(10.10 hodin)
(pokračuje Čižinský)
Jsou to tedy podle mínění expertů nástroje poměrně neefektivní, protože možnost vlády je využít bude při zvážení všech jejich důsledků velmi snížená. Oproti trojstranné První prováděcí smlouvě o spolupráci při výstavbě nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany v České republice, která zmiňuje mechanismus umožňující předat investorovi bezpečnostní požadavky pro následné zapracování do dílčích kontraktů, zadávací dokumentace poskytnutá expertům k vydání společného stanoviska tento mechanismus vůbec upraven nemá. Experti proto konstatují, že tento mechanismus je potřeba do smlouvy zapracovat.
Zpráva expertů také upozorňuje na paradox, že dokumentace dává řadu možností neschválit nebezpečného subdodavatele, ale dává prakticky jen jeden nástroj, jak ošetřit problém nebezpečného uchazeče jako hlavního dodavatele. Přitom bezpečnostními složkami identifikované a vládou schválené ohrožené zájmy se primárně věnovaly míře nebezpečnosti samotných uchazečů, a nikoliv primárně subdodavatelům. V tomto ohledu zadávací dokumentace podle expertů nedostatečně zohledňuje klíčové bezpečnostní zájmy stanovené vládou.
Identifikovaných bezpečnostních hrozeb podle tabulky, kterou experti dodatečně obdrželi na vyžádání od Ministerstva průmyslu a obchodu a která popisuje, jak byly tyto bezpečnostní hrozby zapracovány do dokumentace podle názoru investora, je v tabulce nějakým způsobem komentováno sedmnáct. Reálně je ale ošetřeno pouze pět těchto hrozeb. To podle expertů - a domnívám se, že i podle úsudku kohokoli, kdo skutečně přemýšlí, kdo se na ta čísla podívá - ukazuje, že bezpečnostní zájmy, které měl investor, a vlastně tímto zákonem budeme do jisté míry investory všichni, protože poneseme důsledky té investice - a tady je potřeba opět zdůraznit negativní důsledky, protože kdyby bylo aspoň pravděpodobné, že ty důsledky budou pozitivní, tak by tady ten zákon vůbec nebyl - takže ukazuje, že bezpečnostní zájmy, které měl investor do dokumentace zapracovat a ochránit, nejsou zapracovány a nejsou ochráněny dostatečně.
Členové pracovní skupiny expertů ve svém stanovisku dále poznamenávají, že řada z opatření, která jsou v této tabulce zapracování bezpečnostních hrozeb do dokumentace uvedena, jsou zcela standardní, samozřejmá bezpečnostní opatření, například dodržování povinností dle zákona a dalších předpisů o kybernetické bezpečnosti. Musel by je tedy dodržet prakticky jakýkoli projekt či kritická informační infrastruktura, i kdyby nebyla zpracována speciální studie o hrozbách v souvislosti se stavbou nového jaderného zdroje. Řada opatření v tabulce uvedených také vůbec není řešením bezpečnostních zájmů identifikovaných ve výše uvedené První prováděcí smlouvě o spolupráci při výstavbě nového jaderného zdroje a v zadávací dokumentaci. Řada opatření má také podle expertů ten charakter, že neřeší podstatu daného bezpečnostního problému, pouze jej lehce zmírňuje.
Experti rovněž žádali, aby byla zpřesněna dikce ustanovení tak, aby bylo zcela jasné, že stát může do procesu z bezpečnostních důvodů zasáhnout v jakékoli fázi přípravy tendru, během tendru samého i po něm. V té souvislosti si ve svém stanovisku kladou otázku, jestli stačí pro zdůvodnění využití výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek podle § 29a, což jsou závažné bezpečnostní důvody, pouze to, že se státu dává možnost zpětně odmítnout uchazeče, který vyhraje tendr. Pracovní skupina se obává, že pouhé stanovení této možnosti uchazeče zpětně odmítnout vládou není tím, co bude postačovat posuzujícím orgánům pro využití této výjimky, tedy Evropské komisi, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a soudům, a na tomto případném negativním stanovisku by mohl následně celý projekt zkrachovat.
