Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(12.50 hodin)
(pokračuje Zuzana Ožanová)
K navržené účinnosti. Prosím vás, je to totožné jako u tisku 523. S ohledem na to, že už jsme měli věc implementovat do našeho právního řádu, navrhuje se účinnost na první den kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji zpravodajce za její zprávu. A já pro tuto chvíli přerušuji i tento druhý bod, bod číslo 158 a otevírám
Sloučená rozprava k bodům 157 a 158.
/Tisk 523 a 524/, první čtení
Do rozpravy mám tyto přihlášky: paní poslankyně Štefanová Iveta je přihlášena jako první. Prosím, ujměte se slova. Jenom připomenu, že případné návrhy musí být určeny ke konkrétnímu tisku, případně pak vyzvu navrhovatele, aby specifikoval, k čemu ty změny míří. Tak paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající. Vyjádřím se obecně k oběma těm tiskům. Jak už tady zaznělo, jedná se tedy o implementaci evropské směrnice a jde o sjednocení pravidel pro hromadné soudní řízení tak, aby byla upravovaná jedním konkrétním zákonem. Umožňuje podávat žalobu ze strany poškozených spotřebitelů proti protiprávnímu jednání podnikatele. Pokud toto poškození několika více spotřebitelů vzešlo z jednoho konkrétního protiprávního jednání toho podnikatele, tak jim umožňuje tuto žalobu podávat hromadně, což samozřejmě ušetří čas. To se zkušenostmi s našimi soudními řízeními považuji jednoznačně za přínosné. Pak to samozřejmě šetří i peníze. A ve finále to znamená i větší přístupnost té možnosti soudního řízení pro ty spotřebitele, kteří v dnešní době - ne každý se do té žaloby pustí proti tomu podnikateli právě třeba i z těch finančních důvodů, kde je to pro ně finančně nedosažitelné. Takže takto to vnímám jako přínosnou záležitost.
Podpoříme to určitě do dalšího projednávání, ve finále uvidíme, jak to projednávání bude vypadat. A pokud ten návrh shledáme přínosným jako celek, tak samozřejmě jsme připraveni ho podpořit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Další přihlášený je kolega Patrik Nacher. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, dámy a pánové. Musím říct, že jsem překvapen, že to tady dneska probíráme. My jsme to mohli vetovat, nevetovali jsme to, protože už to trvá dlouho a chceme, aby se to posunulo dopředu. Ale dříve, než se budu bavit o meritu věci, o tom, co máme před sebou, tak pár poznámek.
Za prvé. Ten institut hromadného řízení, institut hromadných žalob je docela zásadní věc, která pomůže spotřebitelům. Přijde mi celkem zvláštní, když se s tímto zákonem tímto způsobem nakládá. Nejprve se rok a půl čekalo za předchozí vlády, to musím férově říct, ale je pravda, že tady byl covid. Teď se rok a půl čeká tady a nakonec se to zařadí v pátek na schůzi, kde to vůbec být nemělo. Vím, že někteří moji kolegové se k tomu chtěli také vyjádřit, zejména z ÚPV, a v této chvíli nemohou.
Potom mě trochu mrzí takové velmi stručné úvodní slovo pana ministra. Tohle to je velká materie. Nebudu vás tím tady zdržovat, mohl bych tady mluvit do soboty. Jsou to všechno různé verze návrhů z Ministerstva spravedlnosti o hromadném řízení, jak šly v čase od roku 2019, 2020, 2022 a podobně. Tady je prezentace Ministerstva spravedlnosti k této věci. Dneska na poslední chvíli jsem to lovil ve své kanceláři. Já si myslím, že takhle bychom ten návrh schvalovat neměli, je to opravdu vážné, a proto i já budu v té diskusi navrhovat i po dohodě s ministrem spravedlnosti prodloužení lhůty pro projednání ve druhém čtení o 30 dnů, protože si troufám říci, že si to zaslouží celou řadu pozměňovacích návrhů, abychom tady neřešili jenom implementaci, respektive abychom nebyli nuceni implementací řešit něco, co de iure bude v zákoně, v legislativě, ale de facto se prakticky využívat nebude, což se obávám, že je tento případ.
