(15.30 hodin)
(pokračuje Vondráček)
Pro ty, kteří právě dorazili do sálu, zopakuji: budeme hlasovat o zkrácení lhůty pro třetí čtení o sedm dnů, tedy na sedm dnů, podle § 95 odst. 1 jednacího řádu.
Já zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
V hlasování číslo 11 přihlášeno je 125, pro 122, proti nikdo. Návrh na zkrácení lhůty byl přijat. Já končím druhé čtení tohoto návrhu a všem vám děkuji.
Otevírám nový bod, kterým je
6.
Návrh poslanců Martina Kupky, Ondřeje Profanta, Barbory Kořanové,
Jiřího Běhounka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých
zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 525/ - druhé čtení
Předložený návrh uvede za navrhovatele pan poslanec Martin Kupka, kterému tímto dávám slovo. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Kupka: Ještě jednou děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, základním nosičem té změny je skutečně novela zákona o zeměměřictví a novela zákona stavebního. Cílem je vytvořit digitální technickou mapu jako základní podklad pro stavebníky, ale třeba i pro investory, pro starosty měst a obcí, pro všechny, kteří se v území pohybují, rozhodují o něm a musí jej spravovat. Cílem je opravdu přispět k významnému zjednodušení celého procesu stavebního povolení tak, aby ve výsledku i úředníci na jednotlivých úřadech měli možnost rychlým nahlédnutím do digitální technické mapy vyhodnotit, s čím mají co do činění, co mohou v tom území rozhodnout a jak by to rozhodnutí mělo vypadat.
Digitální technická mapa v tuto chvíli slouží v několika městech a obcích. Slouží velmi dobře jako užitečný nástroj v řadě měst a obcí. Kromě základních technických sítí, kde je možné dohledat, kudy vede plyn, kudy vede elektřina, kudy vedou sítě moderních telekomunikačních sítí, a samozřejmě je tam možné také najít další vrstvy, které už si města a obce doplňují samy, jako je například síť sběrných míst apod., případně pasport komunikací či pasport zeleně. To všechno pak nabízí konkrétní aplikace. A k čemu směřujeme, je vytvoření digitální technické mapy jako zdroje aktuálních informací o území, tak aby to i pro projektanty bylo velmi jednoduché do budoucna v místě, kam míří jejich stavba, kam míří jejich záměr, pak to dílo umístit a snáz projít celým procesem stavebního řízení. S tím, že digitální technická mapa prošla přípravou i v rámci speciálně ustavené pracovní skupiny na půdě výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Zapojila se do ní celá řada poslanců. Zároveň na té digitální technické mapě a zákonném podkladu pracovaly i odborné organizace, odborné instituce, představitelé jednotlivých rezortů a samozřejmě také Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. S tím, že to je první bod a první pilíř celého komplexního návrhu elektronizace stavebního řízení.
Já si pak dovolím hned v podrobné rozpravě načíst komplexní pozměňovací návrh, který přináší všechny ty další důležité kroky elektronizace stavebního řízení, a to jednak portál stavebníka jako komunikační prostředí, jehož prostřednictvím bude možné žádat o stavební povolení, územní rozhodnutí apod., a zároveň prostřednictvím portálu stavebníka bude možné žádat o další vyjádření orgánů, a dokonce i o stanoviska správců sítí. Bude to tedy velmi užitečný nástroj pro propojení informací, pro podávání žádostí v podobě metodicky jednotných elektronických formulářů, a zároveň umožní portál stavebníka získávat informace o jednotlivých rozhodnutích, o jednotlivých stanoviscích a zároveň samotným úřadům umožní na sebe vzájemně vidět, koordinovat svůj postup a zkracovat prostřednictvím portálu stavebníka nezbytné lhůty potřebné k vyjádření, potřebné k rozhodnutí.
Tedy v rámci komplexního pozměňovacího návrhu, vedle té digitální technické mapy jako jednoho z pilířů, bude fakticky zákonem umožněno vytvoření portálu stavebníka a dalších informačních systémů - informačního systému evidence územních a stavebních postupů, tedy jakéhosi datového úložiště, kde pak bude možné dohledat v čase jednotlivá rozhodnutí od prvotní žádosti přes jednotlivá stanoviska až po samotné stavební povolení a samozřejmě také kolaudační rozhodnutí. A bude možné sledovat v čase, jak právě prostřednictvím portálu stavebníka ta jednotlivá rozhodnutí přibývají.
Další důležitý informační systém, pro který vytváříme legislativní oporu, je informační systém evidence elektronických dokumentací, tedy datového úložiště projektových dokumentací, kam bez toho, aniž by projektanti, kteří dávno pracují prostřednictvím výpočetní techniky a plánují stavby, tak budou moci přímo ukládat svoji projektovou dokumentaci. Odpadne to přenášení rozsáhlých spisů, odpadne zdržování například v okamžiku, kdy se proti rozhodnutí kdokoliv odvolává. Je to tedy významné usnadnění a zároveň možnost přesně sledovat i vývoj úpravy samotné dokumentace. Věc, která v současné době činila často problémy; v okamžiku, kdy v té papírové podobě vznikaly nové a nové verze, bylo často složité dohledat, která je ta finální a správná. Vedení té projektové dokumentace s příslušnými časovými razítky v elektronické podobě významně usnadní i orientaci v té finální platné verzi projektových dokumentací.
Dalším pilířem je národní geoportál územního plánování, který by měl umožnit k těm vrstvám digitální technické mapy, kde je možné dohledat, kudy vede plyn, kudy vedou elektrické sítě, kudy vedou telekomunikace, doplnit data o územním plánování, tedy regulaci územních plánů, aby bylo jasné, co je možné v onom místě budovat z hlediska funkce té samotné stavby.
A konečně poslední informační systém je evidence rodného čísla stavby. Je to další významný krok k tomu, že tak jak je možné sledovat, jak jsem zmiňoval, jednotlivá rozhodnutí dotčených orgánů, tak bude možné sledovat celý osud toho stavebního díla od prvopočáteční žádosti o stavební povolení přes kolaudace až po samotný život té stavby a třeba za mnoho let dohledat, jaká všechna rozhodnutí v té věci byla vydána a jakými proměnami i z hlediska rozhodování státní správy ta stavba prošla. Evidence rodného čísla stavby navíc umožní i v budoucnu v okamžiku, kdy se pro vícero staveb bude využívat projektování v metodě BIM 3D projekce, sledovat i pro tu správu, jak se samotná stavba vyvíjí, bude mít od toho okamžiku jasné identifikační číslo, na základě kterého bude možné vyhledávat její proměnu a její finální působení.
Co je důležité pro pochopení celé té změny, je, že je to jasná cesta v co nejkratším čase zkrátit lhůty stavebních povolení, celého procesu, který dnes bohužel v České republice v průměru trvá 246 dnů. Ocitli jsme se na velmi nepříznivém 157. místě mezi 200 sledovanými zeměmi, umístili jsme se za takovými zeměmi, jako je Burkina Faso či Pobřeží slonoviny, Bělorusko a další. To je věc, kterou musíme dohnat, aby pak bylo možné věřit slovům všech volebních programů o tom, jak je potřeba v České republice rychle budovat dálnice, silniční síť a jak je potřeba i důležité veřejné stavby stavět mnohem rychleji, než se to dnes děje. Dostali jsme se do situace, kdy často administrativní příprava stavby trvá déle než samotná stavba. To je přece zásadní důvod k tomu, aby se v českých zákonech něco změnilo, abychom otočili ten nepříznivý vývoj, kdy se zatím v posledních letech délka stavebního řízení jenom prodlužovala. ***