(16.50 hodin)
Poslanec Roman Onderka: Pane místopředsedo, dámy a pánové, nacházíme se v Poslanecké sněmovně, která je svým způsobem výjimečná. Máme tady exprimátora Prahy, exprimátora Brno, máme tady exprimátora Plzně, exprimátora Karviné. A strašně mě udivuje a bavím se, když pan poslanec Ferjenčík a další nám vysvětlují, jakým způsobem trvá odpovědnost či mandát primátorů statutárních měst v České republice. Primátor není volen na čtyřleté období, jestli si to náhodou neuvědomujete. Primátor je volen a možnost jeho odvolání zastupitelstvem je každý měsíc. Třicet dnů odpovědnosti. Za třicet dnů nemusí na té nejvyšší židli sedět. A bavíme se o tom, že tento primátor je odpovědný za kolektivní rozhodnutí zastupitelstva a rady. Vždyť je to nesmysl. Primátor musí podepsat každý dokument, který zastupitelstvo či rada odsouhlasí, pokud nemá podezření z trestné činnosti a nezdůvodní na příštím zasedání zastupitelstva daného města. Je potřeba si uvědomit, že primátor je v nejméně výhodné situaci ze všech zastupitelů jednotlivých měst.
A co se týče pana Svobody, já jsem s ním jednal několikrát. Bavili jsme se koneckonců i o tomto systému, protože každé z větších měst má problémy s dopravou, s městskou hromadnou dopravou a musí ji řešit. A musím říct, že jsem přesvědčen o tom, že nemůže Poslanecká sněmovna vydávat Policii České republiky lidi, aby byli kriminalizováni za kolektivní rozhodnutí orgánů svých měst. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. To je poslední faktická poznámka v tuto chvíli, takže se vrátíme zpět do obecné rozpravy. A tady mám přihlášeného jako prvního pana poslance Milana Ferance a připraví se pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já jenom skutečně tři krátké poznámky. První k tomu, co to je politické rozhodování. Skutečně se o tom můžeme bavit nekonečně. V případě, který teď řešíme, se jednalo o to, že rada schválila použití JŘBU v případě, kdy dle názoru policie to neměla udělat. Toto je ta věcná stránka. A pokud jsme se rozhodovali jako členové mandátního výboru, tak jsme došli k závěru, že nemůžeme spravedlivě požadovat od primátora, aby rozhodl jinak, než mu doporučily všechny odborné orgány, právníci, advokáti atd., on neměl jinou možnost rozhodnout. Co to ale znamená? Znamená to, že jsme to vyhodnotili jinak, než to udělaly orgány činné v trestním řízení. Vyhodnotili jsme to jinak! A celý minulý týden jsme tady slyšeli - my nejsme soud, nesmíme nic hodnotit, nemůžeme, od toho je někdo jiný. Tak jenom se vracím k těm rozdílům dneška a minulého týdne.
Jedna věc ale tyto dva případy spojuje - Čapí hnízdo a Opencard 1. Dneska řešíme Opencard 2. Ta by nebyla, pokud by nebyla Opencard 1. A spojují ji některé osoby. Opencard 1 - státní zástupkyně Máchová, která to řešila, až to nevyřešila. Čapí hnízdo - vyšetřovatel pan Nevtípil. Co mají společného? No sešli se v jiném případě, tzv. tunelování firmy Neograph, kde rukou společnou nerozdílnou odstíhali, dovedli k rozsudku pana Sittu staršího, pana Sittu mladšího, až vrchní soud je zprostil - ne vrátil zpátky, zprostil obžaloby a konstatoval, že orgány činné v trestním řízení pochybily opakovaně, špatně to vyhodnotily. A dokonce konstatoval, že trestní oznámení na tyto dvě osoby bylo z kruhů pana Rittiga a spol. a mělo být mstou za to, že oznámili tunelování dopravního podniku. Stačí se podívat na stránky Národní fond proti korupci, tam ten rozsudek je, tam je to přímo konstatováno, rozhodnutí vrchního soudu. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. A jako posledního do obecné rozpravy mám přihlášeného pana poslance Leo Luzara. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, nevyužil jsem svého přednostního práva, počkal jsem v řadě diskutujících a myslím si, že to bylo dobře, protože jsem vyslechl hodně názorů na tu věc. A chtěl bych říci svoji zkušenost.