Mně na tom principiálně vadí, já jsem v tomhle konzistentní, já už jsem takhle vystupoval kriticky i v tom předchozím volebním období, že my jsme měli mít zájem přijmout institut hromadných žalob automaticky, nečekat, že nám to řekne Evropská unie, která nám dala lhůtu - všem zemím - pro jejich zavedení, mimochodem ta uplynula 25. prosince 2022 s tím, že od letošního června už měly být ty zákony účinné. My jsme potom,... Ale ta debata se tady o tom vede minimálně od roku 2017. Tak to je první taková věc, že nerozumím tomu, proč my čekáme vždycky na Evropskou unii, proč to neřešíme sami, zvlášť když jsme schopni se v té ochraně spotřebitele domluvit v jiných zákonech, jako je boj s energošmejdy, telešmejdy, exekuce, insolvence. Tak tady mě to celkem mrzí. To je první poznámka, že to trvá dlouho. Ale teď se to sem jako dalo narychlo.
Druhá poznámka. Ten návrh, který - je otázka, kdo tady z poslanců tedy četl, tak vlastně od té první verze Ministerstva spravedlnosti je úplně předělaný. Jenom abychom si rozuměli, protože nejčastější výtka vůči hromadným žalobám v České republice bylo, že hrozí šikanózní žaloby. Tak to, dámy a pánové, už teď v téhle té verzi absolutně nehrozí. Je to výmluva, já vůbec nerozumím, že s tím někdo ještě může operovat. Já od té doby byl na nějakých deseti kulatých stolech a točí se to furt dokola.
Tak já vám řeknu, co se všechno změnilo. Působnost zákona. Tak ten původní záměr, že se to týkalo všech soukromoprávních sporů, teď jsou to jenom spotřebitelské spory. Žalobce, že tam bude správce skupiny, nezisková organizace, člen skupiny. Teď jenom etablovaná prověřená nezisková organizace, k tomu se vrátím. To je na jedné straně dobře, na druhé straně se úplně zapomnělo, z čeho to ta instituce bude financovat? K tomu se pak dostanu, to je podle mě úplně největší zádrhel. Předtím zapojení členů celé bylo OPT out, to mi přišlo celé přehnané, teď je to zase celé OPT in. To já pak vysvětlím. Jedeme tady ode zdi ke zdi. Jedeme tady od toho amerického systému, z kterého si tady děláme v Evropě srandu, že tam žaluje každý každého, že zapomene kočku v mikrovlnce nebo se poleje kafem a nemá na tom napsané, že je to horký, to kafe. To jsou úplně absurdní případy a pak jdeme zase do druhého extrému, že tam je OPT in i v těch případech, kdyby si to ten OPT out zasloužilo. Stejně tak jako další podmínky toho hromadného řízení, jako jsou přísné podmínky pro tu instituci, která to bude mít na starost.
Cílem by mělo být, a já doufám, že se na tom shodneme s panem ministrem, že bychom to měli na konci schválit v podobě, která bude fungovat. To znamená, tak, aby se to využívalo. To, že se to nedá zneužívat, nebo že by hrozily šikanózní žaloby, to si myslím, že už je vyřešeno všemi těmi zpřísněními, která tam jsou. Ale v momentě, kdy tam nezměníme některé parametry, o kterých za chvilku budu hovořit, tak my to tady formálně schválíme, ale ve výsledku to spotřebitelé využívat nebudou, minimálně z toho úhlu pohledu, že je nebude mít kdo zastupovat. Doufám, že na tom shodneme. Proč jinak ty hromadné žaloby? Protože to je naprosto zásadní věc, která mění úplně celý systém. Je s podivem, že jsme vlastně přihlášeni jenom dva, protože to skutečně může ovlivnit budoucí spory statisíců, možná milionů spotřebitelů.
Tak za prvé, odbřemenění soudů. To je, myslím si, i v zájmu ministra spravedlnosti. Dneska se stává, že se stejnou nebo podobnou věcí se obrací celá řada spotřebitelů na různé soudy, a ty mimochodem různě rozhodují a každý rozhoduje zvlášť. Zvýší se vymahatelnost, zvýší se ochota se bránit. Dneska se ti spotřebitelé prostě často nebrání, vzniká tam, a ten pojem já jsem si půjčil z toho původního materiálu, který tam je dodnes, racionální apatie. Ti lidé jsou racionálně apatičtí, protože si řeknou, že kvůli těm pár stovkám se prostě soudit nebudou.***
