Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(21.20 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
Já vás chci, kolegyně, kolegové, požádat, aby dnes Sněmovna potvrdila tu původní sněmovní verzi. Zároveň si dovolím ještě jednu poznámku. V posledních dnech se v mediálním prostoru hodně diskutuje i ta otázka úpravy, která se týká přesčasů u lékařů. Chci k tomu jenom říci stručně, že vůbec to, že tato úprava se tady vložila na půdě Sněmovny, vzniklo na základě jednání zdravotního výboru a ten požadavek tam tenkrát zazněl prakticky napříč celým politickým spektrem, včetně zástupců opozice.
My jsme se snažili tomuto vyhovět. Využili jsme výjimku, kterou umožňuje současná platná evropská legislativa. Výjimku na tyto přesčasové hodiny využívá většina členských států Evropské unie, včetně - a to chci podtrhnout - všech sousedních zemí, které sousedí s Českou republikou. To znamená i to tolik zmiňované Německo tuto výjimku využívá. Je to vždycky na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
My za náš dozorový orgán, státní Inspektorát bezpečnosti práce, budeme mít detailní přehled o konkrétní osobách, které takovéto dohody na tyto přesčasy uzavřely. Jsme schopni odkontrolovat jak přístup zaměstnavatele, tak i konzultovat se zaměstnancem, zdali toto bylo uzavřeno ve vzájemné shodě, nikoliv na základě nějakého nátlaku.
Nicméně co je podstatné ještě pro naši případnou debatu, ani senátní verze na tom nic nemění. Senátní verze se netýká jakékoliv úpravy v této oblasti. To znamená, není možné tady dnes vybírat nějakým způsobem prostě jak sněmovní, tak senátní verze. K této otázce v těch svých záležitostech přistupuje stejně. Samozřejmě já vnímám a myslím, že i pan ministr zdravotnictví, i doprovodné usnesení Senátu, které k té věci bylo načteno.
Měli jsme také jednání tento týden se zástupci části mladých lékařů. Dohodli jsme se, že zhruba do měsíce se potkáme znovu a budeme hledat další cesty k tomu, jak řešit tu problematiku, řekněme, přesčasů a lepšího slaďování rodinného a pracovního života u lékařů a jak to můžeme vyřešit koncepčně nejenom v oblasti zákoníku práce, ale případně i v dalších otázkách, které se týkají problematiky zdravotnictví. Ale to není předmětem ani té senátní vratky. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní poprosím, aby se slova ujal pan senátor Jan Grulich, prosím.
Senátor Jan Grulich: Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, jsem dneska tady oficiálně takto poprvé. Já jsem se sem velice těšil, protože jsem slyšel, že tady se může mluvit dlouho a nikomu to nevadí, tak to mám radost. Jsem učitel, tak mluvím 45 minut, tak jestli byste pak mohli zazvonit. Při čekání na schválení programu jsem se dozvěděl mnoho zajímavých informací. Ale nebojte, i v Senátu jsme jednou schvalovali program schůze celých 20 minut. Ale jsem tam jenom 2,5 roku.
Milí přátelé, jestli tady dneska budu říkat nějakou kritiku, prosím, neberte to nikdo osobně, protože ta kritika míří samozřejmě i na mě. My tady máme implementaci této novely od roku 2019. Díky, nebo spíše kvůli, nám politikům, kteří jsme nebyli schopni tu transpozici udělat dříve, nám teď hrozí sankce. Tak to uděláme tak, že to tedy musíme rychle všechno schválit, aby to nejlépe už příští měsíc platilo. Dneska je 16. nebo kolikátého září. Ještě to podepíše prezident a od října to bude platit.
Přátelé, kvůli neschopnosti nás politiků vyjadřujeme arogantní jednání vůči zaměstnavatelům. Protože my tady něco nestíháme a najednou zaměstnavatelé teď musí rychle v průběhu roku, v průběhu účetního období, změnit svoje programy. Chápu, že tady pan ministr říkal, že to je projednáno se zaměstnavateli. Prosím vás, menší zaměstnavatelé o tom nemají ještě ani páru.
Proto ten první senátní návrh je, aby účinnost byla od 1. 1. 2024, aby menší podniky, malé firmy, které nemají tak velké účetní programy, které to možná udělají automaticky, měly čas na přípravu, protože těch změn zákoníku práce je tolik, aby měli čas se připravit. Opravdu toto jednání, kdy my politici zaspíme a pak se vymlouváme na to, že budeme platit pokutu a hodíme to na zaměstnavatele, mi nepřijde fér.
