Hospodářský výbor
O výboru
Rámcový popis činnosti
Z historie
Hospodářský výbor vznikl 1. července 1992 v rámci České národní rady. V období první republiky (1918–1938) a v poválečném období až do roku 1992 výbor v dnešní podobě neexistoval (s výjimkou krátkého období 1948–1954). Namísto něj byly zřizovány úžeji zaměřené výbory. Agendu dnešního hospodářského výboru si mezi sebe vždy dělilo několik sektorově zaměřených výborů – bývaly to zejména výbor národohospodářský, průmyslu a obchodu, dopravní, resp. technicko-dopravní, živnostensko-obchodní či pro zásobování a později výbor průmyslový, pro hospodářskou politiku, pro hospodářství a služby, pro obchod a spoje, pro průmysl a stavebnictví nebo pro obchod, služby a dopravu, apod.
Ze současnosti
Po rozdělení federace (1. ledna 1993) se stal hospodářský výbor orgánem Poslanecké sněmovny, byl doposud pravidelně zřizován v každém volebním období. Hospodářský výbor byl jedním z nejdůležitějších aktérů ekonomické transformace v 90. letech. Byly zde projednány zákony upravující podnikání, investování, ochranu hospodářské soutěže a zákony sektorové, které zejména v oblasti dopravy a energetiky transformovaly celá tato odvětví. Na půdě výboru byly projednány i základní ekonomické zákony po r. 2000, například zákon o spotřebních daních (2003), zákon o investičních pobídkách (2000), zákon o veřejných zakázkách (2006). Většina zákonů přijímaných po r. 1998 zároveň harmonizovala český právní řád s právem EU.
Aktuální agenda 6. volebního období Poslanecké sněmovny
Projednávání zákonů
Výbor se zaměřuje na ekonomickou oblast s výjimkou finančních záležitostí spadajících pod působnost rozpočtového výboru. Sektorově náleží pod věcnou působnost výboru především energetika, doprava, průmysl, obchod, spoje, ochrana hospodářské soutěže, jaderná bezpečnost či ochrana spotřebitele. Projednávané návrhy zákonů věcně spadají zejména pod gesci Ministerstva dopravy a Ministerstva průmyslu a obchodu. Výbor přijme k návrhu zákona usnesení, které doporučí Poslanecké sněmovně návrh zákona přijmout. Poslanci mohou navrhovat pozměňovací návrhy a pokud se na nich výbor usnese, jsou předloženy spolu s usnesením ke schválení plénu.
Kontrola vlády
Kontrolní činnost výboru vůči exekutivě je komplexní. Výbor projednává koncepční materiály postoupené ministerstvy nebo výborem na úřadech vyžádané. Dále výbor projednává jemu přikázané kapitoly státního rozpočtu. Výbor rovněž projednává kandidaturu osob do Dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury. Její členy poté volí Poslanecká sněmovna.
Zahraniční styky a další aktivity
Výbor udržuje styky s partnerskými výbory v zahraničí, pořádá nebo spolupořádá často konference, semináře či slyšení k aktuálním tématům a legislativním záměrům, zejména v oblasti energetiky a dopravy.
Jednání výboru
Jednání výboru jsou v zásadě veřejná, ovšem výbor se může usnést, že část schůze či schůze celá je neveřejná. Schůzi výboru svolává a řídí předseda, popřípadě jím pověřený místopředseda. Předseda je povinen svolat schůzi, usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna anebo požádají-li o to alespoň dvě pětiny všech členů. Výbor projednává body, na kterých se usnese nebo ty, které mu přikáže Poslanecká sněmovna. Výbor je usnášeníschopný pouze za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů, pro přijetí usnesení je třeba prostá nadpoloviční většina přítomných členů. Poslanci, kteří nejsou členy výboru se mohou jednání účastnit, mají však pouze poradní hlas.