Středa 6. listopadu 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomáš Hanzel)
42.
Návrh poslanců Petra Třešňáka, Olgy Richterové, Petra Pávka a dalších na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových,
podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 479/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 479/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec Petr Třešňák - ale s přednostním právem se hlásí ještě pan předseda Faltýnek. Prosím.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já budu velmi stručný. Chtěl bych vznést veto na projednávání tohoto tisku podle § 90 jménem klubu ANO a sociální demokracie.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano, tohle jsme zaznamenali, a poprosím pan poslance Petra Třešňáka, aby uvedl tento návrh za navrhovatele.
Poslanec Petr Třešňák: Ještě jednou pěkný večer. Veto jsem očekával. Ještě jednou tedy, vážení kolegové, vážený pane ministře, dovolte mi plynule navázat na tu předešlou debatu, tedy hlavně na úvodní slovo pana ministra u sněmovního tisku 516, a uvést, proč naše poslanecká novela pod číslem sněmovního tisku 479 lépe naplňuje závěry Ústavního soudu a zprůhledňuje volby do správních rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven.
Nejprve drobná rekapitulace. Já se skutečně pokusím být stručný, protože chci, abychom dnes stihli i tisky jako exekuční řád. Oborové zdravotní pojišťovny hospodaří s částkou 130 miliard korun v rámci českého zdravotnictví. Na rozdíl od Všeobecné zdravotní pojišťovny však nemají tak jasné nominace a volby do řídících a dozorčích orgánů. Způsob volby do správní a dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny je nám všem znám. Volíme je zde na plénu, a lze tak říci, že všichni pojištěnci vnímají své nepřímo volené zástupce díky volbě své politické strany.
Na začátku mi dovolte shrnout otázky, které jsme si doposud k té současně platné právní úpravě a vyhlášce již dříve pokládali. Kdo volí do správní rady zdravotních oborových pojišťoven? Kdo jsou ti, kdo rozhodují o částce 130 miliard korun? Sdělují někomu pojišťovny, kdo jsou ti tajemní volitelé a které firmy mají tu moc ovlivňovat jejich řízení a tok peněz? Tyto otázky pak logicky vzbuzovaly další pochyby, jak transparentní takové volby jsou a zda nemohou existovat nějaké zákulisní tlaky těch velkých plátců zdravotního pojištění. Protože je nutné si připustit, že to nejsou peníze těch firem, ale jsou to hlavně peníze jejich zaměstnanců, které odvedou na zdravotním pojištění.
Obdobné otázky si pravděpodobně pokládala i ta zmíněná skupina senátorů, která podala ústavní stížnost, a následně Ústavní soud 30. 9. 2018 konstatoval protiústavnost vyhlášky a části zákona a vlastně potvrdil, že pojištěnci nemají zástupce ve správních radách. Následně odložil účinnost do 30. 9. 2019, tedy do té doby mělo Ministerstvo zdravotnictví připravit nové řešení. A to byl i důvod, proč jsme logicky v našem návrhu navrhli projednávání dle § 90. Vlastně na ty závěry Ústavního soudu reagují obě novely, nicméně jen ta poslanecká zajišťuje jak pasivní, tak aktivní volební právo, protože kandidovat pojištěncům je k ničemu, pokud nemohou zároveň i volit.
Ministerstvo sice dalo každému pojištěnci právo kandidovat, pokud si sežene 50 podpisů, ale takoví kandidáti budou vlastně ve volbách tvořit fakticky jen jakousi hvězdnou pěchotu, protože volební právo je svěřeno opět jen volitelům. Zvoleni pak budou jen ti, na kterých se usnese pár vlastníků největších podniků, kteří nyní jediní disponují reálným právem volit. Ministerstvo tak ve vládní novele ignoruje vlastně i volební právo naprosté většiny zaměstnanců a OSVČ, které tak zůstane jen zcela teoretické, a tím vlastně samotné pacienty diskriminuje. Podle ministerského návrhu bude mít hlas pouze ten, kdo odvede alespoň 0,4 % z celkového úhrnu pojistného vybrané danou pojišťovnou, což je tedy obrovská bariéra, kterou překonají jen velké podniky s tisíci zaměstnanců. Ostatní se sice budou moci sdružit, aby dosáhli hlasu na 0,4 společně, je to ale natolik složitý postup, že se to v praxi pravděpodobně dít nebude, resp. rozhodně se tak nevytvoří protiváha hlasů velkých podniků.
Zdravotní pojišťovny mohou tedy dostat pod kontrolu různí oligarchové, a reálně tak ministerstvo zařídilo, aby se pojišťovny dostaly pod plnou kontrolu několika osob, tedy vlastníků velkých podniků, kteří dosáhnou na volitelské hlasy. Kdo to je v současnosti? Vlastně z dostupných informací vyplývá, že v současné době u některých pojišťoven, aniž bych konkrétně jmenoval, získají v takto nastavených volbách nejvíce hlasů zahraniční bankovní skupiny.
