují. U zemí, kde tato speciální úprava není, poskytuje naše studie přehled obecných právních norem, kterými se dobrovolnictví řídí. U každé země je uvedena definice dobrovolnictví, právní normy, které dobrovolnictví upravují, vzdělávání dobrovolníků, povinnosti organizací, sociální zabezpečení dobrovolníků, výkon dobrovolnické služby mimo území domovského státu a u zemí s povinnou vojenskou službou i vztah mezi dobrovolnickou službou a výkonem náhradní vojenské služby.

5.265 Povinnost zaměstnavatelů zaměstnávat zdravotně postižené osoby (povinné kvóty) (Dokument PDF, 179 KB)
Autor: Vladimíra Pejchalová-Grünwaldová
(2/2007, 6 str.)
Obsahem práce je přehled právní úpravy povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávat zdravotně postižené osoby (povinné kvóty) ve vybraných členských státech Evropské unie - v Belgii, Dánsku, Francii, Itálii, Německu, Polsku, Rakousku, Švédsku, a ve Velké Británii. Z analýzy příslušných právních úprav zkoumaných států jsou patrné dva přístupy k dané problematice. Většina států má v právních řádech upravenou povinnost zaměstnavatelů rezervovat určitý počet pracovních míst pro zdravotně postižené osoby - Belgie, Francie, Německo, Rakousko, Polsko, Itálie. Zákonné alternativní plnění této povinnosti má upraveno pouze Francie (formou plateb příspěvků a uzavírání dílčích a kolektivních smluv). Druhá skupina států nemá výslovně právně upraveny povinné kvóty. Obecně se jedná o státy severské, ze zkoumaných států jsou to Dánsko, Švédsko a Velká Británie. Tyto státy garantují právo na zaměstnání zdravotně postižených osob, na úrovni zákonných předpisů, nepřímo prostřednictvím antidiskriminačních zákonů a zákonů o rovnosti při zaměstnávání, které zakazují diskriminační přístup ze strany zaměstnavatelů ve vztahu ke zdravotně postiženým osobám ve všech aspektech zaměstnávání.

5.078 Sociální zabezpečení migrujících pracovníků v zemích EU
(překlad, 9/1996, 56 str.)
Osoby, na které se nařízení 1408/71 vztahuje; rodinní příslušníci pracovníků a pozůstalí; dávky sociálního zabezpečení upravené nařízením; zákaz diskriminace z důvodu státní příslušnosti; vyplácení dávek do jiných členských států; starobní a pozůstalostní důchody; nezaměstnanost.