(17.20 hodin)
Poslankyně Jana Černochová: - který směřuje ke čtvrtému prahu, tedy vyloučení společností, které v evropském prostoru poskytují zdanitelné služby pouze v malém rozsahu oproti jejich ostatním aktivitám. Do výpočtu čtvrtého prahu vstupuje úhrn částek vztahujících se k poskytnutí zdanitelných služeb na území státu, Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru za rozhodné období, které se vypočtou obdobně jako rozhodná částka ukazatel P1 a celková výše výnosů dosažená v těchto státech za toto období, to je ukazatel P2. Podíl ukazatelů P1 a P2 musí být vyšší než 10 %. Osobou povinnou k dani by se tedy měly stát pouze velké převážně digitální společnosti, které poskytují převážně digitální služby. Důvodová zpráva k návrhu zákona neobsahuje konkrétní zdůvodnění toho, proč byl pro účely určení převážně digitální společnosti zvolen podíl zrovna ve výši 10 % oproti dalším aktivitám subjektu, skupiny subjektů. Vzhledem k nedostatku analytických dat považuje předkladatel pozměňovacího návrhu, tedy pan předseda klubu ODS Stanjura, tuto hranici za velmi konzervativní a problematickou. Společnosti, případně skupiny, na které má právní úprava primárně dopadat, budou tento podíl plnit bez jakýchkoli pochybností. Podíl digitálních služeb v rámci jejich činnosti nebude zanedbatelný a bude dosahovat vysokého procenta. Naopak existuje značná pochybnost, zda uvedená hranice nebude natolik nízká, že regulace zasáhne subjekty, na které nemá a nikdy neměla primárně dopadat, a to společnosti a skupiny, které se zabývají primárně jinými činnostmi než poskytováním digitálních služeb. Tato obava je spojena mimo jiné s poměrně vágní definicí jednotlivých pojmů vstupujících do definice digitálních služeb. Definice tedy mohou být poměrně široce vykládány správcem daně a činnosti, které budou předmětem daně. Mohou být v konečném důsledku relativně rozsáhlé.
Předkladateli pozměňovacího návrhu není známo, že by vláda prováděla odhad rizik vzniku efektu dvojího zdanění, ke kterému by mohlo nesprávným postupem správce daně nepochybně dojít. S postupující digitalizací podnikání zde existuje vážné riziko, že regulace bude cílit na jiné adresáty, než bylo původně zamýšleno. Pozměňovací návrh tedy směřuje ke stanovení vyšší hranice podílu digitálních služeb na celkovém podnikání subjektů skupiny v Evropské unii EHP jako čtvrtého kritéria pro určení subjektu daně. Zvýšení právní jistoty daňových subjektů a eliminaci rizika znehodnocení efektivity firem, které se ocitnou na hranici definice nového zdanění budoucím v tuto chvíli nejasným výkladem správce daně.
Ten druhý pozměňovák - tady bude moje řeč kratší - 8415, opět vložený do systému panem předsedou klubu občanských demokratů Stanjurou, si klade za cíl změnit vládní podobu návrhu tak, aby citelně neohrozila fungování české ekonomiky. Nově navržená tříprocentní sazba daně za digitální služby splní základní záměr návrhu, tedy zamezení daňovým únikům ze strany nadnárodních korporací, a zároveň nebude svou sazbou vybočovat z evropského průměru, kdy například Francie v diskuzích o zavedení této nové daně hovoří právě o třech procentech. Pokud by došlo k nastavení vyšší sazby, než je sazba v okolních zemích obvyklá, mohlo by dojít k ohrožení investičního potenciálu České republiky a též k odvetným celním opatřením ze strany například USA.
