Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Radek Vondráček)

6.
Návrh poslanců Martina Kupky, Ondřeje Profanta, Barbory Kořanové,
Jiřího Běhounka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých
zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 525/ - druhé čtení

Předložený návrh uvede za navrhovatele pan poslanec Martin Kupka, kterému tímto dávám slovo. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Martin Kupka: Ještě jednou děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, základním nosičem té změny je skutečně novela zákona o zeměměřictví a novela zákona stavebního. Cílem je vytvořit digitální technickou mapu jako základní podklad pro stavebníky, ale třeba i pro investory, pro starosty měst a obcí, pro všechny, kteří se v území pohybují, rozhodují o něm a musí jej spravovat. Cílem je opravdu přispět k významnému zjednodušení celého procesu stavebního povolení tak, aby ve výsledku i úředníci na jednotlivých úřadech měli možnost rychlým nahlédnutím do digitální technické mapy vyhodnotit, s čím mají co do činění, co mohou v tom území rozhodnout a jak by to rozhodnutí mělo vypadat.

Digitální technická mapa v tuto chvíli slouží v několika městech a obcích. Slouží velmi dobře jako užitečný nástroj v řadě měst a obcí. Kromě základních technických sítí, kde je možné dohledat, kudy vede plyn, kudy vede elektřina, kudy vedou sítě moderních telekomunikačních sítí, a samozřejmě je tam možné také najít další vrstvy, které už si města a obce doplňují samy, jako je například síť sběrných míst apod., případně pasport komunikací či pasport zeleně. To všechno pak nabízí konkrétní aplikace. A k čemu směřujeme, je vytvoření digitální technické mapy jako zdroje aktuálních informací o území, tak aby to i pro projektanty bylo velmi jednoduché do budoucna v místě, kam míří jejich stavba, kam míří jejich záměr, pak to dílo umístit a snáz projít celým procesem stavebního řízení. S tím, že digitální technická mapa prošla přípravou i v rámci speciálně ustavené pracovní skupiny na půdě výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Zapojila se do ní celá řada poslanců. Zároveň na té digitální technické mapě a zákonném podkladu pracovaly i odborné organizace, odborné instituce, představitelé jednotlivých rezortů a samozřejmě také Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. S tím, že to je první bod a první pilíř celého komplexního návrhu elektronizace stavebního řízení.

Já si pak dovolím hned v podrobné rozpravě načíst komplexní pozměňovací návrh, který přináší všechny ty další důležité kroky elektronizace stavebního řízení, a to jednak portál stavebníka jako komunikační prostředí, jehož prostřednictvím bude možné žádat o stavební povolení, územní rozhodnutí apod., a zároveň prostřednictvím portálu stavebníka bude možné žádat o další vyjádření orgánů, a dokonce i o stanoviska správců sítí. Bude to tedy velmi užitečný nástroj pro propojení informací, pro podávání žádostí v podobě metodicky jednotných elektronických formulářů, a zároveň umožní portál stavebníka získávat informace o jednotlivých rozhodnutích, o jednotlivých stanoviscích a zároveň samotným úřadům umožní na sebe vzájemně vidět, koordinovat svůj postup a zkracovat prostřednictvím portálu stavebníka nezbytné lhůty potřebné k vyjádření, potřebné k rozhodnutí.

Tedy v rámci komplexního pozměňovacího návrhu, vedle té digitální technické mapy jako jednoho z pilířů, bude fakticky zákonem umožněno vytvoření portálu stavebníka a dalších informačních systémů - informačního systému evidence územních a stavebních postupů, tedy jakéhosi datového úložiště, kde pak bude možné dohledat v čase jednotlivá rozhodnutí od prvotní žádosti přes jednotlivá stanoviska až po samotné stavební povolení a samozřejmě také kolaudační rozhodnutí. A bude možné sledovat v čase, jak právě prostřednictvím portálu stavebníka ta jednotlivá rozhodnutí přibývají.

Další důležitý informační systém, pro který vytváříme legislativní oporu, je informační systém evidence elektronických dokumentací, tedy datového úložiště projektových dokumentací, kam bez toho, aniž by projektanti, kteří dávno pracují prostřednictvím výpočetní techniky a plánují stavby, tak budou moci přímo ukládat svoji projektovou dokumentaci. Odpadne to přenášení rozsáhlých spisů, odpadne zdržování například v okamžiku, kdy se proti rozhodnutí kdokoliv odvolává. Je to tedy významné usnadnění a zároveň možnost přesně sledovat i vývoj úpravy samotné dokumentace. Věc, která v současné době činila často problémy; v okamžiku, kdy v té papírové podobě vznikaly nové a nové verze, bylo často složité dohledat, která je ta finální a správná. Vedení té projektové dokumentace s příslušnými časovými razítky v elektronické podobě významně usnadní i orientaci v té finální platné verzi projektových dokumentací.