Oproti tomu poslanecký návrh vlastně definuje, nejen kdo jsou kandidáti na řízení zdravotních pojišťoven, ale i jasně říká, že všichni pojištěnci nad 16 let věku mohou volit, a to v korespondenční a elektronické volbě. Takže i ten způsob volby je zde už poplatný 21. století. Pojištěnci prostě musí mít možnost se podílet na její správě a kontrole svých financí do této pojišťovny vložených. K tomu je zapotřebí zajistit, aby se do orgánů zdravotní pojišťovny mohli dostat jejich zástupci, to je přímí zástupci pojištěnců s jasným mandátem a možností ovlivnit směřování pojišťoven. Zdravotní pojišťovny tak budou více směrovány ke konceptu samosprávných institucí, jakými jsou např. kraje nebo univerzity.
Na závěr jen shrnu ve stručnosti některé technikálie samotného návrhu a nechám to pak na případné rozpravě. Tři členové nadále zůstanou jmenováni ministerstvy, ale dvanáct členů bude přímo volených pojištěnci této zaměstnanecké pojišťovny v rovných a tajných volbách této zaměstnanecké pojišťovny, a to korespondenční nebo elektronickou volbou zajištěnou Českým statistickým úřadem. Volby do správní rady se budou konat k poslednímu dni voleb do zastupitelstev krajů.
To je v tuto chvíli ode mě vše a děkuji za podporu tohoto návrhu.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pěkné odpoledne. A nyní by slovo dostal pan poslanec a zpravodaj pro první čtení Vít Kaňkovský, ale než mu dám slovo, tak seznámím Sněmovnu s omluvenkami. Omlouvá se nám pan poslanec Jurečka z dnešní schůze mezi 19.30 a koncem jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Koten od 19 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů, omlouvá se pan poslanec Čižinský od 18.15 do konce jednacího dne. Omlouvá se pan poslanec Pavel Staněk mezi 19. hodinou a 23.45 z rodinných důvodů, omlouvá se paní poslankyně Matyášová mezi 19. hodinou a půlnocí z důvodu nemoci a paní poslankyně Levová od 19 hodin do konce jednacího dne z rodinných důvodů.
Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý večer, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové. Pan kolega Třešňák jako zástupce předkladatelů předloženou novelu zákona o zdravotních pojišťovnách představil v těch základních bodech, takže se budu snažit být stručný.
Stejně jako vládní novela reaguje předložený návrh na nález Ústavního soudu, jak jej tady zmínil pan ministr, a snaží se upravit problematiku voleb do orgánů oborových a zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. To, že bylo navrženo jednání podle § 90 odst. 2, tady také pan kolega Třešňák odůvodnil. Je to vcelku zřejmé. Jestliže k dnešnímu datu nemáme pravidla pro volby do zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, tak samozřejmě ta věc spěchá.
Dále už nechci nějak podrobně představovat ty parametry předložené novely a zmíním se o stanovisku vlády. Vláda projednala tuto novelu 10. června 2019 a zaujala k ní nesouhlasné stanovisko. Stanovisko vlády je poměrně obsáhlé, odkazuji v detailech na sněmovní dokument 479/1 a tady teď vypíchnu pouze nejdůležitější body.
Za prvé, vláda odkazuje na fakt, že předkládá svoji variantu řešení voleb do orgánů rezortních a oborových zdravotních pojišťoven. Tady je ale potřeba spravedlivě říci, že si vláda dala na čas s předložením tohoto návrhu. Připomínám, že vládní návrh dorazil do Sněmovny 19. 6. tohoto roku, tedy tři čtvrtě roku po zveřejnění nálezu Ústavního soudu. A já bych tady chtěl ocenit snahu kolegy Třešňáka a dalších poslanců řešit tuto závažnou problematiku vlastním návrhem za situace, kdy ministerstvo se svým návrhem poměrně dlouho otálelo.
Za druhé, vláda konstatuje, že návrh trpí věcnými i legislativními nedostatky. Za tyto vláda považuje např. nedostatečné odůvodnění předložené právní úpravy, dále vláda kritizuje administrativní, technické, organizační a finanční nároky novely. Výhrady má vláda také k premise, že volebním právem má být nadán každý pojištěnec.
Za třetí, vláda vyslovuje námitky i ke kritériím, která musí dle návrhu splňovat osoba kandidující do orgánů zdravotních pojišťoven. Podobně je vláda kritická ke snížení věkové hranice umožňující volební právo na 16 let, stejně jako ke klauzuli o minimálně čtyřprocentní volební účasti pojištěnců, kdy v případě, že nebude naplněna, bude na příslušnou zdravotní pojišťovnu uvalena nucená správa.
Za čtvrté, vláda zmiňuje ještě některé další aplikační problémy předložené novely.
Jako zpravodaj ještě jednou konstatuji, že oceňuji aktivitu předkladatelů. Je zřejmé, že si s touto novelou dali poměrně velkou práci a že jejich návrh je komplexním návrhem. Také chci říci jako zpravodaj, že navržené řešení je poněkud netradiční, a mohu říci, že mně osobně je v některých aspektech sympatické. Přesto jsem přesvědčen, že návrh je v předložené podobě nemožné schválit ve zrychleném režimu, což už bylo poslaneckými kluby ANO a ČSSD zavetováno, a je otázkou, kterou nechávám otevřenou, zda je vůbec možné některé záměry předkladatelů v praxi realizovat.
Jako garanční výbor je navržen výbor pro zdravotnictví. Jako zpravodaj navrhnu ještě projednání v hospodářském výboru. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím potom o zopakování toho návrhu, až budeme navrhovat.
Následující část projednávání bodu pořadu schůze
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.