Co se týče bodů 4A až 4C, důvodem pro odklad účinnosti je snaha vytvořit dostatečný časový prostor pro mezinárodní řešení digitální daně tak, aby se minimalizovaly veškeré negativní dopady tohoto opatření nejen na českou ekonomiku. Děkuji za pozornost a v podrobné rozpravě ještě zopakuji ta čísla. Díky.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, děkuji. Je potřeba se k tomu přihlásit v podrobné rozpravě. Já bych požádal o větší klid v sále! Nyní se mi hlásil pan poslanec Onderka. Nevím, jestli v roli zpravodaje, a chce uplatnit přednostní právo, zeptám se? Není potřeba. V tom případě nyní pan poslanec Martínek, který je písemně přihlášen, poté pan poslanec Skopeček, který se hlásil z místa, poté pan poslanec Onderka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Tak já bych chtěl říct, že už v únoru 2019 jsme vlastně jako Piráti požádali, aby ministerstvo začalo zpracovávat tuto materii, protože si uvědomujeme diskriminační nastolení tržního prostředí mezi nadnárodními korporacemi a českými podnikateli a určitě je nutné toto narovnat. Na druhou stranu je nutné přijmout takové opatření, které bude mít více pozitiv než negativ, a tedy takové, které neohrozí české společnosti, které neohrozí zavedení protiopatření a dalších činů vůči České republice, například od dotčených zemí vlastníků.
Z toho důvodu bychom chtěli, aby výsledná sazba, která je nastavena na tři různé možné oblasti - jednou z nich je digitální reklama, kde v tuto chvíli chápu, že je dohoda mezi vládními stranami na 5% sazbě, není problém, 5 % na digitální reklamu má například i Rakousko, určitě to je něco, co může být zavedeno, a věřím, že by to mohlo být i férovým způsobem aplikováno - na druhou stranu tato daň, jak je napsána, má další dvě oblasti. Jednou z nich je poskytování digitálního mnohostranného rozhraní a dále prodej dat. Tyto další dvě části už nejsou zavedeny ve většině zemí světa, a pokud jsou, tak je sazba nižší než 5 %, konkrétně ve Francii 3 %, v Británii 2 %. Pokud bychom zavedli 5% sazbu, byli bychom země pravděpodobně s nejvyšší sazbou na světě na mnohostranné digitální rozhraní a prodej dat. Z toho hlediska bych chtěl požádat o zvážení alternativ, které předkládám jako pozměňovací návrhy.
První návrh je možnost celkově změnit nastavení tak, jak to má Francie, tedy pro začátek začít se sazbou 3 %. Upozorňujeme na dobré ekonomické vztahy České republiky se zeměmi, odkud pochází většina vlastníků společností, na které by daň z digitálních služeb nadnárodních korporací dopadla. Výše navrhovaného zdanění by mohla pro některé dotčené společnosti činit nepřiměřený ekvivalent daně z příjmu, i více než 30 %. U využití mnohostranného digitálního rozhraní pro prodej fyzického zboží by se efektivní zdanění mohlo pohybovat i přes 100 % stávajícího zisku dané společnosti. Proto je nutné legislativu upravit podle ostatních zemí Evropské unie. Nelze předkládat návrh s enormně vysokou sazbou 7 %, kterou žádná jiná země v Evropské unii na mnohostranné rozhraní a další nemá. Proto navrhujeme snížení této sazby na 3 %. Vycházíme ze zkušeností z ostatních evropských zemí, ve kterých dílčí sazba daně z digitálních služeb, využití mnohostranného digitálního rozhraní a poskytnutí dat o uživatelích nepřesahuje 3 %. Z evropských zemí se jedná o Rakousko, kde, jak jsem říkal, tak tam je zaváděna pětiprocentní, ale pouze na digitální reklamu. Naopak pro využití mnohostranného digitálního rozhraní a poskytnutí dat o uživatelích daň Rakousko nezavádí.
Sazba daně by neměla být v žádné oblasti vyšší než v jiném členském státě Evropské unie. Zohlednění výše sazby v ostatních zemích pak tak může přispět k nalezení konsenzu při dalším mezinárodním vyjednávání, například na úrovni OECD nebo EU, o zavedení jednotné digitální daně. Druhou možností, pokud by navržená sazba 3 % se zdála vládní koalici nízká, navrhujeme možnost, že by byly zavedeny nejvyšší sazby v Evropské unii, jaké v tuhle chvíli jsou, ovšem stále nižší než předpokládaná dohoda na 5 %, tedy konkrétně že by na digitální daň byla zavedena 5% sazba a na zbylé dvě, tedy prodej dat a mnohostranné digitální rozhraní, byla zavedena 3% sazba, abychom nebyli země s nejvyšší sazbou na tyto dvě další položky. ***
