Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!

Poslanec Ondřej Lochman: Pěkný podvečer, vážené kolegyně, vážení členové vlády, vážení kolegové, chtěl bych jenom velmi krátce okomentovat ten návrh. Zaznělo tady mnoho z těch argumentů. Já jsem pro tento návrh byl pouze v ten moment, když zde bylo závazné stanovisko obcí a krajů. Jenom abychom si rozuměli, kraje jsou ty, které většinou objednávají závazky na tratích, obce jenom v některých případech. Toto pro nás jako poslanecký klub starostů a nezávislé bylo zásadní. Druhá zásadní věc byla, aby zde dopadla dohoda s Asociací krajů. A ta padla. Obě tyto věci chyběly tomu minulému návrhu a mě mrzí, že poslanecký klub ANO nepodpoří - nebo tedy předpokládám, že když to Martin Kolovratník prostřednictvím předsedajících řekl, podpoří potom tu druhou část, ale mrzí mě, že jste například nepřišli s nějakým pozměňovacími návrhy. Od toho zde máme pozměňovací návrhy, protože ten návrh, dejme si ruku na srdce, je velmi podobný tomu, který tady byl před třemi roky. Ale je měkčí v kritériích a má více pojistek. Tady máme opravdu pojistky pro to, aby se nerušily tratě zbytečně. Ale současně, pokud chceme, abychom měli tratě, které tady budou opravdu vysokorychlostní, abychom měli tratě moderní, tak na druhé straně nemůžeme neustále udržovat skanzen, protože my máme nejrozsáhlejší síť dráhy v Evropě. Dobrá, ještě větší tady má Švýcarsko, ale Švýcarsko má úplně jiné HDP. A když máme tak velikou síť, tak si musíme říct, tak kam ty peníze budeme dávat. Já jsem si nevšiml, že by naše dráhy, ty koridory jezdily tak skvěle, že by nepotřebovaly další investice. A o tom je ta hlavní diskuse. Sám ten návrh jak je, jak je ložený, tak ještě znovu zopakuji, že za nás bylo podstatné závazné stanovisko krajů a obcí a dohoda s Asociací krajů. To zde je, a proto ho většinově podpoříme v té původní verzi za náš poslanecký klub. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a jenom se táži paní senátorky, zda chce s faktickou? Dobře, obdržíte své dvě minuty. Paní senátorka se hlásila zprvu a potom pan poslanec. Prosím.

Senátorka Hana Žáková: Já, protože tady zazněla ještě nějaká informace o tom informování těch obcí, tak chci uvést jednu věc, a to s tím souvisí. Když jsme vraceli energetický zákon, takzvaní energošmejdi, a tenkrát na něm hodně pracovala vaše teď už kolegyně, v té době ještě nebyla vaší kolegyní, paní poslankyně Eva Decroix, vaším prostřednictvím, tak jsme chtěli, aby zákazníci, kteří mají nasmlouvanou elektřinu například u E.ONu, ČEZu a tak dále, se mohli dozvědět, že jich poskytovatel jim navýšil cenu, aby to nemuseli hledat někde na jejich internetových stránkách. Skutečně jsme proti tomu bojovali. Teď ty obce hodíme prostě do vody přes palubu a řekneme, vy se o tom dozvíte až po těch třech měsících, až zahájí Drážní úřad řízení. Proč to v tomhle institutu už nebylo? Pokud to zveřejňuji na internetových stránkách, to nejde rovnou do datovek obcí a měst a krajů. Proč? Jako komu nahráváme? Mně se to skutečně nelíbí. A pokud jsme takhle bojovali proti energošmejdům, tak si myslím, že tady musíme taky bojovat a zabojovat trošku za naše obce. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Následující vystoupení bude s faktickou poznámkou patřit panu poslanci Michalu Kučerovi. Prosím.

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych možná ještě trošku zareagoval na mého předřečníka. Chtěl bych tady odmítnout tu tezi, že provozování či rušení regionálních tratí souvisí s výstavbou vysokorychlostních tratí. Já prostě to rovnítko tam nevidím. A to, že budeme, zda budeme a jak rychle budeme stavět vysokorychlostní tratě, prostě nesouvisí s tratěmi regionálními. To, že samozřejmě regionální tratě vyžadují velké částky na provoz a na jejich údržbu v případě, že budou provozovány, respektive budou nějakým způsobem udržovány, je jasné. Ale prosím, nedávejme tam to rovnítko a nestavme proti sobě vysokorychlostní tratě a regionální tratě.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a do debaty se s faktickou hlásí pan místopředseda Karel Havlíček. Prosím.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já jsem do toho nechtěl moc vstupovat, je to u nás v gesci pana poslance Kolovratníka. Ale já musím zcela souhlasit s panem poslancem Kučerou. To je úplný nonsens. Jako dávat dohromady VRTky, pane poslanče, a dávat dohromady regionální tratě, to nemůžete přece vůbec myslet vážně. Pan Kučera má naprostou pravdu v tomhletom. VRTky je něco úplně jiného. To je prostě na dálkovou dopravu, bude se to dlouho budovat, je to prostě pro přepravu mezi velkými městy. Toto je o regionální dopravě, toto je o lokální dopravě. Můžeme diskutovat o tom, co by to přineslo, co by to nepřineslo. Podle mého názoru je to první krok k tomu, že se dá zelená všem těm, jako to dneska dělají třeba kolegové z hnutí STAN v rámci středních Čech a začne se to likvidovat. Ale hlavně to prosím nesrovnávejme s vysokorychlostními tratěmi. Vůbec to s tím nemá co do činění.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poprosím: mým prostřednictvím a nyní chce zareagovat pan kolega Ondřej Lochman. Prosím.

