(11.00 hodin)
(pokračuje Maláčová)
Pokud se účinnost posune až na 1. 7. 2021, což by odpovídalo tomu zavetování § 90, který zde navrhuji, tak 12 000 dětí vypadne - a jedná se o děti pracujících rodičů s dětmi - vypadne z přídavku na dítě pro období duben až červen. Myslím si, že by to bylo fatální v době, kdy čelíme bezpříkladné pandemii a koronakrizi.
Pokud se úprava schválí, budou moci žádat o přídavek na dítě znovu tyto rodiny až v létě. Pokud se koeficient nezvýší, vypadnou z nároku trvale. Při současné průměrné výši přídavku na dítě, což je 790 korun na dítě měsíčně, a průměrném počtu dětí v rodinách s přídavkem na dítě, což je 1,98, tak to v průměru bude znamenat ztrátu přídavku na dítě ve výši 1 564 korun.
Asi si dokážeme představit - a já ještě jednou ocituji ty částky, do kterých mají rodiny s dětmi na přídavek na dítě nárok - že se jedná o fatální ztrátu příjmu. Ještě jednou opakuji, nyní má samoživitelka s pětiletým dítětem nárok na přídavek na dítě, pokud její příjem nepřesáhne 14 900 korun. Podle našeho návrhu to bude 18 700. U dvou dospělých s pětiletým dítětem má nyní nárok rodina s příjmem do 23 500, podle našeho návrhu by to bylo 29 600 korun.
K zajištění pozitivních dopadů zrušení superhrubé mzdy i na pracující rodiny s nízkými příjmy je tedy - a prosím, opakuji to ještě jednou - bezpodmínečně nutná úprava s účinností od 1. dubna, protože příjem se testuje za období leden až březen, ale již při uplatnění zvýšeného koeficientu na 3,4násobek životního minima rodiny.
Ještě jednou bych zopakovala, jestli to bylo skutečně zamýšleno a jestli chceme skutečně způsobit to, když prošlo zrušení superhrubé mzdy a neprojde v navrhovaném § 90 rozšíření koeficientu, jestli skutečně chceme podpořit 12 000 dětí, které jsou z pracujících rodin, jestli je takto chceme finančně poškodit. Myslím si, že je to obrovská nespravedlnost, kdy lidé tvrdě pracují, snaží se v této velmi složité době, přesto jsou chudí a nedosáhnou na pomoc od státu. Důsledky takovýchto jevů pak všichni známe. Lidé jsou frustrovaní, nemají důvěru ve stát a odmítají vůbec fungování sociálního státu jako takového.
Takže pokud to myslíme s podporou pracujících rodin s dětmi vážně, teď je příležitost to dokázat. Myslím si, že debaty o systémových změnách přídavku na dítě můžeme odložit na neakutní dobu, na dobu po pandemii, a teď je tak, jak nám to doporučuje vládní NERV, příležitost podpořit co nejrychleji ty nejzranitelnější.
Co se týče nákladů pro státní rozpočet, tento návrh bude stát státní pokladnu ročně dodatečných 3,6 miliardy korun. Když to srovnám například s tím, co nás stála sleva na dani za naftu, tak ty dopady byly 5 miliard korun. Za těch dodatečných 3,6 miliardy korun podpoříme celkově půl milionu dětí a pomůžeme těm nejzranitelnějším.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím vás o podporu tohoto návrhu, který - ještě jednou to zdůrazním - zajistí podporu celkově půl milionu dětí. Přídavek na dítě se od roku 2008 nevalorizoval, proto k tomu přistupujeme v této kritické době, a celkově si dalších 250 000 dětí a jejich rodin oproti současnému stavu finančně polepší. Velmi děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za úvodní slovo paní ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové. Nyní požádám zpravodajku pro prvé čtení, paní poslankyni Janu Pastuchovou o zpravodajskou zprávu. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Jana Pastuchová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si myslím, že ke sněmovnímu tisku se paní ministryně ze svého pohledu navrhovatele vyjádřila. Já jako zpravodajka nebudu opakovat, co paní ministryně řekla, a jako poslankyně se k tomuto sněmovnímu tisku přihlásím v obecné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce a eviduji přihlášku do rozpravy. Nyní ještě před zahájením rozpravy s přednostním právem pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak jako skoro vždy, když je to paní ministryně, tak je to gejzír nej, nej, nej. Gejzír silných slov, ale pak zapomíná na to podstatné, a to je na obsah toho návrhu zákona. Kdyby si paní ministryně vzpomněla, když tady obhajovala návrh zákona kurzarbeitu v legislativní nouzi, tak volila stejně silná slova, stejně silný apel, a výsledek známe. Po mnoha měsících dodnes jsme ten zákon ještě neschválili.