Jsem od roku 1990 zastupitelem městské části. A věřte mi, zažil jsem strašně lumpáren. Vážím si všech poctivých starostů, místostarostů, primátorů, ale bohužel jsem zažil i ty, kteří tu funkci využili ke svému osobnímu prospěchu, ať hmotnému, nebo nehmotnému - teď si nebudu hrát na soudce a rozlišovat. Až to bylo tak do nebe volající, že už se to prostě nedalo před společností zakrývat, co se všechno v těch samosprávách děje, tak se nastolila vlna - a ono to tady také v té diskusi zaznělo - vlna očisty bych to nazval. A ta vlna zvedla určitou aktivitu orgánů, která pomohla této společnosti ukázat nepravosti a ukázat ty věci v té pravé nahotě. Pomohla taky různým hnutím, stranám popř. iniciativám se dostat k určité politické moci. Protože ta vlna tu společnost měla za úkol očistit.
My tady můžeme diskutovat o tom, jestli ta vlna měla charakter tsunami, anebo to měla být jenom taková ta očistná mořská vlna související s odlivem a přílivem. Ale co tady tato zákonodárná Sněmovna měla udělat, je, nastavit mantinely. To byla naše úloha. To byla úloha této Sněmovny. Proto mě taky mrzí, že zde není ministr spravedlnosti, který by měl slyšet tyto názory a měl by iniciovat správné návrhy zákonů, které by usměrnily jak činnost státních zástupců, tak ale i soudců. Ono už to tady také zaznělo, že to nejsou lidé bez zodpovědnosti, jak my je vnímáme. Jenom proto, že někoho jmenuje prezident, není přece bez zodpovědnosti za výkon své práce. Jak dlouho se tady bavíme o nějaké té soudcovské zodpovědnosti, o nějaké samosprávě v jejím vnitřním uspořádání, ať nezasahujeme jako zákonodárci do moci soudní. To jsou všechno věci, které tady dlouhodobě jsou, ale jakmile skončí ty debaty ohledně vydávání, a většinou se to vždycky točí kolem vydávání někoho, tak to se usne, protože se nám příliš nechce do té zastavěné oblasti neboli minového pole práva vstupovat.
Já tady chci hovořit o tom, a tady to také zaznělo - je obrovské množství starostů, zastupitelů, kteří jsou trestně stíháni. Možná mají tu smůlu, že nemají imunitu. A prostě to martyrium musí projít. Sám jsem byl svědkem v x případech, dokonce tady můžu říct, že i zákon byl zneužíván k očerňování. A účelově trestní stíhání jsem také zažil, podání podnětu, aby orgány činily a mohly diskreditovat někoho, aby se musel očišťovat. Tyto věci asi tady všichni známe. Ale my tady máme rozhodovat o dvou případech, každý je trošku jiný, ty markanty tady jsou zřejmé, jedno statutární město, hlavní město, druhé malá obec se svými problémy. Ale kde si my osobujeme právo vzít tady tyto dva příklady jako ty markanty, jako ty názorové, jasné, na kterých tady provádíme ústní souboje, co je správné, co není správné? A všichni ti ostatní zastupitelé, řadoví starostové, prostě mají smůlu a to martyrium si museli projít. A měl jsem možnost se bavit se starosty, kteří si to prošli. Zase vyčítám ministru spravedlnosti, že běžný případ trval pět šest let. To nebyl rok, to nebylo jedno volební období. To obvykle trvalo těch pět šest let. Jeden osvobozující rozsudek, popř. když už opravdu nevěděli jak, tak nějaké podmínečné rozhodnutí většinou na nedostatku důkazů. Ono je to docela problém prokazovat tyto záležitosti.
Mířím k tomu, že je pro mě těžké jako právnímu laikovi posoudit konkrétní případy. Když jsem se ptal, jak tady zaznělo, kolegů a ptal jsem se na názor kolegů napříč spektrem, kteří jsou členy mandátového a imunitního výboru, samozřejmě mi nemohli říci detaily, ale řekli mi svůj názor, názor - teď ho volně parafrázuji - ježíšmarjá, v tom byl takový, s prominutím za to slovo, nepořádek, když nepoužiju ten vulgární výraz, jak to ten vyšetřovatel, jak to ten státní zástupce mohl. ***