Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(12.40 hodin)
(pokračuje Zuzana Ožanová)
Cílem návrhu zákona o hromadném řízení je zavést komplexní ucelenou právní úpravu hromadné žaloby jako nového procesního prostředku, který by usnadnil vymáhání stejnorodých nároků, a tak odstranil dlouholetý nedostatek české právní úpravy. Zjednodušeně řečeno, jeden zákon by měl upravovat řešení sporů mezi spotřebiteli a podnikatelem. Návrh zákona transponuje do právního řádu České republiky směrnici Evropského parlamentu. Směrnice ukládá členským státům přijetí kolektivního soudního řízení za účelem zlepšení vymáhání práv spotřebitelů.
V oblasti spotřebitelského práva z důvodu ekonomických a hospodářských může docházet k tomu, že jediné protiprávní jednání podnikatele zasáhne do práv větší skupiny osob. Na základě protiprávního jednání vzniká této skupině spotřebitelů řada stejných či obdobných nároků, které je ze stávající úpravy nutné vymáhat individuálně. Spotřebitelům tak vznikají náklady s jednotlivým soudním řízením, které často převyšují samotný žalovaný nárok. Ve světle těchto okolností spotřebitelé často na uplatňování svých práv raději rezignují. Pokud se pak spotřebitelé na soud přece jen rozhodnou obrátit, je tím zbytečně zatížena justice a v neposlední řadě také sám žalovaný. Není sporu o tom, že na uvedenou realitu hmotného práva je třeba reagovat. Jak vyplývá ze směrnice, tohoto cíle se má dosáhnout za pomoci kolektivních řízení. Takové řízení zároveň povede k hospodárnosti a odbřemenění soudů, neboť projednáním spotřebitelských sporů bude vytížen pouze jeden soudce v jediném soudním řízení. V neposlední řadě hromadné řízení přispěje ke sjednocování rozhodovací praxe českých soudů ve skutkově shodných či obdobných případech.
Jen doplním svoji zpravodajskou zprávu. Protože dle návrhu zákona jediným soudem, který má rozhodovat, je Městský soud v Praze, tím pádem to sjednocení rozhodování je zcela zjevné. Hromadné žaloby podle navrhované právní úpravy budou moci podávat pouze ověřené a předem určené neziskové subjekty, které budou zařazeny na seznam oprávněných osob. Působnost zákona se omezuje pouze na vztahy mezi spotřebiteli a podnikateli, jiné nároky nebude možné v hromadném řízení uplatňovat. Spotřebitelé se budou muset do hromadného řízení aktivně přihlásit. Zákon v souladu se směrnicí pamatuje rovněž na regulaci smíru, náhrady nákladů řízení či efektivní sankce. Ve zkratce má předloha splnit tato očekávání, zajištění přístupu soudu k soudu i osobám, které by jinak svůj nárok sami neuplatňovaly, protože se jim to z ekonomického hlediska nevyplatí. To je spotřebitelům. Vytvoření efektivního hospodářského společenského stimulu, který by vedl k narovnání podnikatelského prostředí, zajištění hospodárnosti řízení a efektivity soudnictví, posílení zásady jednotného rozhodování ve shodných či obdobných případech.
Nyní více k zákonu samotnému. Opravdu bude to stručné. K hromadnému řízení je v prvním stupni věcně a místně příslušný Městský soud v Praze. Hromadnou žalobou je návrh na zahájení hromadného řízení, kterým se žalobce domáhá plnění povinnosti nebo určení, zda to právní poměr, poměr nebo právo je či není. Jedno je jednoznačně vymezeno, kdo je účastníkem řízení. Účastníkem řízení jsou pouze žalobce a žalovaný, přičemž žalobcem smí být pouze právnická osoba, která je zapsána do seznamu oprávněných osob podle zákona o ochraně spotřebitele nebo společně takových osob je, může být i více. Zúčastněný člen skupiny není účastníkem řízení, nemůže se účastnit řízení ani jako vedlejší účastník, ale přísluší mu určitá procesní práva. Nestanoví-li zákon jinak, použije se občanský soudní řád. Důležité je, že žalobce musí být v hromadném řízení zastoupen advokátem. Také hromadná žaloba je přípustná za několika podmínek. Uvedu pouze dvě. Například skupina musí mít alespoň 20 členů a žaloba nebyla podána ve zneužívajícím smyslu. Účastníci hromadného řízení mohou toto řízení ukončit soudním smírem. Údaje o hromadném řízení a písemnosti, u nichž to stanoví zákon, soud uveřejňuje v rejstříku hromadných řízení, který je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo, tedy máme tady nový systém veřejné správy.
Musím říct, že ještě navrhovatel předložil základní teze vyhlášky k provedení zákona. Ty teze jsou tři - náležitosti rejstříku hromadných řízení a formulářů pro přihlášení, náležitosti seznamu zúčastněných členů skupiny, způsob určení účelně vynaložených nákladů na příjem přihlášek a vedení seznamu zúčastněných členů skupiny k navržené účinnosti. Směrnice o zástupných žalobách měla být implementována do 25. června letošního roku. S ohledem na datum předložení 25. srpna letošního roku je zjevné, že navrhovaná právní úprava nemůže být k požadovanému datu účinná, proto je účinnost navržena na první den kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona. (Poznámka ministra Blažka.) Ještě děkuji za radu pana ministra, návrh na sloučenou rozpravu, pane předsedající.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Zaznamenal jsem váš návrh na sloučení rozprav s bodem 158, sněmovních tisk 524. Budeme o tomto návrhu nyní hlasovat.
Já jsem přivolal kolegy z předsálí. Nicméně myslím, že asi můžeme, už víme, o čem hlasovat budeme. Zazněl návrh na sloučení rozprav. Slyšel jsem žádost o odhlášení, tak vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se svými identifikačními kartami opětovně přihlásili. Tak myslím, že kdo chtěl dorazit, dorazil.
Budeme hlasovat o návrhu, který zazněl od paní zpravodajky a je to návrh na sloučení rozprav s tiskem číslo 524.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 231, bylo přihlášeno 87 poslanců, pro hlasovalo 87, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.
Já tedy konstatuji, že jsme sloučili rozpravu k těmto dvěma bodům. Já tedy přerušuji pro tuto chvíli tento bod, bod číslo 157.
Zahájím bod číslo
158.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hromadném občanském řízení soudním
/sněmovní tisk 524/ - prvé čtení
A musím poprosit z pověření vlády, aby předložený návrh uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. S ohledem na čas - je to zákon doplňující ten zákon předchozí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Nyní poprosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Zuzana Ožanová.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, já řeknu asi o pár vět více než zástupce navrhovatele. Takže již víme, že to souvisí s předchozím tiskem. Tímto změnovým zákonem se mění tři zákony a je to občanský soudní řád, zákon o ochraně spotřebitele a ještě tu máme - pardon, zákon o soudních poplatcích. Protože jsem to chtěla zkrátit, tak se omlouvám za takovouto prodlevu.
Ještě bych chtěla uvést, že jsou tam přechodná ustanovení, která jsou důležitá, a to jsou dvě - že řízení ve věci ochrany práv spotřebitelů, zahájená přede dnem nabytí účinnosti zákona osobou k tomu oprávněnou, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. A druhé přechodné ustanovení - Ministerstvo průmyslu a obchodu zapíše právnickou osobu, která byla ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona zařazena do seznamu osob oprávněných k podání žalob na zdržení se protiprávního jednání v oblasti ochrany práv spotřebitelů na seznam českých oprávněných osob, pokud o to tato osoba požádá nejpozději do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti zákona. ***