Dalším pilířem je národní geoportál územního plánování, který by měl umožnit k těm vrstvám digitální technické mapy, kde je možné dohledat, kudy vede plyn, kudy vedou elektrické sítě, kudy vedou telekomunikace, doplnit data o územním plánování, tedy regulaci územních plánů, aby bylo jasné, co je možné v onom místě budovat z hlediska funkce té samotné stavby.

A konečně poslední informační systém je evidence rodného čísla stavby. Je to další významný krok k tomu, že tak jak je možné sledovat, jak jsem zmiňoval, jednotlivá rozhodnutí dotčených orgánů, tak bude možné sledovat celý osud toho stavebního díla od prvopočáteční žádosti o stavební povolení přes kolaudace až po samotný život té stavby a třeba za mnoho let dohledat, jaká všechna rozhodnutí v té věci byla vydána a jakými proměnami i z hlediska rozhodování státní správy ta stavba prošla. Evidence rodného čísla stavby navíc umožní i v budoucnu v okamžiku, kdy se pro vícero staveb bude využívat projektování v metodě BIM 3D projekce, sledovat i pro tu správu, jak se samotná stavba vyvíjí, bude mít od toho okamžiku jasné identifikační číslo, na základě kterého bude možné vyhledávat její proměnu a její finální působení.

Co je důležité pro pochopení celé té změny, je, že je to jasná cesta v co nejkratším čase zkrátit lhůty stavebních povolení, celého procesu, který dnes bohužel v České republice v průměru trvá 246 dnů. Ocitli jsme se na velmi nepříznivém 157. místě mezi 200 sledovanými zeměmi, umístili jsme se za takovými zeměmi, jako je Burkina Faso či Pobřeží slonoviny, Bělorusko a další. To je věc, kterou musíme dohnat, aby pak bylo možné věřit slovům všech volebních programů o tom, jak je potřeba v České republice rychle budovat dálnice, silniční síť a jak je potřeba i důležité veřejné stavby stavět mnohem rychleji, než se to dnes děje. Dostali jsme se do situace, kdy často administrativní příprava stavby trvá déle než samotná stavba. To je přece zásadní důvod k tomu, aby se v českých zákonech něco změnilo, abychom otočili ten nepříznivý vývoj, kdy se zatím v posledních letech délka stavebního řízení jenom prodlužovala.

Je to zároveň cesta, jak metodicky zjednodušit celý proces stavebního řízení, sjednotit ho napříč celou Českou republikou, aby nevznikaly na jednotlivých stavebních úřadech různé žádosti o stavební povolení, ale aby ta centrální možnost, ten portál stavebníka, ukotvil jednotnou podobu žádostí i těch jednotlivých procesů, které do toho budou zapojeny. Je to cesta, jak celý proces zastřešit elektronicky v 21. století moderním způsobem: nebudovat zbytečně nějaký kamenný nový úřad, ale vydat se elektronickou moderní cestou a umožnit, aby jednotlivé orgány na sebe v rámci samotného procesu viděly, dokázaly spolu lépe komunikovat a koordinovat své kroky. Je to cesta ke zrychlení a zjednodušení. Je to cesta, která se nabízí, je výsledkem práce jednotlivých lidí z ministerstev, z odborných pracovních skupin a samozřejmě také z Poslanecké sněmovny. Jsem přesvědčen, že v té podobě, jak je předkládána, už sama o sobě je blýskáním na lepší časy, znamená jasné zrychlení, zjednodušení stavebního řízení.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A ještě než budeme pokračovat, přečtu omluvy došlé předsedovi Sněmovny. Omlouvá se pan poslanec Dominik Feri dnes do 19 hodin a dále mezi 15.30 a 19.00 z rodinných důvodů pan poslanec Bžoch.

Nyní konstatuji, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 525/2 a 525/3. Nyní požádám zpravodaje výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pana poslance, předsedu výboru Ivana Bartoše, aby nás informoval o projednání ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Ivan Bartoš: Vážené dámy, vážení pánové, pane předsedající, já již nebudu hovořit k meritu tohoto zákona. Myslím si, že vyčerpávající přehled, co vše tento zákon adresuje, zde zazněl od pana poslance Martina Kupky v úvodní řeči.

Ten zákon měl podobnou trajektorii jako předchozí zákon, o kterém jsme hovořili - bankovní identita. Já jsem rád za to, že i s podporou tady poslaneckého klubu ANO a předsedů klubů se nám daří projednávat tyto zákony tak, abychom stíhali ty termíny, které jsme si dali vskutku šibeniční.

