Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(21.10 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Ještě pro záznam: s náhradní kartou číslo 31 hlasuje pan ministr Zbyněk Stanjura.
A jelikož tedy konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali, následuje následující hlasování.
Budeme hlasovat znovu, a sice podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, a k tomuto přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance. Je nastaveno toto kvorum a já přednáším návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 332/5."
Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh usnesení? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 168 se účastnilo 183 poslankyň a poslanců pro 180, proti 0. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.
Děkuji panu ministrovi, děkuji paní senátorce a děkuji také zpravodaji tohoto tisku.
A než přistoupíme k dalšímu bodu, dám krátký prostor paní senátorce, prosím.
Senátorka Hana Žáková: Ještě jednou krásný dobrý večer ode mne, a teď úplně mimo dráhy. Milé kolegyně, milí kolegové, já bych vás ze srdce moc chtěla poprosit o jednu věc. Jsem tady od rána. Chci, jestli byste nezvážili změnu jednacího řádu, co se týká senátních vratek. A vezměte si to trošičku tak, že jak se chováme my k vám, v Senátu. Když přijdete do Senátu cokoliv předkládat, tak myslím, že jsme velmi vstřícní. Chtěla bych za sebe poprosit i za své kolegy, jestli by nemohla být vstřícnost, kterou máte v Senátu, i obráceně v Poslanecké sněmovně. Tolik za mne, děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní senátorko. A my nyní přistoupíme k bodu číslo
2.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 423/8/ - vrácený Senátem
Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 423/9. Informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozdány do vaší pošty.
A já bych mezi námi ráda přivítala pana senátora, podle mých informací pana senátora Jana Grulicha. Je už tady, skvělé. Vítám vás zde.
A nejprve poprosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil pan místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Prosím.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, dobrý večer. Já si dovolím krátce ve svém úvodním slově jenom připomenout podstatu této novelizace zákoníku práce, a to je především to, abychom řešili implementaci dvou směrnic, a to tedy směrnice o transparentních a předvídatelných podmínkách v EU a směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. Obě tyto směrnice jsou v této předmětné novele zákona implementovány. Řešíme tady to, abychom i v případě právě dohod o provedení práce napravili to, za co jsme byli jako Česká republika kritizováni, aby tady byly základní elementárně principy pro předvídatelnost vykonávané práce v rámci tohoto institutu. Což jsme naplnili, snažili jsme se jít velmi úspornou variantou tak, abychom opravdu i z hlediska nějaké zátěže to dokázali vyřešit tak, že ten daný zaměstnavatel může rámcově v té smlouvě vytyčit, ve kterých dnech, zhruba v jakých hodinách, ale také i s odkazem na další elektronickou komunikaci či slovní, může doplnit a vymezit, kdy daná práce má být vykonána. To znamená, nešli jsme žádnou složitou administrativně byrokratickou cestou, ale opravdu nějakou základní minimalistickou variantou, která by splňovala naplnění této směrnice.
Dále jsme také upravovali i otázky, které se týkají práce z domova, aby tady byly základní parametry, zároveň také i to, aby například rodiče dětí do devíti let mohli o tuto formu práce z domova požádat a zaměstnavatel také měl alespoň elementární povinnost vysvětlit, zdali toto odmítá, z jakých důvodů. Nicméně není to vymahatelné, je to institut, který je na základě zase nastavené dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Protože jsme si vědomi, že zdaleka ne u všech profesí lze vyhovět tomu, aby daná profese, daná činnost byla vykonávána z domova.
Je potřeba si uvědomit, že my jsme situaci, kdy tady byla povinnost tuto danou situaci řešit, protože ta transpoziční lhůta nám už proběhla, jsme ve zpoždění. Já, když jsem nastoupil na Ministerstvo práce a sociálních věcí, tak vlastně žádná konkrétní příprava na přípravě této novelizace zákoníku práce bohužel učiněna nebyla. Mou předchůdkyní měla být ta transpozice hotová do srpna roku 2022. My jsme v loňském roce začali tedy tuto transpozici připravovat, proběhlo celé legislativní kolečko a dnes tedy tady stojíme v situaci, kdy Sněmovna už se tímto návrhem zabývala, ale Senát se rozhodl přijmout také ještě dva pozměňující návrhy.
Já si dovolím okomentovat tyto návrhy, a tedy to, že navrhovaná účinnost je tady navrhovaná, aby se její účinnost posunula až k 1. 1. 2024. Tady jenom chci říci, že tady je jednoznačně prokazatelné, že Evropská komise s námi už několik měsíců velmi intenzivně komunikuje a teď reálně hrozí, pokud nedojde k nabytí účinnosti těchto transpoziční ustanovení, k tomu, že ta výše pokuty za každou směrnici může být zhruba 65 milionů korun a dále tato částka pravděpodobně bude narůstat za každý den z prodlení. Mě samozřejmě netěší ta vratka se Senátu právě i z tohoto důvodu, ale proto apeluji, že prostě není možné už toto odsunovat a toto posunovat a budu rád, když dneska Sněmovna rozhodne.
Pak je tady také vlastně tento pozměňovací návrh spojen s otázkou krátké legisvakanční doby, nicméně chci říci, že my jsme tady za ten poslední rok věnovali velmi intenzivní činnost do komunikace se zaměstnavateli. Ti byli od začátku u přípravy této novely, u všech diskusí, u mezirezortního připomínkového řízení. Já osobně jsem s některými z nich i se zástupci nevládních organizací tu komunikaci vedl. Bylo to projednáno na tripartitě se sociálními partnery, takže myslím si, že tady opravdu bylo dlouhodobě předvídatelné to, jaké změny tato novela přinese. A myslím si, že odsunovat tuto účinnost prostě opravdu i z těchto důvodů, včetně těch sankčních důvodů, je prostě věc, kterou nemáme realizovat.
Dále si dovolím stejně tak i odmítnout ten druhý pozměňovací návrh, který byl v Senátě načten, a který se týkal změny povinnosti zaměstnavatele rozhodovat pracovní dobu dohodářů. A je to v příkrém rozporu s právem EU a v praxi by to samozřejmě vyvolávalo problémy. Naopak chci podotknout, že návrh schválený Sněmovnou je už dnes velmi flexibilní a v praxi by potíže činit neměl. Rozvrh pracovní doby může být určen či měněn i v menším předstihu, než činí ony tři dny před započetím směny, jsou-li strany ve shodě. Je možné se dohodnout na tom, že zaměstnanec podle určitých pravidel může si tu pracovní dobu rozhodovat i sám. ***