Zde tedy jde podle pracovní skupiny o jednu z klíčových otázek, na kterých konstrukce projektu stojí. Ta spočívá v tom, že se nebude postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Je nutné si uvědomit, že výklad § 29a gestorem zmíněného zákona, tedy Ministerstvem pro místní rozvoj, se během přípravy projektů v posledních dvou letech radikálně změnil. Původně využití § 29a ministerstvo nepovažovalo za možné, následně stanovisko úplně změnilo a za možné jej teď považuje. Proto je třeba klíčové základní bezpečnostní zájmy procesu včetně zadávací dokumentace skutečně prokazatelně a nezpochybnitelným způsobem ošetřit. Nelze připustit situaci, kdy na pouhé právní otázce, na které se mění názor ministerstva - a jak víme, ministerstva tyto právní otázky nevykládají, to u nás dělají soudy - takže nelze připustit situaci, kdy na pouhé právní otázce použití či nepoužití tohoto paragrafu zákona o zadávání veřejných zakázek může celý postup projektu zkrachovat v některém z klíčových řízení, ať už soudních na jakékoli soudní instanci, nebo před Evropskou komisí.
Stanovisko expertů konstatuje, že s ubíhajícím časem a postupem celého projektu se budou zvyšovat obtíže a problémy spojené s případnou snahou bezpečnostní problémy, a zejména ty, které už existovaly na počátku procesu, vyřešit bez výrazných nákladů či ztrát, ať už finančních, časových, nebo také v důsledku politických. Manévrovací prostor pro vládu se bude s postupem projektu velmi radikálně zužovat.
Pracovní skupina také došla k závěru - a to je velmi důležité - že nastavené podmínky zřejmě v zásadě vylučují některé potenciální uchazeče. Souvisí to s požadavkem na existenci již postavené referenční elektrárny o požadovaném výkonu. Konkrétní podmínky vylučují společnost ATMEA, která nemá referenční jadernou elektrárnu, a korejskou KHNP, jejichž referenční elektrárna nemá výkon do 1 200 MW, jak to požaduje zadávací dokumentace, ale 1 400 MW. Podobně toto platí pro společnost EDF, která chce sice nabídnout reaktor o výkonu 1 000 MW jako referenci, ale ten ještě nemá postavený, má pouze referenční reaktor na 1 600 MW. Na tomto místě si dovolím poznamenat, že podle mých informací má požadovanou referenční elektrárnu o výkonu 1 200 MW pouze Rosatom. Je pak velkou otázkou, jak striktně v procesu výběru uchazeče bude toto kritérium uplatňováno, protože by snadno mohlo být použito jako eliminační. Experti proto navrhli upravit text zadávací dokumentace týkající se referenční elektrárny tak, aby bylo postaveno najisto, že kvůli dikci v této části nebude některý z uchazečů vyřazen. Dámy a pánové, tady není možné hlasovat pro tento zákon, aniž víme, jak tato podmínka bude v tendru uplatňována.
Jako zásadní připomínku pracovní skupina předložila návrh dát do zadávací dokumentace několik základních bezpečnostních parametrů, které by musel splňovat každý uchazeč, respektive všichni členové případného konsorcia. Požadavek stanovení takovýchto minimálních bezpečnostních požadavků se opírá o závěr vládou schváleného dokumentu Zpráva pracovní skupiny Stálého výboru pro jadernou energetiku pro otázky týkající se bezpečnostních zájmů státu v oblasti jaderné energetiky, revize číslo 04, kde je uveden na straně 21. Tento vládou schválený požadavek tak nelze v zadávací dokumentaci opominout. Tento požadavek mimochodem také požaduje, aby byli účastníci řízení proti těmto požadavkům testováni před tím, než budou vyzváni k podání nabídek. Bez těchto kritérií by v zadávací dokumentaci byla paradoxně pouze ekonomická či technická kritéria, která mohou být pro některé uchazeče eliminační. Zato ještě významnější bezpečnostní kritéria, která má dokonce dle čl 4.6 První prováděcí smlouvy zadávací dokumentace povinně obsahovat, by v zadávací dokumentaci nebyla. Taková situace by byla skutečně velmi těžko odůvodnitelná. ***