Projednávání tohoto návrhu zákona na výboru - výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj projednal sněmovní tisk na své 29. schůzi 14. listopadu. Po vyslechnutí zpravodajské zprávy a po odůvodnění komplexního pozměňovacího návrhu panem poslancem Martinem Kupkou a následné rozpravě přijal výbor usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně tisk 525 projednat a schválit ve znění přijatého komplexního pozměňovacího návrhu dle usnesení výboru, které máte k dispozici jako sněmovní tisk, jak již zaznělo 525/3.

Dále avizuji, že dle předběžné dohody u tohoto tisku v podrobné rozpravě budeme navrhovat taktéž zkrácení, nebo hlasování o zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením z těch čtrnácti dní na sedm dní. Máme možnost probrat tento zákon ve třetím čtení opět na výboru pro veřejnou správu již tento čtvrtek.

Já bych tímto asi ukončil svoji zpravodajskou zprávu. Jenom tady od pana poslance Kupky zaznělo, že by se přihlásil ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Já si nejsem jistý, jestli to je nutné v podrobné rozpravě udělat, neboť ten komplexní pozměňovací návrh je součástí usnesení výboru, ale s tím se popasujeme případně v podrobné rozpravě. Nicméně i tento komplexní pozměňovací návrh podobně jako v předcházející legislativě bankovní identity je chápán a je i v usnesení výboru nositelem této legislativní změny jako ten klíčový, proto pozměňovací návrhy by měly být již načítány k tomuto pozměňovacímu návrhu. O tom může Sněmovna v podrobné rozpravě taktéž hlasovat, ale myslím si, že to není nutné.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za slovo zpravodaje. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil jako první poslanec Ondřej Profant. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Ondřej Profant: Tak dobré odpoledne. Já si myslím, že ten návrh velmi podrobně již představil pan kolega Martin Kupka. My velmi vítáme vznik digitální technické mapy, která opravdu má ten potenciál ovlivnit rychlost stavebního řízení, což je jedna z věcí, které notoricky trápí naše občany.

Já bych tedy chtěl jenom zdůraznit, že to současné znění i to znění pozměňovacího návrhu je zatím jenom první krok a nesmíme zapomenout na to, že na tom dále budeme muset pracovat, a to na všech úrovních, jak u implementace těch digitálních technických map na krajích, tak dalším posunováním legislativy, aby se veškerá vyjádření a stanoviska stala automatizovaná, nebo se brala automatizovaně z těch map, které vzniknou. A to ještě není samozřejmé a bude to ještě další práce. My jsme dokonce na to schválili doprovodné usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Takže já doufám, že tohle půjde hladce.

Já jsem k tomuhle návrhu připravil dva pozměňovací návrhy. První, který se skrývá pod číslem 3645, řeší, aby veškeré informace, které jsou v digitální technické mapě veřejné, byly zároveň otevřenými daty dle zákona 106. Toto je pouze drobná technikálie, abychom opravdu měli sladěné výstupy, které produkuje naše veřejná správa, byly dále použitelné. To se může velmi hodit různým projektantům atd., kteří nepotřebují pracovat s mapou jako s obrázkem, ale potřebují pracovat opravdu s otevřenými daty, která si můžou importovat třeba do svého softwaru, v kterém pracují apod. Myslím, že na tomto pozměňovacím návrhu není nic sporného a jenom to dává jasnější návod pro ty kraje a ministerstvo, jak to reálně implementovat, což je největší problém těch digitalizačních věcí, ta implementace.

Druhý pozměňovací návrh 3643 ruší neveřejnou část portálu digitální technické mapy. Může se zdát, že některé informace je třeba utajovat, ale takové informace se nedostanou ani do té digitální technické mapy, pokud jde o věci, které si vyžádá policie, zpravodajské služby, armáda apod. To se tam už teď nedostane. Ta neveřejná část je pouze něco, co si vylobbovala nějaká skupina, a vlastně není vůbec jasné, k čemu to je. Chci podotknout, že v Praze již digitální technická mapa funguje několik let, víc jak tři, a má pouze veřejnou část. A nedělá to tu žádné problémy. Myslím si, že Praha se ekonomicky rozvíjí a že ani správci sítí s tím nemají problém.

Proč toto navrhuji? Tak za prvé proto, že každá mapa má být podle mě úplná, což je velmi důležité. A za druhé proto, že to výrazně zlevní implementaci těch systémů. Já vím, že se tady hovoří o tom, že na to budou využity nejspíše prostředky z Evropské unie, ale to jsou také veřejné peníze. A já si nemyslím, že je potřeba komplikovat systémy tam, kde to není nezbytně nutné. A až se budeme zase divit, proč jsou v novinách články o tom, jak jsou ty systémy předražené, popřípadě jak si kraje budou stěžovat, že na to nemají peníze, jako třeba Pardubický, který nám napsal včera, tak tohle je cesta. Zlevněme tu specifikaci, nevymýšlejme tam věci, které jenom přidávají zbytečnou komplexitu, neodůvodněnou, a bude to mnohem jednodušší. Už teď státní správa dává 8,5 mld. ročně na IT a to je podle mě nepřiměřené.

Takže tyto dva pozměňovací návrhy ještě načtu v podrobné rozpravě. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ondřeji Profantovi. Kdo dál v obecné rozpravě? Pokud nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Od pana Martina Kupky není, od pana zpravodaje také není zájem o závěrečné slovo. Otevírám rozpravu podrobnou. Do té je jako první přihlášený pan zpravodaj, tentokrát v roli navrhovatele v podrobné rozpravě. Připraví se kolega Profant a Martin Kupka. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji, pane předsedající. Já bych se chtěl jenom přihlásit k tomu návrhu, nebo respektive dát návrh, který jsem avizoval už v obecné rozpravě, a to je zkrátit dobu projednávání mezi druhým a třetím čtením z 14 dnů na těch 7 dnů, na čemž byla i dohoda mezi jednotlivými kluby, když jsme připravovali tento návrh. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Ondřej Profant v podrobné rozpravě. Prosím máte slovo.

Poslanec Ondřej Profant: Já se přihlašuji ke dvěma pozměňovacím návrhům. Je to 3643 a druhý je 3645. Oba dva jsem představil v obecné rozpravě. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Martin Kupka.

Poslanec Martin Kupka: Já si dovolím taky přihlásit se ke dvěma pozměňovacím návrhům. První je v systému veden pod číslem 3785. Jedná se o pozměňovací návrh, který se vydá vlastně jen cestou legislativně technických úprav a úprav příslušnosti stavebních úřadů v případě projednávání přestupků.

Druhý pozměňovací návrh má číslo 3786 a doplňuje do digitální technické mapy jako další z důležitých údajů údaj o záměrech provedení změn dopravní a technické infrastruktury v území. Je to odpověď na požadavek správců sítí, ale také například Ředitelství silnic a dálnic a Správy železniční dopravní cesty, tak aby digitální technická mapa obsahovala i výhled, záměr, informace o záměrech, které se v tom území mají v budoucnu realizovat, aby se všichni, kteří budou z digitální technické mapy čerpat informace, dozvěděli, co tam plánuje ŘSD či SŽDC či jakýkoliv další správce infrastruktury.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kupkovi. Kdo dál v podrobné rozpravě? Pokud nikdo, tak podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Máme tady jeden návrh na hlasování a to je zkrácení lhůty pro třetí čtení, mezi druhým a třetím čtením, tak jak ho přečetl pan zpravodaj. Takže o něm budeme hlasovat. (O slovo se hlásí zpravodaj Bartoš.) Hlásí se ještě pan zpravodaj se závěrečným slovem? (Ano.) Dobře. Tak já zatím zagonguji a požádám kolegy, aby se dostavili.

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl jenom, jak jsme se zde bavili, a já jsem se byl ještě poradit s legislativou - takže jsme o tom nemuseli skutečně hlasovat. Nosným je ten komplexní pozměňovací návrh, který byl schválen v usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. A jenom jsem chtěl shrnout, že k tomuto komplexního pozměňovacímu návrhu byly načteny čtyři pozměňovací návrhy.

Dva z nich jsou od pana poslance Kupky. Je to 3785, to jsou legislativně technické změny, a 3786, to je to rozšíření o ty záměry, pokud je nějaký výhled na nějaké plánování sítí, aby toto bylo již také v technické mapě zaneseno. A pak jsou zde dva pozměňovací návrhy od pana poslance Ondřeje Profanta pod číslem 3643 a 3645. Ty se týkají otevřenosti dat a přístupu k té veřejné části digitální technické mapy. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Já o tom nebudu polemizovat, pokud na tom v rozpravě trváte, abychom tohle hlasovali, protože to je vlastně jediný návrh, ke kterému se podávají pozměňovací návrhy. Ale nechám to odhlasovat. Já vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím přihlaste se svými identifikačními kartami.

Pro příchozí opakuji, že v hlasování číslo 12 budeme hlasovat o návrhu zpravodaje, který je podle § 95 odst. 1 na zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na sedm dnů.

Zahajuji hlasování číslo 12. Ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 12. Z přítomných 135, pro 122, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Tím mohu ukončit druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji zástupci navrhovatelů panu poslanci Kupkovi, děkuji zpravodaji a končím bod.

Ještě než budeme pokračovat dalším bodem našeho jednání, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny, a to pana místopředsedy Tomáše Hanzela, který se omlouvá od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Dalším bodem našeho jednání je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.