Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

51.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1116/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Prvé čtení je navrženo podle § 19 odst. 2. Děkuji ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové i zpravodajce Janě Pastuchové, že už zaujaly místa u stolku zpravodajů, a znovu upozorňuji, že vláda navrhuje, abychom projednali tento návrh ve zkráceném jednání, a konstatuji, že do této chvíle nemám blokaci ani od dvou klubů, ani od 40 poslanců, budeme tak postupovat s tím, že nyní požádám paní ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou o úvodní slovo. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v režimu § 90 jednacího řádu Sněmovny jsme vám předložili vládní návrh na valorizaci částek přídavku na dítě a také na rozšíření okruhu pro rodiny s nárokem na přídavek. Konkrétně tedy po dlouhých dvanácti letech valorizaci částek o 26 %, a co se týká rozšíření okruhu, na 3,4násobku životního minima.

Pokud to mám převést do řeči konkrétní příjmové situace rodin s dětmi, tak dnes například, a přijde mi to velmi zásadní, dnes například samoživitelka s pětiletým dítětem dosáhne na přídavek, pokud má příjem nižší - nižší než 14 900 Kč. Samoživitelka s pětiletým dítětem! My navrhujeme, aby se limit zvýšil na 18 700 čistého. U dvou dospělých s pětiletým dítětem dnes má rodina, to znamená dva dospělí, pětileté dítě, nárok na přídavek, pokud mají příjem do 23 500 Kč, a dle našeho návrhu by to bylo nově 29 600. Asi se shodneme, že ty částky jsou obecně velmi nízké a demotivační pro pracující rodiny s dětmi. Skutečně velmi nízké a demotivační pro pracující rodiny s dětmi.

K tomuto návrhu zákona existují tři hlavní důvody, proč je nutné k úpravě přistoupit, a to - to bych chtěla zdůraznit - od 1. dubna tohoto roku. To můžeme docílit jen v případě, že vyslovíte s návrhem souhlas již v prvním čtení.

Ten první důvod je pandemie. Koronakrize dopadla nejvíce na rodiny s dětmi, na tom se shodneme. Bavíme se tady již o tom deset měsíců - deset měsíců, a skutečně jsou to rodiny s dětmi, pracující rodiny s dětmi, které přišly kvůli pandemii o práci nebo přišly o příjmy, protože například musí zůstat na ošetřovném. Jedná se i - vlastně to navýšení a valorizace přídavku na dítě - o jedno ze základních doporučení Národní ekonomické rady vlády, která nám doporučuje dlouhodobě minimalizovat dopady koronakrize a navýšit právě přídavek na dítě. To znamená je to na základě doporučení odborníků, zejména ekonomů, a připomínám, že to byla i jedna z prvních věcí, kterou udělalo Německo v rámci reakce na koronakrizi nebo koronapandemii. Kromě nejrychlejší a přímé finanční podpory rodinám s nízkými příjmy se totiž jedná i o velmi efektivní podporu ekonomiky. Asi nemusím zmiňovat, že u nízkopříjmových rodin je to vlastně nejlepší cesta, jak dostat tyto peníze do oběhu, protože okamžitě jdou opět do spotřeby. Každý, kdo má malé děti, tak ví, jaká ta situace je, co děti všechno stojí, a to i v době, kdy jsou školy zavřené, myslím si, že o to více je to potřeba.

Připomínám také, že když jsem v srpnu navrhovala rouškovné, to znamená jednorázový příspěvek pro seniory, nebo nejenom starobní důchodce, ale také invalidní důchodce či pozůstalostní důchodce, tak všichni argumentovali tím, že musíme podpořit rodiny s dětmi. To teď děláme a je nejlepší příležitost pro to ukázat, že to myslíme s podporou těch nejzranitelnějších vážně.

Druhým důvodem, proč přistupujeme k této novele zákona, je to, že za posledních deset let tím, jak rostly mzdy, nám vypadlo z přídavku na dítě 300 000 dětí, jedná se zejména o pracující rodiny s dětmi. To znamená, děti, jejichž rodiče pracují, i když mají nízký příjem, i když jsou chudí, tak bohužel za posledních deset let z přídavku na dítě vypadli, a i když se snaží, dělají všechno správně, tak na podporu státu nedosáhnou. Ještě jednou opakuji, 300 000 dětí, a v podstatě tento efekt způsobil, že z přídavku na dítě se stala chudinská dávka. Já si myslím, že to je extrémně nespravedlivé a že rodiny s dětmi, které - ještě jednou zdůrazňuji - dělají všechno správně, pracují, pečují o své blízké, tak na přídavek na dítě nedosáhnou. Znamená to v praxi, že na přídavek v tuto chvíli, což byla dříve velmi stabilní podpora rodin s dětmi, dosáhne pouze jedno dítě z deseti v České republice. Je to strašně málo a my se vlastně tímto opatřením dostáváme zpět na rok 2014, kdy chceme dosáhnout toho, aby na přídavek na dítě dosáhlo nově 20 % všech dětí, to znamená každé páté dítě v České republice, protože - ještě jednou - je to nejefektivnější každoměsíční, to je skutečně důležité zmínit, podpora rodin s dětmi. (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Omlouvám se, paní ministryně, požádám Sněmovnu znovu o klid. Vážené kolegyně a kolegové, slovo bylo uděleno paní ministryni práce a sociálních věcí. Pokud diskutujete něco jiného, než je tisk 1116, tak prosím v předsálí. Ještě chviličku, jestli kolegové - děkuji. Paní ministryně, pokračujte.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Tím třetím důvodem pro novelu tohoto zákona je zrušení superhrubé mzdy, a to je i ten hlavní důvod kromě krize, a to, že se z přídavku na dítě stala chudinská dávka, proč usiluji o to, aby novela byla účinná od 1. dubna, protože zrušení superhrubé mzdy bez paralelního zvýšení koeficientu přídavku nemá žádný pozitivní příjmový efekt na část pracujících rodin s dětmi. Některým pracujícím rodinám s dětmi se dokonce celkový příjem sníží. Pokud nepřistoupíme k rozšíření okruhu rodin u přídavku na dítě k 1. 4., k 1. dubnu, tak každá desátá rodina, která se snaží a pracuje, to znamená, že alespoň jeden rodič má příjmy ze závislé činnosti, přijde o přídavek na dítě. Celkem se bude jednat o 12 000 dětí.

Pokud se účinnost posune až na 1. 7. 2021, což by odpovídalo tomu zavetování § 90, který zde navrhuji, tak 12 000 dětí vypadne - a jedná se o děti pracujících rodičů s dětmi - vypadne z přídavku na dítě pro období duben až červen. Myslím si, že by to bylo fatální v době, kdy čelíme bezpříkladné pandemii a koronakrizi.

Pokud se úprava schválí, budou moci žádat o přídavek na dítě znovu tyto rodiny až v létě. Pokud se koeficient nezvýší, vypadnou z nároku trvale. Při současné průměrné výši přídavku na dítě, což je 790 korun na dítě měsíčně, a průměrném počtu dětí v rodinách s přídavkem na dítě, což je 1,98, tak to v průměru bude znamenat ztrátu přídavku na dítě ve výši 1 564 korun.

Asi si dokážeme představit - a já ještě jednou ocituji ty částky, do kterých mají rodiny s dětmi na přídavek na dítě nárok - že se jedná o fatální ztrátu příjmu. Ještě jednou opakuji, nyní má samoživitelka s pětiletým dítětem nárok na přídavek na dítě, pokud její příjem nepřesáhne 14 900 korun. Podle našeho návrhu to bude 18 700. U dvou dospělých s pětiletým dítětem má nyní nárok rodina s příjmem do 23 500, podle našeho návrhu by to bylo 29 600 korun.

K zajištění pozitivních dopadů zrušení superhrubé mzdy i na pracující rodiny s nízkými příjmy je tedy - a prosím, opakuji to ještě jednou - bezpodmínečně nutná úprava s účinností od 1. dubna, protože příjem se testuje za období leden až březen, ale již při uplatnění zvýšeného koeficientu na 3,4násobek životního minima rodiny.

Ještě jednou bych zopakovala, jestli to bylo skutečně zamýšleno a jestli chceme skutečně způsobit to, když prošlo zrušení superhrubé mzdy a neprojde v navrhovaném § 90 rozšíření koeficientu, jestli skutečně chceme podpořit 12 000 dětí, které jsou z pracujících rodin, jestli je takto chceme finančně poškodit. Myslím si, že je to obrovská nespravedlnost, kdy lidé tvrdě pracují, snaží se v této velmi složité době, přesto jsou chudí a nedosáhnou na pomoc od státu. Důsledky takovýchto jevů pak všichni známe. Lidé jsou frustrovaní, nemají důvěru ve stát a odmítají vůbec fungování sociálního státu jako takového.

Takže pokud to myslíme s podporou pracujících rodin s dětmi vážně, teď je příležitost to dokázat. Myslím si, že debaty o systémových změnách přídavku na dítě můžeme odložit na neakutní dobu, na dobu po pandemii, a teď je tak, jak nám to doporučuje vládní NERV, příležitost podpořit co nejrychleji ty nejzranitelnější.

Co se týče nákladů pro státní rozpočet, tento návrh bude stát státní pokladnu ročně dodatečných 3,6 miliardy korun. Když to srovnám například s tím, co nás stála sleva na dani za naftu, tak ty dopady byly 5 miliard korun. Za těch dodatečných 3,6 miliardy korun podpoříme celkově půl milionu dětí a pomůžeme těm nejzranitelnějším.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím vás o podporu tohoto návrhu, který - ještě jednou to zdůrazním - zajistí podporu celkově půl milionu dětí. Přídavek na dítě se od roku 2008 nevalorizoval, proto k tomu přistupujeme v této kritické době, a celkově si dalších 250 000 dětí a jejich rodin oproti současnému stavu finančně polepší. Velmi děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za úvodní slovo paní ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové. Nyní požádám zpravodajku pro prvé čtení, paní poslankyni Janu Pastuchovou o zpravodajskou zprávu. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si myslím, že ke sněmovnímu tisku se paní ministryně ze svého pohledu navrhovatele vyjádřila. Já jako zpravodajka nebudu opakovat, co paní ministryně řekla, a jako poslankyně se k tomuto sněmovnímu tisku přihlásím v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce a eviduji přihlášku do rozpravy. Nyní ještě před zahájením rozpravy s přednostním právem pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak jako skoro vždy, když je to paní ministryně, tak je to gejzír nej, nej, nej. Gejzír silných slov, ale pak zapomíná na to podstatné, a to je na obsah toho návrhu zákona. Kdyby si paní ministryně vzpomněla, když tady obhajovala návrh zákona kurzarbeitu v legislativní nouzi, tak volila stejně silná slova, stejně silný apel, a výsledek známe. Po mnoha měsících dodnes jsme ten zákon ještě neschválili.

Tak nejdřív formálně jménem tří poslaneckých klubů - ODS, KDU-ČSL a TOP 09 - vetuji projednávání tohoto návrhu zákona podle § 90. Důvod je jednoduchý. Režim, který zvolila paní ministryně, neumožňuje podat pozměňovací návrhy. Za naši koalici chci říct - kdyby mě paní ministryně poslouchala - (Odmlčuje se, protože ministryně Maláčová neposlouchá.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pokračujte.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem čekal, až mě bude poslouchat paní ministryně, když mluvím k ní. My nemáme problém s valorizací, to znamená s tím, že od roku 2008 valorizovány nebyly. Je trošku s podivem, že si paní ministryně na to vzpomněla po sedmi letech vlády sociální demokracie. Jako argument devadesátky říká, že máme pandemii - tak ta trvá už deset měsíců. To taky není úplně krátká doba k tomu, abychom byli v devadesátce.

Ale hlavně, když mluvila o příjmech pracujících rodin, já s ní naprosto souhlasím. Pamatujete si ještě ten silný odpor sociálních demokratů proti snížení daní těm, kteří pracují? Protože těm jsme snížili daně, a teď v příštích deseti dnech, to poprvé ti, kteří pracují, pocítí na svých výplatních páskách. Tady jsem neslyšel - my jsme argumentovali tím, že ty peníze necháme rodinám, aby jim zbylo víc v této těžké době. Ale co říkali sociální demokraté, jak hlasovali?

A spočtěte si, co je výhodnější. Jestli to, co navrhuje paní ministryně, nebo to, co Sněmovna schválila pro rodiny, kde rodiče pracují. Samozřejmě že je výhodnější snížení daní. Takže mohla jste vy, paní ministryně, přesvědčovat své kolegy, že mohou hlasovat ve Sněmovně a pro ty pracující rodiny udělat něco pozitivního, hlasovat s námi pro snížení daní, ale to jste byli proti. Protože byste nemohli vymýšlet další a další dotační tituly. Nejdřív vezmu, pak včas vrátím a ještě se tvářím jako ten, kdo koná dobro. To je váš přístup. Je to legitimní levicový přístup, ale já s tím prostě nesouhlasím.

Chci, aby nezapadlo, že jsme pro valorizaci, jsme proti širokému rozšíření okruhu příjemců. A protože v režimu devadesát nejsme schopni načíst konkrétní pozměňovací návrhy, tak nám paní ministryně vlastně neumožnila nic jiného než to veto dát. Přicházíte pozdě, paní ministryně. Dneska je 27. ledna, zahajujeme legislativní proces v Poslanecké sněmovně a vy tady dramatickým hlasem říkáte, že to musí platit od 1. dubna.

Ale vy jste to zavinila, že je to tak pozdě. Kdyby ten zákon přišel v září nebo říjnu - a to už jsme měli za sebou půl roku pandemie - tak už dneska byl v Senátu nebo by byl schválen. Možná ne v té verzi, kterou vy podporujete, ale určitě by byla schválena ta valorizace. Zatím jsem nezaznamenal z žádného politického klubu, který by protestoval proti valorizaci o 26 %. Na tom je politická shoda.

Na druhém hlavním bodu politická shoda není. Říkám, vy jste tu šanci promrhali v okamžiku, kdy jsme hlasovali o snížení daní, a teď přicházíte s malým dílčím opatřením a dramaticky nám tady tvrdíte, že to je to pravé pro rodiny. Nižší daně, pokud budeme mluvit o těch, kteří pracují, těm rodinám pomohou mnohem více než to, co vy navrhujete.

A pak jenom, abych se nepřel o ten detail. Ale paní ministryně říká, že pokud někdo pracuje - jestli si dobře pamatuji - tak říká, aby měl nárok na dětské přídavky, tak nesmí ten příjem převýšit 14 900, jste říkala, paní ministryně. Pamatuji si to dobře, před pár minutami? Dva dospělí a jedno dítě. Jaká je minimální mzda od 1. ledna, paní ministryně? Čistého. (Dohadují se.) Ne, to jste neříkala, ale to nevadí. Nicméně trvám na tom, že snížení daní byl mnohem lepší krok. Uváděli jsme mnozí z nás konkrétní případy, když je příjem 20 000, 25 000, když je to medián kolem 30 000, že průměrná mzda je zhruba 35 000, je to mnohem lepší.

Takže nezlobte se na mě, přicházíte pozdě. Když necháte Sněmovně i Senátu na tak závažnou změnu do kupy dva měsíce a čtyři dny, čí je to chyba? Co jste dělala v září, co jste dělala v říjnu, co jste dělala v listopadu?

Kdyby ten návrh tady byl včas, mohl se projednat a mohli jsme případně přijmout nějaké pozměňující návrhy. Vy jste nám tu šanci chtěla vzít, my tu šanci dáváme nám všem, abychom se nad tím ještě zamysleli, abychom případně spolu připravili některé smysluplné pozměňující návrhy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji předsedovi klubu ODS Zbyňku Stanjurovi. Protože padlo veto, tentokrát tří poslaneckých klubů nebo 50 poslanců, nebudeme pokračovat podle § 90 odst. 2, ale podle § 90 odst. 7, to znamená, že budeme pokračovat ve všech třech čteních.

Otevírám rozpravu a tak, jak avizovala zpravodajka, hlásila se s přednostním právem do rozpravy, takže jí udělím slovo, paní poslankyni Janě Pastuchové. Tentokrát ne jako zpravodajce, ale jako vystupující v rozpravě. Připraví se kolegyně Valachová. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. I když jsem poslankyní vládní koalice, jsem za veto ráda, protože si myslím, že tato novela o státní sociální podpoře by měla mít šanci na to, abychom ji v klidu projednali a řekli si všechny argumenty pro a proti na výboru pro sociální politiku.

Jak řekla paní ministryně, tato novela navrhuje valorizaci o 26 %. Jak řekl pan předseda, vaším prostřednictvím, pan Zbyněk Stanjura, myslím si, že s tímto nemá tady z nás nikdo, ale nikdo žádný problém. Problém je tady s tím zvýšením koeficientu, který je vlastně nyní 2,7násobkem životního minima, a návrh, který nám přišel, tento násobek zvyšuje na 3,4násobek životního minima.

Jak říkám, nemáme problém s valorizací. Chtěla bych říct, že není pravdou, že by se od roku 2008 částky přídavků na děti nezvyšovaly. V roce 2018 došlo ke zvýšení přídavků na děti pro ekonomicky aktivní rodiče, a to o 300 korun. A ze statistických údajů vyplynulo, že zhruba 95 % příjemců má nárok na zvýšenou dávku díky své ekonomické aktivitě, a tedy pouze 5 % příjemců je částka v původní výši od roku 2008.

Vím také, že se zvýšením koeficientu, kterým se násobí částka životního minima, 3,4násobek, nesouhlasí Ministerstvo financí, a to ve spojení s očekávaným rozšířením příjemců v souvislosti se současnou krizí, kdy by - nebo asi, když to schválíme - došlo k enormnímu nárůstu počtu příjemců, a to hlavně z důvodu toho, že došlo ke zrušení takzvané superhrubé mzdy a zavedení sazby 15 % ze mzdy finanční, tedy peníze zůstanou přímo v peněženkách rodičů. A další věc, že došlo ke zvýšení základní slevy na poplatníka, která byla 27 840, na 30 840 v roce 2022.

Jak říkám, já samozřejmě souhlasím s navýšením 26 %, ale jsem ráda, když navýšení koeficientu z 2,7 na nyní navrhovaných 3,4 a všechno budeme moct probrat na našem výboru pro sociální politiku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Pastuchové za její vystoupení. Nyní paní poslankyně Kateřina Valachová v rozpravě, připraví se Hana Aulická Jírovcová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji, pane předsedající. Kolegové, kolegyně, vážená vládo, dovolte mi, abych se i já vyjádřila k předkládanému návrhu zákona. Budu reagovat, vaším prostřednictvím, pane předsedající, zejména na slova, která tady zazněla ze strany pana poslance Stanjury. A budu pozitivní, takže budu říkat, co opravdu v tom zákoně je a co se s ním sleduje. Sleduje se s ním jednoduchá věc: přímá podpora - pomoc rodinám s dětmi, přímá podpora - pomoc dětem, přímá pomoc dětem. Jakou souvislost s tím má to, kolik si vydělávají rodiče vaším prostřednictvím, pane předsedající, a jestli jim zůstane po snížení daní více nebo méně v peněženkách, moc nevím, co tím chtěl tady předřečník říci, protože samozřejmě tuto možnost využijí všichni zaměstnanci a zaměstnankyně bez ohledu na to, jakou mzdu, plat pobírají nebo kolik mají dětí, jak mají širokou rodinu, co s tím vším je zejména v tuto těžkou dobu spojeno.

Chtěla bych jenom poznamenat, když toto téma bylo otevřeno, že už dnes se bohužel naplňuje moje proroctví. Já nejsem ráda, že řada zaměstnanců neuvidí v peněženkách nic navíc, protože zároveň jim bude mzda krácena, nebo dokonce budou odkázáni na to, že ač jim bylo slíbeno přidání, tak že se mají uspokojit z tohoto snížení daní, a bude to mít fatální dopady na soudržnost a vůbec na životní úroveň tady v České republice.

Ale zpátky k zákonu. Tak, jak ho projednáváme, jde o přímou pomoc dětem. A ten návrh, jak byl předložen, se vrací k tomu, jak přímá pomoc dětem a rodinám, zejména tedy střední třídě, dlouhodobě v České republice vypadala. Tato přímá podpora dětem se rozbila na padrť v době, kdy vládla Občanská demokratická strana a TOP 09, takže se nedivím, že se to kolegům nelíbí. Nicméně je pravdou, že od těch dob, od poslední hospodářské krize, nemáme přímou podporu dětem ze strany státu bez ohledu na peněženky rodičů ve smyslu prorodinné propopulační politiky. Divím se, že už v tomto smyslu nemáme stejný názor a nemluvíme jako Sněmovna jedním hlasem, protože jsem se domnívala, že přímá podpora dětí, přímá podpora rodiny, přímá prorodinná politika, zejména v době hospodářské krize, je něco, na čem se shodujeme. A o tom je tento návrh zákona.

Proto bych vás chtěla, kolegové a kolegyně, vyzvat, aby pokud nebude tento zákon hlasován v prvním čtení, protože ho bohužel některé poslanecké kluby zavetovaly, takže děti nebudou mít rychlou a přímou pomoc tak, jak jsme si přáli, abyste alespoň jako poslanci a poslankyně umožnili zkrácení lhůt mezi jednotlivými čteními tak, aby ta přímá pomoc dětem bez ohledu na to, co jsem zmínila, to znamená na to, abychom neustále drželi to, že vždy odkážeme děti na bohatost peněženky rodičů, tak aby opravdu fungovala.

Tím odpovídám na druhou otázku, co někteří předřečníci popírali, a to je tedy to, že je tady nějaký nesouhlas s tím, aby se nejenom valorizovalo, tady vidím, že je souhlas napříč politickým spektrem, a za to děkuji, ale aby se rozšířil okruh dětí, které tuto přímou pomoc budou moci získat. Tady avizuji, že se budu snažit podpořit v debatách jak na výborech, tak na plénu tyto kolegy a kolegyně, aby se přímá pomoc dětem týkala co nejširšího okruhu dětí a abychom se vrátili do dob před první hospodářskou krizí, kdy existovala přímá pomoc rodinám s dětmi, přímá pomoc dětem, a kdy ta bohatost, ta tlustost peněženky rodičů nebo nazírání na děti a na jejich práva skrze rodiče nebylo a drželi jsme se toho, že nám jde o práva dětí a jejich přímou podporu, o jejich důstojnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kateřině Valachové. Nyní paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová, připraví se kolega Aleš Juchelka. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím za poslanecký klub KSČM také vyjádřit své stanovisko.

Musím říci, že mi trošku pomohli mí předřečníci, a to napříč politickým spektrem, protože víceméně za nás je opravdu shoda na tom, že valorizace o těch zmíněných 26 % je namístě, protože dlouhodobě se opravdu nezvyšovalo.

Možná je opravdu na diskuzi, proč vlastně Ministerstvo práce, potažmo vláda, s tím přichází až nyní, ale co jsme debatovali mezi našimi odborníky a na klubu, tak je to právě samotné rozšíření žadatelů, nebo na koho by se to vztahovalo, z násobku 2,7 životního minima na 3,4. Musím říci, že ač se to třeba zdá podivné, vnímáme celou tu situaci, a ač je tou změnou právě zrušení superhrubé mzdy, tak si musíme otevřeně říci, že změna, která dneska... nebo která už je platná a kterou jsme projednávali, myslím, rok zpátky nebo rok a půl, kdy jsme řešili, že přídavek na dítě bude vyšší pro pracující rodiče a navyšování pro ostatní se dít nebude, každopádně jak jsem mluvila se zástupci úřadů práce, tak otevřeně říkám, že se to týká 99 % klientů na úřadech práce, i s tou podmínkou, že to bude pro pracující rodiče, protože jsou tam samozřejmě dané další podmínky a ta kritéria, která většinou klienti při úřadech práce splňují.

To znamená, myslím, že ten efekt, který tady slibovala paní ministryně, je vlastně tak trošku - nebo ten 100% efekt, že to chceme pro ty pracující - už není úplně takový, jak my jsme si představovali. A proto i za nás opravdu vnímáme a spíš si říkáme, že by bylo účinnější zvýšení slevy na dani. Tak, jak jsme se bavili možná i my, využijeme vetování v § 90 při tomto projednávání a i my bychom podali pozměňovací návrh k tomuto návrhu, protože ano, paní ministryně tady řekla různé příklady, ale pokud za KSČM chceme pomoct právě těm nízkopříjmovým, ale pracujícím rodinám, tak si myslím, že je nejlepší právě cesta sleva na dani, protože to už se bavíme opravdu o těch pracujících.

Já bych se třeba nebála - a je to takové moje osobní přání, i když nevím, jestli by to jednou vyšlo, teď už na to ani asi není moc času, kdyby se podařilo třeba udělat výjimku na úlevu na dni pro děti, které sportují. To znamená, aby si mohli rodiče odečíst nějakou čásku, můžeme začínat třeba na třech, na pěti tisících, a to si myslím, že pro ty rodiny by to byla velká úleva a velká pomoc. Já vím, že máme období covidu, teď se vlastně nic neděje, na druhou stranu všichni věříme, že to brzy skončí, a sport je pro děti opravdu důležitý. To si myslím, že by byla opravdu jedna z velkých pomocí, protože sporty, asi v jakékoliv podobě, jsou opravdu velmi finančně náročné.

Mám trošku pocit, že zapomínáme na takzvanou střední třídu, že opravdu tady máme rodiče, kteří to potřebují, ale my se bavíme a vnímáme tu situaci třeba u porodného. Za nás: proč děláme výjimky, proč jsou tak striktně zase dané ty násobky, protože mnohdy rodiny při porodném dělí od nároku dvě tři stovky nebo tisícovka. Oni to berou velmi nespravedlivě a za nás si myslím, že aspoň u prvního dítěte by to mělo být buď bez hranice, anebo by to mělo být rapidně rozšířené. Dlouhodobě je to ve společnosti bráno jako velká nespravedlivost a tato část, kterou dnes probíráme, musím říci, že je jenom takový drobek, který vlastně teď vnímáme nebo který budeme dál řešit.

A já bych možná dala ještě příklad, obědy do škol. Proč to říkám? Protože lidé, klienti, kteří ve velké míře řeší problémy s příjmy, jsou ve velké části závislí na pomoci státní sociální podpory nebo hmotné nouze, mají dnes možnost ze svých přídavků na děti financovat obědy svým dětem ve školách. Myslím si, že k tomu přistupuje tak možná jedno procento těchto lidí a ve větší míře se pomoc prostě nekoná, protože tito lidé o to nestojí. O důvodech teď asi mluvit nebudu, ale my tady máme -jsem za to šťastná - dva projekty financování obědů do škol, a já musím říct, že to, co funguje na Ministerstvu školství a jde to přes společnost WOMEN FOR WOMEN, tak jsem šťastná, že je máme, protože to funguje. A funguje to i s prací těch lidí, protože ti lidé musí plnit různá kritéria a my se ve velké míře dozvídáme právě i to, že pokud ti lidé dostávají takzvaně něco zadarmo, tak si toho prostě neváží, děti nechodí na obědy, neodhlašují atd.

To, co fungovalo při Ministerstvu práce a sociálních věcí, to se na mě nezlobte, to byla spíš ostuda, a když jsme mluvili s řediteli základních škol, třeba u nás v Mostě, tak díky projektům obědů do škol při Ministerstvu práce se báli potom jít do projektů, které dělá právě přes Ministerstvo školství WOMEN FOR WOMEN, a musím říci, že dnes ti ředitelé, když se jim to vysvětlilo a spolupráce začala, jsou velmi šťastní, že můžou využívat tohoto projektu. Takže to bylo jenom doplnění, co všechno vlastně přídavek na dítě dokáže a jak my se k tomu stavíme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Haně Aulické Jírovcové a nyní požádám kolegu Juchelku, aby vydržel, protože mám tady dvě rozhodnutí, a to nejdříve přednostní právo paní ministryně, ale ta také posečká, protože její stranická kolegyně Kateřina Valachová se přihlásila s faktickou poznámkou. Takže nyní poznámka paní poslankyně Kateřiny Valachové, které měřím čas, a potom paní ministryně s přednostním právem.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji, pane předsedající. Kolegové, kolegyně, skutečně faktická poznámka. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, já chci poděkovat Hance Aulické za to, že se jí líbí bezplatné obědy pro děti, jak fungují pod Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Zavedla jsem to já, takže jsem ráda, že to takto pochválila, a mohu ubezpečit, že s paní ministryní práce a sociálních věcí jsme ve shodě v tom smyslu, jak má systém bezplatných školních obědů vypadat do budoucna. A také bych chtěla upozornit, že jsme tady jako poslanci před několika měsíci schválili změnu školského zákona, která systém, tedy bez už evropských peněz, do budoucna umožní, a chtěla bych vaším prostřednictvím, pane předsedající, ještě k paní poslankyní Aulické doplnit, že proběhlo několik jednání, a já děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí, že bezplatné obědy ve školách podporuje, také usiluje o systémové řešení do budoucna a že programy MPSV a MŠMT tak, jak si podávaly ruce a fungovaly jako puzzle pro ochranu dětí, tak budou do budoucna pokračovat a budou pokračovat v rámci jednotného systému. Děkuji, paní ministryně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji za dodržení času k faktické poznámce, nyní s přednostním právem paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a stále je připravený kolega Aleš Juchelka. Máte slovo, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Já mám také dvě poznámky. Obědy do škol, tady ten stav, který popisovala paní poslankyně Aulická Jírovcová, byl pravdivý před dvěma lety. Několik týdnů poté, co jsem nastoupila do funkce ministryně práce a sociálních věcí, jsem celý systém zásadně změnila a výsledkem bylo, že se do projektu obědů do škol na Ministerstvu práce a sociálních věcí zapojily všechny kraje - všechny kraje, to byl ten zásadní rozdíl, že projekt obědů do škol je funkční, velmi oblíbený a pomáhá tam, kde má, to znamená dětem, které teplé jídlo nedostávaly, a myslím si, že to funguje velmi dobře a bude takto fungovat i do budoucna.

Ještě jedna poznámka: přídavek na dítě versus sleva na dani. Já si dokážu představit, a dokonce jsme tak uvažovali před několika týdny a měsíci, že bychom šli cestou slevy na dani, nicméně zásadní nevýhoda u slevy na dani je - víte jaká, paní poslankyně: pro pracující rodiny s dětmi, pokud máte nízký příjem, se sice u slevy na dítě - u slevy na dani - jde do bonusu, to je pravda, ale vyúčtování je jednou ročně. To znamená, že rodiny s dětmi nedostanou peníze každý měsíc jako u přídavku na dítě, ale dostaly by to za tento rok za rok a půl, což by asi nesplnilo poslání, že v krizi pomáháme na měsíční bázi rodinám, které to potřebují. Proto jsme šli cestou přídavků na dítě. To znamená není to tak, že bychom s tím nepočítali, ale podle mě jako krizové opatření nemá cenu vlastně měnit slevu na dítě, pokud chceme pomoci pracujícím rodinám s nízkými příjmy, protože by ty peníze fakticky dostaly v květnu roku 2022.

To už může být a pevně doufám, že to tak bude, po krizi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí. Nyní pan poslanec Aleš Juchelka a připraví se pan poslanec Jaroslav Foldyna. Máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji, pane předsedající. Moc děkuji za slova u předchozích řečníků. Taky děkuji paní ministryni za tento návrh zákona. Každopádně bych chtěl, aby se její pozornost zaměřila trošičku i na problematiku vícečetných rodin, které si myslím, že díky tomuto zákonu jsou poněkud diskriminovány, a to vysvětlím: z důvodu toho, že mají více dětí, třeba i na vysoké škole. Přídavek na dítě je dávkou státní sociální podpory na výživu a podporu dítěte a vlastně ani po valorizaci současného přídavku na dítě nedosáhne tuším ani poloviny životního minima u toho dítěte. Jedná se o dávku, která je podporující a obzvláště v této době, kdy je distanční výuka, kdy zažíváme to, že jsou děti doma s COVID-19, je to dávka, která je neoddiskutovatelným důležitým příjmem pro tyto rodiny.

Vícečetné rodiny se dostávají do problémů se započítáváním příjmů rodiny. Do příjmu rodiny se započítává nejen příjem ze zaměstnání, ale taky třeba rodičovský příspěvek. Dávka navíc nerozlišuje mezi příjmem rodiče a dítěte. Do dávky se tak započítává i vyplacené výživné na dítě, a to nejen u dítěte, jež toto výživné pobírá, ale i všech ostatních společně posuzovaných dětí. A tím vznikají třeba i konfliktní a třecí plochy u rodičů, kteří jsou rozvedeni. Do příjmu se započítávají jak příjmy například z brigád dítěte, tak i příjmy z praxí konaných ve školách. U vícečlenné rodiny je více pravděpodobné, že se v ní vyskytují děti s různým věkem, třeba na více stupních vzdělávání, a zvyšovaný koeficient tak umožňuje zabránit situacím, že rodina nemá nárok na přídavek na dítě, protože má třeba několik dětí na střední a vysoké škole, které se snaží si zlepšit svou životní situaci různými brigádami a tím zvedají příjem společné domácnosti.

Zákon tak předpokládá, že rodina hospodaří s celým svým příjmem všech svých členů, tedy i příjmem dětí z brigád a praxí. Pokud se tedy student snaží co nejlépe zvýšit nebo změnit svou životní situaci, finanční situaci tím, že si zajistí své finanční prostředky pro umožnění třeba svého studia a zlepšení své životní úrovně a zároveň úrovně své rodiny s více sourozenci, může tak připravit paradoxně své další sourozence o přídavek na dítě a vlastně jejich situaci zhoršit.

Já samozřejmě chci, aby přídavek na dítě i pro rodinu s více dětmi přestal být chudinskou dávkou, jak uvádí ministerstvo v důvodové zprávě. A pro mě to je, pokud byste se na to zaměřili, a já možná v tom duchu nachystám i pozměňovací návrh o narovnání podmínek mezi rodinami a podpoření společné solidarity, že je základem každého sociálního systému. Myslím si, že tímto pomůžeme zlepšit situaci těchto rodin nejenom pro tuto nelehkou dobu, ale i v následujícím období, a posílíme tak velmi značně prorodinnou politiku. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Juchelkovi. Nyní s faktickou poznámkou Hana Aulická Jírovcová a připraven je pan poslanec Jaroslav Foldyna. Paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si dovolím, vaším prostřednictvím, reagovat ještě na paní ministryni. Musím říci, že samozřejmě má pravdu a my vnímáme ten takzvaný problém slevy na dani, protože opravdu je to jednou za rok. Každopádně nevidíme vůbec žádný problém v tom, udělat to - a právě to je třeba návrh, který by souvisel s pozměňovacím návrhem legislativní změny - udělat to stejně jako slevu na poplatníka. To znamená, že by to tam bylo měsíčně. Samozřejmě je to o nějaké dohodě, nějaké komunikaci i s Ministerstvem financí, ale za nás si myslíme, že je to cesta, která by neměla být zásadním problémem, a šlo by to právě za těmi pracujícími. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní v rozpravě vystoupí Jaroslav Foldyna. Poslední přihlášený zatím v této chvíli do rozpravy. Máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem se chtěl víceméně zeptat, když tady mluvíme o podpoře pracujících a že by nešlo o takzvanou zápornou daň: my jsme tady mluvili o živnostnících, že živnostník na konci roku odevzdává své daňové přiznání. Nicméně podpora a navýšení pracujících, to znamená to lze vypočítat, pakliže oni mají nízký příjem, to lze vypočítat každý měsíc.

Já jsem se před dvaceti roky nastěhoval do městského bytu v centru města a po dvaceti letech bydlím v takové vyloučené lokalitě v centru města. Kolem mě žije tak 20 % lidí, kteří jsou závislí na dávkách. A dětí je tam tolik, že si myslíme, že začal nějaký porodní boom jak za Husáka. Oni ti lidé bohužel nemají finanční gramotnost. Oni sčítají a sčítají prostá čísla, nic k nim nepřipočítávají k tomu, že výchova toho dítěte má další finanční nároky. Takže když to takto nebudeme definovat, že budeme podporovat pracující rodiny a lidi s dětmi, kteří jsou v pracujících rodinách, a nevytvoříme diferenci mezi těmi, co nepracují, tak kolem mě, ale určitě i kolem jiných, bude běhat spousta dětí, o které se nikdo nestará. A věřte mi, já to vidím před domem každý den. Já tam nejezdím na exkurzi, já tam jezdím domů. Já s nimi žiju. Každý den přibývají, běhají tam a nikdo se o ně nestará. Oni sčítají ty dávky.

Čili ta diference mezi pracujícím člověkem - a já si přeju, aby každý Čech měl tři děti; jsem přesvědčený, že to, co říká pan Orbán a podporuje progresivitu porodnosti, je velice správné. I tento zákon budu podporovat, protože je správný. Jenom bych apeloval na to, a já vím, že to je těžší a složitější: Nepodporujme ty, kteří nechodí do práce a svoje děti mají jako rukojmí pro to, aby dostávali od státu nějaký příjem! Vytváří to napětí ve společnosti! Lidi je začínají nemít rádi. A to není rasismus, vůbec ne! To je obtěžování společnosti těmi nevychovanými. U nás jsou dealeři pervitinu, mají tam svá auta, mají tam svoje prodejny, tam to frčí. A to všechno souvisí tady s tím.

Čili budu hlasovat pro tento zákon. Jsem rád, že tady je, že zvedáme peníze. Protože ta postcovidová doba, ta přinese ohromné utrpení pro spousty lidí. Bude to zoufalství. Ale podporujme, prosím, ty, co chtějí pracovat, a ne ty, co chtějí žít ze svých dětí. Jenom poznámka. A opravdu to podpořím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Foldynovi. Nyní ještě v rozpravě paní ministryně práce a sociálních věcí. Jinou přihlášku do rozpravy nemám. Máte slovo, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Já bych to chtěla - děkuji panu poslanci Foldynovi - zopakovat. Rozšíření koeficientu na 3,4 je to, že přídavek na dítě pomůže pracujícím. Protože dneska zejména pracujícím nepomáhá, protože ty částky jsou tak nízké, že se do toho pracující rodiny s dětmi nevejdou. A souhlasím s tím, že to způsobuje obrovské napětí ve společnosti. Protože ti lidé, ačkoliv jsou chudí, ačkoliv dělají všechno správně, tak na podporu státu nedosáhnou. A představte si to, že pracujete, máte třeba minimální mzdu, nicméně stát vám řekne: Jste bohatí, protože pracujete, a na přídavek na dítě nedosáhnete - i když pracujete s minimální mzdou. To je prostě strašná absurdita, strašná absurdita, a my se to snažíme tím 3,4 změnit tak, aby pracující rodiny s dětmi, které jsou chudé, na přídavek na dítě dosáhly.

Mně píšou stovky, stovky, stovky lidí, kteří říkají: Proč není přídavek na dítě pro všechny? Proč není plošně? A já s tím souhlasím. Ale byly by to obrovské částky, bavíme se o desítkách miliard. V tuto chvíli si to prostě nemůžeme dovolit. Takže když ta diskuze tady na stole je, tak říkám upřímně: Narovnáváme to na rok 2014 a postupnými kroky můžeme podpořit více a více rodin. Myslím si, že kdyby každá vláda udělala pro děti tolik, co ta naše, a mohu zopakovat: navýšili jsme po dvanácti letech rodičovskou na 300 000, k 1. lednu zavádíme sdílené pracovní místo, to je podpora částečných úvazků. V jednání máme státní podporu jeslí. Prosadili jsme náhradní výživné tak, aby zejména matky samoživitelky dostávaly své soudem přiznané alimenty.

Teď se bavíme o přídavku na dítě pro pracující rodiny s dětmi. V koronakrizi jsme zavedli ošetřovné, velmi nadstandardní, aby rodiče nemuseli mít starosti, když musí zůstat doma s malými dětmi. To znamená: pomáháme rodinám s dětmi, žádná vláda neudělala pro rodiny s dětmi tolik jako tato. Je to priorita, a ještě jednou opakuji, že lidé, kteří dělají všechno správně, jsou v podstatě nositeli základních hodnot naší společnosti, pracují a vychovávají své děti, pečují o své blízké, zajímají se o svou rodinu, by měli být podpořeni. A myslím si, že debata, jestli 14 900, nebo 18 600, omlouvám se, nevím, jestli je ta částka 18 600 správná, je podle mě nedůstojná. Podle mě musíme směřovat k tomu, aby přídavek na dítě, stejně jako porodné, byl pro všechny rodiny, aby to byla plošná podpora rodin. Nicméně z rozpočtových důvodů jdeme na to, že se pomůže 250 000 dětem, je to lepší než nic. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Poslední přihláška - ještě paní poslankyně Kateřina Valachová v rozpravě. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Pane předsedající, kolegové a kolegyně, vážená paní ministryně, já s ohledem na to, že tento návrh zákona je velmi naléhavý pro pomoc dětem, ale zároveň tedy poslanecké kluby uplatnily veto, tak bych poprosila za poslanecký klub sociální demokracie, abychom hlasovali o několika možnostech zkrácení lhůt. Dávám tímto návrh na zkrácení o sedm, pokud by neprošlo, na dvacet, a pokud by neprošlo, tak na třicet dnů. Jsou to tři varianty zkrácení. Já věřím, že jedna z nich projde, a myslím si, že všichni chceme, abychom shodu na přímé pomoci dětem nejenom v této těžké době, ale zejména v této těžké době nalezli co nejdříve. Takže ještě jednou, sedm, dvacet a třicet dnů, pane předsedající. Děkujeme vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já tomu rozumím, paní poslankyně, ale protože jde o vládní návrh, já potřebuji stanovisko vlády, jestli souhlasí se zkrácením na méně než 30 dnů, a to tady musí být deklarováno, jinak bych o tom nemohl dát ani hlasovat. Takže paní ministryně, já nevím, jestli to můžete za vládu vyjádřit, protože takový dokument tady nemám. Vzhledem k tomu, že to bylo v § 90, tak mohu předpokládat, že to je hlasovatelný návrh, ale stanovisko tady pozitivně nemám.

Takže pokud nikdo nic nenamítá proti hlasování o sedmi, dvaceti a třiceti, tak můžu dát hlasovat vzestupně, to znamená nejkratší, potom dvacet a pak třicet, protože třicet je hlasovatelné v každém případě podle zákona o jednacím řádu. Teď to beru na sebe.

Vzhledem k tomu, že vláda předložila návrh zákona v režimu 90 odst. 2, beru to tak, že je hlasovatelný návrh na zkrácení lhůty k projednání mezi prvním a druhým čtením na 7 dnů. Namítá někdo něco proti postupu předsedajícího? Není tomu tak.

Můžeme tedy hlasovat o tomto návrhu, a to v hlasování pořadové číslo 201, které zahájím, ale za chvilku, nejdřív vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. (Předsedající gonguje.) Já jsem několikrát vyzval, aby se diskuze k jiným tématům odehrávaly v předsálí, tak přece jen posečkám, až bude dostatek přihlášených a stabilizuje se počet přítomných.

 

Budeme hlasovat o zkrácení lhůty pro jednání mezi prvním a druhým čtením na 7 dnů.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 201 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 201 z přítomných 84 pro 15, proti 22. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní zkrácení na 20 dnů.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 202 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo přítomno 86, pro 18, proti 1. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní tedy budeme hlasovat o zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů, a to v hlasování pořadové číslo 203, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro? (Pro 82, proti nikdo.)

Uvědomuji si, že jsem změnil pořadí hlasování, ale ptal jsem, jestli někdo něco namítá proti postupu předsedajícího a námitku jste nikdo neuplatnil. A vzhledem k tomu, že nebyl návrh ani na zamítnutí, ani na vrácení, bylo to hlasování podle zákona o jednacím řádu.

 

Nyní se tedy vrátíme k tomu, že se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo jiný garanční výbor? Nikoho nevidím.

Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 204, které jsem zahájil. Kdo je pro to, aby výbor pro sociální politiku byl výborem garančním? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 204 z přítomných 88 pro 88, nikdo nebyl proti. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalším výborům. Má někdo návrh na další výbor k projednání? Není tomu tak. V tom případě mohu konstatovat, že jsme ukončili první čtení s tím, že garančním výborem je výbor pro sociální politiku. Lhůta pro jednání je zkrácena na 30 dnů s tím, že také mohu ukončit bod č. 51.

Budeme pokračovat v projednávání. Děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí, že zůstala u stolku zpravodajů, a o to, aby zaujal své místo u stolku zpravodajů, požádám pana poslance Marka Nováka, který je zpravodajem tisku 911.

 

Budeme projednávat bod

Aktualizováno 5. 3. 2021 v 14:43.