Tak nejdřív formálně jménem tří poslaneckých klubů - ODS, KDU-ČSL a TOP 09 - vetuji projednávání tohoto návrhu zákona podle § 90. Důvod je jednoduchý. Režim, který zvolila paní ministryně, neumožňuje podat pozměňovací návrhy. Za naši koalici chci říct - kdyby mě paní ministryně poslouchala - (Odmlčuje se, protože ministryně Maláčová neposlouchá.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pokračujte.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem čekal, až mě bude poslouchat paní ministryně, když mluvím k ní. My nemáme problém s valorizací, to znamená s tím, že od roku 2008 valorizovány nebyly. Je trošku s podivem, že si paní ministryně na to vzpomněla po sedmi letech vlády sociální demokracie. Jako argument devadesátky říká, že máme pandemii - tak ta trvá už deset měsíců. To taky není úplně krátká doba k tomu, abychom byli v devadesátce.
Ale hlavně, když mluvila o příjmech pracujících rodin, já s ní naprosto souhlasím. Pamatujete si ještě ten silný odpor sociálních demokratů proti snížení daní těm, kteří pracují? Protože těm jsme snížili daně, a teď v příštích deseti dnech, to poprvé ti, kteří pracují, pocítí na svých výplatních páskách. Tady jsem neslyšel - my jsme argumentovali tím, že ty peníze necháme rodinám, aby jim zbylo víc v této těžké době. Ale co říkali sociální demokraté, jak hlasovali?
A spočtěte si, co je výhodnější. Jestli to, co navrhuje paní ministryně, nebo to, co Sněmovna schválila pro rodiny, kde rodiče pracují. Samozřejmě že je výhodnější snížení daní. Takže mohla jste vy, paní ministryně, přesvědčovat své kolegy, že mohou hlasovat ve Sněmovně a pro ty pracující rodiny udělat něco pozitivního, hlasovat s námi pro snížení daní, ale to jste byli proti. Protože byste nemohli vymýšlet další a další dotační tituly. Nejdřív vezmu, pak včas vrátím a ještě se tvářím jako ten, kdo koná dobro. To je váš přístup. Je to legitimní levicový přístup, ale já s tím prostě nesouhlasím.
Chci, aby nezapadlo, že jsme pro valorizaci, jsme proti širokému rozšíření okruhu příjemců. A protože v režimu devadesát nejsme schopni načíst konkrétní pozměňovací návrhy, tak nám paní ministryně vlastně neumožnila nic jiného než to veto dát. Přicházíte pozdě, paní ministryně. Dneska je 27. ledna, zahajujeme legislativní proces v Poslanecké sněmovně a vy tady dramatickým hlasem říkáte, že to musí platit od 1. dubna.
Ale vy jste to zavinila, že je to tak pozdě. Kdyby ten zákon přišel v září nebo říjnu - a to už jsme měli za sebou půl roku pandemie - tak už dneska byl v Senátu nebo by byl schválen. Možná ne v té verzi, kterou vy podporujete, ale určitě by byla schválena ta valorizace. Zatím jsem nezaznamenal z žádného politického klubu, který by protestoval proti valorizaci o 26 %. Na tom je politická shoda.
Na druhém hlavním bodu politická shoda není. Říkám, vy jste tu šanci promrhali v okamžiku, kdy jsme hlasovali o snížení daní, a teď přicházíte s malým dílčím opatřením a dramaticky nám tady tvrdíte, že to je to pravé pro rodiny. Nižší daně, pokud budeme mluvit o těch, kteří pracují, těm rodinám pomohou mnohem více než to, co vy navrhujete.
A pak jenom, abych se nepřel o ten detail. Ale paní ministryně říká, že pokud někdo pracuje - jestli si dobře pamatuji - tak říká, aby měl nárok na dětské přídavky, tak nesmí ten příjem převýšit 14 900, jste říkala, paní ministryně. Pamatuji si to dobře, před pár minutami? Dva dospělí a jedno dítě. Jaká je minimální mzda od 1. ledna, paní ministryně? Čistého. (Dohadují se.) Ne, to jste neříkala, ale to nevadí. Nicméně trvám na tom, že snížení daní byl mnohem lepší krok. Uváděli jsme mnozí z nás konkrétní případy, když je příjem 20 000, 25 000, když je to medián kolem 30 000, že průměrná mzda je zhruba 35 000, je to mnohem lepší.
Takže nezlobte se na mě, přicházíte pozdě. Když necháte Sněmovně i Senátu na tak závažnou změnu do kupy dva měsíce a čtyři dny, čí je to chyba? Co jste dělala v září, co jste dělala v říjnu, co jste dělala v listopadu? ***
