(20.50 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní se vracíme do rozpravy s přednostním právem. Já už jsem ohlásil paní kolegyni Kovářovou a přeřadil jsem kolegu Ferjenčíka, který nebyl přítomen, když jsem ho vyvolával, za ni. Pokud s tím kolega Stanjura souhlasí, že pan poslanec Ferjenčík, který byl přihlášen, ztratil pořadí. Normálně bych vás měl dát, pane poslanče, na konec. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych v rozpravě přispěla svým názorem a názorem Starostů a nezávislých na návrhy, které se především týkají zrušení superhrubé mzdy. Musím říci, že rozhodnutí vlády, že si právě v době krize zásadně podlomí své příjmy, a ohrozí tak stabilitu veřejných rozpočtů, tak to my za Starosty a nezávislé, samozřejmě za samosprávy, můžeme jen obtížně přijmout. Samosprávám však musí být tyto propady nahrazeny souběžně, a to pomocí změny rozpočtového určení daní, což je můj pozměňovací návrh, který najdete pod číslem 6623, a je právě podmíněn tím, že bude schválen pozměňovací návrh pana poslance Babiše, tak, aby krajům a obcím kompenzoval ty obrovské výpadky, které tímto hrozí. Pokládáme za nepřijatelné, aby náhrada za tento propad ve sdílených daních pro samosprávy nebyla přijata ve stejném daňovém balíčku nebo byla s jakousi argumentací odsunuta někdy až na potom. To myslím, že je obrovská chyba. Ten pozměňovací návrh spočívá v tom, že se vyrovnávají ty propady navýšením procenta podílu krajů a obcí na dani z příjmů, tedy zaměstnanců.
Jaké jsou celkové dopady daňových změn na rozpočty krajů a obcí? Návrh pana premiéra Babiše, který říká, že se nahradí systém superhrubé mzdy sazbami daně ve výši 15 a 23 %, ale i další návrhy, které prošly rozpočtovým výborem, by znamenaly v souhrnu trvalý, opakuji trvalý pokles daňových příjmů obcí a krajů ve výši cca minus 10 %, tedy celkem pro obce 25 miliard korun a pro kraje minus 8,5 miliardy korun. A zde také vidíme zásadní rozpor s programovým prohlášením vlády České republiky, protože právě záměr pana premiéra se ocitá v přímém rozporu s tímto prohlášením.
Dovolte mi citaci: Chceme začít s reformou státu. Potřebujeme narovnat vztah mezi samosprávnými celky a státním rozpočtem. - Takže tady vidíme, jak se ten poměr vyrovnává. Je výrazem záměru vlády o narovnání vztahu mezi samosprávnými celky a státním rozpočtem, že má dojít k trvalému propadu příjmů samospráv o více než desetinu jejich příjmů?
A pokračuji dále z programového prohlášení: Prosazujeme stabilní a předvídatelné daňové prostředí. Změny soustavy daňových zákonů budou prováděny pouze několika málo souhrnnými novelami, a to s dostatečným odkladem účinnosti. - Tak myslím, že to jsme jasně viděli, kdy byl předložen tento pozměňovací návrh. A jen připomínám, že tedy v programovém prohlášení vlády je, že bude zrušena superhrubá mzda, navrhne se snížená sazba z hrubé mzdy ve výši 19 % atd.
Tak jak byl podán pozměňovací návrh pana premiéra Babiše, tak to o stabilitě daňového prostředí ani dostatečného odkazu účinnosti na prahu prosince před nabytím účinnosti již pro rok 2021 nelze ani náznakem hovořit. Zatímco vláda ve svém prohlášení uvádí, že náhrada za zrušení superhrubé mzdy bude snížená sazba ve výši 19 %, její premiér zcela v rozporu právě s programovým prohlášením vlády navrhuje sazbu 15 %.
Dále si dovolím uvést další část z programového prohlášení vlády: Místní a regionální rozvoj spočívá především v kvalitě života, dostupnosti veřejných služeb, dostatku práce, příznivého životního prostředí a perspektivě pro mladé lidi. Zajištění místního rozvoje závisí na obcích a krajích, které mají mít dostatek prostředků pro jeho dosahování. Konec citace z programového prohlášení. - A co to znamená, tento pozměňovací návrh? Samosprávy budou muset zásadně omezit své investice, ale také zajištění veřejných služeb. O dostatku prostředků pro zajištění místního rozvoje ani nemluvě.
Rozpočty obcí zajišťují bezpečné užití veřejných zdrojů pod veřejnou kontrolou občanů, přičemž jejich investice jsou investovány přes regionální firmy a podnikatele. Pokud zde vláda přehnaně poukazuje, a paní ministryně opakovaně, na dostatek finančních prostředků na účtech obcí, stojí v kontrastu k obrovskému vnitřnímu dluhu na infrastruktuře. V řadě obci, pokud to, milé kolegyně a milí kolegové, nevíte, schází vodovod, splašková kanalizace, zateplené budovy. Hovoříme také dost často o mateřských školách, základních školách, chybí pozemkové úpravy, rybníky jsou neodbahněné a tak dál, mohla bych pokračovat. Obce vždy své uspořené prostředky investují a šetří si na spoluúčast v projektech či do návratných projektů.
A ještě jednou se vrátím k tomu, co paní ministryně říká, že se to dělá pro lidi, a já musím říci, že jestliže omezíte finanční prostředky pro obce a kraje, tak právě na ty věci, které obce a kraje a lidi v těchto obcích a městech potřebují, na to potom nebude.
Když tady koukám na pana předsedu Faltýnka prostřednictvím pana předsedajícího, jestli pak, pane předsedo, víte, o kolik přijde Prostějov? Až tam přijedete a zeptáte se starosty, jak se má. (Hlas: Primátora.) Pardon, primátora. Tak on vám řekne, že mu bude chybět minus 65 milionů korun. Tak myslím, že vám rozhodně nepoděkuje.
A jak budou postupovat obce a kraje v případě trvalého poklesu svých rozpočtových příjmů? Obce nebudou v současné krizi v kombinaci s dopady zrušení superhrubé mzdy schopny plně pokrýt své provozní a mandatorní výdaje. Nepochybně u všech samospráv dojde k razantnímu poklesu investičních výdajů, ke snížení schopnosti kofinancovat evropské projekty či projekty s povinným vlastním výdajem příjemce a také dojde k oslabení schopnosti samospráv je realizovat, což samozřejmě pro stát bude mít velmi nebezpečný dopad.
Na závěr mi dovolte konstatovat, že takto negativní dopady na rozpočty samospráv nemají v minulosti obdobu. Žádný přijatý zákon neměl na samosprávy takový skokový dopad. Naopak v případě, kdy stát zvyšoval daně, a tudíž i se samosprávnými sdílenými daněmi výnos, docházelo k souběžné změně rozpočtového určení daní nastavením nových sazeb sdílení u dotčených daní. A to bylo například v souvislosti s důchodovou reformou a zvýšením DPH v roce 2012, došlo ke snížení sdílených daní právě v rozpočtovém určení daní. V případě zvyšování daní tak vláda souběžně upravovala příjem samospráv snížením sdílených daní a v případě nynějšího snížení daní naopak vláda žádný podobný návrh ve prospěch samospráv nepředkládá.
Proto vás, milé kolegyně a milí kolegové, prosím, abyste podpořili náš pozměňovací návrh, který právě vyrovnává ty obrovské výpadky samosprávám, a umožnili, aby byl zajištěn řádný chod v našich obcích, městech a krajích. A také aby bylo možno investovat do občanské vybavenosti ve všech regionech. Děkuji. ***