(10.50 hodin)
(pokračuje Filip)

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

 

Rozhodneme v hlasování číslo 199, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru pro tisk 904? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 199, přítomných 86, pro 72, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu.

 

Organizační výbor nenavrhl, aby tento tisk projednával jiný výbor. Navrhuje někdo z pléna jiný výbor k projednání? Není tomu tak. V tom případě budeme hlasovat jenom o návrhu, který padl v rozpravě, na zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů.

 

Rozhodneme v hlasování číslo 200, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty k projednání v rozpočtovém výboru na 30 dnů? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 200, přítomno 86, pro 57, proti 1. I tento návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento tisk jsme přikázali rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu a lhůta k projednání byla stanovena na zkrácenou lhůtu 30 dnů. Končím tím bod č. 50. Děkuji paní vicepremiérce a ministryni financí Aleně Schillerové. Děkuji zpravodaji Janu Skopečkovi.

Pokračovat budeme podle schváleného pořadu schůze bodem číslo 51. Bodem číslo 51 je

 

51.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1116/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Prvé čtení je navrženo podle § 19 odst. 2. Děkuji ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové i zpravodajce Janě Pastuchové, že už zaujaly místa u stolku zpravodajů, a znovu upozorňuji, že vláda navrhuje, abychom projednali tento návrh ve zkráceném jednání, a konstatuji, že do této chvíle nemám blokaci ani od dvou klubů, ani od 40 poslanců, budeme tak postupovat s tím, že nyní požádám paní ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou o úvodní slovo. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v režimu § 90 jednacího řádu Sněmovny jsme vám předložili vládní návrh na valorizaci částek přídavku na dítě a také na rozšíření okruhu pro rodiny s nárokem na přídavek. Konkrétně tedy po dlouhých dvanácti letech valorizaci částek o 26 %, a co se týká rozšíření okruhu, na 3,4násobku životního minima.

Pokud to mám převést do řeči konkrétní příjmové situace rodin s dětmi, tak dnes například, a přijde mi to velmi zásadní, dnes například samoživitelka s pětiletým dítětem dosáhne na přídavek, pokud má příjem nižší - nižší než 14 900 Kč. Samoživitelka s pětiletým dítětem! My navrhujeme, aby se limit zvýšil na 18 700 čistého. U dvou dospělých s pětiletým dítětem dnes má rodina, to znamená dva dospělí, pětileté dítě, nárok na přídavek, pokud mají příjem do 23 500 Kč, a dle našeho návrhu by to bylo nově 29 600. Asi se shodneme, že ty částky jsou obecně velmi nízké a demotivační pro pracující rodiny s dětmi. Skutečně velmi nízké a demotivační pro pracující rodiny s dětmi.

K tomuto návrhu zákona existují tři hlavní důvody, proč je nutné k úpravě přistoupit, a to - to bych chtěla zdůraznit - od 1. dubna tohoto roku. To můžeme docílit jen v případě, že vyslovíte s návrhem souhlas již v prvním čtení.

Ten první důvod je pandemie. Koronakrize dopadla nejvíce na rodiny s dětmi, na tom se shodneme. Bavíme se tady již o tom deset měsíců - deset měsíců, a skutečně jsou to rodiny s dětmi, pracující rodiny s dětmi, které přišly kvůli pandemii o práci nebo přišly o příjmy, protože například musí zůstat na ošetřovném. Jedná se i - vlastně to navýšení a valorizace přídavku na dítě - o jedno ze základních doporučení Národní ekonomické rady vlády, která nám doporučuje dlouhodobě minimalizovat dopady koronakrize a navýšit právě přídavek na dítě. To znamená je to na základě doporučení odborníků, zejména ekonomů, a připomínám, že to byla i jedna z prvních věcí, kterou udělalo Německo v rámci reakce na koronakrizi nebo koronapandemii. Kromě nejrychlejší a přímé finanční podpory rodinám s nízkými příjmy se totiž jedná i o velmi efektivní podporu ekonomiky. Asi nemusím zmiňovat, že u nízkopříjmových rodin je to vlastně nejlepší cesta, jak dostat tyto peníze do oběhu, protože okamžitě jdou opět do spotřeby. Každý, kdo má malé děti, tak ví, jaká ta situace je, co děti všechno stojí, a to i v době, kdy jsou školy zavřené, myslím si, že o to více je to potřeba.

Připomínám také, že když jsem v srpnu navrhovala rouškovné, to znamená jednorázový příspěvek pro seniory, nebo nejenom starobní důchodce, ale také invalidní důchodce či pozůstalostní důchodce, tak všichni argumentovali tím, že musíme podpořit rodiny s dětmi. To teď děláme a je nejlepší příležitost pro to ukázat, že to myslíme s podporou těch nejzranitelnějších vážně.

Druhým důvodem, proč přistupujeme k této novele zákona, je to, že za posledních deset let tím, jak rostly mzdy, nám vypadlo z přídavku na dítě 300 000 dětí, jedná se zejména o pracující rodiny s dětmi. To znamená, děti, jejichž rodiče pracují, i když mají nízký příjem, i když jsou chudí, tak bohužel za posledních deset let z přídavku na dítě vypadli, a i když se snaží, dělají všechno správně, tak na podporu státu nedosáhnou. Ještě jednou opakuji, 300 000 dětí, a v podstatě tento efekt způsobil, že z přídavku na dítě se stala chudinská dávka. Já si myslím, že to je extrémně nespravedlivé a že rodiny s dětmi, které - ještě jednou zdůrazňuji - dělají všechno správně, pracují, pečují o své blízké, tak na přídavek na dítě nedosáhnou. Znamená to v praxi, že na přídavek v tuto chvíli, což byla dříve velmi stabilní podpora rodin s dětmi, dosáhne pouze jedno dítě z deseti v České republice. Je to strašně málo a my se vlastně tímto opatřením dostáváme zpět na rok 2014, kdy chceme dosáhnout toho, aby na přídavek na dítě dosáhlo nově 20 % všech dětí, to znamená každé páté dítě v České republice, protože - ještě jednou - je to nejefektivnější každoměsíční, to je skutečně důležité zmínit, podpora rodin s dětmi. (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Omlouvám se, paní ministryně, požádám Sněmovnu znovu o klid. Vážené kolegyně a kolegové, slovo bylo uděleno paní ministryni práce a sociálních věcí. Pokud diskutujete něco jiného, než je tisk 1116, tak prosím v předsálí. Ještě chviličku, jestli kolegové - děkuji. Paní ministryně, pokračujte.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Tím třetím důvodem pro novelu tohoto zákona je zrušení superhrubé mzdy, a to je i ten hlavní důvod kromě krize, a to, že se z přídavku na dítě stala chudinská dávka, proč usiluji o to, aby novela byla účinná od 1. dubna, protože zrušení superhrubé mzdy bez paralelního zvýšení koeficientu přídavku nemá žádný pozitivní příjmový efekt na část pracujících rodin s dětmi. Některým pracujícím rodinám s dětmi se dokonce celkový příjem sníží. Pokud nepřistoupíme k rozšíření okruhu rodin u přídavku na dítě k 1. 4., k 1. dubnu, tak každá desátá rodina, která se snaží a pracuje, to znamená, že alespoň jeden rodič má příjmy ze závislé činnosti, přijde o přídavek na dítě. Celkem se bude jednat o 12 000 dětí. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP