(14.40 hodin)
Poslanec Jan Bartošek: Pro pořádek chci zde říct, že se bude jednat o pomoc lékařů a zdravotních sester, zdravotnického personálu, kteří zde budou na našem území bez zbraní, s jasným mandátem, s jasně definovaným počtem a s omezeným časem pomoci.
Ohledně vzájemné pomoci v rámci Severoatlantické aliance, NATO, je třeba říct, že již v březnu Ministerstvo obrany využilo aliančního projektu SALIS, v jehož rámci má členská země NATO v případě krize k dispozici velkokapacitní letoun Antonov 124 Ruslan. A právě tento letoun přepravil miliony roušek a dalších ochranných prostředků. A využít tohoto velkokapacitního letadla jsme mohli jenom díky tomu, že jsme součástí Severoatlantické aliance.
Jsem velice rád, že v tomto případě mezinárodní pomoci se nenaplňuje přísloví, že jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá. Protože kromě nynějšího příjezdu vojáků, zejména amerických a vojenských zdravotníků, nám svoji pomoc v minulých dnech nabídlo nezištně také Německo, Rumunsko, Maďarsko a další země Evropské unie, také spojenci. Ve chvíli, kdy naši spojenci ani na okamžik neváhají a jdou nám pomoct, nelze nevzpomenout minulé chování české vlády. Premiér Babiš populisticky vykřikoval, že chce české zájmy hájit v Bruselu tvrdě a nekompromisně, čili že nám nikdo nemá co mluvit do toho, na co použijeme evropské dotace. Již v průběhu nynější krize navíc hrozil zablokováním unijního plánu na podporu oživení Evropy. Stejně tak nelze zapomenout na nemístné jednání hejtmanky Jermanové za ANO, která obvinila Německo, že zadrželo kamion se zdravotnickými pomůckami pro Českou republiku. A kriticky by šlo jistě diskutovat i o tom, zda bylo správné odmítnout Italům poskytnutí naší armádní zdravotní pomoci.
Chci, abychom dnes hlasovali odpovědně. Za poslanecký klub KDU-ČSL mohu říct, že podpoříme přijetí těchto zdravotníků a lékařů. Ale zodpovědné hlasování, a to mluvím k vám, kolegyně a kolegové především z koalice, také znamená plně si uvědomit, že solidarita není jednosměrnou ulicí. Přijetí pomoci od našich spojenců je současně také naším závazkem. Již nikdy by podobně drzé a neomalené výroky na adresu našich spojenců, ať už je to NATO, nebo především členské státy Evropské unie, neměly zaznívat z úst vládních představitelů této země. Musíme si být vědomi toho, že tak jak je nyní pomáháno nám, a je to nezištně, musíme pomoci nezištně v budoucnu i my, protože v tom spočívá princip spojenectví. A také v neposlední řadě chci upozornit na to, že opravdoví spojenci plní závazky, které si navzájem dali. Pokud se vláda zaváže v rámci NATO k navyšování obranného rozpočtu, nemůže tento závazek házet do koše. Chci zde konstatovat, že bude-li se KDU-ČSL opět v budoucnu podílet na vládě, bude to zodpovědná spojenecká politika, která bude jednou z priorit KDU-ČSL.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A jako další s přednostním právem v rozpravě vystoupí pan předseda Rakušan.
Poslanec Vít Rakušan: Děkuji vám za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, chtěl bych nejdříve jménem hnutí STAN poděkovat všem těm, kteří v nelehké chvíli České republice byli ochotni nabídnout pomoc. Ukázali nám jednu důležitou věc, kterou vždycky oceníme právě ve chvíli, kdy nám není dobře, kdy jsme ve svízelné situaci. Ukázali nám, že nejsme sami, a v mnohém nám udělili doslova a do písmene lekci solidarity.
Odmítám vést technicistní debatu o tom, v jakém režimu schvalujeme přítomnost 28 lékařů na území České republiky. Zdůrazňuji 28 lékařů, odborníků, kteří přicházejí pomoci našim lékařům, kteří se dostávají doslova a do písmene na hranu psychického a fyzického vyčerpání. Ukazuje se, do jakého civilizačního okruhu patříme. Ukazuje se, že patříme do světa, kde je pomoc věcí přirozenou, kde je přirozeností, kde je něčím zcela normálním. A byl bych moc rád, kdyby si i naše vláda, naši lidé, celá Česká republika z této velkorysosti, kterou nám okolní svět teď prokazuje, vzala velké ponaučení a byli jsme do budoucna schopni stejně velkoryse bez diskusí a bez dlouhého otálení našim spojencům - a slovo spojenci zdůrazňuji - pomoci.
Je dobré si uvědomit, že máme přátele, protože přátele poznáme v nouzi. Ale přátelský vztah nikdy nemůže fungovat jednostranně, pouze spoléhat na to, že nám někdo pomůže. Tu pomoc musíme být schopni oplatit. Potom je to totiž opravdové přátelství, a nikoli vypočítavost. Potom je to spojenectví, které od nás naši partneři samozřejmě očekávají. Je dobré vědět a vidět jasný důkaz toho, proč je dobré patřit mezi země, které jsou členy Severoatlantické aliance a Evropské unie. Konečně se ukazuje, že všechny ty akademické diskuse o výhodnosti našeho členství jsou opravdu pouze tlacháním. Teď se ukazuje pravý smysl spojenectví.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byla poslední přihláška s přednostním právem, kterou eviduji, takže se přesuneme k běžným přihláškám. Nyní pan poslanec Bojko. Připraví se pan poslanec Pawlas. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Marian Bojko: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. Chtěl bych vyjádřit stanovisko nezařazených poslanců z hnutí Jednotných, a to je, že my tohle nepodpoříme, protože jsem přesvědčen, že náš stát má rezervy a nepotřebuje pomoc vojsk NATO. Takovou nezištnou pomoc, jak tady hovořil můj předřečník kolega Rakušan, jsme už zažili, já jsem ji zažil taky. Nakonec tu armádu musel vyprovodit Michael Kocáb. A já bych byl nerad, abychom ho museli za dvacet let exhumovat, aby vyhnal další armádu.
Za mě jednoznačně máme rezervy v tom, neustále se tu dlouhé roky hovoří o tom, že lékaři, kteří u nás vystudují na doktory, odcházejí, aniž by to splatili téhle republice, odcházejí do ciziny. Jenom tu o tom mluvíme. Mluví se tu o tom minimálně deset let, co si pamatuji jednání Sněmovny, a nikdo s tím nic neudělal. Tak povolejme tyhle lékaře z ciziny, ať nám splatí dluh.
Další věc. Máme spoustu lékařů. Nemám nic proti Lékařům bez hranic, kteří se starají o nemocné v Africe, v Jižní Americe a tak dále. Ale povolejme ty, kteří operují ve Středozemním moři, u libyjských břehů a vozí nám tu nemocné covidem prokazatelně. Tyhle bych povolal do zbraně.
Další věc. Kde jsou ty obrovské rezervy? Jenom u nás v ostravských nemocnicích mám podněty od personálu, že spousta sestřiček a personálu, hlavně ti mladí, jsou doma buď v karanténě, nebo na ošetřovném a jsou povolávány důchodkyně. Takže za mě neotevřít ten první stupeň je špatné rozhodnutí, protože ti lidé jsou většinou bezpříznakoví, jsou doma v karanténě a nemůžou svoji práci vykonávat.
A jestliže tady někdo říkal, že ta pomoc je nezištná, tak já na to nevěřím. Já jsem jednoznačně přesvědčen, že to je takový morální tlak na nás, abychom za pár let s pokorou přiznali: vy jste nám pomohli, tak my vám tedy tu základnu NATO nebo ten radar v Brdech, my vám na to kývneme. Tak to je asi ode mě. To je můj názor. ***