(15.30 hodin)
(pokračuje Jurečka)
A teď mi dovolte také podpořit tento bod i tím, co nám všem, poslankyním a poslancům Parlamentu České republiky, adresovala veřejnost. Dovolím si tady ocitovat krátký dopis, který je velmi důležitý i pro vaše rozhodování, zda tento bod na jednání této schůze zařadíme napevno tak, aby bylo možné jej projednat: "Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče, otevřený dopis poslancům Parlamentu České republiky ve věci otravy řeky Bečvy. Ve Valašském Meziříčí dne 9. března 2021. Dovolujeme si vás společně oslovit ve věci otravy řeky Bečvy. Ta se stala 20. září loňského roku a my dodnes neznáme pachatele této katastrofy. Jsme si vědomi, že v těchto dnech, týdnech i měsících řešíte bohužel stále aktuální problematiku pandemie koronaviru a usilujete o udržení co nejpříznivějších podmínek ekonomických, sociálních, a především zdravotních pro nás, občany České republiky. Přesto vám zasíláme tuto naléhavou prosbu. Řeka Bečva byla na značné části toku zásadně poškozena. Drastické důsledky otravy nemají charakter pouze hospodářské povahy, úhyn desítek tun ryb, jedná se především o jen stěží napravitelnou ekologickou katastrofu. Loni v září došlo k totálnímu narušení celého ekosystému řeky Bečvy a jeho výsledkem byla mrtvá Bečva. Havárie zahubila ryby a další vodní živočichy a je velké štěstí, že nepostihla lidi, kteří se v řece a kolem ní pohybují. Návrat k původnímu stavu, pokud je to v plném rozsahu vůbec možné, potrvá dlouhá léta. Aby se podobná situace v budoucnu neopakovala, je zapotřebí zjistit příčinu jejího vzniku a k tomu je nutné znát původce otravy včetně způsobu, jakým se jedovaté látky do řeky dostaly. Ani půl roku od havárie se však nezdá, že by se kauza blížila rozuzlení, a vyšetřování podle všeho směřuje do ztracena. Postup státního orgánu a institucí podílejících se na vyšetřování, od kterých bychom očekávali transparentní a důvěryhodný postup, totiž od počátku vzbuzuje jen další a další otázky, mimo jiné shrnuté na stránkách PeticeBečva.cz, kterou podepsalo již bezmála 20 000 signatářů. Zarážející je zejména přístup České inspekce životního prostředí, který budí nedůvěru již od prvního dne po havárii. Sporná je také řada úkonů či procesních postupů Policie České republiky. Soudní znalec, Ing. Jiří Klicpera, který havárii šetří pro Policii České republiky, opakovaně odkládá zveřejnění svých posudků. Navíc se nyní sám ocitl v situaci, kdy musí policie prošetřovat jeho konání. V neposlední řadě je namístě zmínit nepříliš přesvědčivý přístup ministra životního prostředí a samotného vedení města Valašské Meziříčí k otravě. A mohli bychom pokračovat ve výčtu dalších kontroverzních rozhodnutí různých veřejných institucí či subjektů a jejich představitelů ve vztahu k této kauze. Výše nastíněné důvody zvyšují pochybnosti, zda je vyšetřování otravy vedeno korektně, a tak narušují důvěru veřejnosti ve státní instituce. Vzhledem k závažnosti této ekologické katastrofy se domníváme, že k řešení této neuspokojivé situace by mohlo přispět zřízení sněmovní vyšetřovací komise k havárii na Bečvě. Je nám známo, že návrh hlasovat o zařazení bodu ustanovení vyšetřovací komise má být po opakovaném neschválení Poslanecké sněmovně při nejbližší příležitosti předložen znovu. Prosíme vás tedy o podporu při nadcházejícím hlasování o zřízení vyšetřovací komise k havárii na Bečvě, v první řadě o schválení tohoto návrhu k zařazení bodu na nejbližší schůzi Sněmovny a následně také o samotné schválení a ustanovení komise. Tato vyšetřovací komise by mohla na základě důkladné analýzy dosavadního průběhu vyšetřování a vyhodnocení stávajících zjištění v součinnosti s místními aktéry, kterým doposud nebyl poskytnut dostatečný prostor k vyjádření a objasnění svědectví a souvislostí, vnést do šetření havárie na Bečvě více světla. V neposlední řadě by také mohla přispět k obnovení důvěry veřejnosti v objektivitu státních institucí.
Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče, děkujeme vám za zvážení podpory našeho návrhu ke zřízení vyšetřovací komise k havárii na Bečvě. Děkujeme. S pozdravem Ing. Stanislav Pernický, předseda Českého rybářského svazu, místní organizace Hustopeče nad Bečvou, Mgr. Jan Husák, organizátor protestních shromáždění, spoluautor petiční akce PeticeBečva.cz, Lenka Halová, organizátor protestních shromáždění, správce skupiny Bečva bez jedů, a Mgr. Jiří Jurečka, správce skupiny Otrávená bečka nám není lhostejná."
Tito zástupci petičního výboru adresují tedy tuto výzvu vůči poslankyním a poslancům Parlamentu České republiky a já vás tady chci požádat, kolegyně, kolegové, abyste vyhověli i tomuto apelu veřejnosti České republiky, abychom zařadili tento bod jako první bod zítřejšího odpoledního jednání po polední pauze. Zatím tam není napevno zařazený žádný bod a chtěl bych vás poprosit, abychom tento bod zařadili. Myslím si, že jsme schopni ho zvládnout projednat, když bude politická vůle napříč kluby, korektně, rychle, tak, abychom se mohli věnovat dalším bodům, které máme na této schůzi. Takže prosím pěkně o zařazení tohoto bodu na středu jako první bod po obědové pauze. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké odpoledne. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, to byl pan poslanec Marian Jurečka. Nyní s přednostním právem pan poslanec Bartošek. Vidím ještě další přednostní právo. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem zde opakovaně vystupoval k bodu v současné době 326, je to sněmovní tisk 966, takzvaný lex Dukovany, a opakovaně jsem upozorňoval, kolegyně a kolegové, že to je skutečně velmi složitý zákon, který zabere řadu hodin jednání a nebude snadné ho projednat. Myslím si, že ten stav ukázal, že skutečně tento zákon má potenciál zablokovat jakékoliv další jednání včetně třetích čtení. Z toho důvodu navrhuji variantně: za prvé, sněmovní tisk 966 vyřadit z programu schůze, aby neblokoval projednávání dalších bodů, a v případě, že k tomu nebude vůle, tak sněmovní tisk 966 zařadit na konec bloku třetích čtení, abychom v klidu mohli projednat všechna třetí čtení, u nichž už uplynula lhůta, a mohli jsme projednávat tyto body, které nejsou tak komplikované. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Jan Farský. Stále jsme u přednostních práv. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Farský: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych rád obrátil pozornost ke sněmovnímu tisku 1073, který je zařazen v prvním čtení na dnešní jednání hluboko, hluboko v neprojednatelném pásmu. Je to bod číslo 87.
Proč si myslím, že tento bod, insolvenční zákon, je důležité i v této krizové covidové době projednat? Je to tisk, který vláda, vládní návrh zákona, předložila do Sněmovny 4. listopadu loňského roku. Předložila ho dokonce ve stavu legislativní nouze s tím, že se má projednat v rámci co možná jednoho dne. Sněmovna legislativní nouzi nepřijala s tím, že to stojí za větší projednání. Padly neformální dohody o tom, že sice legislativní nouze neprojde, ale že bude snaha to projednat co nejrychleji a co možná zkrátit všechny lhůty. Listopad 2020, teď máme březen a zákon se nedostal ještě ani do prvního čtení.
A proč je tak důležitý? Než přišla pandemická krize, už v tu dobu bylo nějakých půl milionu lidí v dluhových pastech, to je půl milionu lidí, kteří prostě nemají šanci se za svého života dostat z dluhů, které mají na sobě navršeny. Ta pandemická doba, zdravotní krize určitě nepomůže a těch lidí, kteří se ocitnou v dluhové pasti, ještě razantně přibude. V tuto chvíli osobním bankrotem prochází někde kolem 20 000, 25 000 ročně a tímto tempem prostě tito lidé nedostali šanci se z této své osobní krize dostat. I proto, předpokládám, vláda navrhovala tento zákon v legislativní nouzi a měla snahu o co možná nejrychlejší projednání. Já myslím, že vláda v tomto případě postupovala správně, že je potřeba ten zákon skutečně projednat co nejdříve, protože se dotýká osudů půl milionu lidí a jejich blízkých, a je to potřeba i proto, že jsme se tak zavázali na úrovni EU a lhůtu na implementaci máme do 17. července letošního roku. Takže i proto, že je to náš mezinárodní nebo nadnárodní závazek, tak proto je záhodno, abychom ho projednali. ***