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji. Na mého předřečníka, mé předřečníky. Chápu, že je to někdy plytká otázka: kde na to vezmeme? Já bych jenom chtěl říct, že například, když jsme se tady bavili o Kozí dráze, 60 milionů bylo nyní do jedné části a dalších 340, 360 by bylo za dalších 19 kilometrů. A my si prostě musíme říct jako stát, jestli chceme financovat tratě, kde potom na jeden lístek můžeme platit i vyšší jednotky tisíc. To je prostě ta otázka.

Proč jsem to dal do spojení s vysokorychlostními tratěmi? Ta částka, která potom bude za ty všechny vysokorychlostní tratě, tak bude opravdu vysoká. Víme, že je to v řádech vyšších sto(vek) miliard. Takže my se musíme rozhodnout, jaké tratě dokážeme udržet a jaké ne, a já bych si moc přál, abychom dokázali všechny tratě udržet. Nicméně my už dneska nemáme ten cukrovar, který tam původně byl, kvůli kterému ta trať vznikla, a ta osobní doprava byla pouze tou druhou potřebou, která vznikla. My už nemáme ten původní důl, který tam byl, tam, kde probíhala ta těžba, kvůli kterému vznikla ta lokálka. Mnoho z těch lokálek, mimochodem, já nevím, jestli jste se dívali na ta kritéria. Pasuje to dneska maximálně na šest či dvanáct tratí, záleží, jak se na ně podíváte. Některé z nich, jděte se na ně podívat, minimálně šest z nich jsou zcela bez provozu. Zcela. Je tam dokonce trať, která je bez provozu už od dob socialismu a na Správě železnic řeší to, že nevědí, jakým způsobem k tomu přistoupit. Oni by je měli držet provozuschopné, měli by do toho lít jednotlivé stamiliony korun. Ale nemohou, protože samozřejmě nikdo je tam nechce dát, protože tam nebude ekonomický výtěžek. Toto je ta diskuse, kterou bychom měli vést, a samozřejmě mohou být kraje, které se rozhodnou dotovat něco velmi vysoce, některé tratě, je to zcela jejich rozhodnutí. Ale musíme se také rozhodnout my, jestli můžeme dotovat každou z těch tratí dalšími stamiliony korun na opravu.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a pan místopředseda chce navázat. Ptám se, zda s technickou nebo do řádné rozpravy. (Hluk v jednacím sále přetrvává.)

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak už dám poslední, úplně. Hovoříte, pane poslanče Lochmane, úplně stejně, jako hovořili před dvaceti, pětadvaceti lety v Německu. Ono to mělo svoji logiku, tu ekonomickou logiku. Dneska dochází k tomu, že to všechno obnovují, a dochází k tomu, že ta veřejná doprava dává svůj smysl. Myslím tím ta železniční. Ta cesta je někde jinde. Ta cesta je samozřejmě v tom, že se musí modernizovat, ta cesta je v tom, že bychom se měli snažit lidi motivovat, aby těmi vlaky jezdili a ne dávat investorům do rukou tento nástroj, kterým v podstatě můžou to daleko jednodušeji než doposud zapíchnout, s tím, že v podstatě ten současný stav podle mého názoru byl vyhovující. Víte, že jsme se velmi často přeli o tom, jestli to v tom kraji objednat, neobjednat a tak dál. Ten kraj dneska v ruce ten nástroj má. Ale nejhorší je, když to člověk hodnotí z úhlu svého, protože víte všichni, že já jsem fanouškem tohohle, a člověk může být v tomhletom neobjektivní. To přiznávám, přesto si myslím, že někdy vyléváme s vaničkou i dítě. Je to můj názor, ale už dál k tomu mluvit nebudu, už je pozdě. Díky.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Protože nemám nikoho dalšího přihlášeného do této rozpravy, tak rozpravu končím.

Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Pan ministr, paní senátorka? Nikoliv. Pan zpravodaj? Také ne.

Přivolám tedy kolegyně a kolegy z předsálí, protože my přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a k přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Přednesu návrh usnesení. (Z pléna žádost o odhlášení.)

Slyším kartičky, ano. Nejprve tedy všechny odhlašuji. Prosím, přihlaste se opět svými identifikačními kartami.

Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 266/1994, Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony podle sněmovního tisku 332/5, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 332/6."

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh usnesení? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 167 se účastnilo 180 hlasujících, pro 77, proti 79. Konstatuji tedy, že tento návrh nebyl přijat. ***