Druhá věc, o kterou jste tady už jednali, takže nebudu o ní mluvit dlouze. Týká se to toho bodu dohodnout se se zaměstnavatelem jinak, lépe řečeno, abychom udělali menší byrokracii u dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce. Pan ministr tady správně řekl, že tam je možnost se dohodnout v jiném časovém rámci, nicméně stále je tam podmínka, že se musí písemně dohodnout. Když se musím písemně dohodnout, já jako zaměstnavatel - jsem ředitel školy - musím udělat další nové papíry.
Slyšeli jste tady určitě mnohokrát příklady odklízení sněhu a tak. Řeknu prostě ze své praxe. Večer mi zavolá učitelka, že je nemocná. Druhý den potřebuji sehnat někoho na suplování. Mám tři lidi, kterým sem tam někdy zavolám, jestli by mohli ráno přijít. Co udělám? Oni ráno přijdou, já udělám nějaký papír, zfalšuji ho ex post písemně, že jsem jim to řekl včera nebo nejlépe předevčírem, aby se v tom nikdo nehrabal, že jsem jim to řekl tři dny předtím a aby mohli u mě pracovat. Podle mě je toto naprosto zbytečná byrokracie.
Co se týče toho argumentu, že tato implementace, pokud by prošel tento senátní návrh, je nedostatečná. Podle mého to může posoudit pouze Evropská komise a ta sama umožňuje v článku 10 nařízení implementovat dle národních zvyklostí. V obou směrnicích je navíc také ustanovení, článek 48 směrnice Work life balance, čl. 37 směrnice o předvídatelných pracovních podmínkách, aby se státy při implementaci vyhnuly zbytečné administrativní zátěži, zejména u malých podniků.
Chtěl bych naší vládě, naší koalici, ve které jsem, taky připomenout naše programové prohlášení. Zvýšíme flexibilitu zákoníku práce v zájmu zaměstnavatelů i zaměstnanců, podpoříme kratší pracovní úvazky, včetně výhodného zdanění slevou na pojistných odvodech, zvýšíme limity pro dohody o provedení práce a pracovní činnosti. Jako nit vinoucí se celým programovým prohlášením, snížíme byrokratickou zátěž.
Vážení přátelé, tímto krokem jsme vymysleli další papír navíc, který budeme muset dělat a samozřejmě to odnesou malé podniky a zaměstnavatelé. Já vám děkuji a prosím o podporu senátního návrhu.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní se ještě musím otázat zpravodajů, zda se chtějí vyjádřit k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu a sice paní zpravodajky garančního výboru, kterou je zároveň zpravodajka stálé komise Poslanecké sněmovny pro rodinu a rovné příležitosti, paní poslankyně Marie Jílková. (Ano.) Vyjádřit se chce, prosím.
Poslankyně Marie Jílková: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane senátore, pane ministře, velmi krátce. Návrh byl projednán v červenci na schůzi Senátu. Jak bylo zmíněno, tak byl Sněmovně vrácen s pozměňovacími návrhy i s doprovodným usnesením. Ráda bych se jenom dotkla těch pozměňovacích návrhů. Velmi obdobný pozměňovací návrh byl návrh pana poslance Berkiho, který jsme zamítli už ve třetím čtení, který se právě týkal rozvrhování pracovní doby pro dohodáře. Nicméně pokud bychom ho schválili, tak by byl v přímém rozporu se směrnicí, která mluví o předvídatelných pracovních podmínkách. Je to trochu paradoxní, protože dneska jednáme dosti nepředvídatelně a pan senátor je konzumentem naší nepředvídatelnosti.
Ten druhý pozměňovací návrh se týkal účinnosti. Opět velmi obdobný návrh načítala paní poslankyně Andrea Babišová ve třetím čtení v legislativně technických úpravách. Tento návrh jsme rovněž neschválili, a to právě z důvodu toho, že nám běží už nenotifikační řízení ohledně sankcí. Povinnost provést směrnici je splněna až vstupem transpozičních opatření v účinnost, tedy nikoliv dokončením legislativního procesu. Z tohoto důvodu bych tedy chtěla jako zpravodajka požádat o to, abychom podpořili sněmovní verzi, neboť se senátními pozměňovacími návrhy jsme se v téměř identické podobě vypořádali už ve třetím čtení. Děkuji za pozornost. ***
